V souladu s rozhodnutím EU prodlužuje i ČR ukrajinským uprchlíkům dočasnou právní ochranu. Diskutovala se možnost prodloužení platnosti tzv. vízového štítku administrativní cestou bez účasti cizinců, ale vzhledem k tomu, že se někteří uprchlíci na Ukrajinu vrátili a svou dočasnou ochranu oficiálně neukončili, nikdo neví, kolik uprchlíků v ČR aktuálně je. Požadovaná osobní návštěva Oboru Azylové a Imigrační Politiky Ministerstva vnitra pomůže „vyčistit statistiky“ a získat aktuální data o počtech uprchlíků v ČR.

Prodloužení by mělo proběhnout formou online registrace (nejpozději do 31. března 2023) a následné osobní návštěvy pobytového pracoviště ministerstva vnitra, kde jim do cestovního dokladu bude vylepen vízový štítek. Tím by měl být pobyt o další rok legalizován více než 476 000 ukrajinským občanům, kteří od počátku ruské invaze do konce října 2022 požádali o dočasnou ochranu v České republice. Ta s sebou nese volný přístup na pracovní trh v zemích, kde byla udělena.

Co je na českém přístupu kontroverzního?

Bohužel jsme jedinou zemí EU, která neumožňuje získání české dočasné ochrany ukrajinskému občanovi, který ji už získal v jiném členském státě EU. Problematické to v kontextu českého práva může být pro potenciální zájemce o práci v ČR, kteří pobývají v jiném státě EU. Pokud by se rozhodli za prací do ČR přesunout z jiného státu EU, kde požívají dočasné ochrany, v ČR již nemohou dočasnou ochranu – a tím i volný přístup na trh práce – získat, ani kdyby se dočasné ochrany v jiném státě EU vzdali.

Jejich jedinou možností je pak žádat o tzv. vízum za účelem strpění, které s sebou ale nenese volný přístup na český trh práce. Následně by si museli požádat o pracovní povolení, což může být kvůli pomalé a složité byrokracii běh na dlouhou trať. Dalším úskalím víza za účelem strpění je, že pokud cizinec z ČR vycestuje (i například na prodloužený víkend do Rakouska), vízum pozbývá platnosti. To je česká administrativní překážka bránící ve využití EU Talent Poolu, který usnadňuje uprchlíkům z Ukrajiny hledání adekvátní práce, ideálně v jejich oboru. Registrovat se mohou sami. Své zkušenosti a znalosti vyplní on-line a zaměstnavatelé si podle nich najdou odpovídajícího kandidáta. Anebo kandidáti své zaměstnavatele.

Je špatně, že stát nechává cizince v nejistotě tím, že jediný pobyt, který ukrajinskému občanovi dokážeme nabídnout je dočasná ochrana, což je samozřejmě pobytový titul, který nese řadu výhod, ale nechává cizince v nejistotě, protože prodloužení pobytového titulu nemůže ovlivnit a musí spoléhat na politické rozhodnutí. Stejnou nejistotu má jeho potenciální zaměstnavatel, který si nemůže být jist, že se mu investice do takového zaměstnance vyplatí, protože při ukončení dočasné ochrany ztratí ukrajinský občan automaticky i povolení k zaměstnání. Polsko, Holandsko, Francie, Španělsko, ale možná i další státy nabízí ukrajinským občanům přechod na standardní pobytový titul při splnění podmínek.

Česká migrační politika je nastavena restriktivně, především k „obraně“ hranic. To je směr, který byl nastolen po pádu železné opony a je zarytý v krvi úředníků, tak leckterých politiků. Migrace dnes ovšem hraje ve vyspělých zemích zcela jinou roli a my bychom místo nepropustných zdí měli zavádět efektivní systémy a pravidla, jak migraci do ČR usnadnit za pomoci technických a technologických prostředků, které jsou v dnešní době k dispozici – to je například digitalizace této části agendy nebo tzv. bodový systém, na kterém pracuje MPSV.

Miroslav Mejtský
Autor má více než 15leté zkušenosti v oblasti pracovní migrace, které nasbíral například ve společnosti Deloitte. S tehdejšími kolegy pak založili vlastní společnost – Petyovský & Partners – zabývající se službami v oblasti mezinárodní mobility zaměstnanců. Podílel se ale také například na spoluzaložení Pracovní skupiny Ekonomické migrace při Ministerstvu průmyslu a obchodu – jedné z hybných sil usnadnění migrační politiky v České republice, o které Mejtský dlouhodobě usiluje.