Škrabalův elixír mládí
Hned na úvod bych měla vysvětlit, proč ne elixír mládí pana Škrabala. Zdá se, že slušné vychování pro pana Škrabala nic neznamená, natož aby někoho slušně oslovil. A když mne „seriózní“ novinář označuje pouze Kováčová, gentleman to rozhodně není. Takže ho také nemusím oslovovat jako dáma.
Článek Karla Škrabala ze středečního Dnes (1.8.2007) mě dost pobavil a také překvapil. Je mi totiž 34 let. Již pár let mi proto nikdo neříká holka, dívka apod. A už vůbec se ke mně nehodí atribut „mladičká“. Mám už pár vrásek a kosmetiku nehledám v regálech pro mladou pleť. A najednou je ze mě podle Škrabala „mladičká blondýnka“ a „mladé maso“. Napadly mně pouze dvě možnosti. První je, že Škrabal konečně objevil elixír věčného mládí a mylně ho přisuzuje mé osobě. Já se cítím polichocena. V některých civilizacích a zemích bych dnes již mohla být babičkou. Jsem téměř dvakrát plnoletá. Nebo je to opravdu elixírem, ale tím Škrabal jistě velice zarmoutí věhlasné kosmetické firmy a plastické chirurgy. Mohou hned své umění zahodit do koše a tiše závidět novou recepturu, která jistě čeká na patentovém úřadě. Také jsem se včera zarděla, když jsem měla chuť na pivo. „Mladičká“ dívka by jistě neměla hubit své mozkové buňky a ničit své „mladé maso“ alkoholem. Druhá možnost, která se mi nabídla je, že se autor nechal inspirovat populární literaturou faktu pana Kubiceho a uvěřil, že údajný pedofilní chlípník Jiří Paloubek svedl „mladičkou“ nevinnou lilii Kováčovou (a dle něj také nejsem poslední „avantýrou“ tohoto druhu). I když tato verze je asi dost nepravděpodobná, když Škrabal vzápětí napadá můj charakter. Ale ani tato jeho úvaha není zcela zvláštní. Tedy mně aspoň tak nepřipadá. Magazín Dnes mě před několika týdny požádal o rozhovor. Byl první. Rozhovor moc chtěl. Dostal ho. První velký a tedy i dost exkluzivní rozhovor. Magazín Dnes mi za spolupráci poděkoval. Dva dny po otištění tohoto rozhovoru Dnes napadla můj charakter. Za další dva dny mne iDnes požádal o spolupráci. Odmítla jsem s tím, že můj špatný charakter (dle jejich vlastních slov) se pro ně jistě nehodí. Za další dva dny mne požádali o možný rozhovor v budoucnu atd. Jelikož jsem člověk tolerantní, věřím, že jde pouze o nedorozumění pod jednou střechou. Kdybych tolerantní nebyla, řekla bych, že je to dost schizofrenní jednání.
A co pan Škrabal? Jelikož jsem člověk tolerantní, nebudu ho soudit na základě jednoho článku (podle kterého mi jeho mozek rozhodně sexy nepřipadá). On sice některé lidi (třeba Jiřího Paroubka a mě) nezná, ale o Jiřím Paroubkovi je mu z úst a pera jiných jasné jaký je. Já takové závěry o Škrabalovi dělat nebudu. Ani z jeho článku, natož z jeho fotografie, a ta se zřejmě moc nepovedla. I když mne hned napadá, zda to není pouze jen zakomplexovaný mladý muž, a proto si léčí své frustrace napadáním jiných. Ale jistě nemám pravdu. Je to přece novinář, který píše pro seriózní noviny. A jeho článek byl spíše jen záplatou v okurkové sezóně.
Vaše M. (mladičká) Petra Kováčová
Článek Karla Škrabala ze středečního Dnes (1.8.2007) mě dost pobavil a také překvapil. Je mi totiž 34 let. Již pár let mi proto nikdo neříká holka, dívka apod. A už vůbec se ke mně nehodí atribut „mladičká“. Mám už pár vrásek a kosmetiku nehledám v regálech pro mladou pleť. A najednou je ze mě podle Škrabala „mladičká blondýnka“ a „mladé maso“. Napadly mně pouze dvě možnosti. První je, že Škrabal konečně objevil elixír věčného mládí a mylně ho přisuzuje mé osobě. Já se cítím polichocena. V některých civilizacích a zemích bych dnes již mohla být babičkou. Jsem téměř dvakrát plnoletá. Nebo je to opravdu elixírem, ale tím Škrabal jistě velice zarmoutí věhlasné kosmetické firmy a plastické chirurgy. Mohou hned své umění zahodit do koše a tiše závidět novou recepturu, která jistě čeká na patentovém úřadě. Také jsem se včera zarděla, když jsem měla chuť na pivo. „Mladičká“ dívka by jistě neměla hubit své mozkové buňky a ničit své „mladé maso“ alkoholem. Druhá možnost, která se mi nabídla je, že se autor nechal inspirovat populární literaturou faktu pana Kubiceho a uvěřil, že údajný pedofilní chlípník Jiří Paloubek svedl „mladičkou“ nevinnou lilii Kováčovou (a dle něj také nejsem poslední „avantýrou“ tohoto druhu). I když tato verze je asi dost nepravděpodobná, když Škrabal vzápětí napadá můj charakter. Ale ani tato jeho úvaha není zcela zvláštní. Tedy mně aspoň tak nepřipadá. Magazín Dnes mě před několika týdny požádal o rozhovor. Byl první. Rozhovor moc chtěl. Dostal ho. První velký a tedy i dost exkluzivní rozhovor. Magazín Dnes mi za spolupráci poděkoval. Dva dny po otištění tohoto rozhovoru Dnes napadla můj charakter. Za další dva dny mne iDnes požádal o spolupráci. Odmítla jsem s tím, že můj špatný charakter (dle jejich vlastních slov) se pro ně jistě nehodí. Za další dva dny mne požádali o možný rozhovor v budoucnu atd. Jelikož jsem člověk tolerantní, věřím, že jde pouze o nedorozumění pod jednou střechou. Kdybych tolerantní nebyla, řekla bych, že je to dost schizofrenní jednání.
A co pan Škrabal? Jelikož jsem člověk tolerantní, nebudu ho soudit na základě jednoho článku (podle kterého mi jeho mozek rozhodně sexy nepřipadá). On sice některé lidi (třeba Jiřího Paroubka a mě) nezná, ale o Jiřím Paroubkovi je mu z úst a pera jiných jasné jaký je. Já takové závěry o Škrabalovi dělat nebudu. Ani z jeho článku, natož z jeho fotografie, a ta se zřejmě moc nepovedla. I když mne hned napadá, zda to není pouze jen zakomplexovaný mladý muž, a proto si léčí své frustrace napadáním jiných. Ale jistě nemám pravdu. Je to přece novinář, který píše pro seriózní noviny. A jeho článek byl spíše jen záplatou v okurkové sezóně.
Vaše M. (mladičká) Petra Kováčová