Tak jsem zase jednou užasla. Zběžně jsem ráno pročítala internet a server jednoho z největších českých deníků mi doslova vyrazil dech. Tedy pouze jeden článek. Oslavný článek. Taková malá óda na bydlení pana Dalíka. Hlavně tedy způsob, jak je ten pán pro své bydlení opěvován. Ve stejném stylu jsem četla článek o bydlení prezidenta Nazarbajeva v Kazachstánu. Taky má krásné bydlení, asi poněkud větší, ale to bude vlastně jediný rozdíl. Pana prezidenta Nazarbajeva se také nikdo neptá, za co si to postavil a zařídil, kde na to vzal. A tady už není rozdíl žádný, tedy mezi Českem a Kazachstánem. Novináři opěvují něco, co by v civilizované demokratické zemi bylo považováno za skandální. Pokud by takový článek vůbec byl napsán, tak by se v něm objevily otázky a hypotézy o tom, jakou jinou kvalifikaci majitel bydlení má, myslím kromě toho, že je pobočníkem předsedy ODS. Anebo mě ještě napadá, že by to mohlo vyjít jako placený PR článek.

Po návštěvě Kazachstánu před čtyřmi lety mě hřál pocit, že žiju v demokratické zemi. Poslední dobou mi je však poněkud chladno (alespoň tento pocit mě už rozhodně nehřeje). Po přečtení uvedené ódy na bydlení pana Dalíka se už nedivím ničemu. Je vlastně normální, že v době českého předsednictví se o naší bývalé vládě psalo hezky jen v Čechách. Jinde v Evropě byla pro smích. Je vlastně normální, že mi před dvěma týdny novinář z New York Times vyprávěl, jak o Čechách může napsat cokoliv, aniž by se někdo vůči tomu ohradil (a tím někým myslel novináře i bývalou vládu, tady totiž funguje naprostá ignorance vůči zahraničním novinám). Možná se nikdo neohradí, protože tak dobře nevládne cizími jazyky. To by byl ten lepší případ. Možná se neohradí, protože má tu svoji pravdu, samozřejmě objektivní. Možná je to také proto, že je mu jedno, co si o nás svět myslí.

Ono je to vlastně úplně v pořádku. Články o Pitrovi, Krejčířovi a podobných Babinských také nesou znaky obdivu. A od obdivu je k ódě jen krůček. Takže Kazachstán také není až tak daleko.

A až mi příště budou novináři počítat, kolik káv jsem vypila v hotelu Kempinski, pošlu je dát si studenou sprchu k panu Dalíkovi.