Na Ukrajině, která patří mezi jednoho z hlavních dodavatelů obilovin a dalších zemědělských plodin na světový trh, se v tuto chvíli stále nachází kolem 20 milionů tun obilí, jehož export znemožňuje ruská blokáda zdejších přístavů. Ruské síly se navíc dopuští krádeží úrody a ničení související infrastruktury.

V ohrožení tak je vývoz ukrajinských zemědělských produktů do zbytku světa. Podle vysokých unijních představitelů lze ruský postup označit za záměrnou snahu vyvolat hladomor. Zástupci kosmické agentury NASA, která situaci analyzuje na základě satelitních snímků, poté hovoří o počáteční fázi potravinové krize, která nějakým způsobem zasáhne každý stát a každého člověka na Zemi.

Ohrožena je především potravinová bezpečnost v rozvojových zemích v Africe a na Blízkém východě, kde se už před ruským vpádem na Ukrajinu potýkali s vysokými cenami hnojiv, které se následně promítly i do cen potravin. Vysoké ceny potravin ve zmíněných regionech byly v minulosti jednou z příčin tzv. Arabského jara, které v některých zemích vyústilo v rozpad státního zřízení, následovaný migrační vlnou do Evropy. Server Business Insider upozorňuje, že nyní by se tato situace mohla v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině opakovat.

Paradoxem je, že stávající produkce by stačila pro nasycení nejméně dvojnásobku obyvatel, než kolik jich dnes na Zemi žije. Problémem je nerovnoměrná distribuce vedoucí k tomu, že již několik let trpí celosvětově více lidí obezitou než hladem. Značná část potravin je dále znehodnocena jako odpad z důvodu plýtvání jídlem. Odhaduje se, že ročně je takto ztracena celá jedna třetina potravinové produkce určené pro lidskou spotřebu.

Největším “slonem v místnosti” je pak skutečnost, že velká část zemědělské produkce je využívána pro zkrmení hospodářskými zvířaty v průmyslových velkochovech. Podle dostupných údajů kalorická spotřeba hospodářských zvířat odpovídá spotřebě cca 5 miliard obyvatel.

Živočišný průmysl sice produkuje mléko, vejce a maso, avšak nutriční hodnota těchto produktů je pouze zlomkem rostlinných nutrientů na vstupu do tohoto procesu. Důvodem je fakt, že chovaná zvířata spotřebují většinu přijímané energie v rámci vlastních metabolických procesů za produkce tělesného tepla. Účinnost energetické konverze je tak extrémně nízká, například u hovězího dobytka chovaného pro masnou výrobu jde o pouhá 3 %, u mléčných produktů či vajec je to 17 %. Je proto legitimní otázkou, zdali si v současné situaci můžeme takovéto plýtvání dovolit.

Jen v případě zemí EU je pro účely výroby krmiv pěstováno více než třikrát více rostlinné biomasy v porovnání s produkcí určenou pro lidskou spotřebu. V zájmu potravinové bezpečnosti by proto bylo efektivnější využít více dostupných zdrojů jako potraviny než jako krmivo. Přineslo by to nejen snížení tlaku na růst cen potravin, ale také výrazné snížení dopadů na životní prostředí. Zvýšená konzumace masa totiž podle studie VŠCHT představuje jeden ze dvou hlavních způsobů, kterými Češi poškozují přírodu. Snížení spotřeby živočišných produktů by mělo i nezanedbatelné zdravotní benefity, obzvláště v zemi, kde nadváhou či dokonce obezitou trpí zhruba 60 % populace. Stojí za připomenutí, že kromě obezity vede nadměrná konzumace masa mimo jiné také k onemocněním srdce, žaludku nebo cukrovce.

Oldřich Sklenář
Autor je analytikem Asociace pro mezinárodní otázky.