Články s výše uvedeným titulkem pravidelně nachází čtenáři v tištěných a internetových médiích, mnohdy doplněné o adjektivum „ trvale, dramaticky či raketově“ před slovem ubývá. Dramatický titulek posílený nejvyšším číslem nalezeným ve statistice, navíc vytrženým z kontextu může v podvědomí čtenářů vybudit tušení neodvratně se blížící katastrofy.

Jaká půda nám to vlastně ubývá a jaké jsou důvody úbytku?

Na pomoc si vezmeme data ze Souhrnného přehledu o půdním fondu z údajů Katastru nemovitostí ČR. Aktuální a historická data nejlépe odhalují dlouhodobé trendy a ne vždy dobře viditelné vazby a souvislosti.

Zemědělská půda je souhrnný pojem pro skupinu pozemků podle druhu - ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty.

Data Souhrnného přehledu o půdním fondu za rok 2015 ukazují úbytek 7032 hektarů orné půdy, což vypadá jako dramaticky vysoké číslo, ale jen do chvíle, než zjistíme, že polovina ubylé orné půdy byla zatravněna, jak naznačuje údaj nárůstu ploch trvalých travních porostů o 3395 hektarů.

Důvody přeměny orné půdy na trvalé travní porosty? Relativní nadbytek orné půdy ve srovnání s vyspělým jádrem EU, jak naznačuje procento zornění, které v ČR dosahuje 70% oproti průměru EU ve výši 52%. Pěstování plodin na méně bonitních, výše položených půdách není ekonomicky efektivní a konzervace této půdy zatravněním je logickým krokem. Snižování stavů živočišné produkce uvolňuje další plochy dříve sloužící k pěstování pícnin pro zvířata. Rovněž moderní zdravá výživa omezující spotřebu masa a cukrů je prvkem posilujícím trend.

S argumentem relativního nadbytku orné půdy se také těžko polemizuje při pohledu na lány rostoucího žlutého paliva a zelené elektřiny na polích.

Zkuste si představit dopad okamžitého zrušení dotací podporující biopaliva a bioplyn na vzhled krajiny, zvláště zemědělské půdy. Jediné řešení by musela být okamžitá legalizace marihuany pro rekreační účely, kdy by prázdná pole po řepce a kukuřici zaplnilo konopí.

Po zohlednění drobných změn v kategoriích chmelnic, vinic, zahrad a ovocných sadů vychází celkový úbytek zemědělské půdy na 3686 hektarů. Tyto pozemky se proměnily na nezemědělskou půdu. Jedná se o značnou plochu, ale z dalších údajů přehledu vyplývá, že z této výměry vzniklo 2016 hektarů lesních pozemků a 650 hektarů vodních ploch.

Opět se jedná o zemědělsky méně hodnotné pozemky, které byly zalesněny či postupně samovolně zarostly lesem. Těžko si představit vlastníka bonitní půdy nesoucí mu pravidelný roční příjem, jak pozemek zalesňuje a těší se, až si za 150 let půjde nakácet dřevo do krbu.

A tvorba vodních ploch v době stále suššího klimatu, kdy vzniká potřeba zadržovat vodu v krajině, je taky jistě v pořádku, zvláště když dochází k obnově dříve zrušených vodních děl a mokřadů.

A již jsme na konci statistického přehledu nezemědělské půdy u posledních a nejproblematičtějších položek seznamu - zastavěná a ostatní plocha. Přibylo 1278 hektarů ostatní plochy, nejde jen o manipulační plochy skladů, parkoviště, komunikace, ale mezi ostatní plochy patří i městská zeleň, chráněné oblasti, neplodná půda a podobně.

Odhadem je ročně trvale zastavěno 200 až 300 hektarů orné půdy. To však v porovnání s celkovým ročním úbytkem orné půdy 7032 hektarů vypadá jako zanedbatelná výměra. A právě zde je ukryt problém, který nemusí být na první pohled zřetelný. Zatímco zatravňování a zalesňování orné půdy, což jsou všechno ekologicky pozitivní změny, se děje na méně bonitní orné půdě, tak trvale zastavěny jsou právě ty nejkvalitnější půdy, o které nenávratně přicházíme. Protože zástavba probíhá v okolí větších aglomerací, které přirozeně obklopují většinou ty nejkvalitnější půdy.

Sem je potřeba upřít pozornost a snažit se trvale snižovat nevratné ztráty nejkvalitnější půdy.

Zakazovat lidem stavbu vlastních rodinných domů je politická sebevražda, zaměření na velké průmyslové stavby bude lepší cesta. Stát má k dispozici dostatečné ekonomické nástroje k usměrňování výstavby větších průmyslových celků. A to buď negativní – formou zvýšení poplatků za vynětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nebo pozitivní ve formě dotací a daňových úlev pro investory, kteří své záměry budou realizovat v nevyužívaných průmyslových areálech „ brownfieldech“, namísto projektů na zelené louce. Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu plynoucí do Státního fondu životního prostředí by měly automaticky směřovat k subjektům, které rekultivují brownfieldy a tím chrání bonitní ornou půdu.

Teze, že investovat do brownfieldů je ekonomicky nevýhodné, již dnes nemusí platit, jak se o tom můžeme přesvědčit na příkladu zkrachovalého Oděvního podniku v Prostějově.

Areál Oděvního podniku koupil investor, provedl demolici veškerých budov, plochy vyčistil a nyní nový osmnáctihektarový Průmyslový park u dálnice čeká na příchod investorů. Nezbývá než smeknout. Soukromý investor zachránil 18 hektarů nejkvalitnější hanácké půdy.

Přimlouvám se, aby si zkušenosti z projektu nenechal se pro sebe a podělil se o ně s představiteli města Prostějova. Město také vybudovalo průmyslovou zónu, ale na zelené louce. Vlastně ne na louce, na 30 hektarech nejbonitnější orné půdy.

Zkusme ještě nahlédnout na historická data úbytku zemědělské půdy zpracovaná v grafu. Vidíme zde jasný růstový trend počínající rokem 2000, který odpovídá hospodářskému růstu ČR v období 2000 až 2009. Musíme ale zohlednit fakt, že hospodářský růst se v nemovitostních údajích odráží s jedno- až dvouletým zpožděním.

Zajímavé je, že i když HDP meziročně trvale rostl, tak úbytek zemědělské půdy dosáhl maximální hranice lehce nad 5 tisíci hektarů ročně a dále se nezvyšoval. Rezistence na grafu je zřetelná.

V roce 2008 v USA praskla iracionální nemovitostní bublina a finanční krize tvrdě dopadla i na hospodářství ČR. Z grafu vyčteme snižující se úbytek zemědělské půdy počínající rokem 2010. Jedná se trvalý pokles, bude zemědělské půdy ubývat stále méně? Nevím. Každopádně naše hospodářství začíná znovu slušně růst, tak uvidíme, zda to bude pro zemědělskou půdu dobrá či špatná zpráva.



Chcete zjistit, jak rychle ubývá zemědělská půda právě v tomto okamžiku?
Klikněte zde: www.ubyvapuda.cz

Petr Klos
Autor je předsedou Svazu vlastníků půdy ČR