Tak už tu máme první duel kandidátů na senátorské křeslo, který jsem Vám v pondělí slíbil (viz můj blog: A proč zrovna vy?)

Před pár minutami dorazil text od pana Luďka Jeništy. A protože jeho soupeř ve volebním obvodu Benešov, Karel Šebek jej poslal už včera, můžeme začít s předstihem (uzávěrka pro zaslání prezentace jsem stanovil na dnešní tedy středeční půlnoc.)

Zopakuji tedy, s čím jsem VŠECH 54 úspěšných kandidátů z prvního kola oslovil.

„Obracíme se na Vás v této souvislosti s nabídkou využít poměrně prestižního a hojně navštěvovaného webového prostoru na blozích Aktuálně.cz.

Oslovili jsme všech 54 kandidátů a v ideálním případě by se zde mohlo odehrát 27 jakýchsi virtuálních duelů, v nichž budou vždy kandidáti z jednoho obvodu vysvětlovat, proč zrovna jim by měli dát voliči na konci tohoto týdne svůj hlas.

Pokud Vás naše nabídka zaujala, pošlete nám svůj text v délce maximálně 3000 znaků (ale může být i kratší) nejpozději do této středy (text uveřejníme, i když dostaneme z Vašeho obvodu jen ten Váš, či Vašeho protivníka).

Upozorňuji, že nebudeme publikovat tiskové zprávy, výňatky z předvolebních materiálů či texty, kterými se autor již někde prezentoval.“

Volební obvod Benešov: Karel Šebek (ODS) versus Luděk Jeništa (STAN)
(řazení podle úspěšnosti v prvním kole)

Karel Šebek píše:

Do Senátu príma tátu

Jednou z mála výhod vyššího věku je, že člověk hodně pamatuje. Politika mne zasáhla již jako sedmnáctiletého studenta průmyslovky v Kutné Hoře. Cestou do školy jsem nemohl vynechat trafiku a ze skromného studentského kapesného jsem pravidelně kupoval Literární noviny. Nadějná atmosféra pražského jara skončila o prázdninách roku 1968 vpádem okupačních vojsk. Maturoval jsem o 3 roky později a to už byly řady našich skvělých profesorů vytříděny normalizačními kádrováky.

Zůstal jsem u profese technika, protože moje hodnota byla v tom, že vím, kam zapojit který drát a svoji výplatu jsem si zasloužil i bez marxistického školení. Posléze jsem potkal své životní štěstí a tábor míru a socialismu jsme posílili o čtyři zdravé děti. Možná to dnes není moderní, ale já cítím v Sokratových slovech: „Starajíce se o štěstí jiných, nacházíme své vlastní.“ stále stejný význam.

Rok 1989 mi umožnil vstoupit do politiky zcela bez zábran a otevřít celý svět nejen sobě, ale i svým dětem a jejich vrstevníkům. Kupodivu jsem za to byl občas osudem i odměněn či pověřen něčím výjimečným. Stal jsem se starostou své rodné obce a posléze senátorem své svobodné republiky.

Letošní volby byly pro mne testem, zda paměť občana – voliče je delší než od rána do soumraku. Pokud se něčím odlišuji od dnešního politického průměru, pak je to v tom, že zůstávám snílkem a idealistou a kupodivu se mi to většinou vyplácí. Mohu se radovat z toho, že moje děti jsou slušné a pracovité, podobně jako většina neveklovských dětí, pro které jsme postavili krásnou novou školu.

Mohu se radovat i z toho, že potkávám své sousedy, s úsměvem se pozdravíme a pokud je to potřeba, dokážeme si vzájemně pomoci.

Mohu se radovat i z toho, že jsem se v Senátu se ctí vyrovnal s mnoha úkoly, které jsem do té doby vůbec neznal. Nebyl to můj nápad, obhajovat svůj mandát. Čas od času mě k tomu vyzval třeba i neznámý člověk. Poznal jsem v politice také celou řadu skvělých lidí a je škoda, že tyto osobnosti nebývají v ohnisku zájmu dnešní médií.

Myslím, že v tuto chvíli vím docela dobře, co tato společnost potřebuje. Chybí nám dobré vzory s přirozenou autoritou. Kdysi za popěvek: „Ať žije naše České republika, zpíváme všichni z plných plic, ctíme a vážíme si Masaryka, ale sami neděláme nic...“ hrozilo popotahování od Státní bezpečnosti. Morem dneška je apatie, ale jak říkám, jsem bytostný optimista a snažím se to změnit. Post senátora by byl pro tuto činnost ideální nástroj.

Svého soupeře nehodlám nijak dehonestovat. Luďka Jeništu znám jako úspěšného starostu a začínajícího poslance. Jeho dosavadní práce si vážím. Pokud bych se měl v duchu tradice Járy Cimrmana pochválit sám, pak bych řekl, že moje životní zkušenost je to nejcennější, co mohou voliči v mém volebním obvodě získat, a to jedině ode mne.

