Před více než půl stoletím napsal můj oblíbený americký spisovatel židovského původu Philip Roth esej o tom, jak těžké je psát ve Spojených státech 60. let prózu: a sice proto, že každodenní realita a její následné uchopení v televizi daleko překonávají vše, s čímž by snad dokázala přijít představivost umělce.
Uplynul již druhý školní půlrok či akademický semestr, kdy se čeští žáci a studenti účastnili prezenční výuky nesrovnatelně kratší dobu než snad kdekoli jinde v Evropě.