Dnes jsem dostala vyrozumění od Ústavního soudu, který zamítl moji ústavní stížnost týkající se karikatury, kde já a můj manžel právě plodíme dceru. Ono hrk hrk mi je a bylo zcela ukradené. Šlo a jde mi pouze o to, že nechci, aby početí naší dcery bylo zesměšňováno. Bylo obecně známé, že jsem o dítě nedávno předtím přišla.

Obecně známé asi nebylo, že jsem tím velmi trpěla. Také se dnes už dávno nejedná o můj spor s týdeníkem Reflex. Jedná se o můj spor s českou justicí. V případě podobné karikatury se bývalému ministrovi Březinovi tisk omluvit musel. Rozhodl o tom právě Ústavní soud. V případě aktivního politika se tisk omluvit za zesměšnění musel, ale v případě manželky politika nikoliv. Prostě stačí, že jsem Paroubková. K Paroubkovi si totiž Ústavní soud a hlavně Rychetský může dovolit všechno. Rychetský své posluhování jistým mocným již jednou v případě Paroubka prokázal. Zrušil předčasné volby na podzim 2009. Komu se to hodilo, si dnes umí domyslet každý.

Proč přichází verdikt Ústavního soudu právě teď? Blíží se volby do Evropského parlamentu a Paroubek kandiduje. Podle průzkumů by zase mohl zamíchat kartami. Komu se to nehodí, by nám pan předseda Rychetský měl vysvětlit sám. Možná stačí zapátrat kolem Rychetského. Jeho úzké vztahy s pravou rukou premiéra Sobotky právníkem Pokorným sahají do doby, kdy dělal Pokorný Rychetskému koncipienta. Možná je to úplně jinak. Jasné je, že Rychetský nikdy nedělal nic jen tak…

P.S. Právě kvůli české justici budu pokračovat dál. Až k Evropskému soudu pro lidská práva. Tam existuje judikát řešící velmi podobný případ. Rozdíl je pouze v tom, že práva se dovolával vydavatel (protože u domácích soudů prohrál) a spor vyhrála manželka prezidenta (přítelkyně, která mě na celou věc upozornila již před lety). Tam už soudce Rychetského a české soudy k ostudě odsoudí přímo a bez vytáček.

Petra Paroubková