Ve druhé polovině listopadu se zdá, že Česká republika dokázala druhou vlnu Covid-19 ustát bez kolapsu zdravotnictví, byť za cenu obrovského vypětí zdravotníků. I přes jejich snahu máme tisíce mrtvých. Je třeba si připomenout, že byť se druhé vlně velmi pravděpodobně nešlo zcela vyhnout, rychlost jejího nástupu a rozsah dopadu na společnost jsou důsledkem nečinnosti vlády v letních měsících.

V současné době jsou nemocnice, zejména v některých krajích, stále plné pacientů s koronavirem. Ekonomika a celý život společnosti, obzvláště pohostinství, jiné služby, maloobchod, vzdělávání, kultura a sport dostaly obrovský zásah. Je tedy klíčové udělat vše pro to, abychom dokázali bezpečným tempem a způsobem uvolňovat současná omezení a zároveň neposkytli prostor pro vznik třetí vlny epidemie.

PES je správným krokem
Velmi důležité je, že v těchto dnech byl přijat PES, tedy systém uvolňování nebo naopak utahování plošných opatření v závislosti na riziku dalšího rozvoje epidemie. Pokud bychom takový systém měli už v létě, nemuseli jsme se vůbec dostat do současné situace. Jasně to ukazuje příklad sousedního Německa, které má zatím násobně nižší počty nově nakažených na milion obyvatel, než byla nejvyšší čísla u nás, a otevřené školy a obchody.

PES je postaven na správných principech, seznam konkrétních opatření pro jednotlivé stupně rizika vznikal ale hodně narychlo, a proto dává smysl vyhodnocení jeho dopadu a případná úprava parametrů (ale ne principů!) v závěru roku. Je také těžké přijmout, že k používání tohoto systému musíme stále žít v nouzovém stavu. Pro nižší stupně rizika je třeba nalézt vhodnější právní řešení.

Bez rozsáhlého trasování a testování se neobejdeme
Počty nově nakažených ale nebudou po uvolnění plošných omezení (byť částečném) klesat pořád. K jejich dlouhodobé stabilizaci na nízké úrovni potřebujeme funkční systém testování a trasování. Ten byl pod názvem chytrá karanténa vládou slibován už na jaře, a přestože se řada jeho charakteristik zlepšila, zdaleka nejsme tam, kde potřebujeme. Přitom význam skutečně funkčního systému testování a trasování pro stabilizaci situace je obrovský – může rozhodnout o tom, zda v prvních měsících příštího roku budeme žít ve třetím nebo druhém stupni tabulky PES. Rozdíl je například v možnosti návštěv obyvatel domovů pro seniory, prezenční výuce na středních a vysokých školách nebo (omezených) návštěv kulturních a sportovních akcí.

Vedle doplnění a zefektivnění trasování nutně potřebujeme také jasná pravidla antigenního testování, vedle klientů a zaměstnanců sociálních a zdravotnických zařízení také ve školách a v jiných organizacích. Bez intenzívního testování nebudeme znát skutečný stav epidemie, včetně ložisek infekce, ani nedokážeme ochránit ty nejzranitelnější z nás.

Klíčem je osobní zodpovědnost
Zásadní podmínkou udržení situace pod kontrolou je přijetí potřeby testování a karantény jak ze strany zaměstnavatelů, tak zaměstnanců a dalších občanů. Tomu by mohla významně pomoci ekonomická motivace, například finanční podpora preventivního testování a zvýšení příjmu pracujících, kteří se ocitli v karanténě. Výdaje na takovou podporu se – na rozdíl od řady jiných vládních výdajů – nám všem bohatě vyplatí.

Zvýšení důvěry ve vládní opatření, která byla těžce postižena jarním zmatkem při uvolňování opatření a letní nečinností, bude velmi těžké. Je ale klíčové uvědomit si, že dodržování testování a karantény není službou vládě, ale nám samotným. Je pomocí studentům, hostinským, kultuře, sportovním zařízením, nám všem. Bez testování a dodržování karantény na dobrovolném základě nám bude návrat do aspoň trochu normálního života trvat mnohem déle.

Naděje pro příští rok
Pokud dobře zvládneme uvolňování a stabilizujeme situaci s pomocí účinného testování a trasování, můžeme s realistickými nadějemi očekávat další významné zlepšení díky jarnímu oteplení vedoucímu k většímu pobytu venku, a hlavně díky vakcínám. Poslední zprávy z jejich vývoje jsou velmi pozitivní, byť finální výsledky ještě nemáme. Je ale nejvyšší čas mít propracovanou vakcinační strategii (jako již má řada evropských zemí), včetně hrazení vakcíny z veřejného zdravotního pojištění, a začít pracovat na zvýšení ochoty lidí k vakcinaci. Stejně jako v případě testování a trasování platí - jaké si to uděláme, tak se budeme mít.