Česko 2020 - Hledání světla na konci tunelu

30. 08. 2012 | 07:45
Přečteno 6977 krát
Jan Benda: Hledání světla na konci tunelu

Spíše než odpověď na otázku po české vizi mě zaujala otázka sama – tedy proč byla položena. Myslím, že problémem pro dnešní českou dobu není, co všechno je v politickém, hospodářském a společenském životě země špatně, protože špatné se zdá být snad úplně všechno, ale jak se z toho marasmu dostat ven. Problémem není „česká vize“, ale její totální absence.

Jistě se shodneme na tom, že je třeba současnou situaci v zemi změnit. Nevím, zda se ovšem shodneme na tom, jakých změn chceme dosáhnout a co nám mají vlastně zaručit.

Chceme se mít lépe?

Proč ne! Určitě ano! Ale mít se lépe si podobně jako demokracii v Čechách vysvětluje každý po svém. A jak toho dosáhnout? Obávám se, že tu žádná revoluce nic nevyřeší, ale evoluční vývoj je tím, co má naději na úspěch. Z historie je zřejmé, že jakákoliv společenská diskontinuita silně narušuje morální standard lidí.


Úvaha je součástí seriálu o budoucnosti této země. Informace o projektu naleznete zde, texty dalších autorů zde.

Na druhou stranu je třeba také říct, že i přes celou řadu společenských a ekonomických problémů a určitou míru sociální nespravedlnosti není v Čechách v současné době čas k panice, čas k zoufalství, ale je čas k zamyšlení, k sebereflexi a definici strategie, jak dál.

Minulé chyby

Je více než jisté, že rok 89 zastihl českou (tehdy ještě československou) společnost naprosto nepřipravenou. Nebyla tu žádná vize, žádná společně přijatá představa, kterým směrem by se měli lidé nadále ubírat, co by měli (kromě materiálního dostatku) chtít. Chcete-li, chyběla Archa úmluvy. Mluvilo se sice o demokracii, ale bez toho, aby se kdokoliv namáhal formu demokracie – kromě formálního vymezení ústavou – definovat a vymezit její praktické principy nejen na úrovni státoprávního uspořádání, ale především na úrovni každodenního života obyčejných lidí. Každý si pod tím slovem představoval a dodnes představuje něco jiného. Nikdo nekonkretizoval hodnoty české společnosti, okolo kterých by se měl odehrávat veškerý společenský, hospodářský i soukromý život. Všichni jaksi ve víru událostí předpokládali, že je to přeci jasné – svoboda a všechno, co by se dalo označit jako protipól totality.

Že to lidem jasné nebylo, se postupně projevovalo v průběhu posledních dvou desetiletí a důsledky tohoto omylu pociťujeme na sobě velmi silně i dnes. Ale po bitvě je každý generálem.

Co pro nás může kdo udělat?

Od politiků se toho nikde na světě mnoho očekávat nedá (natož od českých), protože žádný politik nepřekročí svůj vlastní stín ani časový horizont volebního období nebo zájmy jeho politické strany. Osvícený politik je pouze výjimka potvrzující pravidlo. Z historie víme, že společenský pohyb byl vždy akcelerován buď osvíceným panovníkem, nebo vládou, anebo lidmi, kteří se nechtěli spokojit se stavem věcí, kteří v sobě našli odvahu změnit svět; blázni a snílci mocní duchem, lidé s vizí, s představou, že věci jdou uspořádat jinak a líp. A potom je tu každý z nás sám za sebe, kdo může přivodit zásadní změnu stavu společnosti tím, že změní svůj vlastní postoj k bližním a ke světu. A to je asi na otázce po české vizi to nejpodstatnější.

Hodnoty a principy

Myslím, že stejné chyby se nemají opakovat. Společnost dobrých časů nemůže fungovat pouze na pravidlech, zákonech nebo idejích, ale musí fungovat na principech. Jakákoliv vize budoucnosti nedává smysl, pokud nebudou zřetelně a jasně definované hodnoty, které jsou nám opravdu společné. Jakési velmi jednoduché a konkrétní desatero, kterým se budeme všichni dobrovolně řídit nikoli proto, že je to součástí ústavy, že je to právní normou České republiky nebo Evropské unie, ale protože ono „desatero“ dává smysl naší existenci, našemu každodennímu životu. Tyto principy konkretizují hodnoty, které jsou podstatnější než blahobyt, než jakákoliv lehkost bytí, než jakákoliv forma státoprávního uspořádání. Jsou důvodem, proč se vydat po cestě správné, nikoli snadné.

Obávám se, že bez respektu ke společným hodnotám přestáváme být lidmi schopnými se dohodnout na čemkoliv, natož na nějaké vizi.

Časový horizont

Vzhledem k setrvačnosti technických, technologických a společenských procesů je rok 2020 dnes – tedy v polovině roku 2012 – více méně již definovaný, pokud ovšem nepřijde revoluce nebo jiná vnější událost jako například totální kolaps Evropské unie nebo společné evropské měny, občanská nebo i jiná válka zahrnující české území. Společenský neklid současné doby nevylučuje žádnou alternativu. Samozřejmě osud a hospodářský vývoj naší země není možné vidět izolovaně bez mezinárodních souvislostí, nicméně věci jako morální a etické hodnoty jsou zcela v našich rukou, ať se v Evropě nebo ve světě děje cokoliv. Krást a lhát je nemravné, stejně jako brát nebo dávat úplatky a mnoho dalších věcí.

Horizont, ke kterému je třeba se vztahovat, by měl být delší i vzhledem k tomu, že bude třeba nejprve dokončit odstranění škod napáchaných nejen dobou komunistické totality, ale především napravit chyby řady nezodpovědných a zkorumpovaných politiků a jejich kumpánů za posledních dvacet let. Škoda na morálních hodnotách české společnosti je pro náše hospodářství myslím podstatně větším břemenem než celý národní dluh a asi se ani penězi vyčíslit nedá. Je třeba se zamýšlet nad dobou minimálně dvou desetiletí nebo i delší.

Kdo by měl stát v čele společnosti?

Bude třeba najít osobnosti nejen schopné stát v čele společnosti a vymezovat další cestu, lidi s morálním etosem i schopnostmi starat se o hospodaření s hmotným i duchovním bohatstvím, ale především lidi moudré lidsky i politicky, lidi dospělé, zkušené i odvážné, lidi ochotné věnovat svůj vlastní život ve prospěch nás všech ostatních. Vládnout znamená především sloužit. Nejsem si jistý, kolik ze současných politiků splňuje alespoň částečně takováto kriteria. Nejsem si také ani na chvíli jistý, jaké pohnutky vedou dnešní kandidáty na úřad prezidenta republiky k rozhodnutí ucházet se o tuto službu, ale obávám se, že více než služba je láká prestiž nejvyššího úřadu země.

Co si dovolit můžeme a co ne

Žití nad poměry nebo život na dluh je spekulativní krátkodobá a krátkozraká strategie, která je mimo jiné na české poměry příliš drahá. Snižování hospodářského deficitu rozprodejem státního majetku je cestou do pekel. Každý politik, který podobnou strategii zastává, by měl být považován za vlastizrádce. Strategie utahování opasku dlouhodobě nefunguje, protože v rámci současného ekonomického modelu je to princip „hlavy 22″. Snižuje ekonomický potenciál, státní příjmy, kupní sílu obyvatel a zvyšuje sociální nespokojenost. Řešení problémů Řecka, Španělska, Portugalska, Itálie a v neposlední řadě i Česka ukazují, že je to dlouhodobě slepá ulička. To ovšem neznamená, že by se nemělo šetřit. Otázkou ale je, jak šetřit, kde šetřit a kde naopak investovat.

Je více než zřejmé, že dosavadní ekonomický model, řekněme „kapitalistický“, jak je dnes stále definovaný, se postupně vyčerpává, že je do budoucna neudržitelný. Ať se to komu líbí nebo ne, zažíváme soumrak kapitalismu v té formě, jak se vyvijel a fungoval až do nedávné doby. Potvrzuje to mimo jiné nejen současná ekonomická krize, ale i horečná snaha světových ekonomů a politiků ho nahradit modelem jiným. Jaký by takový model měl ovšem být, zatím nikdo i přes velkou snahu zformulovat nedokázal. Zatím je vše ve stádiu pokusů a omylů. Jisté snad je jen to, že nový model bude muset zahrnovat současný technologický rozvoj i principy globalizace. Jistě bude muset počítat i s narůstající světovou populací, nedostatkem strategických surovin i energií, rostoucí propastí mezi chudobou a bohatstvím, akumulujicím se vojenským arsenálem v militantních zemích, terorismem, zhoršujícími se podmínkami životního prostředí a nedostatkem těch nejzákladnějších zdrojů pro život, jako jsou kyslík, potraviny a pitná voda. Nový model jistě bude potřebovat jistou formu kapitálu, ale distribuce jeho potenciálu bude muset být dozajista zaměřena jiným směrem než dosud.

Jak tedy dál?

Asi se musíme začít ptát, jaký je opravdu kapitál české společnosti – hmotný i duchovní -, se kterým je možné hospodařit; co jsou konkrétní hodnoty, o které se můžeme opřít; co by mělo představovat základ budoucího rozvoje; na základě čeho je možné formulovat vizi příštího období. Je třeba se rozhodnout nejen jak využít současného potenciálu země, ale především jak ho zhodnotit, jak ho zvětšit, jak ho zúročit, jak k němu přidat něco nového, co by umožnilo nové a do této doby nepředvídatelné alternativy.

Co je a co není vize

Obávám se, že opravdová vize se nedá vytvořit ani u kavárenského stolku, ani v univerzitní pracovně, ani v redakci internetových novin. Nemůže to být traktát skupiny intelektuálů, ani zpráva parlamentního výboru nebo doktorská práce. Nemůže to být ani kompilát dobře míněných názorů intelektuálních špiček země, jak se o to pokusili před dvěma roky v Brně. Opravdová vize není průzkumem veřejného mínění, nejsou to pouze zbožná přání a tužby, náprava toho, co nás trápí, volání po morální nápravě společnosti nebo volání po návratu k duchovním hodnotám a Bohu. Vize nemůže být vložena na bedra některých, kteří ji za nás vyřeší.

Vize je definování cílů na pozadí společných hodnot. Je to kreativní proces hledání možností v našem životě, který nám bylo dáno žít. Vize se realizuje skrze zcela konkrétní činy, slova tu nestačí. K činům, které vedou k naplnění vize, je třeba mít obrovskou odvahu. Vize může být právě tak geniálním výsledkem myšlenky jednoho jediného politika nebo i obyčejného člověka. Může vyplynout ze širší společenské diskuse. Je tu pouze jedna jediná podmínka – lidé ji musí vzít za svou. Opravdu dobrá definice vize by neměla být delší než dvacet slov.

Pokud nějaká vize vznikne, je třeba ji předložit k veřejné diskusi, a pokud by byla neformálně přijata, je možné začít uvažovat o strategii její relizace.

Kde chceme být?

Na počátku úvah o české vizi je třeba definovat, kde chce společnost České republiky za nějakou dobu být, jakou roli v rámci Evropy by měla hrát, jak chce být světem vnímána. Když říkám společnost, myslím tím, že na takovouto otázku si musí odpovědět každý sám za sebe, kde chce být každý z nás a jak chce být světem vnímán. To je výchozí bod, protože společnost je v tomto smyslu slova pojmem abstraktním. Společnost tvoří konkrétní lidé, konkrétní muži a ženy, konkrétní rodiče a děti, sousedé a přátelé. Skrze tyto konkrétní osoby a jejich činy společnost nejen existuje, ale také se formuje, vyvíjí a dostává svůj charakter.

Kde si myslím já, že by Česká republika měla být?

Toto je jen úvaha o možných prioritách a alternativách. Je zřejmé, že pokud by se některé z těchto principů realizovaly, že se také zásadně změní společenská i hospodářská situace země.

1. Chtěl bych, aby se Česko stalo respektovanou zemí stejně jako jeho obyvatelé, abychom nebyli pouze diváky, ale aktéry dějinných událostí – aby se Česko dostalo z periferie zpět do centra Evropy, kam historicky patří. Aby se opět nerozhodovalo o nás bez nás.

2. Chtěl bych, aby se Praha stala vedle Bruselu a Londýna jedním že tří hlavních měst současné Evropy – nikoli formálně, ale fakticky. Aby se do Prahy jezdilo nikoli na pivo nebo za památkami, ale protože se tam něco opravdu důležitého děje.

3. Chtěl bych, aby se Česko a Praha staly permanentně faktickým kulturním centrem Evropy, nikoli pouze na jeden rok.

4. Česko a Praha mají geografický i kulturní potenciál se stát integračním centrem Evropské unie vytvořením prostoru společné řeči pro ty, kteří mluví různými jazyky.

Jak vidím vizi České republiky já?


Vybudovat z České republiky faktické kulturní a integrační centrum Evropy a z Prahy jedno z hlavních evropských měst.

Co je třeba k tomu udělat?

Nyní by tedy měl následovat dlouhý seznam projektů, investic, staveb, institucí, lidí, odborníků a mnoho dalších zcela konkrétních faktů a informací, které by bylo potřeba k realizaci vize připravit a zpracovat. Tedy prověřit vizi realitou. Je to proces komplexní a náročný. Zatímco definice vize by měla být stručná, konkrétní a jasná, její realizace bude vždy obsáhlá a časově náročná.

Respekt je něčím, co si člověk nemůže vynucovat, ale skrze své činy zasloužit. Bohužel česká politika ve svém významu dosud nepřekročila hranice svého teritoria a pro Evropu toho mnoho zatím neudělala. Úvahy o národní suverenitě a národní identitě jsou jistě zajímavé, avšak mimo současnou dobu. Žijeme v globálním světě, žijeme v Evropě a mnoho let jsme po tom strašně toužili. Měli bychom tedy začít uvažovat spíše v dimenzích evropských než pouze českých. Existence České republiky v rámci EU je nejen pro nás přirozená, ale především nezbytná. A pokud chceme být součástí Evropy, měli bychom se snažit v jejím rámci hrát aktivní roli.

