Úroveň kontrol v předvolebních výzkumech ČT je nadstandardní

05. 10. 2012 | 08:28
Přečteno 2464 krát
Již několik dní probíhají na internetu diskuse nad formátem výstupů a přesností předvolebních výzkumů včetně použitých metodologií, jejichž zpracování si zadávala ČT a ČRo. Protože jsem s metodologií i výstupy výzkumných šetření zpracovaných pro ČT detailně seznámen, pokusím se je popsat a přiblížit.

Přesnost výběrových šetření – statistická chyba

Předvolební výzkumy jsou obvykle realizovány na principu výběrového šetření. Princip spočívá v tom, že pouze vybraní jedinci z populace (výběrový vzorek) odpovídají na položené otázky a zjištěné výsledky se následně zobecňují pro celou populaci. Jednotliví respondenti pro dotazování jsou vybíráni náhodně, ale tak, aby počty respondentů (kvóty) podle jednotlivých socio-demografických charakteristik ve výběrovém vzorku odpovídaly struktuře populace. Data získaná na takovém vzorku jsou reprezentativní, tedy platná i pro celou populaci. Přesto nese jejich zobecnění na celou populaci jistou míru nejistoty ohledně jeho správnosti - hovoříme o tom, že je měření zatíženo statistickou chybou. Tato chyba je náhodná a nepravidelná, nelze ji odstranit, ale její rozpětí lze za použití matematické statistiky odhadnout prostřednictvím výpočtu tzv. směrodatné odchylky.

Existuje jednoznačný matematický vztah mezi statistickou chybou na straně jedné a počtem respondentů v dotazovaném vzorku a odhadem procenta výskytu nějakého (měřeného) jevu v populaci na straně druhé. Velikost statistické chyby naměřených hodnot je závislá na počtu respondentů ve vzorku a jen zanedbatelně na velikosti populace, pro kterou jsou výsledky zobecněny. Zvyšování počtu dotazovaných respondentů snižuje statistickou chybu naměřených hodnot (pochopitelně ale zároveň zvyšuje finanční náklady výzkumu).

Systematické a hrubé chyby výběrových šetření


Výsledky každého výběrového šetření prováděného dotazováním mohou být vedle statistické chyby dále zatíženy systematickou chybou nebo i hrubou chybou.

Systematickou chybou rozumíme chybu nenáhodnou, která je během dotazování způsobena stále stejnou příčinou. Vzniká například při nevhodné konstrukci výběrového vzorku.

Hrubé chyby jsou způsobeny výjimečnou příčinou – vznikají například nesprávným zapsáním odpovědi v rámci jednotlivých rozhovorů nebo selháním jednotlivého tazatele apod.

Zkušenost ukazuje, že při měření volebních preferencí metodou osobního dotazování, které bylo použito v případě předvolebního výzkumu ČT, častěji vzniká systematická či hrubá chyba při výzkumech realizovaných na území jednotlivých krajů než v rámci celé ČR. Chce-li totiž výzkumná agentura dodržet stejný maximální limit statistické chyby pro jeden výzkum v rámci celé ČR a druhý v jednotlivém kraji, pak musí v obou případech dotazovat téměř shodný počet respondentů. Je přitom logické, že pro výzkumnou agenturu je podstatně snazší sehnat dostatek tazatelů pro realizaci stejného počtu rozhovorů v rámci celé ČR než v jednom kraji. Nízký počet tazatelů v rámci jednotlivých krajů pak bývá příčinou vzniku různých systematických a hrubých chyb. Je-li málo tazatelů, pak na každého z nich připadá příliš mnoho rozhovorů. Aby vysoký počet rozhovorů tazatel zvládl, má tendenci pomáhat si tím, že začne dotazovat respondenty, se kterými se osobně stýká, a ti jsou si často podobní, což vede ke zkreslení vzorku respondentů vůči populaci – vzniká systematická chyba. V horším případě může nějaký tazatel zcela selhat a začít si rozhovory vymýšlet – vzniká hrubá chyba. Malý počet tazatelů navíc implikuje nízký počet výběrových bodů, tj. míst, kde se dotazuje (například menších obcí) a šetření pak nemusí dostatečně přesně odrážet diferenci politických preferencí v různých lokalitách - vzniká systematická chyba.

