Krátce sečený trávník je pro někoho symbolem bezpečí a čistoty. Nicméně častá seč trávníky poškozuje a tím napomáhá vysychání půdy, které je v posledních letech kritické. Pokud chceme vodu v půdě uchovat, je vyšší vegetace na travnatých plochách nezbytná. Český svaz ochránců přírody proto doporučuje omezit počet sečí trávníků.

Českou republiku již několik let sužuje nebývalé sucho. Objevují se různé návrhy řešení, například stavby nových vodních nádrží nebo zákazy zalévání zahrad během letních měsíců či napouštění bazénů. Podobné aktivity s sebou ale nesou mnohá úskalí a jejich efektivita je mnohdy sporná. Jednoduchým a levným zásahem podporujícím udržení vody v půdě je omezení sečení trávy na zahradách a veřejných plochách.

Trávník, který se seče na krátko a často, sucho zhoršuje. Krátce sečený trávník ztrácí schopnost zadržovat vodu z mnoha důvodů. Řídký porost nezadrží sluneční paprsky. Ty dopadají na mnohých místech přímo na půdu, kterou vysušují. Voda po holé zemi snadno steče pryč, místo aby se vsakovala. Poraněné rostliny přitom potřebují pro zacelení ran více vody. Pokud ji nemají, jsou náchylnější k uschnutí. Trávník tak v důsledku zbytečného pokosení pomalu usychá, až může zmizet úplně. Nakonec situace eskaluje do stavu, kdy je místo trávníku jen holá zem, která ještě více odvádí vodu, udusává se, vysušuje se a eroduje. Místo trávníků, které pomáhají s regulací teploty a vlhkosti a činí tak své okolí i ve velkých vedrech snesitelnější (čím vyšší tráva, tím lépe), tak vytváříme plochy, kde je horko nesnesitelné, teplo se zde akumuluje a teplotní situaci ve svém okolí zhoršují.

Výše popsanému stavu můžeme předejít buď vydatnou zálivkou anebo snížením počtu sečí. V době, kdy je voda nedostatkovým zbožím, se jako ideální nabízí druhá varianta. Pokud budeme zelené plochy sekat třeba s poloviční frekvencí, vznikne vyšší trávník, který je bohatší na druhovou skladbu rostlin. Je tím stabilnější a snadněji odolává výkyvům počasí. Hustý porost zadrží sluneční paprsky, udrží delší dobu ranní rosu a poskytuje životní prostor i potravu mnohým živočichům, především bezobratlým. Přímo v půdě je chladněji, protože zemina není tolik udusaná a mohou zde žít živočichové, kteří zeminu dále zkypřují. Pokud zaprší, lépe udrží vodu přímo na místě a pomalý odpar ochlazuje nejbližší okolí. Je tak nakonec větší šance, že trávník zůstane zelený i během letních měsíců. A v jeho okolí se i v letních měsících bude lépe žít.

Český svaz ochránců přírody se dlouhodobě snaží vést majitele zahrad k péči o své pozemky takovým způsobem, který umožní, aby zahrady byly oázou přírody. Jedním z těchto principů je právě zamezit zbytečnému sekání trávníků. Tam, kde je sekání nezbytné, činit v rozumných intervalech, tam, kde nezbytné není, ponechat alespoň malé kousky zahrady přírodě. Ideálně na těchto místech nesekat vůbec či jen jednou ročně. Čím víc takových ploch na zahradě bude, tím bude živější a lépe odolá suchu. A navíc se pak s podobnou zahradou můžete přihlásit do soutěže „Živá zahrada“ (www.zivazahrada.cz). V rámci obcí je třeba upravit počet sečí dle aktuálního stavu porostu, nikoli dle předem naplánovaného harmonogramu; na toto je třeba myslet již při uzavírání smluv na péči o veřejnou zeleň.

Rady, jak pomoci, můžete najít na webových stránkách Živá zahrada: https://www.zivazahrada.cz

Martina Kišelová, Český svaz ochránců přírody