Vystoupení L. Zaorálka na tiskové konferenci k společnému prohlášení Ekumenické rady církví, Katolické církve a Federace židovských obcí protestující proti populistickému stylu kampaně ČSSD, mě přimělo k několika zpřesňujícím historickým poznámkám. Zaorálek mluví o snaze vyvolat a vést racionální diskuzi. Za osm let své vlády (1998-2006) k vyřešení otázky vyrovnání s církvemi neudělala ČSSD nic. Co může být racionálního na billboardu, který útočí na nejnižší pudy. Rozčilení sociálnědemokratických předáku není na místě, protože šlo o výslovně faktické konstatování, že plakát s odulou rukou katolického preláta natahujícího se po měšci s penězi je přesně a naprosto ve stylu bolševické a nacistické antisemitské, proticírkevní a protikřesťanské propagandy. ČSSD by ráda získala mladé a progresivní, vzdělané voliče a hraje si na obhájce lidských práv a občanské společnosti, ale její billboard a celá rétorika utočí na významné menšiny, které tvoří právě křesťanské církve a židovská obec, a rozněcují nenávist vůči nim. Navíc se zdá, že jim to zřejmě vůbec nedochází.

Pan Zaorálek se pustil na historické pole a označil roli katolické církve v nacistické době za "nejasnou", mluví dokonce o kolaboraci a jako argument vytáhl román o poměrech za slovenského štátu. Když historie, pak tedy pár faktů. Katolická církev jako první instituce analyzovala a jasně pojmenovala zrůdnost nacistického režimu už roku 1937 v encyklice Mit brennender Sorge. Podle židovského autora Pinchase Lapida jenom papež Pius XII. se podílel na záchraně 700 000 židovských obětí nacismu. Právě se dokončuje soupis obětí nacistického a komunistického režimu v řadách katolické církve, který přesvědčivě ukazuje, jak katolická církev pevně stála na straně národa, svobody a demokracie. Kněz Šrámek byl předsedou exilové vlády v Londýně a Vatikán byl jeden z mála států, který neuznal okupaci českých zemí a vytvoření protektorátu. Z tisíců českých kněží, kteří prošli nacistickými koncentráky, zmiňme legendární kardinály Berana a litoměřického Štěpána Trochtu, kteří se opět jako tisíce dalších za pár let stali obětmi další totality. Katolická církev jako celek a církev v českých zemích zvláště rozhodně obstála v konfrontaci s nacismem. Pokud je panu Zaorálkovi role církve za druhé světové války nejasná a přesto má potřebu o ní mluvit, měl by si téma nastudovat nikoliv z románů, ale z odborné literatury.

Vpravdě bolševické kořeny myšlení pana Zaorálka ostatně ukazuje i drobný detail, totiž to, že mluvil pouze a výhradně o "zlém" kardinálovi a úmyslně vynechal předsedu Ekumenické rady církví i představitele židovských obcí, kteří jsou pod dokument podepsání rovněž. Ano sociální demokracie má kromě problematických stránek i ctihodné dějiny a řadu hrdinů, ale právě ti by se za současné představitele ČSSD za jejich primitivní proticírkevní a protináboženské štvaní hluboce styděli.

Doc. PhDr. Tomáš Petráček Ph.D., Th.D.,
vedoucí katedry kulturních a náboženských studií na PdF UHK. , specialista na sociální a církevní dějiny.