Senátorské monology (bohužel)
Senátorské duely se mění v monology jednoho z kandidátů, z nichž lidé v řadě míst této země budou vybírat své zástupce do druhé komory parlamentu.
Důvod je prostý: z některých volebních obvodů dorazil jen jeden text (z řady ovšem také žádný). Těm, kdo naší nabídky využili, děkuji. Cením si toho (a nezatracuji ani ostatní, je dle mého soudu z pohledu kandidátů zcela legitimní dospět k názoru, že krátký a pro ně velmi hektický čas před druhým kolem se dá využít efektivněji. Nemohou všichni stihnout všechno).
Takže popořadě, vždy dva texty v jednom blogu (pořadí podle čísla, které mají volební obvody přiděleno):
Volební obvod Karlovy Vary: Jan Horník Jan (TOP+STAN) versus Pavel Josef (ODS) (druhý kandidát, řazeno podle výsledku v prvním kole, na naší nabídku nereagoval)
Jan Horník napsal:
Proč bych se měl zrovna já stát zástupcem Karlovarska v Senátu?
Důvodů by se určitě našlo více. Ale tím hlavním důvodem by pro voliče měla být garance slušnosti v politice, kterou jim nabízím. Pokud bude tato v politice i nadále ve větší míře absentovat, nebo bude odsouvána mimo její zorné pole, tak se u občanů ještě víc prohloubí nedůvěra v ní samotnou. Bohužel není moc důvodů proč by si měli občané svých politiků zase začít vážit. Dokladem toho je i letošní vedení senátní kampaně některými z kandidátů.
Je mi z toho upřímně smutno. Nejen proto si myslím, že voliči už mají těchto negativních prvků v politice víc než dost. V sousedním Německu by musel politik, který by se snížil k takovémuto jednání, ihned odstoupit nebo by byl nominujícím subjektem velmi rychle odejit. Ne však u nás. Tady se naopak takovýto politik mnohdy těší falešné podpoře svého nejen politického okolí. Dokud většina voličů nedá najevo, že takovéto metody do politiky nepatří, nebude nikdy česká politická scéna požívat uznání svých občanů.
I kdybych voličům nenabízel nic jiného, než pouze onu slušnost, bylo by to mnohem víc, než je slibováno ve všech možných volebních materiálech, které se stejně hned po volbách často stávají jen cárem papíru.
Po svých aktuálních zkušenostech s vedením negativní volební kampaně mým protikandidátem si dovolím říci, že jsme si v pojetí významu slova slušnost naprosto diametrálně vzdáleni.
A proto nám až výsledek senátních voleb zodpoví otázku, proč si „karlovarští“ zvolili toho, či onoho zástupce v Senátu.
Jan Horník
Volební obvod Most: Alena Dernerová (S.cz) versus Zdeněk Brabec (ČSSD) (ani jeden kandidát na naší nabídku nereagoval)
Volební obvod Plzeň-jih: Jiří Šneberger Jiří (ODS) versus Dagmar Terelmešová (ČSSD) (kandidátka na naší nabídku nereagovala)
Jiří Šneberger napsal:
Volební kampaň člověka staví do nepříjemné role propagátora sama sebe a nutí holedbat se vlastními přednostmi, což se ve slušné společnosti nedělá. Navíc vrozená galantnost mi brání upřednostňovat se vůči ženě a já se nyní v takovém svízelném postavení ocitnul. Jak známo, mou soupeřkou do 2. kola senátních voleb se stala Dagmar Terelmešová z ČSSD. Volební kampaň je však ring volný a v aréně platí jiné způsoby. Ale buďte bez obav, celý život vyznávám pravidla fair-play a nemíním z nich slevit ani nyní.
Práce na plzeňské radnici byla pro mne skvělou průpravou. Poznal jsem detailně život města, jeho okolí a především obyvatel. Ale hlavně jsem se bezprostředně seznámil s úskalími veřejné správy a s tím, jak fungují zákony v praxi. To považuji za nejdůležitější předpoklad pro užitečné působení ve vrcholném zákonodárném orgánu. Těžko se spolupodílet na tvorbě legislativních pravidel, když na vlastní kůži nepocítíte úskalí jejich praktické aplikace.
Ale ani tato zkušenost sama o sobě není jediným osvědčením pro práci senátora. Překročením prahu vznosného Valdštejnského paláce člověk rázem pozná, že je vše třeba vnímat v širších souvislostech. Téměř všechny jevy mají své celorepublikové a stále častěji i mezinárodní kontexty. Zharmonizovat tyto složité souvztažnosti do strohého textu zákona předpokládá široký rozhled, průběžné studium a plné nasazení.
Život v Senátu má ale i jiné rozměry. Pohybujete se v prostředí lidí s rozdílnými vizemi vývoje společnosti. Jsou tu vyhraněné osobnosti, které se navíc mnohdy shlukují do různých uskupení, ne vždy jen podle relativně přehledného stranického klíče. Vyznat se v těchto subtilních peripetiích politického zákulisí a „umět v něm chodit“ si žádá smysl pro diplomacii, rozvahu a často i dostatek odvahy. Tomu všemu se nelze naučit naráz, potřebné znalosti a instinkty člověk nabude jedině dlouhodobou a soustavnou praxí.
Nyní, když jsem prošel prakticky všemi patry politiky, se cítím vyzrálý, abych nabyté zkušenosti zúročil. Rád bych je uplatnil ve prospěch těch, kteří mi dali důvěru. Ještě pořád je před námi hora práce. A volební obvod Plzeň-jih je specifický tím, že v sobě snoubí venkov a kus velkoměsta. Obě tyto části mají rozdílné potřeby. Nelze jednu upřednostňovat na úkor druhé. Myslím, že toto téma znám důvěrně. Ve městě žiji odmalička, plzeňský jih navštěvuji pravidelně též odnepaměti. Mám ten kraj hluboko pod kůží. Hodně mi dal, mám tedy co splácet. Role senátora je pro takové předsevzetí velmi vhodná. Domnívám se, že mám co nabídnout, a proto se o tuto roli ucházím.
***
Volební obvod Český Krumlov: Tomáš Jirsa (ODS) versus Vladimír Špidla (ČSSD) (ani jeden kandidát na naší nabídku nereagoval)
Důvod je prostý: z některých volebních obvodů dorazil jen jeden text (z řady ovšem také žádný). Těm, kdo naší nabídky využili, děkuji. Cením si toho (a nezatracuji ani ostatní, je dle mého soudu z pohledu kandidátů zcela legitimní dospět k názoru, že krátký a pro ně velmi hektický čas před druhým kolem se dá využít efektivněji. Nemohou všichni stihnout všechno).
Takže popořadě, vždy dva texty v jednom blogu (pořadí podle čísla, které mají volební obvody přiděleno):
Volební obvod Karlovy Vary: Jan Horník Jan (TOP+STAN) versus Pavel Josef (ODS) (druhý kandidát, řazeno podle výsledku v prvním kole, na naší nabídku nereagoval)
Jan Horník napsal:
Proč bych se měl zrovna já stát zástupcem Karlovarska v Senátu?
Důvodů by se určitě našlo více. Ale tím hlavním důvodem by pro voliče měla být garance slušnosti v politice, kterou jim nabízím. Pokud bude tato v politice i nadále ve větší míře absentovat, nebo bude odsouvána mimo její zorné pole, tak se u občanů ještě víc prohloubí nedůvěra v ní samotnou. Bohužel není moc důvodů proč by si měli občané svých politiků zase začít vážit. Dokladem toho je i letošní vedení senátní kampaně některými z kandidátů.
Dlouho jsem si myslel, že v politice už mne nemůže nic překvapit. Mýlil jsem se. Tento volební podzim mi otevřel oči. Lži, pomluvy, polopravdy, informace vytržené z kontextu a mnohé další negativní prvky vedení volebního boje, utvářely předvolební kolorit senátních voleb. Na jedné straně rozdávají kandidáti z plakátů své thymolínové úsměvy a na straně druhé si platí výlepy s negativními hesly namířenými proti svým politickým konkurentům.
Je mi z toho upřímně smutno. Nejen proto si myslím, že voliči už mají těchto negativních prvků v politice víc než dost. V sousedním Německu by musel politik, který by se snížil k takovémuto jednání, ihned odstoupit nebo by byl nominujícím subjektem velmi rychle odejit. Ne však u nás. Tady se naopak takovýto politik mnohdy těší falešné podpoře svého nejen politického okolí. Dokud většina voličů nedá najevo, že takovéto metody do politiky nepatří, nebude nikdy česká politická scéna požívat uznání svých občanů.
I kdybych voličům nenabízel nic jiného, než pouze onu slušnost, bylo by to mnohem víc, než je slibováno ve všech možných volebních materiálech, které se stejně hned po volbách často stávají jen cárem papíru.