Evropská unie je stále ve fázi formování a hledání nejen své vlastní identity, ale především ve fázi ustavování integračích faktorů, které by jí zaručily existenční životaschopnost. Je zřejmé, že měnová, ekonomická a dopravní integrace, stejně jako otevření hranic, není dostačující. Je třeba vytvoření dalších integračních vazeb, které by umožnily EU stabilitu a existenci ve chvílích ekonomických nesnází nebo společenského napětí. Současná Evropa je stále ještě vnímána a do značné míry i funguje jako konglomerát národů, roztříštěný etnicky, hodnotově, jazykově, kulturně, ekonomicky, historicky a nábožensky. Pro euroskeptiky je to dost důvodů pro její rozpad.

Pokud by se z Prahy mělo stát jednoho z hlavních měst Evropy, k tomu, aby se toto město stalo místem přirozené gravitace Evropanů nebo lidí z celého světa, je třeba především definovat a realizovat důvod, proč by měli lidé do Prahy vůbec přijet. Památky ani výtečné pivo nebo atmosféra nočních klubů na to nestačí. Je třeba přijít s něčím novým, současným, důležitým a smysluplným, s důvodem, který osloví nejen nás, ale i evropskou společnost.

K tomu, abychom se dostali do centra evropského dění, musíme založit a vybudovat instituci (nebo několik institucí) evropského charakteru, která by svým významem a dosahem ovlivnila dění v Evropě. Jinými slovy, musíme si své místo v Evropě zasloužit nebo vydobít. Jednou z možností, o které jsem přemýšlel, je například vybudování Evropské knihovny – jakýsi ekvivalent Kongresové knihovny ve Spojených státech. Kromě mnoha jiných funkcí by měla sloužit jako místo, kde se studují podklady pro formulaci evropských zákonů s ohledem na kulturní, historické a společenské pozadí jednotlivých zemí Unie. To, že po takové instituci momentálně nikdo nevolá, ještě neznamená, že jí není zapotřebí. Podrobnější úvahu o její formě a smyslu najdete na mém blogu na Aktuálně.cz.

Jinou možností je stát se kulturním centrem Evropy. K tomu je však třeba chápat kulturu nejen jako prostor pro existenci galerií, výstavních a hudebních sálů, divadel nebo knihoven, ale chápat kulturu v její široké formě. Sem patří nejen kultura ducha, ale i kultura těla, kultura prostředí i kultura chování a jazyka, a především respekt k lidským hodnotám. Jistě existují i jiné a chytřejší varianty a možnosti, o které by se vize mohla opřít, ale to není momentálně tak důležité.

Teorie strategie

Čínský generál Sun Tzu asi před dvěma a půl tisíci lety v knize „Umění války“ charakterizuje nejrůznější strategické situace postavení armád v boji, od úplně špatné, ze které není téměř jiné východisko než porážka, až po pozici téměř zaručující vítězství. Tyto pozice kategorizuje do dvanácti skupin. Dále vysvětluje, že je nemožné proměnit jedním krokem pozici prohranou ve vítěznou, ale že je reálné pozici špatnou změnit v pozici o jeden stupeň lepší, tu pak opět vylepšit, až je ve dvanácti krocích možné se dostat do situace vítězné. Je k tomu třeba dobře znát nejen nepřítele, ale především sebe sama, terén, zbraně, počasí a mnohé další atributy války. Avšak nejdůležitější je věřit důvodům, proč se válka vede, protože v době války není nic důležitějšího než mír. Je důležité věřit hodnotám, pro které voják dává v sázku svůj vlastní život.

Tato strategická teorie se dodnes studuje na vojenských akademiích světa a je aplikovatelná nejen na polích válečných, ale i hospodářských, politických a společenských. Smyslem této knihy je umění strategie, nikoli válčení. A strategie je tím, o co tu jde, pokud se ptáme na otázku, kde bychom chtěli, aby Česká republika byla nebo mohla být v roce 2020, nebo spíše v delším časovém horizontu.

Investice

Chceme-li sklízet, musíme napřed zasít. Na vizi se můžeme dívat jako na koncept byznysu – abychom něco získali, musíme nejprve něco investovat. Otázkou tedy je, co a kolik jsme ochotni, nebo spíše musíme do vize investovat, aby se konkretizovaly a naplnily hodnoty, o které nám jde. Realizace není jednoduchá ani levná záležitost. Nic na tomto světě není zadarmo. Pokud by šlo pouze o peníze, bylo by to snadné a laciné. Nemyslím si, že finanční stránka věci by měla být tím největším problémem. Obávám se, že do vize musíme investovat především sami sebe. Otázkou tedy je, nakolik je každý z nás ochoten se sám sobě podívat do očí a něco konkrétního pro její naplnění udělat. Otázkou je, zda si chce každý z nás i nadále pouze stěžovat na poměry, nebo chce poměry měnit.

Strategie vize

Definování strategie, jak oněch cílů dosáhnout, je opravdu důležitým krokem k uskutečnění vize. Pokud bychom se chtěli poučit z moudrosti starého čínského generála, pak se musíme ptát, jaká by měla být posloupnost kroků na naší cestě do společnosti dobrých časů – co by mělo být krokem prvním, co druhým, třetím a co dvanáctým? Myslím si, že je předně nutné se zamyslet nad tím, co každý z nás sám je pro definování a realizaci vize ochoten udělat, kolik síly, energie a času je ochoten ze svého života společné věci věnovat, kolik schopností ze sebe vydat. Zda poctiví a schopní lidé jsou ochotni vstoupit nebo se vrátit do politiky, aby bylo vůbec koho volit. Dnes a denně se potvrzuje, že současní politikové na všech stupních státní správy jsou namnoze zkorumpovaní lidé a nedá se věřit snad už vůbec nikomu z nich. Otázkou je, zda poctiví a schopní lidé jsou ochotni změnit své životní priority, zda jsou ochotni se dát do služby společnosti, protože bez nich jsou veškeré řeči a úvahy o jakékoli vizi i společnosti lepších časů opravdu k ničemu.

Pokud si však myslíme, že Česká republika je demokratickou zemí, nebo jí chce alespoň být, pak účast na politice a její tvorbě není jen jednou ze základních výsad demokracie, ale je to i povinnost jednotlivých členů takové společnosti. Vize je věcí politického rozhodnutí nikoli české vlády, ale politického rozhodnutí každého z nás. Není to věcí politické vůle politiků, ale politické vůle jednotlivých konkrétních lidí.

Otázka na konec

Jak si tedy vy, kdo právě dočítáte těchto pár řádků, představujete společnost dobrých časů? Můžete ve dvaceti slovech nebo dvou řádcích sami pro sebe nebo i pro ostatní definovat, co byste od takové společnosti vlastně chtěli? Jak by měla vypadat a co splňovat? Jak byste chtěli žít? Jak byste chtěli být vnímáni? Co je a co není pro vás opravdu důležité?

