Lidé na zahrádkách, šum hovoru v restauracích a konečně chůze po městě bez roušek, toto vídám stále častěji v Třebíči, Praze, ale i po celé Evropě. Přestože ještě není pandemie za námi, všem se ulevilo, že se opatření rozvolňují a nastal čas k průběžné bilanci toho, jak se s pandemií v Evropě vyrovnáváme.

Na základě zkušeností z více než jeden rok trvajícího zápolení s nákazou jsme nyní v Evropské komisi popsali, co jsme udělali, co zafungovalo a co selhalo. Načrtli jsme zároveň plán, jak lépe zvládnout budoucí celoevropské krize.

Věnujeme se dvěma liniím – co se dělo v oblasti záchrany zdraví a životů a jaká opatření se přijala v oblasti ekonomiky vystavené pandemickému šoku. Pandemie nemilosrdně odhalila slabiny a křehkost evropského systému pro řešení zdravotní krize tohoto rozsahu. Na rozdíl od řady asijských států, jako například Jižní Koreji, jsme ji v minulých dekádách nezažili. A nutno dodat, že nám i chyběla představivost, že se něco takového může stát. Nebyli jsme ani připraveni na společnou evropskou reakci, přičemž po prvních pár měsících pandemie v roce 2020 bylo zřejmé, že jednotlivé státy řadu věcí nemohou izolovaně řešit. Schengen byl v ohrožení, najednou jsme si uvědomili, jak moc ho potřebujeme k udržení chodu společného trhu, včetně toho pracovního. Snažili jsme se za každou cenu zachovat plynulé přeshraniční zásobování, aby byly léky v lékárnách a zboží v regálech. Nyní daleko lépe koordinujeme a omezujeme na minimum bariéry na hranicích. A tzv. covidový pas by měl nyní umožnit cestování bez překážek. Byl schválen a zavádí se v rekordním čase.

Oblast zdravotnictví je kompetencí členských států. Pandemie ale vyvolala nutnost řešit řadu věcí na úrovni EU. Evropská komise tak začala na zadání vlád států organizovat společné nákupy ochranných pomůcek a zařízení. Vyhodnotili jsme jednotlivé výzkumné projekty na vývoj vakcín a vsadili jsme na ty nejslibnější, které dostaly finanční podporu. Následně jsme začali společně nakupovat vakcíny. Do dnešního dne jsme do Evropy dodali 358 milionů dávek, z nichž velkou část už státy proočkovaly. Ano, rozjezd očkování šel pomalu a ztuha, první měsíce tohoto roku byly extrémně neradostné. Přesto ale je zřejmé, že bez společné akce, bez použití obrovské tržní síly EU by jednotlivé státy stály ve frontě na méně vakcín, od vytížených dodavatelů, a za vyšší ceny. Nikdy v historii nečinila Evropská unie tak rychlé a riskantní kroky, hlavně pokud jde o financování.

Co se týče ekonomiky, hned v prvním roce pandemie jsme shromáždili a uvolnili obrovské finanční částky na pomoc ekonomikám, sektorům, zaměstnancům nejvíce postiženým. Uvolnili jsme zároveň pravidla financování, odstranili jsme maximum byrokratických postupů. A dohodli jsme se na tom, že z krize nám pomůžou objemem velké a správně zacílené investice. Obrovský balík 750 miliard EUR, který si půjčíme na finančních trzích, by nás měl posunout nikoli zpět do před-covidového normálu, ale měl by nám pomoci stát se zdravějším, odolnějším, technologicky vyspělejším a zelenějším kontinentem. Oproti minulé ekonomické krizi dnes reagujeme robustněji a rychleji a také chceme zaručit, že náprava bude spravedlivá. Musíme tak činit. Jde o příliš mnoho.

Plán připravenosti na budoucí možné krize obsahuje 10 konkrétních oblastí. Zestručněno: zavedeme spolehlivý systém pro rychlé sdílení srovnatelných a kompletních dat a relevantních informací. Vytvoříme stabilní tým odborníků vedený hlavním evropským epidemiologem, a to jako doplněk k činnosti Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí. V týmu budou zastoupeny vědecké kapacity ze všech států. Získáme tak spolehlivá a vědecky podložená doporučení pro politická rozhodování v rámci krizového řízení. Vytvoříme celoevropský krizový záchranný systém, který bude možné rychle a snadno spustit v momentu potřeby. Zásadní roli budou nadále plnit členské státy s tím, že bude posílena koordinace na evropské úrovni. Podnikáme kroky, jak lépe potírat dezinformace, které v nebývalé míře pandemii provázejí. Snížíme závislost Evropy na dodávkách zásadních komodit na zbytku světa tím, že podpoříme průmyslové kapacity v klíčových odvětvích. Závislost na Číně v oblasti ochranných pomůcek a na Indii v oblasti léků a ingrediencí pro vakcíny už se nesmí opakovat. Budeme významně podporovat klinický výzkum a masivně investovat do odolného a dobře vybaveného zdravotnictví. Zároveň chceme jako Evropa hrát významnější roli v řešení globálních krizí. Pandemie nás poučila, že tento typ krizí není jen evropský, čínský nebo americký. Je globální a vyžaduje tedy i globální řešení.

Evropská unie jako celek i jako jednotlivé státy vstupovaly do období pandemie nepřipraveny. Bereme si nyní poučení z této kruté lekce, která stála statisíce lidských životů. Je na místě mít plán, který nás v budoucnu ušetří improvizace a připraví všechny potřebné kapacity pro překlenutí krizové situace. Plánem se budou zabývat lídři států Evropské unie tento čtvrtek.

Věra Jourová
Místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost