Senátorské monology II
Volební obvod Beroun: Jiří Oberfalzer Jiří (ODS) versus Věra Kovářová (TOP+STAN)
(první kandidát, řazeno podle výsledku v prvním kole, na naší nabídku nereagoval)
Věra Kovářová píše:
O čem přemýšlí kandidátka do Senátu ve stínu probdělé noci…
Když jsem se v sobotu po půlnoci, takže vlastně už v neděli ukládala k spánku, točil se se mnou celý svět. Stále jsem nemohla uvěřit, že jsem za největším favoritem senátních voleb na Berounsku, Hořovicku a Praze-západ Jiřím Oberfalzerem zaostala o pouhé 2,2 %. Já, neznámá starostka Chýně, která sice za obce a města kuje již čtvrtým rokem železo, když se společně s ostatními kolegy starosty snaží prosadit změnu financování obcí a měst, ale jejíž jméno a obličej vlastně není vůbec nikde vidět. Na rozdíl od mého protikandidáta, který na mě při cestách po regionu koukal doslova z každé telefonní budky a útrob autobusů, až jsem měla trochu pocit, že mě sleduje.
V roce 2008 se nám podařilo rozdíl mezi velkými a malými městy snížit na 4,5 násobek, což obcím velmi pomohlo, ale pro dosažení spravedlivého systému financování to stále ještě nestačí. Velkou satisfakcí pro nás je, že změnu zákona o rozpočtovém určení daní si dala současná koaliční vláda do svého prohlášení a všichni, kdo se v tomto směru angažujeme, věříme, že je jen otázkou času, kdy nový zákon spatří světlo světa.
A ještě na něco jsem si v tom svém povolebním bdění vzpomněla. Na ty hektické chvíle, kdy jsem vstoupila ze dne na den do komunální politiky a coby čerstvě přistěhovalý občan Chýně se pustila do organizování petice proti výstavbě velkého logistického centra, které by naší obec zatížilo šesti sty kamiony denně. Investor nakonec od svého záměru ustoupil a já vyměnila práci lektorky německého jazyka za mnohem akčnější povolání. V komunálních volbách jsem poprvé kandidovala do obecního zastupitelstva, abych postupně přes pozici místostarostky stanula až v čele obce a řešila její každodenní problémy, které mi často berou všechnu energii, ale bez nichž si už svůj život neumím ani představit.
Moji rodiče mě vždycky učili, že to nejlepší, co mohu udělat pro svou spokojenost, je pracovat pro druhé lidi. Naučili mě lidem nezávidět a mít k nim úctu, ale také se před nimi nepovyšovat ani neponižovat. Mám buldočí povahu a nerada se vzdávám, když se do něčeho zakousnu, chci to dotáhnout do konce. Svou práci pro Chýni i obce a města nejen ve Středočeském kraji beru jako naprostou samozřejmost. Dobrý pocit, že se náš venkov mění, že s probouzením kulturních a společenských tradic roste i chuť obyvatel trávit zde svůj volný čas, je pro mě tou nejlepší odměnou.
Spolu s mými kolegy jsme spojili síly v Iniciativě za živý venkov a navrhli jsme změny špatných zákonů. Prosazujeme zjednodušené čerpání evropských peněz a systém průběžného financování projektů. Chceme odstranit diskriminaci menších měst a obcí v příjmech ze státního rozpočtu a bránit přebujelé administrativě a byrokracii. Vím, že jako senátorka bych mohla pomoci a nevyužít možnosti kandidovat bych považovala za největší chybu ve svém životě. Vím, že jsem se rozhodla správně a prosím, abyste také vy před vhozením hlasovacího lístku do volební urny přemýšleli, komu dáváte svůj hlas.