Karel Šebek
V Praze dne 16. 10. 2012

Luděk Jeništa píše:

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

portál „Aktuálně.cz“ mě oslovil, abych se vyjádřil ke své kandidatuře ve volbách do Senátu. Hnutí STAROSTŮ A NEZÁVISLÝCH mě oslovilo s nabídkou vstupu do volebního klání o post senátora. Nebylo to jednoduché rozhodování, protože jde o závažný krok v životě člověka, a to i v případě, že neuspěje. Po důkladném zvážení jsem tuto nabídku přijal.

Jsem původně učitelem základní školy, po devítileté praxi jsem se stal jejím ředitelem a z tohoto postu jsem kandidoval v komunálních volbách v roce 2002. Obdržel jsem nejvíc hlasů a nabídku na funkci starosty jsem přijal. V době těchto senátních voleb se završuje desátý rok mého působení v čele města, tzn., že jsem tuto funkci již dvakrát obhájil. Práce starosty města mě naplňuje, ale nese s sebou spoustu problémů, které vycházejí nebo se řeší na vyšší úrovni. Když jsem kandidoval na starostu z postu ředitele školy, bylo to pro nutnost mít v zastupitelstvu města zástupce školství. Nyní je to o stupínek výš, starostové potřebují mít i v Senátu své zástupce, aby hájili zájmy měst, obcí a jejich obyvatel.

Pro město Vlašim se mi s úžasným týmem lidí podařilo za posledních 8 let získat více než půl miliardy korun z různých, zejména evropských dotací. Vlašim to posunulo v jejím rozvoji o velký krok vpřed. Tyto velké projekty jsou vidět a mluví se o nich i za hranicemi regionu. A myslím, že právě tuto práci ocenili voliči v prvním kole voleb. Možná také vědí, že jsem za těch 10 let starostování nechyběl na žádném zasedání městské rady (bylo jich takřka 300) ani zastupitelstva (okolo 80), když se rozhodovalo a pracovalo pro občany Vlašimi.

A proč chci lidi přesvědčit, že bych byl dobrým senátorem? Víte, slíbit se dá takřka všechno, papír i plakáty snesou cokoli. Ale práce, která je za člověkem vidět, jeho pracovní historie, zkušenosti, znalosti z nižších správních útvarů, prostě práce, jež by měla souviset a navazovat na novou funkci, to je to, co by měli lidé posoudit, ocenit a ve volbách ohodnotit. Mám zkušenosti z města, kraje i sněmovny. Nyní pracuji v komisích, které vypracovávají návrh na financování záchranných sborů včetně dobrovolných hasičů a také hledáme vhodný model financování sportu, zejména mládeže a reprezentace. Usilujeme také o změnu provozování úpravny vody Želivka bez zahraničních firem, aby právě zisky z provozu byly použity na údržbu, opravy a modernizaci tohoto největšího zdroje pitné vody pro Prahu, ale i Říčany, Benešov, Vlašim a jejich regiony, protože kvalitní pitná voda není samozřejmostí.
Chci s kolegy – starosty ovlivňovat podmínky a rozdělování evropských peněz tak, aby velká část šla do měst a obcí, a ty díky nim mohly řešit své největší problémy.

Volby jsou soubojem stejně jako třeba některé druhy sportu - krasobruslení, gymnastika, skoky do vody apod. Musíte na kolbiště něco přinést, nabídnout a uplatnit, aby se kýžený výsledek u rozhodčích dostavil. Jenže to samé má vždy v úmyslu i soupeř. A jde o to, komu se to lépe podaří, kdo více pracoval, může více nabídnout a garantovat. Rozhodčími jsou zde voliči. Do mého života patří sport a to především stolní tenis a fotbal. Sport je opravdu zábava a odreagování, ale naučí vás mnoho. Nejen tvrdím, ale dnes již vím, že základem každého úspěchu, pracovního i sportovního, je vytvoření skvělého týmu spolupracovníků, kolegů, přátel, prostě věřím v týmovou práci.

Všechno, co se mi dosud povedlo, by nebylo možné bez podpory rodiny, která mi vytváří zázemí pro mou práci. Vědomí, že je mám (manželku, 4 děti, rodiče . . ), mi dává energii a posiluje smysl mé práce. Já si toho nesmírně vážím.

Velmi si vážím také podpory voličů a chci jim touto cestou poděkovat. Dostat se "do finále" z 12 uchazečů považuji za opravdu velký úspěch. Lidé tím ocenili moji dosavadní práci. Věřím, že mě podpoří i ve druhém kole. Můj soupeř měl v prvním kole mírný náskok, ale já se nevzdávám, věřím, že má pracovní historie, výsledky práce a důvěra občanů, kteří mě znají, mi dávají ještě stále dobré šance uspět.

Prosím proto naše "rozhodčí-voliče", aby přišli ještě jednou k volbám. Je důležité rozhodnout. Mohu slíbit, že si Vás a Vašich hlasů nepřestanu vážit a moji práci uvidíte.

S poděkováním a pozdravem
Luděk Jeništa,
kandidát hnutí STAROSTŮ A NEZÁVISLÝCH do Senátu.