Lidé v Česku jsou zvyklí odpad třídit, patří v Evropě na přední příčky. Přesto velká část obalových materiálů i nadále končí na skládce či ve spalovně. Moderní trendy už jdou ale jinou cestou, směrem ke skutečné recyklaci.

Aktivní jsou hlavně výrobci nápojů, snaží se celý koloběh nápojových obalů uzavřít a materiál využít opakovaně, z PET lahve vyrobit novou lahev a z plechovky novou plechovku. Minimalizují tak dopady na životní prostředí a zabraňují plýtvání přírodními zdroji.

Tento moderní trend se v ČR snaží prosazovat výrobci nápojů, kteří spojili síly v Iniciativě pro zálohování. Navrhují zavést plošný zálohový systém na PET lahve a plechovky, který má pomoci tomu, aby obalové materiály nekončily na skládkách nebo ve spalovně a opakovaně se recyklovaly. Právě záloha totiž lidi motivuje k tomu láhev vrátit a umožnit tak její další využití. Ale nejen to. Zálohový systém také pomůže zajistit dosažení cílů Evropské unie, které musí za pár let splnit každá členská země. Devadesát procent ze všech PET lahví v oběhu musí být do roku 2029 vytříděných a recyklovaných, v případě plechovek jde o šedesát procent do roku 2030. Každá nově vyrobená petka by navíc měla být v roce 2025 alespoň ze čtvrtiny tvořena z recyklátu. Tomu všemu může pomoci skutečnost, že se téma zálohování dostalo i do Programového prohlášení vlády ČR.

Systém zálohování už má své příznivce, připraven o něm jednat je například Svaz obchodu a cestovního ruchu. Podle jeho prezidenta Tomáše Prouzy je potřeba najít takovou dohodu, která povede k tomu, že zálohování nebude mít žádný zásadní dopad na spotřebitelské ceny, pomůže životnímu prostředí a využije zkušenosti ze zemí, kde se již obaly zálohují.

V Česku se do žlutých popelnic vrátí zhruba sedmdesát procent plastových obalů uvedených na trh. Podstatnou část z nich tvoří PET lahve – hovoří se až o osmdesáti procentech. Z těch vysbíraných se přitom daří recyklovat jen asi šest z deseti a na skládkách a ve spalovnách končí dokonce šedesát pět procent nápojových plechovek. Nápojové obaly ovšem často končí i v obyčejném komunálním odpadu nebo zůstávají pohozené v přírodě. To by zálohový systém měl změnit. Třeba ve skandinávských zemích či Pobaltí, kde zálohový systém už zavedli, přesahuje míra zpětného sběru devadesát procent. V Evropě je zálohový systém prověřený už v deseti zemích, od ledna se přidaly další, včetně sousedního Slovenska.

Aby systém dobře fungoval, je potřeba zavést systém povinný pro všechny klíčové hráče na trhu. Jedině tak bude mít systém jasné přínosy pro životní prostředí i změnu spotřebitelského přístupu. A je také udržitelný z pohledu dlouhodobého fungování. Povinné zálohování je tedy potřeba uzákonit i v České republice. Spoléhat se na dobrovolné systémy nepovede k potřebné integraci principů oběhového hospodářství, které je velmi správně jednou z priorit programového prohlášení.


Kristýna Havligerová
manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování
Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.