V Divadle Husa na provázku v Brně měla v sobotu českou premiéru kontroverzní hra Naše násilí a vaše násilí. Inscenace uváděná v rámci festivalu Divadelní svět vrcholí scénou, kdy herec s trnovou korunou na hlavě sestupuje z kříže z ropných barelů a polonahý se pokládá na ženu ležící na břiše, což předem vyvolalo nesouhlasné reakce katolické církve, politiků i dalších lidí.

Po začátku představení vtrhla na jeviště necelá třicítka členů hnutí Slušní lidé, utvořila na jevišti řetěz a bránila hercům v další produkci. Když do divadla dorazil antikonfliktní tým policie, aktivisté jeviště opustili a představení bylo obnoveno. Další skupina hru pískáním a skandováním narušila před koncem, ty vyvedla bezpečnostní agentura.


"Slušní lidé" (v modrých tričkách) na jevišti. Foto: ČTK

Novinář Jan Moláček událost komentuje:

Nelegitimizujme projev krystalického fašismu tím, že mu budeme říkat "protest" či "nesouhlas". Protest a nesouhlas - i na hraně zákona - jsou v demokracii svaté, divadelní akce spolku s bizarním názvem "Slušní lidé" ale ničím takovým nebyla.

S její formou to nesouvisí. Mně vůbec nevadí, když někdo nenásilně naruší průběh akce, s níž se nedokáže smířit. Je to úplně běžný způsob vyjádření nesouhlasu. V Německu se bez blokování neobejde žádný pochod neonacistů, koneckonců totéž už zažili neonacisté i v Brně. Občas se zase někdo někam přiváže - třeba ke kolejím, po nichž má projet vlak s jaderným odpadem, nebo ke smrku na Šumavě. To je v pohodě a absolutně přiznávám tohle právo i protestujícím proti něčemu, co mně osobně nevadí.

Když se v Huse na provázku začali nahlas modlit křesťané a křesťanky, které hra skutečně zraňuje - no, možná by mě to jako diváka trochu naštvalo, ale uznávám jejich motivaci a legitimitu jejich protestu. A možná by mě to ani nenaštvalo - koneckonců nešlo o klasickou operu, kterou si její milovníci chtějí vychutnat v absolutním klidu, ale o hru zkoumající nejtřaskavější politická témata dneška, která jsou stejně živá na jevišti jako v hledišti. Navíc nejspíš psanou s tím, že bude přesně takové reakce vyvolávat.

Jenže při akci "Slušných lidí" na pódiu nestáli žádní pohoršení věřící, ale čistokrevní pokračovatelé v díle nacistických bojůvek SA, kterým je Kristus úplně stejně ukradený jako Mohamed. Na povel a za peníze (organizovanost a finanční zabezpečení této partičky nelze přehlédnout) ale o to ochotnější posunout hranice mlčky tolerovaného ve společnosti zase o kousek dál. Přerušit divadlo, nahánět nepopulárního politika, nebo - jak víme z historie - vytřískat výlohy obchodů nepopulární menšiny a zdaleka tím neskončit.

Nazývejme věci pravými jmény. Tohle není žádný protest ani nesouhlas, ale demonstrace síly a plíživé vytváření atmosféry strachu. Kdyby si "Slušní lidé" přinesli transparent, který by pravdivě shrnoval jejich motto, stálo by na něm: "Vidíte, co si můžeme dovolit už teď? Tak si představte, co všechno půjde, až budeme u kormidla. A radši už preventivně držte hubu."

Jan Moláček, novinář a spolupracovník Aktuálně.cz

Publikováno na Facebooku 27. 5. 2018, převzato se souhlasem autora