Volební obvod č. 17 - Praha 12: Tomáš Grulich za ODS a František Adámek za ČSSD
(druhý kandidát, řazeno podle výsledku v prvním kole, na naší nabídku nereagoval)

Tomáš Grulich píše:

Děkuji za podporu v prvním kole. Věřím, že slušnost a odpovědnost mi pomohly v něm zvítězit, a že ty stejné vlastnosti budou nejlepší odpovědí na prázdný populismus ČSSD i v kole druhém.

František Adámek ve svých materiálech hřímá, že chce dělat politiku pro obyčejné lidi. Studoval jsem na pražské Karlově univerzitě, v šestadvaceti jsem se oženil. Brzy poté se mi narodily dvě děti. Pracoval jsem jako kastelán na zámku, v Teplickém, a poté v Národním muzeu. Jsem obyčejný člověk. Pan Adámek ale politiku pro mě nedělá.

Pracovat naplno

Řídím se heslem nepředstírat, ale konat. To je dnes bohužel v politice – nehledě na stranu – ne zcela běžné. V senátu se tedy věnuji zejména věcem, kterým rozumím, oblastem, v nichž mohu české veřejnosti prospět. Jednou z takových oblastí je ochrana práv občanů ČR. Aktivně jsem prosazoval výběr nového Veřejného ochránce práv po smrti Otakara Motejla, kterého jsem si velmi vážil. Byl jsem navrhovatelem zákonů na zmírnění majetkových křivd, na odškodnění obětí okupace, a dalších. Mnohým poškozeným jsem osobně pomohl domoci se práva. Při práci se držím svých zásad – slušnosti a odpovědnosti.

Z toho důvodu jsem hlasoval proti návrhu omezení imunity poslanců a senátorů. Předložený dokument vypadal tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Sloužil jen ke snadnému nahnání politických bodů. Vynechával například zrušení imunity za dopravní a jiné přestupky, neřešil situaci odsouzeného poslance či senátora. Patřil jsem k těm senátorům, kteří podepsali návrh zákona na úplné zrušení imunity tykající se všech trestných činů, a také všech přestupků, které byly spáchány mimo půdu parlamentu. Nechci předstírat, ale konat.

Je třeba pokračovat

Mnoho práce zbývá dokončit. Jako předseda úspěšné Stálé senátní komise pro krajany se usilovně věnuji otázce migrace, odcházejícím Čechům a přicházejícím cizincům. Ta se z pohledu malé, středoevropské země může zdát méně důležitá, ale opak je pravdou. V cizině žijí dva milionů Čechů, lidé se zkušenostmi, znalí jazyků, často studenti. Pramálo z nich se bohužel vrací. Přitom právě v těchto lidech vidím očekávaný závan čerstvého větru, který může v příštích desetiletích osvěžit tuzemskou politickou kulturu. Se stovkami těchto nadějí jsem pravidelně v kontaktu. Společně usilovně pracujeme na dosažení našeho cíle; pomoci zemi, kde jsme se narodili, a kterou milujeme.

Jsem vystudovaný historik, dějiny jsou mým největším koníčkem a moje práce v Senátu je s nimi občas také spojená. Snažím se o popularizaci české historie. Znát moderní dějiny je nezbytné pro to, abychom neopakovali stejné chyby. Události let 48´ a 68´ jsou plné zvratů, z nichž si lze vzít ponaučení. Pan Adámek si nemyslí, že je třeba o posrpnovém politickém dění, jehož byl součástí, hovořit. Já jsem názoru, že není třeba se k nim vracet příliš často, ale je nebezpečné je zapomenout.

Od roku 1988 bydlím v Modřanech. Od roku 1990 tam působím v komunální politice. V obvodu, kde kandiduji, mám rodinu, přátele, oblíbené obchody i restaurace. Do Senátu každý den chodím s vědomím odpovědnosti nejen vůči Čechům doma i v cizině, ale především vůči svým voličům doma.

Prosím, přijďte k volbám v druhém kole a podpořte slušnost a odpovědnost.

Děkuji Vám.

Volební obvod č. 20 - Praha 4: Eva Syková za ČSSD a Tomáš Töpfer za ODS
(druhý kandidát, řazeno podle výsledku v prvním kole, na naší nabídku nereagoval)

Eva Syková píše:

Lidé na Praze 4 se naštvali

Když jsem se letos na jaře rozhodla přijmout kandidaturu do Senátu na Praze 4, setkávala jsem se s reakcí: „To je marný boj!“ Lidé mi sice vyjadřovali podporu, ale současně upozorňovali, že na „čtyřce“ může vyhrát jenom pravicový kandidát, navíc současný senátor, který mandát obhajuje, může počítat s velkou televizní popularitou. Neodradilo mě to, mám ráda výzvy. A jako nestraník jsem s podporou sociální demokracie šla do ulic vysvětlovat lidem svůj politický program.

Opravdu nejsem tak populární jako televizní a filmoví herci, proto jsem musela v mnohem větší míře hovořit o své dosavadní práci i o sobě samé. Vůbec mi to nevadilo, naopak. Od roku 1970 pracuji na Praze 4 ve vědeckém areálu Akademie věd v Krči, kde už více jak deset let řídím Ústav experimentální medicíny. Díky kampani jsem mohla popularizovat výsledky práce, kterou zde odvádíme a která – při vší skromnosti – není malá, a to ani v mezinárodním měřítku.

Někteří novináři mě sice znali, protože za poslední roky jsem často poskytovala rozhovory o našem výzkumu, ale za favoritku voleb mě nikdy nepovažovali. Například na stránkách Aktuálně.cz dlouho předpokládali, že do druhého kola se dostanou kandidáti ODS a TOP 09. Těsně před volbou upravili odhad na souboj ODS versus Strana zelených. A pak jsem vyhrála první kolo voleb.

Velice děkuji za podporu, kterou jsem od voličů dostala. Pevně jsem celou dobu věřila, že se probojuji do druhého kola, ale že do něj postoupím rovnou z prvního místa, to mě příjemně překvapilo. Ale vlastně to jen potvrdilo moje dojmy z volební kampaně, kterou jsem nevedla jen pomocí billboardů, plakátů a inzerátů v novinách. S lidmi na Praze 4 jsem opakovaně mluvila, takže vím, že jim došla trpělivost, prostě se naštvali.

Zřejmě nejsem jediná v této republice, která si myslí, že současná pravicová vláda provádí sociálně necitlivé a z ekonomického hlediska i sporné reformy. Rovněž způsob komunikace, kterou vládní politici zvolili pro vysvětlování svých kroků veřejnosti, působí arogantně. Lidé se začali bát o svou budoucnost, důchodci o udržení své již tak nízké životní úrovně, pracující o ztrátu zaměstnání (a klesající pravděpodobnost že pak najdou nové), studenti zase hrozby placení školného. Do toho se kvůli zvyšující se DPH projevil růst cen a omezení spotřeby.

Na Praze 4 se do toho ještě promítla obava ze zhoršujícího se životního prostředí kvůli nárůstu kamionové dopravy. Kvůli novým administrativním centrům také přibyla individuální automobilová doprava, která se opět negativně projevila na stavu ovzduší. A samozřejmě jsem zaregistrovala i nespokojenost s vysokou mírou korupce. Tohle vše se pravděpodobně projevilo v tom, že lidé nakonec hlasovali v rozporu s přáním i očekáváním mediálních odborníků.

Zdůrazňuji, že celou dobu vedu pozitivní kampaň. A v tom budu i pokračovat. Věřím, že voliči tento přístup ocení. Špínu máme z politiky vymetat, ne jim tam přinášet. Slibuji, že pokud vyhraji, budu mandát v Senátu vykonávat na 100 procent a v zájmu Prahy 4.

Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc.

Volební obvod č. 23 - Praha 8: Jiří Dolejš (KSČM) a Daniela Filipiová (ODS)
(druhý kandidát, řazeno podle výsledku v prvním kole, na naší nabídku nereagoval)

Jiří Dolejš píše:

Postup do druhého kola senátních voleb v Praze z prvního místa považuji za úspěch. Proto se sluší poděkovat všem voličkám a voličům, kteří mne podpořili v kole prvním a vyzvat je i k účasti během kola druhého. Připomínám, že v pátek 19. a v sobotu 20. října budou vydány lístky až ve volebních místnostech.

V Praze se v nadcházející volbě spojují různé hlasy pro změnu. Děkuji proto také senátnímu kandidátovi prof. Martinu Potůčkovi, který skončil v prvním kole těsně na třetím místě za podporu mé osoby a mých názorů. Zároveň si velmi vážím podpory od ČSSD, kterou mi pro druhé kolo vyjádřila.

Pro kandidaturu do Senátu Parlamentu ČR jsem se za situace Nečasovy vlády rozhodl především proto, abych v horní zákonodárné komoře bránil prosazování dalších asociálních a nespravedlivých reforem. Vládní záměry jsou podle mého názoru velmi jednostranné: posilují soukromou sféru výhradně na úkor fungujících veřejných institucí, což vede k dalšímu rozdělování společnosti. Vláda posiluje momenty, které způsobily krizi z roku 2008 – např. dále odtrhuje finanční sektor od reálné ekonomiky nebo zbavuje ekonomiku jakékoli demokratické kontroly.

Nebezpečně často se zapomíná na to, že parlament obecně má být především místem diskuze, nikoli mocenským nástrojem horečného protlačování s občany neprodiskutovaných a nekvalitních zákonů. Politika Nečasovy vlády vyvolala největší protesty od roku 1989 – a vládnoucí garnitura se dnes podobně jako tehdy odnaučila naslouchat. Oproti tomu každodennost mé dosavadní politické práce je výrazně určována komunikací s odbory, občanskými sdruženími a iniciativami. Senát je ideálním místem pro další rozvíjení této spolupráce.

Současnou vládní koalici vyneslo do vládních lavic předvolební strašení Řeckem a dluhovou pastí. Recept mají být škrty, přitom zahraniční příklady ukazují, že taková politika nefunguje. Jen se stát zbavuje odpovědnosti a dluhové břemeno přenáší na občany z nižších ale už ni středních vrstev. Politika škrtů znásobuje dopady ekonomické krize výlučně na středně- a nízkopříjmové skupiny a v současné době vede k nárůstu chudoby na všech úrovních měření.

Namísto škrtů požadujme zrušení rovné daně, jež připravuje stát o desítky miliard korun ročně. Namísto škrtů požadujme adekvátní zdanění velkých a nadnárodních firem, protože i ony by se měly podílet na financování veřejného sektoru, kterého jinak zcela samozřejmě využívají. Namísto škrtů požadujme posílení demokracie formou obecného referenda nebo participativních rozpočtů obcí a měst. Namísto škrtů požadujme uvážené investice do veřejného sektoru, které vytvoří pracovní příležitosti v podhodnocovaných sektorech – ve školství, v péči nebo ekologii. Namísto škrtů požadujme rovný přístup ke vzdělání.

Na úrovni Senátu hodlám uplatnit své zkušenosti získané při práci komunálního politika i poslance. Zasadím se o prosazení legislativy, která zavede tolik potřebné kontrolní mechanismy nad politiky, prosadí výše zmíněné prvky přímé demokracie, podpoří investice do vzdělanosti a v neposlední řadě garantuje podmínky pro důstojný život lidem se zdravotním znevýhodněním a pro kvalitní život ve stáří.

Jiří Dolejš

Senátní "duel" z volebního obvodu č. 26 - Praha 2 mezi Liborem Michálkem a Stanislavem Křečkem na těchto stránkách najdete ZDE