Novoroční projev prezidenta Václava Klause zcela pominul hluboký politický marasmus, ve kterém se Česká republika nachází. Naše iniciativa se proto rozhodla natočit vlastní novoroční prohlášení k občanům České republiky:

Vážení spoluobčané,

v jistém slova smyslu jsme všichni akcionáři akciové společnosti s názvem Česká republika. Hovořím k vám tedy jako jeden z přibližně deseti a půl milionu těchto drobných akcionářů. Jsem znepokojen novoročním projevem prezidenta, našeho zaměstnance a nejvyššího zástupce v orgánech této akciové společnosti. Není důležité, co v projevu zaznělo. Závažné je to, co tam chybělo. Prezident ve svém projevu úplně pominul, že v uplynulém roce byla široké veřejnosti ve vší nahotě ukázána bída české politiky. V tomto smyslu považuji jeho projev za pokus o legitimizaci stávající politické mašinérie čím dál víc vzálené od ideálů demokracie a svobody.

Řeknu to tedy za něj:

Vážení občané, spoluakcionáři, díky aroganci, ztrátě zbytků soudnosti a amatérismu v komunikaci vrcholných politiků jsme mohli nahlédnout bez příkras do jejich světa a naše neblahá tušení se změnila v děsivou jistotu:

- pochopili jsme, že současné politické strany jsou jen bratrstva obchodující s mocí nad přerozdělováním peněz daňových poplatníků;

- pochopili jsme, že hlavním cílem politických stran je zpeněžit tuto moc, tzn. vytvořit systémy, jak peníze v co největší míře z veřejných rozpočtů ukrást a převést na účty politických stran a jednotlivců;

- pochopili jsme, že celá tato politická mašinérie je napojená na podnikavce a velkoveksláky nejrůznějšího druhu, kteří vytvářejí příslušné penězovody a celý kruh tím uzavírají;

- pochopili jsme, že celý mafiánský systém prorostl i do řad policie, státních zastupitelství, znalců a soudců;

- pochopili jsme, že marketing politických stran je postaven na staré dobré strategii „rozděl a panuj“; vypjatou argumentací štve proti sobě nejrůznější skupiny obyvatel, jejichž normální vztah je převážně symbiotický: podnikatele proti zaměstnancům, mladé proti starým, chudé proti bohatým…

- pochopili jsme, že tento zrůdný marketing má devastující účinky: společnost je díky tomu kontinuálně polarizována, což vede buď ke skepsi a apatii nebo naopak k významné radikalizaci názorů;

- pochopili jsme, že po volbách si politické strany rozdělují moc i ve prospěch opozice, aby eliminovaly její skutečnou roli;

- pochopili jsme, že si svoje dominantní postavení trvale a nespravedlivě udržují jednak způsobem financování politických stran ze státního rozpočtu, jednak volebními zákony; v obou případech jsou malé strany znevýhodněny natolik, že je to prakticky vyřazuje z politické soutěže;

- pochopili jsme, že pokud hrozí díky velkým aférám odliv preferencí velké politické straně, není nic jednoduššího, než profinancovat vznik nových stran, které znechucené voliče včas zachytí.

Tento zdrcující pohled do žumpy reálné politiky má bohužel i zásadní dopady na naše peněženky. Podle Transparency International se jen ve veřejných zakázkách vlivem jejich předražení ztratí na 150 mld. Kč ročně. Ale to je jen část korupční politické mašinérie: další peníze padnou na účelové, tj. zbytečné projekty, či projdou účetnictvím státu či samosprávy jen částečně nebo dokonce vůbec: například kšefty s pozemky spojené se změnou územního plánu, prodeje movitého a nemovitého majetku, výhodné pronájmy atd.

