Když bývalý zástupce íránského prokurátora Hamíd Núrí 9. listopadu 2019 vystoupil z letadla společnosti Iran Air z Teheránu do Stockholmu, myslel si, že letí za ženou, kterou považuje za svou dceru, a že se připojí k luxusní plavbě. Čekalo ho však překvapení.

Nevěděl, že švédskou policii o jeho nadcházející návštěvě předem informovali přeživší masakru politických vězňů, k němuž došlo v létě 1988 v nechvalně proslulé íránské věznici Gohardhast u Teheránu.
Po přistání byl Núrí zatčen a zadržen. Došlo k tomu na základě podrobného trestního oznámení, jež podal tým britských a švédských právníků jménem těch, kteří zmiňovaný masakr přežili. Pamatovali si totiž, že Hamíd Núrí (tehdy používal falešné jméno Hamid Abassi) v předmětné době ve věznici Gohardhast pracoval.

Podle šetření, které si nechalo vypracovat Boroumandovo centrum, jež dlouhodobě monitoruje stav lidských práv v Íránu, za zdmi vězení tehdy docházelo k hrubému a masivnímu porušování mezinárodních zákonů. A to v důsledku dvou fatew ajatolláha Chomejního z léta 1988, které nařizovaly zabití všech politických vězňů, „již neodvolali a zůstali pevní ve svých názorech" – v praxi se tedy nepřestali hlásit k íránským levicovým stranám.
Právě díky důkladné a podložené zprávě Boroumandova centra mohli angličtí a švédští právníci rychle vypracovat trestní oznámení, když se naskytla příležitost dopadnout jednoho z pachatelů masakru.

Nouri byl pak v roce 2021 obviněn a následně i obžalován. Po vyčerpávajícím procesu u okresního soudu ve Stockholmu, který trval více než 92 dní, padl minulý čtvrtek rozsudek. Obžalovaný byl shledán vinným z válečných zločinů a několikanásobné vraždy, za což dostal doživotní trest odnětí svobody a bylo mu nařízeno zaplatit rodinám obětí odškodné v celkové výši 1,2 milionu švédských korun (přibližně 2,9 milionů korun). Soudu se podařilo dokázat, že Nouri spolupracoval s členy takzvaného „výboru smrti“, který působil ve věznici Gohardhast, odváděl vězně na popravy a nejméně v jednom případě se podílel i na jejich provádění.
Švédský soud proces vedl na základě univerzální jurisdikce, jež umožňuje kdekoli na světě stíhat lidi podezřelé ze spáchání nejzávažnějších zločinů proti mezinárodnímu právu – tedy ze zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a mučení.

Případ Núrí je významný z několika důvodů. Zaprvé jde o prvního Íránce, který je pohnán k odpovědnosti za masové vraždy z roku 1988, při nichž bylo v íránských věznicích odhadem popraveno něco mezi 4 až 5 tisíci vězňů. Zadruhé byl Núrí souzen jako představitel „stále platného“ režimu. A za třetí, Núrího šéfem byl v dotyčné době současný íránský prezident Ebrahím Raisí, který coby člen „Výboru smrti“ rozhodoval o tom, kteří vězni budou žít a kteří ne.

V roce 2016 se objevil zvukový záznam na němž je slyšet jak ajatolláh Montazeri v souvislosti s vražděním v roce 1988 Raisímu a třem dalším lidem říká „největší zločin v Islámské republice, za který nás historie odsoudí, byl spáchán vašima rukama a vaše jména se zapíší do dějin jako jména zločinců".

Na základě univerzální jurisdikce samozřejmě nepostupuje pouze švédská justice. Minulý týden poslal francouzský soud na 20 let do vězení rwandského občana za podíl genocidě v jeho zemi.
Tyto a další podobné verdikty nabízejí naději obětem zvěrstev v různých částech svět. A několik zemí – včetně Německa, Polska a Rumunska – již oznámilo, že zahajují vyšetřování válečných zločinů spáchaných Rusy na Ukrajině.

Roya Boroumandová, spoluzakladatelka a výkonná ředitelka Boroumandova centra, která sledovala proces s Núrím, výstižně shrnula význam celého pro oběti: „Díky tomu mohou mrtví konečně přestat pronásledovat pozůstalé, kteří se tak zase konečně snad mohou začít uzdravovat."

Bill Shipsey, předseda Boroumandova centra a advokát ve výslužbě.