Ukrajina a Rusko jsou obilnice světa. Společně pokrývají skoro třetinu světového exportu pšenice a obilí. Rusko jako největší exportér pšenice ročně vyváželo 37 mil. tun, Ukrajina 18 mil. tun. Společně vyvezly více než USA a Kanada dohromady, tedy země, kteréí jsou 2. a 3. největším exportérem světa. Rusko a Ukrajina dodávaly i nezanedbatelné množství kukuřice (16 %), řepky (12 %) a slunečnice (10 %).

To vše je teď ohroženo.

I bez útoku Ruska na Ukrajinu čelil svět potížím v zásobení potravinami. Čínu postihly deště, které snížily očekávanou úrodu, Indii spalující vedra, Africký roh prožívá nebývalá sucha. Ruská agrese ještě všechno zhoršila a uvrhla do rizika hladomoru stamiliony lidí.

Na Ukrajině jsou přitom plná sila obilí. Není je ale jak vyvézt, protože Rusko blokuje námořní cestu přes Černé moře. Cestu, kterou Ukrajina vyvážela 98 % své produkce. Náhradní cesty dokáží pokrýt jen 20 % potřeby. Obilí, které by na rok nakrmilo 400 milionů obyvatel nejchudších států světa, tak zůstává v silech a Ukrajinci nemají kam umístit letošní úrodu, které hrozí, že shnije na polích.

Na ukrajinském a ruském obilí jsou přitom závislé velice zranitelné země. Somálsko a Benin dováží všechno obilí, které se u nich spotřebuje. Egypt dováží více než 80 %, Súdán tři čtvrtiny své spotřeby, Tunisko a Libanon polovinu. Cena pšenice se v letošním roce zvýšila už o skoro 60 %. Dostupnost v chudých zemích tak navíc klesá.
Když se zdražila pšenice v roce 2008 o 18 %, vedlo to k nepokojům. Když v roce 2011 zdražila o 30 %, nepokoje vedly k Arabskému jaru. Teď už je dražší o 60 %. Co přijde? Jak budou obyvatelé čelící nejen cenám, ale přímo nedostatku, reagovat?

Dá se předpokládat, že stejně jako v minulosti. Že s nedostupnými potravinami přijdou nepokoje, politicky nestabilní státy nebudou zvládat situaci a hladovějící lidé se přirozeně dají do pohybu. A může nás čekat migrační tsunami, proti které bude migrační krize roku 2015 jen slabý odvar.

Že to Putin neudělá? Že něčeho takové není schopen?
Je. Tak jako byl schopen v 21. století napadnout Ukrajinu a nechat ruskou armádu páchat zvěrstva. Tak jako nechal srovnat se zemí celá města a zplundrovat celé oblasti.
Uměle vyvolaný hladomor navíc není v ruské politice nic nového. V 30. letech stál Stalinem zorganizovaný Holodomor životy milionů Ukrajinců. A Putin se neštítí ničeho, slávu Sovětského svazu vzývá a Stalina se nezříká.

Putin válčí s celým západním světem. Bojištěm je zatím Ukrajina, kde stateční Ukrajinci pokládají životy za naši svobodu. Putin může ale válku prostřednictvím potravin přenést do Afriky i Evropy.

V tom mu musíme zabránit. Celosvětové společenství musí donutit Rusko ukončit blokádu Černého moře. A to všemi dostupnými prostředky včetně dalšího stupňování sankcí. Všechna ostatní řešení jsou jen zmírňující.

Autor je místopředsedou hnutí STAN, toho času pobývá na osmiměsíční stáži na Oregonské státní univerzitě.