Systematické a hrubé chyby ovlivňující správnost naměřených výsledků je možné účinně eliminovat jedině dostatečně velkou tazatelskou sítí a důslednou a vícestupňovou kontrolou. Právě na tomto poli udělala podle mého názoru jak ČT (resp. její oddělení VPA), tak i výzkumné agentury, které šetření realizovaly, maximum možného.

Metodiky sběru, zpracování a kontroly dat

ČT realizuje předvolební výzkumy se dvěma agenturami (STEM/MARK a SC&C), a proto je možné do výzkumu zapojit mnohem více tazatelů, což mimo jiné umožnilo omezit počet rozhovorů realizovaných jedním tazatelem na dvacet. Obě agentury společně s ČT předem stanovují rozdělení výběrových bodů mezi obě agentury. Každá realizuje v daném kraji minimálně 500 rozhovorů a obě musí pro výběr respondentů dodržet všechny předem stanovené kvóty na pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště a okres. Nemůže se tedy stát, že by některá z nich realizovala rozhovory pouze ve dvou ze čtyř okresů nebo pouze ve vybraných velikostních kategoriích sídel.

Data získaná oběma agenturami jsou zaslána do ČT, kde je odborní pracovníci ČT detailně zkontrolují. Provádějí logickou kontrolu dat, zkoumají konzistenci odpovědí jednotlivých tazatelů a k dispozici mají od agentur také kontroly přibližně 90 % všech rozhovorů, a to buď ve formě anonymizovaných audio záznamů rozhovorů, nebo kontrolního telefonátu s dříve dotazovaným respondentem. Všechny případné nejasnosti se s agenturami vysvětlují. Pokud je nalezena významná diference mezi naměřenými výsledky obou agentur, zjišťuje se, proč k ní došlo. Byl tak například nalezen tazatel, který záměrně zkresloval odpovědi ve prospěch jedné kandidující strany – všechny jím odevzdané rozhovory byly po ověření z datového souboru vyloučeny.

Teprve po těchto kontrolách specialisté z oddělení výzkumu ČT spojí oba parciální datové soubory do jednoho a ten převáží tak, aby z hlediska kvótních proměnných odpovídal co nejpřesněji cílové populaci. Vznikne tak jeden finální soubor, který lze považovat za jeden koordinovaný výběr o velikosti větší než 1000 respondentů. Odborníci ČT z tohoto souboru vytvoří podle veřejně dostupného klíče volební model (viz dále), který spolu s finálním datovým souborem pošlou zpátky agenturám k odsouhlasení. Agentury tak zpět od ČT dostanou ve finálním souboru nejen svá data, ale i data druhé agentury. Data i výstupy jsou tedy kontrolována jak specialisty ČT, tak křížem oběma agenturami. Až po odsouhlasení všemi stranami a v případě, že nejsou proti datům či modelu vzneseny některou ze stran námitky, je volební model poskytnut k publikování. Přestože se zabývám výzkumy volebních preferencí dlouhodobě, musím říci, že jsem se v praxi ještě nesetkal s tak transparentní a velmi nadstandardní úrovní kontrol.

Konstrukce volebního modelu z předvolebních výzkumů ČT

Výzkumy volebních preferencí mohou mít různé výstupy – například stranické preference, volební prognózu nebo volební model. Zejména pro laickou veřejnost (včetně médií) ale není často jednoduché porozumět, jakou informaci nám různé výstupy dávají a jak je správně chápat. Stranické preference poskytují obraz o volebním postoji celé populace. Vedle respondentů, kteří deklarují volbu určité strany, zahrnují i ty, kteří nevědí koho volit nebo k volbám jít nehodlají. Volební prognóza odhaduje výsledek budoucích voleb. Nutnou podmínkou konstrukce relevantní sofistikované volební prognózy je mimo jiné dlouhodobá stabilita v postojích voličů a ve vzorcích jejich volebního chování. Ta ovšem začala v ČR počínaje rokem 2003 spíše oslabovat, zejména co se týče volební účasti. Domnívám se, že to je jedním z hlavních důvodů, proč výzkumné agentury na vytváření prognóz postupně rezignovaly.

Volební model nemusí být ekvivalentem volební prognózy. Obvykle odhaduje aktuální „sílu“ politických stran, jíž lze interpretovat také jako výsledek hypotetických voleb, které by se konaly v období sběru dat - právě tímto způsobem funguje volební model ČT. Srovnání naměřených výsledků takového modelu se skutečnými výsledky voleb je možné jen s velkou rezervou. Důvod je jednoduchý – dlouhodobě stoupá počet voličů, kteří své volební rozhodnutí činí až těsně před volbami. Například exit poll uskutečněný u příležitosti voleb do PSP ČR v roce 2010 zjistil, že celá třetina voličů se rozhodla, komu dá svůj hlas, až 14 dní před volbami. Volební model ČT je čistě matematický a není do něj tedy vnášen žádný vlastní názor (ani agentur, ani ČT). Vstupují do něj pouze ti respondenti, kteří:

- uvedou, že se určitě nebo spíše zúčastní krajských voleb
- a současně uvedou konkrétní preferované politické uskupení pro krajské volby
- a současně uvedou, že o volbě dané strany jsou určitě nebo spíše přesvědčeni

Kupříkladu do volebního modelu ČT pro Zlínský vstupuje 523 respondentů. Z jejich počtu vyplývá, že třeba naměřená hodnota 23 % pro ČSSD je zatížena statistickou chybou +- 3,62 %, zatímco hodnota 6 % naměřená pro Zemanovce je zatížena statistickou chybou +- 2,04 %. Zbývající respondenty do celkového počtu výběrového souboru o velikosti 1028 dotazovaných tvoři Ti, kteří určitě nebo spíše nepůjdou k volbám, neví koho volit či o deklarované volbě nejsou určitě nebo spíše přesvědčeni.

Komplexnost informací podávaných předvolebními výzkumy ČT

Volební model je součástí souhrnné zprávy z předvolebních výzkumů ČT pro jednotlivé kraje, které jsou publikovány na webu ČT. Ve zprávách nejsou explicitně publikovány naměřené stranické preference, na což existují dva protichůdné názory. První preferuje samostatné publikování volebního modelu, když se odvolává na předchozí zkušenosti, kdy část laické veřejnosti bývala do značné míry zmatena současným zveřejňováním stranických preferencí a volebního modelu s navzájem různou úrovní procentuálních zisků pro jednotlivé strany (do jednoho základu jsou například započítáni nerozhodnutí, do druhého nikoli). Druhý názor předpokládá vyšší „statistickou gramotnost“ laické veřejnosti a považuje samostatné zveřejnění volebního modelu za nedostatečné, neboť neobsahuje některé důležité informace, které lze vyčíst ze stranických preferencí - zejména množství dosud nerozhodnutých voličů.

Osobně jsem přesvědčen, že struktura výstupů publikovaná ve zprávách z předvolebních výstupů ČT je správným kompromisem mezi oběma názory. Vedle volebního modelu (včetně statistické chyby pro zisk nejsilnější a nejslabší strany) je totiž ve zprávách také zveřejněn podíl nerozhodnutých voličů mezi těmi, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb, a to jak v procentuálním vyjádření, tak v absolutním počtu respondentů. Zpráva tak obsahuje všechny potřebné údaje pro to, aby si mohla odborná veřejnost z volebního modelu stranické preference spočítat, aniž by musely být explicitně zveřejněny.

Považuji také za korektní, že při počtu respondentů, kteří do volebních modelů pro jednotlivé kraje vstupují, ČT nezveřejňuje zisky stran nižší než 2 % (s vyplývající statistickou chybou +-1,2 %), protože pod tímto limitem již není zaručeno tzv. normální rozdělení statistické chyby.

Konečně považuji za důležité také poznamenat, že přes rozsáhlé a hluboké diskuse s odborníky mimo okruh ČT a jí najatých agentur jsme nedokázali nalézt lepší koncepci ani způsob realizace krajských předvolebních výzkumů, aniž by bylo nutné výrazně navýšit finanční náklady vynaložené ČT.

Michal Jankovec
Autor má dlouholeté zkušenosti s výzkumy veřejného mínění, je členem Rady ČT

(podrobnější rozpracování poznámek Michala Jankovce k předvolebním průzkumům ČT najdete na stránkách České televize)

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Krupa Václav napsal(a):

Sledoval jsem tento týden Hyde park o Skartě z MZ. Podle názorů diváků jsem tipoval 9O:1O ve prospěch dr.H. Výsledek mě opravdu překvapil. Byl opačný 39:61. Mám tomu věřit?
05. 10. 2012 | 09:28

Analytik napsal(a):

Předvolební výzkumy a podobné ankety tu nejsou proto, aby volič věděl jak volby dopadnou. Tyto informace jen voliči napovídají, jak by volby podle sponzora výzkumů měly dopadnout.
Proto bývá pravidelně tak hluboký rozdíl mezi vyzkoumanými preferencemi a skutečným výsledkem voleb.
Vinu na tom nesou neukáznění voliči, kteří buď ČT nesledují nebo jí nevěří!
05. 10. 2012 | 09:34

Jáchym napsal(a):

Analytik 05. 10. 2012 | 09:34
:-))
05. 10. 2012 | 09:42

Bara napsal(a):

Já jsem přesvědčená, že předvolební průzkumy jsou dělané proto, aby ovlivnily voliče a je to součást předvolební kampaně. Bez průzkumů by lidi mohli začít volit podle vlastního názoru a to přece nejde dopustit!
05. 10. 2012 | 10:08

Krupa Václav napsal(a):

Analityk. Je mi stydno. :)
05. 10. 2012 | 10:35

Alena napsal(a):

Na to musí mít člověk hodně silný žaludek aby napsal takový blog. Nebo musí bojovat o úžasné koryto a ví že poctivou prací se živit nehodlá.
Protože statistika až tak blbá věda není a když se používá správně, přináší i užitečné výsledky
05. 10. 2012 | 11:51

Senior napsal(a):

Lide maji ruzne az diametralne odlisne politicke nazory. Statisticke vysledky se tedy nezavdeci vsem. Kazdy mame nejake to svoje "Mi vsichni", "Vsichni normalni lide", ktere je zalozene na vlastnim nazoru a nazoru naseho blizkeho okoli. Statisticke prumery nas casto irituji a zdaji se nam nepravdepodobne, protoze rusi tento nas svet. Daleko vice nas uspokojuji ruzna plamenna prometheovska prohlaseni, ktera radi sklonujeme. Cele pluky autoru romanu, knih, divadelnich, filmovych scenaru, a kde ceho tohle s naprostou samozrejmosti pouziva. Zijeme ve svete iracionality de chvile objektivity, vyvazenosti ci dokonce sebereflexe jsou pouze ridke zablesky ktere rusi nas vnitrni svet. Jaka uzasna je proti tomu predstava ze nekde nejaky Robur dobyvatel, zednar ci nejaci "oni" tahaji za nitky a vsechno ridi ci zfixluji a ze "mne prece nikdo neopije rohlikem." Statistiky tak obcas sklidi vetsi poboureni nez sebepitoresknejsi "literarni" predstavy.
05. 10. 2012 | 12:16

Alena napsal(a):

Seniore. Statistické průzkumy nemají se statistikou NIC SPOLEČNÉHO. Jde o manipulaci mas, jestli nevíte, vzpomeňte jak statistické průzumy našeptaly čecháčkům že mají volit Unii Svobody, DEU, Zelené , VV, TOP a jiné.
Je mně líto že to neumíte pochopit
05. 10. 2012 | 12:29

Martin Navratil napsal(a):

Dobry vecer,
jsem z oboru a jsem zevrubne informovan o vyzkumu, o kterem je tady rec. Je strasne jednoduche o snazeni lidi, kteri nad temi vyzkumy travi hodiny a dny a venuji spoustu usili tomu, aby byly z hlediska metodologie, sberu a zpracovani dat v poradku, napsat, ze to cele je podvod, manipulace volicu, ze vysledky jsou zkorumpovane a podobne.

Vykriknout neco anonymne do prostoru nic nestoji a autora vykriku to k nicemu nezavazuje, ale proto taky takovy vykrik ma pramalou vahu. Jestli jej ma nekdo brat vazne, necht argumentuje vecne, a ne pouhymi slogany. Takze se vas, vazeni a mili, ptam ...

1. Analytik, Jachym a Bara: Na zaklade ceho soudite, ze se CT snazi volicum namluvit, koho maji volit? O ci predvolebni kampan jde? Kdo je onim sponzorem vyzkumu CT? Mate svoje vyroky necim podlozene? Sem s tim. A budte prosim konkretni.

2. Alena: Co je v clanku tak skandalniho, ze na to jeho autor musi mit "silny zaludek"? O jake koryto bojuje radni CT, ktery vyjadri svuj expertni, politicky i postojove korektni nevyhraneny nazor, ktery je podlozen matematickymi a statistickymi vypocty? Na zaklade ceho soudite, ze se autor nehodla zivit poctive? Znate ho? Vite, co delal a cim se dosud zivil? K vasemu druhemu prispevku. Nevim, co si predstavit pod vasim inovativnim pojmem "statisticke pruzkumy", kazdopadne "vyzkumy verejneho mineni" toho maji se statistikou spolecneho dost, statistika je nastroj, bez ktereho by kvantitativni vyzkumy nikdy nevznikly. Dale, mate nejake dukazy o tom, ze na zaklade zmanipulovanych vyzkumu se prosadila politicka uskupeni, ktera zminujete? Nemuze to byt tak, ze vyzkum v techto pripadech spravne odhadl sance novych stran, ktere vznikly vetsinou jako pokus prebrat cast vlivu (a volicu) v dobe, kdy vetsi (puvodne domovske) strany prochazely krizi?

3. Obecna otazka pro vsechny rzhorcene diskutery: Sledovali jste vyzkumy CT v jednotlivych krajich? Pokud ano, kumu podle vas CT nadrzuje a koho poskozuje?

To, co radni CT Jankovec popisuje ve svem clanku, je svym zpusobem prulomove, protoze co si pamatuji, nikdo dosud takhle metodologii a konkretni postupy v ramci verejnopravnich predvolebnich vyzkumu neodkryl. Sama metodika a zpusob kontroly (krizna kontrola dat mezi dvema agenturami a zadavatelem) jsou v dobrem slova smyslu netradicni a vyrazne eliminuji moznost manipulace, protoze by se na ni musely domluvit hned tri na sobe nezavisle subjekty, ktere by tim riskovaly svoji existenci ci minimalne dobrou povest. A to je velmi nepravdepodobne.

S pranim pekneho vecera a v ocekavani reakce
MN
05. 10. 2012 | 20:06

michal skop napsal(a):

Martin Navratil

Pokud ČT nemá co tajit, ať tedy netají. Ať prostě zveřejní zdrojová data. Dokonce i na moji žádost dle zákona 106/1999 to odmítli s dost absurdní výmluvou.

Zatím jenom mlží kolem. A za samotnou ČT to alespoň trochu vysvětluje radní (to je přeci také podivné, proč to nedělají analytici ČT?), ale bez dat jsou to zas jen slova, kterým můžeme, ale nemusíme věřit.

Mimochodem, bude to v dalším blogu, ale třeba v Plzni p. Moravec říkal statistickou chybu +-2 %. Nyní už (správně) čteme, že je výrazně vyšší (>3.5 % u stran kolem 20 %)
05. 10. 2012 | 22:28

Maximus napsal(a):

Pan Jankovec si myslí, že lidé jsou prostě blbí....
05. 10. 2012 | 23:03

Alena napsal(a):

Martine Navrátile, mezi statistickými průzkumy ČT a ČRO a ostatními je rozdíl skoro 10%, zajímavé že nejvíc u komunistů a ODS. To je z vědeckého hlediska NEMOZNÉ. Bavit se o tom kdo z nich neumí základy vědy, nebo lže je pro hlupáčky, prostě MANIPULUJÍ. A zkušenosti z minulých mnoha voleb jsou také víc než jasné- vždy před volbami najednou prudce vzrostly podíly US, DEU, zelených, VV TOP, přestože jsme v novinách NIKDY nenašli žádnou konkrétní akci nebo podnět těch stran proč by se tak stalo. A pokud vím, po volbách jsme se VŽDY hrozně divili jak to dopadlo jinak.
Udivuje mne kolik lidí v tomto státě si myslí, že když si budeme mnalhávat že situace je jiná než je, nmějak si pomůžeme
06. 10. 2012 | 07:00

donal napsal(a):

cháááá autor článku si myslí že piše pro pitomce víra v čt se naplno ukazuje ve zmanipulovaném hlasobvání v hydpark viz poslední případ drábek kterému věřílo 67 % lidí

tady je jediná možnost volit komunisty a ti at pozavíraj a zabaví majetky všem kdo k výši majetku nezaplatili adekvátně vysoké daně a v ten moment máme zaplaceny všechny státní dluhy a máme přebytkový rozpočet
06. 10. 2012 | 16:18

Martin Navratil napsal(a):

Alena: Ty rozdily jsou velike, ale to preci neznamena, ze jde hned o nejakou konspiraci. Urcite by bylo dobre je vysvetlit. U CRo, kde jsou vysledky prakticky vzdy "pravicovejsi", neni jasne, jak je konstruovan volebni model, coz by do cele veci mohlo vnest trochu svetla. Dale existuje moznost zatizeni nejakou systematickou chybou, coz tusim pan Skop zminoval jiz pred casem v nekterem ze svych prispevku na blogu. Radni Jankovec, ktery je podle vseho obeznamen s metodikou pouzitou v CT, pomerne srozumitelne vysvetluje, ze na strane CT by zjevna systematicka chyba byt nemela. Vasi tiradu o zkusenosti s "novymi" stranami z minulych voleb konetovat nebudu, neprinasite nic noveho. Mozna byste nam ale mohla sdelit, ktere jsou v pripade krajskych voleb ty "protezovane" strany. At koukam, jak koukam, prakticky v kazdem kraji jsou vedle parlamentnich stran uspesne vzdy jine subjekty, malokdy se nektera strana opakuje, ty zjevne populisticke uplne propadly, takze by me zajimalo, za koho televize, ovladana nejakymi kmotry, kope.

Michal Skop: Ja celkem rozumim vasi motivaci, ale pripadne zverejneni zdrojovych dat se mi tedy vubec nezda jako stastne reseni. Preci jen je to dost odborna zalezitost a bez znalosti celeho kontextu, v jakem data vznikala, by to byl idealni zdroj pro radu manipulativnich a laickych desinterpretaci. Navic je celkem dobre mozne, ze zverejnenim dat by se CT mohla vystavit nejakym pravnim postihum. Nevim, jake informace jste po CT pozadoval, ani to, jak vam CT odpovedela. Chapu vase zaujeti a snahu prijit vecem na kloub, ale osobne si nemyslim, ze je-li neco financovano z verejnych zdroju (v tomto pripade velmi specifikych koncesionarskych poplatku), znamena to automaticky, ze je spravne a nutne jit na verejnost se vsim, co je s tim spojene. Takovy princip by mohl byt, brano do dusledku, v rade pripadu i nebezpecny. Mne by se treba jako dobre reseni jevilo, kdyby CT a CRo usporadaly napriklad odborny seminar, v ramci ktereho by meli specialiste jako vy nebo ja moznost do dat nahlednout, diskutovat o metodice a utvorit si vlastni a do kontextu zasazeny nazor. Zdalo by se mi to uzitecne jak pro obe zminene instituce, tak pro verejnost.

S pranim pekne nedele
MN
07. 10. 2012 | 11:00

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy