15. listopadu v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý řekl, že není otázkou zda, ale kdy teroristé v Česku udeří. Jakkoli si svého bývalého nadřízeného vážím a prakticky se vším, co v rozhovoru řekl, se ztotožňuji, s uvedeným výrokem nesouhlasím.
Přečetl jsem si článek v novinách, a tak nebudu nic rozhodovat. Takto se vyjádřil soudce městského soudu v jednom z mnoha stání kauzy Opencard.
Dne 27. října, den před výročím vzniku Československa, se v Hotelu Svornost v pražských Dolních Počernicích uskutečnila konference s názvem „Evropa, imigrace a islám.“ Mnozí o plánované konferenci jistě slyšeli, původně se měla uskutečnit v Senátu České republiky, ale nakonec byla přesunuta až na samotný okraj Prahy.
Páteční útoky v Paříži a Saint-Denis předčily v různých ohledech nejhorší představy. Jistě, dalo se předpokládat, že časem dojde na nějaké teroristické útoky, ale taková řezničina... Je zatím příliš brzo, aby bylo vůbec možné analyzovat, co se událo v různých rovinách, především bezpečnostních, ale také politických. Navzdory tomu je nutné se vrátit kriticky k několika přístupům, interpretacím a výrokům, které se v českém prostředí objevují příliš často. Zdá se totiž, že příliš často dochází k různým zkratkám a zjednodušením. Uveďme alespoň tři příklady.
„Život je podstatně levnější, když člověk umí vařit." Takto doplnila členka britské Sněmovny lordů, baronka Anne Jenkinová, svoji omluvu po vlně veřejné kritiky, za přestřelený výrok o tom, že chudí hladoví, protože neumí vařit (a namísto přípravy zdravé stravy kupují si drahé a nezdravé potravinové polotovary). Daný výrok je asi extrémním příkladem nedostatku empatie pro problémy lidí strádajících chudobou. Jedná se jistě o ojedinělý výrok, nicméně podtrhuje skutečnost, že o tom jak vysvětlit, či řešit, chudobu, rozhodují obvykle zcela jiní lidé, než samotní chudí.
Vláda schválila 12. 10. dokument Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015 - 2025. Pro pracovníky a odborníky v sociální sféře, přesto že se k některým aspektům této koncepce objevily také kritické hlasy, se jedná nepochybně o vítaný krok spojovaný s nadějemi na posun situace v oblasti sociálního začleňování a sociální pomoci.