Po svých aktuálních zkušenostech s vedením negativní volební kampaně mým protikandidátem si dovolím říci, že jsme si v pojetí významu slova slušnost naprosto diametrálně vzdáleni.
A proto nám až výsledek senátních voleb zodpoví otázku, proč si „karlovarští“ zvolili toho, či onoho zástupce v Senátu.
Jan Horník
Volební obvod Most: Alena Dernerová (S.cz) versus Zdeněk Brabec (ČSSD) (ani jeden kandidát na naší nabídku nereagoval)
Volební obvod Plzeň-jih: Jiří Šneberger Jiří (ODS) versus Dagmar Terelmešová (ČSSD) (kandidátka na naší nabídku nereagovala)
Jiří Šneberger napsal:
Volební kampaň člověka staví do nepříjemné role propagátora sama sebe a nutí holedbat se vlastními přednostmi, což se ve slušné společnosti nedělá. Navíc vrozená galantnost mi brání upřednostňovat se vůči ženě a já se nyní v takovém svízelném postavení ocitnul. Jak známo, mou soupeřkou do 2. kola senátních voleb se stala Dagmar Terelmešová z ČSSD. Volební kampaň je však ring volný a v aréně platí jiné způsoby. Ale buďte bez obav, celý život vyznávám pravidla fair-play a nemíním z nich slevit ani nyní.
Nebudu tedy hledat na své volební souputnici žádné laciné chyby. Jen mi snad dovolte malé srovnání našich vzájemných předpokladů. Zatímco moje konkurentka má zkušenosti výlučně regionální, čímž je nechci nijak snižovat, já mám kromě působení v exponované pozici plzeňského primátora za sebou šest prubířských roků v Senátu. O tom, že jsem si v horní komoře parlamentu snad nevedl špatně, svědčí mj. mé zvolení do funkce jejího místopředsedy.
Práce na plzeňské radnici byla pro mne skvělou průpravou. Poznal jsem detailně život města, jeho okolí a především obyvatel. Ale hlavně jsem se bezprostředně seznámil s úskalími veřejné správy a s tím, jak fungují zákony v praxi. To považuji za nejdůležitější předpoklad pro užitečné působení ve vrcholném zákonodárném orgánu. Těžko se spolupodílet na tvorbě legislativních pravidel, když na vlastní kůži nepocítíte úskalí jejich praktické aplikace.
Ale ani tato zkušenost sama o sobě není jediným osvědčením pro práci senátora. Překročením prahu vznosného Valdštejnského paláce člověk rázem pozná, že je vše třeba vnímat v širších souvislostech. Téměř všechny jevy mají své celorepublikové a stále častěji i mezinárodní kontexty. Zharmonizovat tyto složité souvztažnosti do strohého textu zákona předpokládá široký rozhled, průběžné studium a plné nasazení.
Život v Senátu má ale i jiné rozměry. Pohybujete se v prostředí lidí s rozdílnými vizemi vývoje společnosti. Jsou tu vyhraněné osobnosti, které se navíc mnohdy shlukují do různých uskupení, ne vždy jen podle relativně přehledného stranického klíče. Vyznat se v těchto subtilních peripetiích politického zákulisí a „umět v něm chodit“ si žádá smysl pro diplomacii, rozvahu a často i dostatek odvahy. Tomu všemu se nelze naučit naráz, potřebné znalosti a instinkty člověk nabude jedině dlouhodobou a soustavnou praxí.
Nyní, když jsem prošel prakticky všemi patry politiky, se cítím vyzrálý, abych nabyté zkušenosti zúročil. Rád bych je uplatnil ve prospěch těch, kteří mi dali důvěru. Ještě pořád je před námi hora práce. A volební obvod Plzeň-jih je specifický tím, že v sobě snoubí venkov a kus velkoměsta. Obě tyto části mají rozdílné potřeby. Nelze jednu upřednostňovat na úkor druhé. Myslím, že toto téma znám důvěrně. Ve městě žiji odmalička, plzeňský jih navštěvuji pravidelně též odnepaměti. Mám ten kraj hluboko pod kůží. Hodně mi dal, mám tedy co splácet. Role senátora je pro takové předsevzetí velmi vhodná. Domnívám se, že mám co nabídnout, a proto se o tuto roli ucházím.
***
Volební obvod Český Krumlov: Tomáš Jirsa (ODS) versus Vladimír Špidla (ČSSD) (ani jeden kandidát na naší nabídku nereagoval)