Jan Benda,
architekt působící v Šanghaji

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

muromec napsal(a):

"Z historie je zřejmé, že jakákoliv společenská diskontinuita silně narušuje morální standard lidí."
Ano, a jak se zdá, diskontinuita zvaná Sametová Revoluce morální standard lidí narušila už natrvalo, nadobro, nastálo, navždy, navěky, napořád...
Socialismus je systém který tisícům uškodil a milionům pomohl. Kapitalismus je systém který tisícům pomohl a milionům uškodil.
Akorát, že ti z těch tisíců dobře vědí jak nejdřív zoufale volat, jak jim bylo ublíženo a přitom silně přehánět, a pak zase nadšeně volat jak se v kapitalismu všichni mají dobře, a zase silně přehánět. Milionům lidí, kterým socialismus mocně pomohl a kapitalismus mocně uškodil se jaksi nedostává hlasu.
Snad jednou přijde i nová revoluce. Já už bych měl pro ni i název, dost se podobá: Semtexová Revoluce.
30. 08. 2012 | 08:26

Ládik!!! napsal(a):

Po 89 nastal Brownův pohyb. Chaos polarizoval (nezávisle na vládách) - slušní se stali slabými a navzájem spolupracují. Gauneři usilují o jejich daně.

Tohle je cca 20 slov. Nejsou o vizi, ale o 23 letech od minulosti k dnešku. Dalších 20 slov o cestě do dobrých časů:

Zavřít zloděje. Zavřít zloděje. Zavřít zloděje. Zavřít zloděje. Zavřít zloděje. Zavřít zloděje. Zavřít zloděje. Zavřít zloděje. Zavřít zloděje. Zavřít zloděje.
30. 08. 2012 | 08:48

Ládik!!! napsal(a):

Ještě dovětek - pokud zloděj krade podle zákona, není zloděj. "Z hlediska vyššího principu mravního - vražda na tyranovi není vraždou". Tohle může být řešení. Do dobrých časů se prostřílet.
30. 08. 2012 | 09:08

Bavor V. napsal(a):

V roce 1989 nastal čas změny, na kterou jsme nebyli připraveni.
Kdyby disidenti v čele s blahoslaveným Havlem místo chlastání a vymýšlení nesmyslů radši připravovali ekonomické i morální transformace na dobu po změně, možná bychom byli dále. Takhle se do vlády dostali lidé, kteří ač neprověřeni jakoukoli myšlenkou, mohli začít ovládat. Vždyť i nástup Klause byl jen otázkou jeho vlastní drzosti se vycpat a Havlovy neschopnosti si lidi vybírat. Tam je počátek zmatku a konec nadějí.

Stejskale, strčte si tu kapču...
30. 08. 2012 | 09:13

Xaver napsal(a):

Je pravda, že v roce 1989 jsme nevěděli co je to ta demokracie.
Ale teď už to víme přesně. Demokracie je když se uzákonní jakákoliv pitomost jen proto, že jedna skupina dokázala uplatit o jednoho poslance víc než ta druhá.
30. 08. 2012 | 09:16

Bavor V. napsal(a):

A jeje Klause jsem nechal už vycpat místo "vecpat"
30. 08. 2012 | 09:19

Alex napsal(a):

Kde by měla Česká republika být? Tam se s Vámi shodnu. Hořké a smutné je, že pro takové postavení měla a doposud má předpoklady. Zatím.
Brání tomu maličkost. Systém, jenž by produkoval na patřičná místa vskutku ty nejlepší, nejkompetentnější v daném čase schopné vzájemné komunikace. Nikdy nikde ideální systém v tomto směru nebyl a nebude. Jde o to, aby tam směřoval.
U nás tento trend neexistuje. České občanstvo má zcela jinou prioritu. Nová věrchuška se doslova ve svých pozicích zakopala. Asi nedokážete dost dobře sledovat, že ony pokusy z řad některých politiků spolehlivě poráží oni zakopanci. Česká republika je totiž v zajetí schizofrenie, která oněm zakopancům pomáhá. Máme tu jednu stranu nikoli s nepodstatným voličským procentem, jež je zároveň shledávána přípustnou a zároveň nikoli. A prvotní českou prioritou je zatím pro rozhodující většinu její izolace. Cokoli jiného byť smysluplného jde zatím stranou. Vlády modré letky tak mohou v klidu realizovat nápady typu, jak ušetřit při zasílání 2 Kč občanovi složenkou, jež stojí 13 Kč. Její způsob řešení? Stát ušetří, když ty 2 Kč občanovi pošle a občan doplatí oněch 11 Kč. Nu a když si uvědomíte, že zároveň se považují za sociální případy a napojují se na veřejné peníze nikoli jako správci, ale paraziti, je výsledek na bíledni. Kardinální problém? jak se zbavit těch parazitů. Ti zakopanci se zbavují jen konkurentů v tom parazitizmu.
30. 08. 2012 | 09:42

šašek z Jihlavy napsal(a):

Vážený autore, nejvyšší čas, abyste se vrátil domů a přiložil ruku k dílu. Těch "pár řádků" je dosti dlouhé čtení na téma, které se všude neustále opakuje, stačí napsat:Více dělat, méně kecat, spolehnouzt se na mladou generaci se smyslem pro zodpovědný rodinný život, dát jim záruku bezpečnosti a dobrého vzdělání pro potomstvo a ostatní přijde samo. Víc se asi vymyslet nedá. Ještě mě napadá v souvislosti s přelidněním této planety nemíchat se do konfliktů v Africe, Afghanistánu a podobných destinacích a humanitární organizace pověřit zmírňováním problémů doma (třeba s řešením cikánské otázky, bezdomovectví, drogami, kriminalitou). Napravování světa a jeho notoprických problémů ponechat vyšší moci, pro nás je to velké sousto.
Přeji vám šťastný návrat domů a pevné zdraví a hodně energie do dalších aktivit, vaše blogy čtu rád.
30. 08. 2012 | 09:46

šašek z Jihlavy napsal(a):

omluva za překlepy
Ládil!!!
Nashledanou v lepších časech, kam by nebylo třeba se prostřílet. Zloděje bych nezavíral do vězení, ale do pracovních táborů a místo kaucí bych zavedl odpracování si škody, kterou natropili. Bez ohledu na mezinárodní konvence, stejně se porušují. Dobře by se dala využít práce při stavbě a opravách silniční sítě, městských komunikacích a v zemědělství. Do hutí a dolů bych je nepustil, to je práce pro profíky, mohli by natropit víc škody než užitku.
Zdravím tě a odjíždím makat na chalupu, nějak té práce neubývá, spíš naopak.
30. 08. 2012 | 09:56

Al Jouda napsal(a):

Autor redukoval svoji vizi budoucnosti pouze na hlavní město Prahu. Jenže ono je to právě naopak. Dobrá vize se musí dotýkat života celého našeho národa a pak při její realizaci se Praha stane automaticky kulturním centrem Evropy.
Já bych to viděl tak, že začít naplňovat vizi spravedlivého a sociálního státu znamená v první řadě výměnu všech poslanců, protože ti jsou tvůrci oněch přiblblých zákonů, které umožňují beztrestně rozkrádat státní rozpočet, veřejný zdravotní fond, sociální podpory a peníze z Evropských dotací. Zákony musí být jednoduché a srozumitelné všem občanům tak, aby k jejich aplikaci nebyl potřeba žádný právník. Zásadou musí být : Co je psáno, to je dáno !!! Výklad právních předpisů nesmí popírat znění zákonných ustanovení !
Příklad : Zákoník práce stanoví, že jedním z nároků zaměstnance, který dostal neplatnou výpověď je výplata 6 měsíčních průměrných platů. Když pak dojde na lámání chleba, tak přesto, že soud pravomocně rozhodl o neplatnosti výpovědi, nakonec rozhodne Nejvyšší soud v Brně, že zaměstnanec nedostane nic.
30. 08. 2012 | 10:24

Tužka napsal(a):

Tužka napíše pro pana Jana Bendu,...napsal jste to, jak je u Vás vždy, velice dobře, obsáhle. Moc dobře se to četlo. Realita bude ovšem jiná.
Vize,...tak než se dá nějaká vize zde "do kupy", pokud se o to vůbec budeme v této "rozklížené" společnosti vůbec pokoušet,.....tak dokončím myšlenku,....tak se bude psát rok 2020.

Bude to tak,...že všechno "pojede hádavou setrvačností", řízeno neschopnými a všehoschopnými politiky podobné provenience jako doposud. Setrvačnost může vykolejit jenom něco z toho, o čem jste psal v úvodu.

K otázce na konec,....dvacet slov a nebo dvě věty,...to je pro mne málo. Nemám vize ani ve svém osobním životě, některé jsem musela v minulosti pod tíhou okolností, s kterými nepohnete, zrušit. Už jsem jakékoliv vize opustila ,....žiju "přískokem vpřed konat dobro podle vlastního,....řekněme jen sedmera".

Díky za blog,...přeji splnění Vašich vizí,...Tužka.
30. 08. 2012 | 10:41

Gustáv Kočí napsal(a):

Vážně mě baví touha mnohých zdejších "spravedlivých" prostřílet se, "prověšet", do uranových dolů nahnat a ruce sekat všem zlodějům, politikům, prelátům..., a jejich vulgárně-materialistická víra, že by na ně osobně nedošlo, protože přeci "Já jsem nevinnej!":D
30. 08. 2012 | 10:44

resl napsal(a):

Pro začátek by stačil Švejnar na Hradě s většími pravomocemi než nynější prezident. Zemi pomůže člověk s jiným viděním světa, který zde léta nežil. Jinak se pomalu sežereme.
30. 08. 2012 | 11:49

Ládik!!! napsal(a):

GK -
no vidíte - asi vám nevadí, že mnozí už v dobrých časech jsou a prokradli se tam. Podle zákona.
30. 08. 2012 | 12:10

Jana Pechová napsal(a):

Konečně text o podstatě, díky!
Odpověď do 20 slov jsem zatím nesestavila, ale je to rozhodně vynikající - neboť podnětný - úkol. Pokusím se jej zdolat a budu ho též posílat dál.
30. 08. 2012 | 12:13

Ládik!!! napsal(a):

šašku,
já odjíždím zítra do Telče, 2 večery tam bude dobrá sranda. Lepší časy.
30. 08. 2012 | 12:18

šašek z Jihlavy napsal(a):

Ládik!!!
V Telči je hezky jenom když je hezky. Předpověď počasí vypadá chmurně, v Telči se umí Perun hodně zlobit, blízko je Javořice a odtud obvikle přijde rachot. Nezapoměň na pláštěnku, deštník obrátí vítr. Jinak si to užij, místní hospůdky jsou útulné.
30. 08. 2012 | 12:30

resl napsal(a):

"šašku",
že vy jste učil češtinu ? nic ve zlém.
30. 08. 2012 | 13:18

Gustáv Kočí napsal(a):

Ládík:
Taky nemládnou;)
30. 08. 2012 | 13:55

El Comandante napsal(a):

Někde v článku jsem četl že je třeba chránit hodnoty ale na to není nastaven systém.
Systém nedefinuje lichvu a tím produkuje jeho další nemoci.
Systém nedefinuje rovnítko spravedlnost = právo.
V systému se počítá s neplacením v rámci obchodního zákoníku.
Můžeme si vybrat pokřivené narovnáme nebo ještě více pokřivíme.
30. 08. 2012 | 14:11

Fialenka napsal(a):

Za podstatné považuji to, co autor nazval kulturou.

„Sem patří nejen kultura ducha, ale i kultura těla, kultura prostředí i kultura chování a jazyka, a především respekt k lidským hodnotám.“

Taková kultura sama sebou vede k mezinárodní prestiži. Asi tak jako jsou uznávané skandinávské země.

Velmi se mi líbí nápad s knihovnou a taky jak autor nazval společnou vizi Archou úmluvy.
30. 08. 2012 | 16:43

Pravolevé paradoxy napsal(a):

Jenom trochu polemiky s autorem. " ekonomický model, řekněme „kapitalistický“, jak je dnes stále definovaný, se postupně vyčerpává".

To není pravda. Systém který se vyšerpává je kapitalismus se socialistickým přívlastkem. Selhává především urputná snaha některých politiků jít proti proudu současné situace - stárnutí populace a udržet současný příliš štědrý systém pomocí státem dodovaného ekonomického růstu. Stát dává přednost krádkodobému blahobytu před dlouhodobím a tak financuje tento růst z našich kapes. To způsobuje zadlužení a to především u zemí které před krizí rostli nejvíce o 7 - 8%.

Selhává také státní zásahy do trhu, který poškozují ekonomiku. Předtava že kumulace majetku v rukou státu naše problémy vyřeší se ukázala mylná už v minulosti. Prohlášení že každý kdo prosazuje privatizaci státního majetku by měl být považován za vlastizrátce je typický výrok fanatických nacionalistů. Vyjádření takových lidí je spíše důkazem jejich hlouposti, neinformovanosti a jejich radikálního smýšlení ve stylu kdo nejde s námi jde proti nám.
30. 08. 2012 | 17:15

štaflík napsal(a):

Masaryk pojmenoval kritický stav světa takto: "Každá společenská krize je především krizí morálky." Jinak řečeno - je to pokřivení či ztráta duše. Problémy hledáme všude kolem sebe, ale ony jsou v nás. Proto tam je třeba začít. Mám jedinou metodu k řešení této situace: návrat ke křesťanským hodnotám, protože to, čím je dnešní svět charakterizován, je přesný opak křesťanského desatera. Neobjevujme tedy Ameriku, ale vraťme se k tomu, co celá tisíciletí fungovalo.
30. 08. 2012 | 17:37

Veronika Hrozna napsal(a):

Jenom,že z té knihovny neopovaž vylézt na ulici.Nasraný duchodce ti vynadá,že ho nespustíš sednout,v metru se skřípneš někde do dveří,nasraný číšník ti hodí jídlo na stul se špinavým ubrusem,pivo ti nedočepuje. V kavárně ti naučtují i výhled na hohy servírky.Sprejeři pokreslili všechno a všude najdeš prach,hromady špíny u kontejneru. Neošetřenou zeleň,hromady bezdomovcu na Hl.nádraží, které už měli dávno přejmenovat na "Bezdomovec stejšn" ! Praha má mnoho památek,ale ty neuklidí a ani tě neobslouží ! Všechno začíná a končí lidským chtěním,a pokud češi
nebudou chtít, nic se nezmění ,třeba začít a kančit jenom člověkem !
Hodně dlouho jsem žila v Praze, a pak jsem z ní odešla do druhého hlavního města federace ,takže ji často navštěvuju ,ale co se děje u vás politice to sleduju ! Pokud by js měli všechny prachy ,ze všech "tunelu" které se provalili posledních pár let ,tak to metro jste mohli mít dlouhé až do Bratislavy.
30. 08. 2012 | 17:38