Vaše Věra Kovářová
Obvod Praha 11: Milan Pešák (ODS) versus Ladislav Kárský (ČSSD)
(ani jeden kandidát na naší nabídku nereagoval)
Obvod Praha 10: Jaromír Štětina (TOP+STAN) versus Vladislav Lipovský (ODS)
(ani jeden kandidát na naší nabídku nereagoval)
Obvod Mělník: Vrecionová Veronika (ODS) versus Němec Milan (ČSSD)
(ani jeden kandidát na naší nabídku nereagoval)
Obvod Ústí nad Labem: Pavel Sušický Pavel (ODS) versus Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz)
(druhý kandidát, řazeno podle výsledku v prvním kole, na naší nabídku nereagoval)
Pavel Sušický píše:
Slušnost, poctivost a odpovědnost. To nejsou prázdné pojmy
Kandiduji ve 2. kole jako člověk stojící si za svým názorem a není mu jedno, jak na tom jsou lidé na Ústecku i v celé zemi. Svoboda člověka je pro mne absolutní hodnotou. Já jsem rád, že totalitní režim v roce 1989 skončil.
Slova ale nestačí. Přesvědčit o upřímnosti mých tvrzení mohou jen výsledky. Občané o tom, komu projeví svou důvěru ve 2. kole senátních voleb, by měli rozhodovat podle výsledků, jež mají kandidáti za sebou i podle toho, co mohou pro ně udělat do budoucna.
Nebudu se plácat po rameni, co vše jsem udělal, není mi to vlastní. Kdo mě poznal osobně, ví, že jsem člověk otevřený, který pomůže, pokud to je v jeho silách. Z denního kontaktu s lidmi dobře vím, že mnoha lidem se zde nežije právě lehce. Vede k tomu řada důvodů. Na místě prvním vysoká nezaměstnanost.
Už Petr Nečas před květnovými volbami vysvětloval v televizním duelu, že není důstojnějšího způsobu obživy pro sebe a pro svou rodinu, než práce. Nikdo z poctivých lidí nechce být na sociálních dávkách. Já s tím souhlasím. A proto i mým úkolem je udělat vše pro to, aby se dostavěla dálnice D8, která přiláká nové investory, kteří vytvoří nová pracovní místa. Její dokončení má ještě další pozitiva. Spojí konečně náš kraj s Prahou a Německem, uleví se lidem v řadě vesnic, kde je přetíženou dopravou poškozováno jejich zdraví.
Musíme bojovat proti těm, kteří zneužívají sociální dávky a naší solidaritu s potřebnými. Máme recept, jak to udělat a máme vůli to prosadit, ale k tomu je potřeba hlas voličů. Naše heslo „pracovat se musí vyplatit“ je trvale platné. Je nezbytné, a již se na tom pracuje, zrušit řadu nesmyslných vyhlášek, které omezují podnikatele a ztěžují a zdražují jim život. Je nezbytné připravit flexibilnější zákoník práce tak, aby se podnikatelé nebáli přijímat nové zaměstnance. Musíme také podpořit možnost tzv. částečných úvazků.
Máme těžkou dobu, rychle se měnící svět, kde nic není jisté. Byl bych nerad, aby nám unikla mezi prsty šance zlepšit naše životy a životy našich dětí na Ústecku. Lákadlo všeho zadarmo, je příliš třpytivé, brzy se rozplyne jako fatamorgána. Náš kraj je drsný, lidé v něm si zažili už tolik, že nechat se zlákat takovým třpytivým pozlátkem je snadné. Protřením zraku ale zjistíte, že to jsou plané a populistické sliby lidí, kteří je nakonec nedokážou splnit.
Kdo je zodpovědný musí přeci myslet na svoje děti a uznat, že penzijní reforma je nezbytná. Jestliže dnes na jednoho důchodce dělají dva, tak přibližně za 30 let to bude již jeden. Týká se to dnešních třicátníků a mladších, i oni mají přeci právo na důstojné stáří.
