Pavel Sobíšek: Z českých skladů mizí zboží nadnárodních řetězců
Titulek článku nemá evokovat kriminální činnost v tuzemských skladových halách, ale prostý fakt, že podniky snižují zásoby. O co lze toto tvrzení opřít?
Minulý pátek zveřejněné tržby ve službách odhalily propad v odvětví skladování a vedlejší činnosti v dopravě. Ten v meziročním srovnání trvá již od prosince, za letošní první kvartál dosáhl ve stálých cenách 1,7% a za březen dokonce 3,0%. Takový vývoj přitom kontrastuje se silným růstem předchozích dvou let.
Jakého zboží se uvedené pozorování týká? Na tuto otázku je složitější odpovědět v detailu, z bilance zahraničního obchodu lze nicméně dovodit dvě skutečnosti. Předně, dotčené zboží patří do skupiny strojů a dopravních prostředků, která dominantním způsobem hýbe českou ekonomikou a na jejích objemech exportu se podílí víc než polovinou. A za druhé, jde o zboží ve vlastnictví subjektů, které nejsou tuzemskými daňovými rezidenty. Řečeno srozumitelněji, nadnárodní výrobní řetězce, které drží své zásoby v tuzemských logistických centrech, ale jinak v Česku nepodnikají, meziročně zvýšily za první kvartál obchodní přebytek podle přeshraniční statistiky o úctyhodných 25 miliard korun. S trochou zjednodušení lze říct, že o stejnou částku klesly jejich obvyklé zásoby v tuzemských skladech.
Co vyvolalo tak masivní přesuny? K obdobným pohybům v zásobách čas od času dochází, což mívá dvě rozdílné příčiny. První je případné vyprázdnění skladů kvůli velké zahraniční poptávce, jakou jsme registrovali v roce 2014. V dobrých časech bývá vyskladňování nadnárodními řetězci spojeno s růstem zásob tuzemských firem, jimž rostou objednávky. Domácí růst zásob pak může významně, byť krátkodobě, přizvednout tempo růstu HDP. Není náhodou, že nejvíce přispěl tento faktor k růstu ekonomiky právě v roce 2014. Druhou příčinou může naopak být řízené snižování zásob nadnárodními firmami v očekávání horších časů, což byl třeba případ první poloviny 2016. Zásoby domácích firem pak na takovou situaci průkazně nereagují.
Které vysvětlení ale platí pro současnou epizodu? Z cyklického pohledu by měl být letošní rok svědkem postupného nabírání zásob tuzemskými firmami po jejich loňském, silném výprodeji. Současný ekonomický sentiment v průmyslu se ovšem celkem jednoznačně přiklání k druhému z vysvětlení odlivu zboží nadnárodních řetězců ze skladů. I když tedy výrobní cyklus velí tuzemským firmám zvyšovat zásoby, ekonomické nejistoty je mohou od akce odrazovat. Dokud nezačnou předstihové ukazatele pro průmysl signalizovat příznivější vidění světa, není pro ekonomy důvod se z mizejícího zboží v tuzemských logistických centrech radovat. I když je jeho zrcadlovým obrazem vyšší přebytek zahraničního obchodu.
Pavel Sobíšek
hlavní ekonom UniCredit Bank
Minulý pátek zveřejněné tržby ve službách odhalily propad v odvětví skladování a vedlejší činnosti v dopravě. Ten v meziročním srovnání trvá již od prosince, za letošní první kvartál dosáhl ve stálých cenách 1,7% a za březen dokonce 3,0%. Takový vývoj přitom kontrastuje se silným růstem předchozích dvou let.
Jakého zboží se uvedené pozorování týká? Na tuto otázku je složitější odpovědět v detailu, z bilance zahraničního obchodu lze nicméně dovodit dvě skutečnosti. Předně, dotčené zboží patří do skupiny strojů a dopravních prostředků, která dominantním způsobem hýbe českou ekonomikou a na jejích objemech exportu se podílí víc než polovinou. A za druhé, jde o zboží ve vlastnictví subjektů, které nejsou tuzemskými daňovými rezidenty. Řečeno srozumitelněji, nadnárodní výrobní řetězce, které drží své zásoby v tuzemských logistických centrech, ale jinak v Česku nepodnikají, meziročně zvýšily za první kvartál obchodní přebytek podle přeshraniční statistiky o úctyhodných 25 miliard korun. S trochou zjednodušení lze říct, že o stejnou částku klesly jejich obvyklé zásoby v tuzemských skladech.
Co vyvolalo tak masivní přesuny? K obdobným pohybům v zásobách čas od času dochází, což mívá dvě rozdílné příčiny. První je případné vyprázdnění skladů kvůli velké zahraniční poptávce, jakou jsme registrovali v roce 2014. V dobrých časech bývá vyskladňování nadnárodními řetězci spojeno s růstem zásob tuzemských firem, jimž rostou objednávky. Domácí růst zásob pak může významně, byť krátkodobě, přizvednout tempo růstu HDP. Není náhodou, že nejvíce přispěl tento faktor k růstu ekonomiky právě v roce 2014. Druhou příčinou může naopak být řízené snižování zásob nadnárodními firmami v očekávání horších časů, což byl třeba případ první poloviny 2016. Zásoby domácích firem pak na takovou situaci průkazně nereagují.
Které vysvětlení ale platí pro současnou epizodu? Z cyklického pohledu by měl být letošní rok svědkem postupného nabírání zásob tuzemskými firmami po jejich loňském, silném výprodeji. Současný ekonomický sentiment v průmyslu se ovšem celkem jednoznačně přiklání k druhému z vysvětlení odlivu zboží nadnárodních řetězců ze skladů. I když tedy výrobní cyklus velí tuzemským firmám zvyšovat zásoby, ekonomické nejistoty je mohou od akce odrazovat. Dokud nezačnou předstihové ukazatele pro průmysl signalizovat příznivější vidění světa, není pro ekonomy důvod se z mizejícího zboží v tuzemských logistických centrech radovat. I když je jeho zrcadlovým obrazem vyšší přebytek zahraničního obchodu.
Pavel Sobíšek
hlavní ekonom UniCredit Bank