Moderní technologie spalovacích motorů a následných filtračních systémů mají nespornou výhodu – při pohledu na jedoucí auto málokdy vnímáme, že při spalování vzniká mnoho znečišťujících látek, které se poté uvolňují do atmosféry.

Přitom doprava je v EU zodpovědná za 30 % emisí skleníkových plynů. Na znečištění se navíc nelze dívat jen z pohledu samotné jízdy, ale i dalších životních etap auta. V České republice bylo za rok 2019 vyrobeno přibližně 1,5 milionu osobních aut, která za svůj životní cyklus vyprodukují celkem 40 milionů tun CO2 – nejvíce emitující elektrárna u nás, Počerady, vypustí za rok více než 4 miliony tun CO2, tedy desetkrát méně.

Právě skleníkové plyny, kam patří i CO2, způsobují problémy globálního oteplování, kvůli kterým je nedávno zveřejněný návrh Evropské komise na omezování emisí natolik „přísný“. Jakékoliv emoce tento balíček návrhů, tzv. Fit for 55, vyvolává, jeho cíl je jasný – zabránit těm nejhorším dopadům změny klimatu, které už nyní začínáme pociťovat.

Výhody a nevýhody elektromobility
Evropa je nyní druhým největším trhem pro elektrická vozidla hned po Číně. Podle nejnovějších údajů Evropské agentury pro životní prostředí byl téměř každý devátý nově prodaný vůz v roce 2020 elektrickým nebo plug-in hybridním vozidlem. Jinými slovy, od roku 2014 se množství elektromobilů na silnicích ztrojnásobilo. Nárůst prodeje elektromobilů v Evropě způsobil v loňském roce pokles průměrných emisí CO2 z nově registrovaných vozidel o 12 % ve srovnání s rokem 2019.

Elektromobily mají oproti vozům se spalovacími motory několik výhod. Zaprvé, elektromobily mají nižší uhlíkovou stopu než dieselové a benzinové automobily. V závislosti na energetickém mixu dané země mohou ušetřit 30 až 70 % emisí. Kromě emisí skleníkových plynů snižuje elektromobilita také hluk a znečištění ovzduší, čímž zlepšuje kvalitu života občanů zejména ve městech. Zadruhé, elektřina potřebná k provozu elektromobilu je stále levnější než benzín nebo nafta. Na kilometr se dá ušetřit klidně i polovina nákladů – např. místo 2 Kč za kilometr v případě nafty, jen 1 Kč za kilometr s elektřinou. Zatřetí, menší množství pohyblivých i pevných částí použitých pro stavbu elektromobilu má své výhody v rámci servisu.

Naproti tomu úspěch elektromobilů závisí na dostatečné dobíjecí infrastruktuře, adekvátním dojezdu vozidla na jedno nabití a jeho přijatelné pořizovací ceně. Cena elektromobilů zůstává stále poměrně vysoká. Nákup elektromobilů je velkou počáteční investicí. Srovnatelné výbavové modely Škoda Superb s rozdílným zdrojem energie – jednou plug-in hybrid, podruhé čistě spalovací motor – mají rozdílnou cenovku téměř o 230 tisíc Kč. Srovnatelné výbavové modely Huyndai Kona – jednou elektromobil, podruhé čistě spalovací motor – mají rozdílnou cenovku o téměř 280 tisíc Kč. Na druhou stranu, i přestože se dříve na elektromobily nahlíželo spíše optikou městských alternativ na krátkou vzdálenost, opak je pravdou. Technika se posouvá a v dnešní době mají sériově produkované elektromobily dojezd opravdu dostatečný pro jakýkoliv průměrný nájezd spotřebitelů.

Dalším ukazatelem, který rozhoduje o využitelnosti elektromobilů je dostupnost nabíjecích stanic a čas nutný na dobití vozu. Jízda elektromobilem na delší vzdálenosti zatím vyžaduje jistou schopnost naplánovat svůj denní režim či konkrétní výlet. Klíčové proto bude financování rozvoje dobíjecí infrastruktury v centrech měst a na dálnicích. Zatímco některé země do infrastruktury cíleně investují, Česká republika bohužel zatím zaostává.

Česká republika musí v přechodu na elektromobilitu zařadit vyšší rychlost
V České republice jezdí o něco více než 6 milionů osobních aut, která více či méně aktivně užíváme k dopravě. Oproti zbytku Evropské unie máme poměrně starší vozový park – v průměru jezdíme s auty starými 15 let, evropský průměr je 11 let, a v některých státech je to dokonce méně než 9 let. Ze všech osobních aut u nás k dnešnímu dni jezdí jen přibližně 8 tisíc čistě elektrických vozidel. Jedná se o zanedbatelné číslo, které v poměru k 6 milionům tvoří jen nepatrný podíl.

Naproti tomu státy jako Norsko, Nizozemsko, Dánsko nebo Německo mají tento podíl daleko vyšší. V Norsku tvoří elektromobily kolem 10 % celkového vozového parku. V těchto státech také existuje přímá finanční podpora pro nákup elektromobilů, která je ale v České republice dostupná jen pro podnikatelské subjekty a pouze v omezené míře. Česká republika je tak zatím na začátku cesty ke snižování emisí v dopravě a v následujících letech bude muset výrazně přidat.

Určité plány už se začínají rýsovat, avšak většina z nich existuje zatím pouze na papíře. V říjnu 2017 přijala česká vláda Memorandum o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice, které se zabývá podporou elektromobilů. Tento dokument spolu s českým Národním akčním plánem čisté mobility, který byl schválen již v roce 2015, zavádí řadu opatření na podporu elektromobility. V letech 2021 až 2027 by mělo 16,45 miliardy Kč směřovat do nabíjecí infrastruktury, včetně nákupu vozidel na alternativní pohon provozovateli veřejné dopravy v regionech a obcích. Podle Národního plánu čisté mobility by mělo být v České republice do roku 2030 provozováno až 500 000 elektromobilů, 1 200 elektrobusů a až 35 000 nabíjecích míst. Podobně i hlavní město Praha přijalo plán, podle kterého bude provedena stavba více než 750 dobíjecích stanic pro elektromobily v průběhu čtyř let, přičemž do roku 2030 bude infrastruktura rozšířena na více než 4500 stanic.

Není třeba se bát navrhovaného ukončení prodeje aut se spalovacími motory
Nedávno navržený rok 2035 pro ukončení prodeje nových aut se spalovacími motory napříč EU nás nemusí příliš děsit. Dosavadní vývoj elektromobility ukázal, jak rychle se zlepšují parametry dojezdu, kapacita baterie, či komfort dobíjecí infrastruktury. Už v roce 2030 mohou být technologie natolik pokročilé, že přechod ve výsledku bude vlastně přirozený. Nyní se především musíme snažit připravit vhodné podmínky pro nástup elektromobility, tedy například rozšiřovat dobíjecí infrastrukturu, navyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie, či posilovat samotný rozvod elektrické energie po síti.

Podpora elektromobility zatím není v České republice vysoká a vláda udržuje spíše ambivalentní postoj k jejímu rozšiřování. Bránit se nastupujícím trendů ovšem nedává smysl. Změna přichází a budoucnost bude elektrická.

Michal Hrubý, Katharine Klačanský – Institut pro evropskou politiku EUROPEUM