Ve střední Evropě dochází k pozvolnému úpadku demokratického myšlení. Demokratické instituce a složitá dělba moci mezi nimi už netáhnou. Na vzestupu jsou politici, kteří se naučili koncentrovat v rukou i tu moc, která jim v liberálních demokraciích nemá náležet. Tyto tendence můžeme sledovat i u nás. Právě proto vznikla výzva Mantinely demokracie, kterou ve spolupráci s Rekonstrukcí státu připravili ústavní odborníci. Pokud se totiž občanská společnost nepostaví proti těmto trendům, možná už nedostane příští pokus.

Závan starých časů ve střední Evropě
Poslední dobou zažívá střední Evropa zvláštní obrat. Místo toho, aby se postupně ve svých hodnotách přibližovala Evropě západní, děje se pravý opak. Zdá se, že její vrcholní politici pozapomněli, ve jménu kterých ideálů před třiceti lety došlo v jejich zemích k revolucím. Změny je někdy těžké postřehnout. Nedějí se jedním skokem, ale krok po kroku, postupným uchvacováním jednotlivých klíčových demokratických institucí:
V Maďarsku v roce 2015 sloučil Viktor Orbán všechna veřejnoprávní média do jedné společnosti, aby je mohl snáze ovládat.
V Polsku se vláda médií zmocnila brzy potom, co se dostala k moci, nyní tam po několika měsíčním sporu mezi vládou a prezidentem prošla v pozměněné podobě reforma soudnictví, která posiluje vliv vládnoucích politiků na jmenování soudů. Podle Evropské komise tak hrozí v Polsku porušení vlády práva a zemi do budoucna hrozí dokonce pozastavení hlasovacích práv v EU.

Nejsme z obliga
I v Česku už dlouho pozorujeme kroky vrcholových politiků, které vzbuzují přinejmenším pochybnosti. Prezident opakovaně prokazuje, že jeho ochota řídit se ústavními zvyklostmi i Ústavou samotnou je do značné míry daná pouhou ne/shodou s vlastními zájmy. Je to teprve rok a půl od náhlé a s odbornou veřejností nijak neprobrané policejní reformy. A nejnovější zprávy: Vláda bez důvěry přichází v těchto dnech se snahou usnadnit výměny úředníků skrz změnu služebního zákona. Ministr spravedlnosti přes odpor špiček justice prosadil změnu výběru soudců - a to pouhými podzákonnými předpisy. A začátkem roku se vláda pokusila změnit jednací řád tak, aby nebylo jasné, jak který ministr hlasoval. Co se týká veřejnoprávních médií nebo orgánů činných v trestním řízení, jsme zatím v možné přípravné fázi na další kroky - probíhá ustavičné zpochybňování jejich práce, naposledy prezident napovídal v jedné soukromé televizi, jakým způsobem může parlament odvolat členy Rady České televize.

Nedostatečné povědomí o základních principech
Ukazuje se, že se nám v křehkých a začínajících liberálních demokraciích nepodařilo mezi lidmi dostatečně silně ukotvit základní princip demokracie - že svobodu negarantují charismatičtí a třeba schopní jednotlivci, ale důsledné oddělování jednotlivých mocí. Ty se dokážou vzájemně hlídat a vyvažovat jen v případě, že si jedna z nich neusurpuje protektorát nad všemi ostatními.

Po dalším desetiletí se tak může stát, že sice budeme ve střední Evropě žít ve státech, které mohou na první pohled vypadat jako skutečné demokracie - vždyť mají volby s účastí několika politických stran a svobodu projevu, ale ve skutečnosti už půjde o trochu jiný režim. Budou mít moc centralizovanou v rukách několika jedinců, kteří rozhodují o personálním obsazení vedoucích funkcí v médiích, soudech i úřadech, a tím se už budou nebezpečně podobat autokratickým režimům.

No dobře, ale co s tím?
Někteří možná namítnou, že z pozice občanů můžou tak nanejvýš dobře odvolit, ale těmto tendencím nedokážou zabránit. Nikdy bychom ale neměli podceňovat vlastní síly. Je potřeba dát najevo, že nám na demokratických institucích a jejich nezávislosti záleží a že mocným ohýbání pravidel neprojde bez povšimnutí.

Rekonstrukce státu proto společně s odborníky na ústavní právo připravila výzvu s názvem Mantinely demokracie. Oslovuje politiky všech parlamentních stran a členy vlády, aby se přihlásili k tomu, že nikdy nepřekročí 19 konkrétních mantinelů, které vycházejí z principů dělby moci. Vznikl tak jasný závazek, který můžeme společně hlídat. Výzva jistě není (a ani nemůže být) vyčerpávající a sama o sobě změnám nezabrání, slouží ovšem jako užitečný nástroj veřejné kontroly. Právě na občanské společnosti, tedy na nás všech, bude záležet, jak moc dovolíme vrcholovým politikům řídit náš stát v tomto kurzu: zpátky v čase.

Adam Rut
Otevřená společnost, o.p.s. (garantská organizace Rekonstrukce státu)