Veronika Hrozna napsal(a):

Jenom,že z té knihovny neopovaž vylézt na ulici.Nasraný duchodce ti vynadá,že ho nespustíš sednout,v metru se skřípneš někde do dveří,nasraný číšník ti hodí jídlo na stul se špinavým ubrusem,pivo ti nedočepuje. V kavárně ti naučtují i výhled na hohy servírky.Sprejeři pokreslili všechno a všude najdeš prach,hromady špíny u kontejneru. Neošetřenou zeleň,hromady bezdomovcu na Hl.nádraží, které už měli dávno přejmenovat na "Bezdomovec stejšn" ! Praha má mnoho památek,ale ty neuklidí a ani tě neobslouží ! Všechno začíná a končí lidským chtěním,a pokud češi
nebudou chtít, nic se nezmění ,třeba začít a kančit jenom člověkem !
Hodně dlouho jsem žila v Praze, a pak jsem z ní odešla do druhého hlavního města federace ,takže ji často navštěvuju ,ale co se děje u vás politice to sleduju ! Pokud by js měli všechny prachy ,ze všech "tunelu" které se provalili posledních pár let ,tak to metro jste mohli mít dlouhé až do Bratislavy.
30. 08. 2012 | 17:40

Miláno z Děčína napsal(a):

Jen tak lehce k vaši vizy,či všech,tak jak vyzýváte!
Odrazím se od vaší formulace,co je dnes Evropa,tím EU fakticky.Proto mě a mě podobné nemůžete napadnout a říkat,že jsem skeptik,když mám jiný názor na vyšumělý kapitalismus!Stojím však denně na zemi,zatim ještě Česko,piju a dýchám vzduch baštím čím dál tím méně kvalitní potraviny,nemám moc manny na kulturu,sport,zaměstnán již mít nemusím,už jsem si produktivní věk odmakal a mám průměrně citovaný důchod u nás,ani o kačku víc,zdravý mán zatim úměrné věku,ale když denně čtu co se tu děje a je možné,tak můj nervový systém to brzy nevydrží,naruší moji tělesnou imunitu,skolabuju a bude hotovo!Tak to dopadne s velikou a velikou většinou lidí,ač chceme nebo ne!Tak naco si dávat vizy?Napište a ne FRÁZE!!!
30. 08. 2012 | 18:51

Fialenka napsal(a):

dodatek ...

Co se týče směrování země a způsobu života, tak lidi nevědí co chtít. Proto lehce podlehnou propagandě obchodníků, kteří mají Čechy jako kořist.
Jako první krok by měli Češi zavést politiku zemí, které jsou nejlepší na světě ve svobodě, demokracii, štěstí a bohatství.
30. 08. 2012 | 21:59

Václav Weel napsal(a):

Škoda na morálních hodnotách české společnosti je pro náše hospodářství myslím podstatně větším břemenem než celý národní dluh a asi se ani penězi vyčíslit nedá.

************************************************************** výborně napsané...........(postrádáme moralní vzor)!!!
30. 08. 2012 | 22:19

Twist napsal(a):

Pane Bendo, v české společnosti převládají blafouni, i když to myslí dobře. Muži činu jsou na druhé straně, neštítí se ničeho, viz případ Lessy. Nepochybuji o tom, že je to výstraha lidem, kteří se snaží o nějakou nápravu. Takže Bradáčová stačila na Ratha, to je asi tak všechno. Ve včerejším blogu pan Urban naznačil, že by tou osobností, schopnou přinést změny, by mohl být generál Randák, mnohonásobný mistr republiky v cyklistice i jinak schopný, nikoliv všehoschopný muž. Blafouni se ozvali, nenechali na něm nitku suchou, zvláště tu cyklistiku. Raději budou hnít v tom českém kališti. Nějak se angažovat? Proč zrovna já, pro ne ten druhý? Máme to, co jsme dovolili, nikoliv to, co jsme chtěli. Oslavujeme lidi, kteří na této bídě mají podíl.
31. 08. 2012 | 10:08

Franz001 napsal(a):

V první řadě je třeba nespoléhat na sebereflexi lidí. Kdyby existovala ve větší míře, nebyly by třeba zákony. takže pro začátek by snad stačila jednoduchá ( jednoduchá na pohled ) věc. Je to nevýhodnost porušovat zákon. Dokud se krást a porušovat zákon vyplácí, nebude snaha usilovat o změnu. Ono je to svým způsobem všude. Nadáváme na "ty nahoře", ale ruku na srdce, chováme se často jinak ? Ve svých podmínkách a svých příležitostech? Co třeba drobné šizení na daních, sociálních dávkách, surfování na netu v pracovní době, využívání služebních aut a mobilů k osobnímu prospěchu a podobně. Jsou to maličkosti v kontextu miliardových tunelů, ale i Kalousek přece začínal. Není to přece o výši, ale o principu. Právě principy jsou to hlavní. Jejich absence potom způsobuje, že "slušný" člověk, který se dostane do politiky, rázem překvapí svou "neslušností". Ale on se přece nezměnil, nezměnil principy, pouze dostal příležitost podle nich jednat v poněkud vyšší cenové skupině. Takže nesnažme se požadovat na okolí změnu, ale zamysleme se nejdřív nad sebou a svými principy. Sám sobě člověk lže hodně těžko.
31. 08. 2012 | 10:24

Princ Drson napsal(a):

Socialismus VŠEM uškodil a pár lidem pomohl. Některým jen dočasně, protože je později poslal do Jáchymova nebo na šibenici.
Normalizace pak byla NEJODPORNĚJŠÍM režimem našich novodobých dějin, ač éra stalinismu a nacismu byla mnohem brutálnější.
Husáka roku 1970 nepodporoval SKORO NIKDO. Režim si musel loajalitu svých pohůnků KUPOVAT, A TY OSTATNÍ ZASTRAŠIT.
Chyběli tu nadšení svazáci počátku 50 let, do SSM se vstupovalo dílem z "nutnosti", dílem z kariérismu.
31. 08. 2012 | 10:30

SMĚJÍCÍ SE BESTIE 2 napsal(a):

ZEMĚ KORUNY ČESKÉ za posledních 1 000let párkrát byly centrem Evropy, ale to byli v jejich čele vzdělaní lidé, hospodáři s vizemi, které byli schopni uvádět do života( po dobrém nebo zlém ). I ti komunisti budovali stát ( možná blbě, ale zaostalé Slovensko dostaly na na úroveň 20století ), ale snažili se soutěžit se Západem. Novodobí komsomolci zničili i to z 1.republiky, nezničilo 40let totality! A dnes Ti, kteří by byli schopni pozvednout ČR na evropskou/ světovou úroveň, jsou hned v zárodku likvidováni, stačí když jsou médii( lezprdelkovými ) za komunisty. Poctivost, čest, tvrdá práce se dnes nenosí !
31. 08. 2012 | 11:07

čech napsal(a):

Problémem není „česká vize“, ale její totální absence, píše Jan Benda, ale je mimo mísu, když nebere v potaz především chybějící Čechy vůbec. Co navrhuje, je zas jen hybrid.
31. 08. 2012 | 11:32

kontrolní otázka ? napsal(a):

Jedna velká a dlouhá E 55 ?
31. 08. 2012 | 13:52

Honza napsal(a):

SMĚJÍCÍ SE BESTIE 2 - Naprostý souhlas! Pár citací z autorova obsáhlého článku:

"1. Chtěl bych, aby se Česko stalo respektovanou zemí stejně jako jeho obyvatelé, abychom nebyli pouze diváky, ale aktéry dějinných událostí – aby se Česko dostalo z periferie zpět do centra Evropy, kam historicky patří. Aby se opět nerozhodovalo o nás bez nás."

Celkem bych souhlasil, jen mně tam nesedí to "zpět, kam historicky patří." Fráze podobného typu se bez hlubšího smyslu neustále omílají stovky let. Autor by měl tedy uvést, na kterou historickou epochu to vlastně naráží. Pokud nepočítám husity (na které se názory různí), není mi známo, že by Češi někdy byli aktéry významných událostí. Maximálně jejich spoluúčastníky, i když není příjemné si to přiznat. Bylo by samozřejmě krásné na tom něco změnit.

"2. Chtěl bych, aby se Praha stala vedle Bruselu a Londýna jedním že tří hlavních měst současné Evropy – nikoli formálně, ale fakticky. Aby se do Prahy jezdilo nikoli na pivo nebo za památkami, ale protože se tam něco opravdu důležitého děje."

"3. Chtěl bych, aby se Česko a Praha staly permanentně faktickým kulturním centrem Evropy, nikoli pouze na jeden rok."

Nějak si v současné době nedokážu představit přirozený způsob, díky kterému by Praha v krátké době mohla nabýt podobného významu jako Brusel, Londýn, Paříž, Berlín, Řím atd. V posledních 15 let tu zasedalo NATO a Mezinárodní měnový fond, byla tu podepsána další důležitá dohoda mezi USA a Ruskem o dalším snižování počtu jaderných zbraní. To je pár příkladů toho, kdy se do Prahy nejezdilo jen na pivo nebo za památkami. Těžko si můžeme momentálně dělat větší ambice, ledaže by někdo přišel s plánem na stovky let dopředu.

"4. Česko a Praha mají geografický i kulturní potenciál se stát integračním centrem Evropské unie vytvořením prostoru společné řeči pro ty, kteří mluví různými jazyky."

To je určitě pravda, jen je dobré dodat, že aby se toho dalo nějak využít, musí mít lidé o využití tohoto potenciálu nějaký zájem. A tím si nejsem úplně jistý. Nutnou, nikoliv postačující podmínkou je naplnění výše uvedeného bodu 1. Máme-li se stát respektovanou zemí, myslím že bez národní identity se to neobejde. Ukažte mně nějaký respektovaný stát, který na svou národní identitu kašle. Takže s některými dalšími vyjádženími -

"Úvahy o národní suverenitě a národní identitě jsou jistě zajímavé, avšak mimo současnou dobu. Žijeme v globálním světě, žijeme v Evropě a mnoho let jsme po tom strašně toužili. Měli bychom tedy začít uvažovat spíše v dimenzích evropských než pouze českých."

- rozhodně nesouhlasím. Že národní idea není v dnešní době "IN" neznamená, že navěky ztratila svůj význam. Určitě má smysl uvažovat i v širších než českých dimenzích, ale jen do té míry, do jaké na to opravdu máme a do jaké nám to také může něco dobrého přinést. Těžko se můžeme bezhlavě vrhat do řešení složitých celosvětových problémů, když jsme zatím neměli dost času vyřešit si vlastní problémy.
31. 08. 2012 | 14:15

hm napsal(a):

Proč tam píšete Česko/Čechy/Česká republiky... když myslíte jen prahu?
31. 08. 2012 | 15:24

ironik napsal(a):

Vážený autore už v začátku jste šlápl vedle Hovoříte jako Švejnar taky tak radíte ale žijete jinde. Takových vizí představ a ossobních CHTĚNÍ je jen v tomto státě zhruba 12 mil. sice mnoho slov ale nic neříkajících. co takhle přísloví že nikdo není doma prorokem a vykřikovat z poza rohu není ani pro vás důstojné.
31. 08. 2012 | 16:31

Pavel napsal(a):

Změna je možná jen skrze změnu myšlení lidí. Ke změně myšlení musí být - bohužel - větśina lidí donucena. Obvykle tím, že to, co bylo jeden den, už druhý den neexistuje. Proto si připravujeme a stupňujeme krizi, aby nás ke změně myšlení donutila.
31. 08. 2012 | 16:45

KAteřina napsal(a):

Už věta: Je více než jisté, že rok 89 zastihl českou (tehdy ještě československou) společnost naprosto nepřipravenou, není pravdivá. Komunismus se nezhroutil z ničeho nic, ani ho "neuzbrojil" Regan, ale tehdy vládnoucí elita už ztratila chuť jen rozhodovat a řídit, ale chtěla vlastnit. Přerozdělení obrovského státního majetku bylo to, po čem většina lidí toužila. Stalo se, skoro každý si něco urval, když ne pozemky, tak alespoň byt. Těch, kteří nedostali nic, bylo málo, těch, kteří byli okradeni (hlavně členové zemědělských družstev, kteří nerestituovali a jejich podíly byly rozkradeny restituenty)ještě méně. Přestalo se rozdělovat, lidé se cítí být podvedeni, najednou už nejsou pravičáci. Stávají se z nich vazalové bank, církví a penzijních fondů.
Chamtivost a blbost vykvetly a začínají nést plody.
31. 08. 2012 | 18:12

Jan Benda napsal(a):

Myslím, že pro řadu lidí byly tyto řadky inspirací k zamyšlení, pro jiné dobré k utvrzení, že situace je nezměnitelná. Je jedno, zda s nimi souhlasím nebo ne. Přes výhrady a polemiku s něktrými myšlenkami jsem rád, že alespoň někteří se pokusili o to, aby sami definovali svá přání a tužby. Moje vidění českého teritoria a jeho budoucnost není podstatnější nebo důležitější, než kohokoli jiného. To, že to moje psaní jsou jen slova - no blogy jsou přece určené k formulování myšlenek, k formulování názorů, k inspiraci ať už o čemkoli, k diskusi a vyměně názorů. A tak by mě potěšilo a bylo by nadmíru důležité, aby na místo dobré a oprávněné kritiky nebo i té jiné, aby každý z vás se pokusil napsat dvacet svov, dva řadky o tom, co je pro Vás důležité. Třeba zjistíte, že to není snadné, ale možná inspirativní pro další kroky v životě.
Jan Benda
01. 09. 2012 | 05:22

Jana Pechová napsal(a):