I pokud budeme v odhadech velmi střízliví, každý pracovní den se – nám drobným akcionářům – v této zemi ukradne celá jedna miliarda korun. Pro představu: ke splnění aktuálních mzdových nároků lékařů z nemocnic by stačily tři dny bez korupce. Nebo by důchodci mohli mít téměř dvojnásobné důchody. Nebo by rozpočet pro tento rok byl přebytkový v řádu 100 mld. Kč…

Miliarda denně nemůže zmizet pochybením několika jednotlivců: je to systematické drancování majetku a budoucnosti této země. Je to parazitování takového rozsahu, že není dlouhodobě slučitelné z existencí hostitele, tedy nás a naší akciové společnosti s názvem Česká republika.

Jak se to mohlo stát?

Je to smutné konstatování, ale my, drobní akcionáři, jsme nechali věci dojít tak daleko. My jsme se nezajímali. Především generace dnešních čtyřicátníků a padesátníků nese podstatný díl odpovědnosti. Měli jsme už v devadesátých letech dost zkušeností, rozumu a hlavně možností tomu zabránit.

Existují studie potvrzující, že míra korupce v té které zemi klesá s růstem angažovanosti občanů.

Proto to brojení stávajícího establishmentu proti „nepolitické“ politice: „Jednou za čtyři roky přijď, zvol mě a pak čtyři roky drž hubu, maximálně si zanadávej v hospodě a hlavně - plať daně!“ Proto to nálepkování typu „pravdoláskovci“. Aktivní a funkční občanské společnosti se totiž bojí jako čert kříže. Bojí se jí více než revoluce, zvláště sametové… tu umí zvládnout dobře, jak už dokázali před 20 lety.

Není tedy jiné cesty, než začít budovat občanskou společnost, která bude ve své většině trvale pobývat mimo svět politiky a provádět permanentní kontrolu a vyvíjet takový tlak na vládnoucí politické strany a úředníky, aby se jim nevyplatilo krást. Aby dělali to, co mají, tj. sloužili občanům. Od toho si je nakonec platíme.

Zapomeňme na ideologická klišé, pravolevé vidění světa a další nástroje, jejichž jediným cílem je stavět různé části společnosti proti sobě. Základním kritériem pro výběr politika musí být od této chvíle především jeho slušnost a odbornost.

Většina z nás, lidí v produktivním věku, má děti. A jistě si všichni přejeme, aby jejich budoucnost nebyla ničím zatížená. Aby žili ve svobodné zemi, která vzkvétá anebo má alespoň šanci vzkvétat. Přiznejme si, že proto dnes děláme velmi málo nebo vůbec nic. Deficity veřejných rozpočtů, dluhů souvisejících s nápravou poškozeného životního prostředí a také nároky na očištění veřejného prostoru od parazitů všeho druhu rostou každým okamžikem. Dnes tedy opět stojí naše země na rozcestí a je jen na nás, drobných akcionářích, jakou cestou se vydáme.

Slibme si, že pokud veřejnou kontrolu nedělají ti, kteří by jí dělat měli, tj. zastupitelé a poslanci, budeme ji vykonávat my, občané. A to permanentně! Vše je připraveno: existuje mnoho různých spolků a občanských sdružení, které hájí zájmy občanů ve svých oblastech. Existuje potřebná komunikační infrastruktura. Jediné, co potřebujeme, je tyto zatím roztříštěné síly sjednotit! Vyzýváme vás, abyste se též zapojili do těchto aktivit a pomáhali bojovat proti nepravostem. Nikdo jiný to totiž za nás neudělá. Pouhé dvě hodiny týdně investované do zájmu o veřejný prostor můžou změnit zásadním způsobem naší budoucnost a budoucnost našich dětí.

Jsem si jist, že každý z nás musí dříve nebo později učinit vědomou volbu, jestli bude ve společnosti fungovat jako parazit, nebo slušný člověk. Pokud se rozhodneme pro slušnost, nenechme si to pro sebe a hlavně - organizujme se. Ti neslušní už se zorganizovali dávno.

Přeji vám všem v novém roce hodně odvahy, síly, štěstí a lásky.

Jaroslav Kuchař
Mluvčí VYMĚŇTE POLITIKY.CZ