Ještě ke zdravotnictví – každý rozumný člověk pochopí, že nějaké „brzdičky“ musí existovat, ať už je nazveme jakkoliv. Není možné, aby se lidé ve zdravotnickém systému chovali jak na zájezdu „all inclusive“. Je ale potřeba stanovit jasná pravidla, aby se občanům dostalo bezplatného, slušného a kvalitního ošetření. Tam, kde lidé doplácejí, je potřeba stanovit stropy, které neohrozí žádnou sociální skupinu.
Neslibuji lepší zítřky. Už dávno vím, že nic není zadarmo. Poctivá práce je stále pilířem naší důstojnosti.
Jsem přesvědčen, že by nikdo neměl zapomínat na své kořeny. Jsem z Ústeckého kraje a dělám vše pro to, abychom společně konečně dosáhli na to, co nám patří. A tím je důstojný život.
Jsem Pavel Sušický a jsem s těmi, kteří v poctivost neztratili důvěru. Přijďte mne podpořit ve 2. kole senátních voleb.
Volební obvod Liberec: Přemysl Sobotka (ODS) versus Stanislav Eichler (ČSSD)
(ani jeden kandidát na naší nabídku nereagoval)
Volební obvod Jičín: Jiří Liška versus Josef Táborský (ČSSD)
(ani jeden kandidát na naší nabídku nereagoval)
(první kandidát, řazeno podle výsledku v prvním kole, na naší nabídku nereagoval)
Věra Kovářová píše:
O čem přemýšlí kandidátka do Senátu ve stínu probdělé noci…
Když jsem se v sobotu po půlnoci, takže vlastně už v neděli ukládala k spánku, točil se se mnou celý svět. Stále jsem nemohla uvěřit, že jsem za největším favoritem senátních voleb na Berounsku, Hořovicku a Praze-západ Jiřím Oberfalzerem zaostala o pouhé 2,2 %. Já, neznámá starostka Chýně, která sice za obce a města kuje již čtvrtým rokem železo, když se společně s ostatními kolegy starosty snaží prosadit změnu financování obcí a měst, ale jejíž jméno a obličej vlastně není vůbec nikde vidět. Na rozdíl od mého protikandidáta, který na mě při cestách po regionu koukal doslova z každé telefonní budky a útrob autobusů, až jsem měla trochu pocit, že mě sleduje.
Ve stínu noci jsem si v duchu přehrávala všechny ty roky, kdy jsme se společně s Janem Pijáčkem, předsedou Sdružení místních samospráv či Petrem Gazdíkem, současným předsedou hnutí Starostové a nezávislí, snažili poukazovat na velkou nespravedlnost ve financování obcí a měst, iniciovali desítky schůzek a chtěli, aby nás někdo odpovědný vůbec poslouchal. Tehdy Praha dostávala od státu šestkrát tolik prostředků než menší města a obce. Ještě mám v živé paměti, jak jsem se na Sněmu starostů hrozně moc bála zvednout ruku, ale nakonec jsem se přihlásila a svůj názor řekla. Od té chvíle to bylo už jen lepší a já pochopila, že kdo se bojí, nikdy žádné změny nedosáhne a líná huba je opravdu holé neštěstí.
V roce 2008 se nám podařilo rozdíl mezi velkými a malými městy snížit na 4,5 násobek, což obcím velmi pomohlo, ale pro dosažení spravedlivého systému financování to stále ještě nestačí. Velkou satisfakcí pro nás je, že změnu zákona o rozpočtovém určení daní si dala současná koaliční vláda do svého prohlášení a všichni, kdo se v tomto směru angažujeme, věříme, že je jen otázkou času, kdy nový zákon spatří světlo světa.
A ještě na něco jsem si v tom svém povolebním bdění vzpomněla. Na ty hektické chvíle, kdy jsem vstoupila ze dne na den do komunální politiky a coby čerstvě přistěhovalý občan Chýně se pustila do organizování petice proti výstavbě velkého logistického centra, které by naší obec zatížilo šesti sty kamiony denně. Investor nakonec od svého záměru ustoupil a já vyměnila práci lektorky německého jazyka za mnohem akčnější povolání. V komunálních volbách jsem poprvé kandidovala do obecního zastupitelstva, abych postupně přes pozici místostarostky stanula až v čele obce a řešila její každodenní problémy, které mi často berou všechnu energii, ale bez nichž si už svůj život neumím ani představit.
Moji rodiče mě vždycky učili, že to nejlepší, co mohu udělat pro svou spokojenost, je pracovat pro druhé lidi. Naučili mě lidem nezávidět a mít k nim úctu, ale také se před nimi nepovyšovat ani neponižovat. Mám buldočí povahu a nerada se vzdávám, když se do něčeho zakousnu, chci to dotáhnout do konce. Svou práci pro Chýni i obce a města nejen ve Středočeském kraji beru jako naprostou samozřejmost. Dobrý pocit, že se náš venkov mění, že s probouzením kulturních a společenských tradic roste i chuť obyvatel trávit zde svůj volný čas, je pro mě tou nejlepší odměnou.
Spolu s mými kolegy jsme spojili síly v Iniciativě za živý venkov a navrhli jsme změny špatných zákonů. Prosazujeme zjednodušené čerpání evropských peněz a systém průběžného financování projektů. Chceme odstranit diskriminaci menších měst a obcí v příjmech ze státního rozpočtu a bránit přebujelé administrativě a byrokracii. Vím, že jako senátorka bych mohla pomoci a nevyužít možnosti kandidovat bych považovala za největší chybu ve svém životě. Vím, že jsem se rozhodla správně a prosím, abyste také vy před vhozením hlasovacího lístku do volební urny přemýšleli, komu dáváte svůj hlas.
Vaše Věra Kovářová
***
Obvod Praha 11: Milan Pešák (ODS) versus Ladislav Kárský (ČSSD)
(ani jeden kandidát na naší nabídku nereagoval)
Obvod Praha 10: Jaromír Štětina (TOP+STAN) versus Vladislav Lipovský (ODS)
(ani jeden kandidát na naší nabídku nereagoval)
Obvod Mělník: Vrecionová Veronika (ODS) versus Němec Milan (ČSSD)
(ani jeden kandidát na naší nabídku nereagoval)
Obvod Ústí nad Labem: Pavel Sušický Pavel (ODS) versus Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz)
(druhý kandidát, řazeno podle výsledku v prvním kole, na naší nabídku nereagoval)
Pavel Sušický píše:
Slušnost, poctivost a odpovědnost. To nejsou prázdné pojmy
Druhé kolo senátních voleb v Ústí nad Labem je referendem o tom, zda občané Ústecka dají přednost slušnosti, odpovědnosti a poctivosti, nebo prostor k tomu, aby se k moci dostal člověk, který se dlouhých 43 let hlásil ke komunistickým idejím, které neuspěly. Kandidát, který nyní převlékl naoko plášť a neváhá po tolika letech změnit najednou partaj, aby se dostal opět k moci. Dovolím si citaci z rozhovoru v Ústeckém deníku 23. ledna 2010, kdy na otázku redaktora „Jakou největší chybu udělali komunisté za své vlády?“ odpovídá „uzavření hranic byla chyba. Jinak nebyl důvod ke změně.“ Máte-li stejný názor, pak neztrácejte čas čtením mých dalších řádků. Určitě za zmínku stojí, jak vyplývá z jeho četných vyjádření, že během svého působení v Senátu usiloval o úplné zrušení této instituce. Je pak s podivem, proč se dnes do ní chce opět vrátit.
Kandiduji ve 2. kole jako člověk stojící si za svým názorem a není mu jedno, jak na tom jsou lidé na Ústecku i v celé zemi. Svoboda člověka je pro mne absolutní hodnotou. Já jsem rád, že totalitní režim v roce 1989 skončil.
Slova ale nestačí. Přesvědčit o upřímnosti mých tvrzení mohou jen výsledky. Občané o tom, komu projeví svou důvěru ve 2. kole senátních voleb, by měli rozhodovat podle výsledků, jež mají kandidáti za sebou i podle toho, co mohou pro ně udělat do budoucna.
Nebudu se plácat po rameni, co vše jsem udělal, není mi to vlastní. Kdo mě poznal osobně, ví, že jsem člověk otevřený, který pomůže, pokud to je v jeho silách. Z denního kontaktu s lidmi dobře vím, že mnoha lidem se zde nežije právě lehce. Vede k tomu řada důvodů. Na místě prvním vysoká nezaměstnanost.
Už Petr Nečas před květnovými volbami vysvětloval v televizním duelu, že není důstojnějšího způsobu obživy pro sebe a pro svou rodinu, než práce. Nikdo z poctivých lidí nechce být na sociálních dávkách. Já s tím souhlasím. A proto i mým úkolem je udělat vše pro to, aby se dostavěla dálnice D8, která přiláká nové investory, kteří vytvoří nová pracovní místa. Její dokončení má ještě další pozitiva. Spojí konečně náš kraj s Prahou a Německem, uleví se lidem v řadě vesnic, kde je přetíženou dopravou poškozováno jejich zdraví.
Musíme bojovat proti těm, kteří zneužívají sociální dávky a naší solidaritu s potřebnými. Máme recept, jak to udělat a máme vůli to prosadit, ale k tomu je potřeba hlas voličů. Naše heslo „pracovat se musí vyplatit“ je trvale platné. Je nezbytné, a již se na tom pracuje, zrušit řadu nesmyslných vyhlášek, které omezují podnikatele a ztěžují a zdražují jim život. Je nezbytné připravit flexibilnější zákoník práce tak, aby se podnikatelé nebáli přijímat nové zaměstnance. Musíme také podpořit možnost tzv. částečných úvazků.
Máme těžkou dobu, rychle se měnící svět, kde nic není jisté. Byl bych nerad, aby nám unikla mezi prsty šance zlepšit naše životy a životy našich dětí na Ústecku. Lákadlo všeho zadarmo, je příliš třpytivé, brzy se rozplyne jako fatamorgána. Náš kraj je drsný, lidé v něm si zažili už tolik, že nechat se zlákat takovým třpytivým pozlátkem je snadné. Protřením zraku ale zjistíte, že to jsou plané a populistické sliby lidí, kteří je nakonec nedokážou splnit.
Kdo je zodpovědný musí přeci myslet na svoje děti a uznat, že penzijní reforma je nezbytná. Jestliže dnes na jednoho důchodce dělají dva, tak přibližně za 30 let to bude již jeden. Týká se to dnešních třicátníků a mladších, i oni mají přeci právo na důstojné stáří.
Ještě ke zdravotnictví – každý rozumný člověk pochopí, že nějaké „brzdičky“ musí existovat, ať už je nazveme jakkoliv. Není možné, aby se lidé ve zdravotnickém systému chovali jak na zájezdu „all inclusive“. Je ale potřeba stanovit jasná pravidla, aby se občanům dostalo bezplatného, slušného a kvalitního ošetření. Tam, kde lidé doplácejí, je potřeba stanovit stropy, které neohrozí žádnou sociální skupinu.
Neslibuji lepší zítřky. Už dávno vím, že nic není zadarmo. Poctivá práce je stále pilířem naší důstojnosti.
Jsem přesvědčen, že by nikdo neměl zapomínat na své kořeny. Jsem z Ústeckého kraje a dělám vše pro to, abychom společně konečně dosáhli na to, co nám patří. A tím je důstojný život.
Jsem Pavel Sušický a jsem s těmi, kteří v poctivost neztratili důvěru. Přijďte mne podpořit ve 2. kole senátních voleb.
***
Volební obvod Liberec: Přemysl Sobotka (ODS) versus Stanislav Eichler (ČSSD)
(ani jeden kandidát na naší nabídku nereagoval)
Volební obvod Jičín: Jiří Liška versus Josef Táborský (ČSSD)
(ani jeden kandidát na naší nabídku nereagoval)