Hezký den, pane Bendo,
tak jsem dle slibu váš 'úkol' šířila přes týden dál a dnes mě napadlo i jeho řešení.
Tedy:
Pro mě je představa ideální společnosti rovná společnosti většinově mravných lidí, empatických a skromných, dobře si vědomých toho, že v životě není nic zadarmo a konajících cokoli s ohledem na příští generace.
Nepovažuji to za uzavřené. Přemýšlet budu dál, stejně jako šířit vaši otázku. Těším se na vaše další texty, jp
01. 09. 2012 | 11:22

muromec napsal(a):

Princ Drsoň, 31.08.2012 10:30
Jistě znáte útržky Vrchlického verze Babičky v lidovém podání, jak byly tradovány mezi středoškoláky na třídních výletech. A v jednom z těch útržků se praví: "I vy, paní kněžno, h... víte," pravila moudře babička. Docela se to hodí, když jste Princ Drsoň - "I vy, Princi Drsoňi, h... víte," pravil moudře Muromec. Proč? Protože nejste schopen logicky a reálně zhodnotit realitu socialismu ani dnes po 23 letech.
01. 09. 2012 | 15:08

Jan Benda napsal(a):

Hezký den paní Jano Pechová,
Těší mě, že Vás moje otázka oslovila. Jistě mravní společnost, společnost slušných lidí je to, k čemu bychom se rádi dostali. Musím s Vámi souhlasit. Zároveň se však musím ptát, co je třeba udělat, abychom se k takové společnosti propracovali. Musíme stavět kláštery nebo kostely, aby lidé měli možnost slyšet desatero každý týden, máme změnit školní osnovy a zavést hodiny morálky, známku z chování změnit na známku z mravů, postavit více knihoven, ustálit granty pro filmy, které se budou zabývat lidskými vztahy a ne střílením nebo násilím atd. Nebo ustavíme mravnostní policii a znovu zavedeme trest smrti pro darebácky jako Gross, Rath a jim podobné lumpy?
Vatikán si kdysi vymyslel inkvizicí, aby si utvořil respekt a autoritu. Papež julius II. prodával odpůstky ve velkém, aby měl dost peněz a mohl postavit největší katolickou basiliku Na světě a tím upevnil a rozšířil katolickou víru v Evropě. Karel IV. postavil chrám svatého Víta, který by byl zdaleka viditelný jako symbol politické moci a zároveň středobodem evropského dění.
Jistě, člověk nemusí vymyslet všechno, vy jste udělala první důležitý krok. Ale aby byla vize realizovatelná, je nutné se zamýšlet i nad tím, jak toho dosáhnout, na jakou cestu se vydat.
Přeji Vám všechno dobré a ozvěte se.
J.B.
02. 09. 2012 | 07:10

Jan Benda napsal(a):

Hezký den paní Jano Pechová,
Těší mě, že Vás moje otázka oslovila. Jistě mravní společnost, společnost slušných lidí je to, k čemu bychom se rádi dostali. Musím s Vámi souhlasit. Zároveň se však musím ptát, co je třeba udělat, abychom se k takové společnosti propracovali. Musíme stavět kláštery nebo kostely, aby lidé měli možnost slyšet desatero každý týden, máme změnit školní osnovy a zavést hodiny morálky, známku z chování změnit na známku z mravů, postavit více knihoven, ustálit granty pro filmy, které se budou zabývat lidskými vztahy a ne střílením nebo násilím atd. Nebo ustavíme mravnostní policii a znovu zavedeme trest smrti pro darebácky jako Gross, Rath a jim podobné lumpy?
Vatikán si kdysi vymyslel inkvizicí, aby si utvořil respekt a autoritu. Papež julius II. prodával odpůstky ve velkém, aby měl dost peněz a mohl postavit největší katolickou basiliku Na světě a tím upevnil a rozšířil katolickou víru v Evropě. Karel IV. postavil chrám svatého Víta, který by byl zdaleka viditelný jako symbol politické moci a zároveň středobodem evropského dění.
Jistě, člověk nemusí vymyslet všechno, vy jste udělala první důležitý krok. Ale aby byla vize realizovatelná, je nutné se zamýšlet i nad tím, jak toho dosáhnout, na jakou cestu se vydat.
Přeji Vám všechno dobré a ozvěte se.
J.B.
02. 09. 2012 | 07:11

Zdeněk Baribal napsal(a):

Manžel mé kamarádky jedno odpoledne pohlédl na zakaboněnou oblohu, pronesl: "do prdele, zase bude pršet", a usnul...Nijak aktivně to ovlivnit nemohl, a ani po tom netoužil...Tak nějak to vypadá s našimi debatami tady, na tomto místě...
02. 09. 2012 | 09:27

Fu-ti napsal(a):

Podle mezinarodnich agentur jsou u nas jedny z nejmensich socialnich rozdilu v EU. Nezamestnanost je u nas na slabem prumeru zapadnich zemi EU. Akorat nam chybi tahleta spolecenska mravnost a Nemci se taky maji furt lepe nez mi. Je celkem prirozene ze pro mnoho lidi u nas se situace stava nesnesitelnou.
02. 09. 2012 | 16:35

Fu-ti napsal(a):

Zda se ze vsechna media pritahuji nas mravne lidi neodolatelnou silou. Z eteru se pak line sama mravnost. A mimo redakce panuje bezutesny zivot kde se nachazeji vice ci mene sami nemravove.
02. 09. 2012 | 16:39

Fu-ti napsal(a):

Mravnost v zapadnich zemich spociva v tom ze se tam uz davno naucili krast jako gentelemani. Nasi zlodeji jsou sprosti, pachne jim z ust a nekteri dokonce jeste schovavaji nakradene penize ve sklepe v zavarovacich lahvich. Reseni by snad bylo vysilat je do vyspelych zemi na kurzy prani spinavych penez ci na kurzy danovych uniku a tak podobne. Takhle nam delaji jenom ostudu vsude ve svete
02. 09. 2012 | 16:46

Fu-ti napsal(a):

muromec
Zde je link na "Babicku" http://redgreen.misto.cz/_MAIL_/Babicka.htm
02. 09. 2012 | 16:52

pepa z deppa napsal(a):

1.Co je to mít se dobře? Stačí splnit tři podmínky:najíst se, mít kde bydlet, ošatit se.Ale, to jsme tu již měli před 50.ti. lety.Morální chování jsme již očekávali v roce 1989 od církve svaté.A jak to dopadlo? Demokracii nahradila lidová tvořivost, smrádek, ale teploučko.Za všechno můžou ti okupanti, jak bychom se bez nich měli dobře.A jak to dopadlo? Tak takhle by to opravdu, ale opravdu nešlo!
07. 09. 2012 | 19:57

NitAcceme napsal(a):

<a href=http://www.londonuggboots.co.uk/#104>cheap ugg boots on sale</a> Hi, i read your blog from time to time and i own a similar one and i was just curious if you get a lot of spam feedback? If so how do you stop it, any plugin or anything you can advise? I get so much lately it's driving me insane so any support is very much appreciated. PoefMedobrele Nodejounses Incacyjoymn Addelodup <a href=http://www.londonuggboots.co.uk/#198>kids ugg boots on sale</a> FepblerType PoefMedobrele Nodejounses Incacyjoymn leasevappyhag <a href=http://www.londonuggboots.co.uk/#187>real ugg boots uk</a> .
25. 11. 2012 | 13:08

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy