Senátoři dnes volí členy Úřadu pro dohled nad financováním politických stran. Proč je důležité, aby “straničtí koně” zůstali uvázáni ve stájích?

Podnikatel Marek Dospiva dal nově vzniklé straně politologa Robejška do vínku tři miliony korun. Peníze přistály nejprve na transparentním účtu strany, odtud ale byly obratem přeneseny na provozní účet strany, který již není veřejný. Na co strana dar použila, tak nevíme. S největší pravděpodobností na videoprezentaci, která je tak “vystajlovaná”, že jistě nebyla levná. Stejně tak ale mohly jít na “objektivní” zpravodajství o straně v Parlamentních listech. Transparentní účet tak zatím straně sloužil jen jako průtokový ohřívač.

Realisté tím zákon neporušili, o své avizované transparentnosti však naznačili mnohé. Od 1. ledna zároveň platí nová pravidla pro financování stran i kampaní, na jejichž dodržování má dohlížet nově vzniklý Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran. Ty si dosud mohou dělat tak trochu, co chtějí - úřad má nyní totiž jen jednoho zaměstnance - předsedu. Před ním stojí nelehká úloha - rozběhnout práci úřadu a dát mu punc kvalitního, legitimního kontrolora stranických peněz. Nejen milionů od Marka Dospivy a dalších dárců, ale i peněz ze státního rozpočtu, kterých každý rok přiteče do pokladen stran kolem půl miliardy.

Preference odložte zde

Pomoci mu v tom mají čtyři členové Úřadu, které budou dnes volit senátoři. Dva vyberou z kandidátů navržených Poslaneckou sněmovnou, jednoho z kandidátů Senátu a jednoho ze dvojice navržené prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu. Už předseda úřadu má zřejmě docela blízko k ČSSD, včetně bývalého členství v této straně. Přesto je stále možné, že své stranické preference odloží před dveřmi úřadu a bude jej řídit nezávisle na politické situaci - podobně jako to udělal například současný prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. Blízko ke stranám má i několik dalších kandidátů, proto bude dnešní volba senátorů zásadní pro důvěryhodnost úřadu hned od jeho vzniku. Pokud v něm bude mít některá strana převahu (reálné to je třeba u ČSSD), nebude brán jako nadstranický. Jeho kontrola musí být nezávislá a nesmí přimhuřovat oko ani například nad stranickými firmami nebo instituty. Volba členů navíc vyšle i jasný signál od politiků k voličům: zda kromě narůstajících kontrol občanů chtějí více a nezávisle kontrolovat i sami sebe.

Úřad musí začít pracovat téměř okamžitě. Kromě samotné kontroly účtů politických stran je potřeba sjednotit interpretaci mnoha důležitých ustanovení nových zákonů. Strany například potřebují co nejdříve vědět, jak nakládat se svými platebními bránami, jak evidovat dárce zasílající dary pomocí kreditních karet nebo bankovním převodem, jak nakládat se svými e-shopy nebo dobrovolnickou prací. Čím dříve se toto od členů Úřadu dozvědí, tím menší hrozí riziko, že se později dopustí prohřešků proti novým pravidlům stranického financování - ať už chtěných nebo nechtěných.

Vít Šimral
Autor je analytikem platformy Rekonstrukce státu.