Univerzita Karlova patří před soud

06. 02. 2023 | 11:20
Přečteno 30673 krát
Od roku 2024 mají učitelé pobírat nejméně 1,4násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR za předminulý rok. V roce 2021 dosáhla průměrná mzda 37 839 Kč. Pokud by novela platila již pro příští rok, nejnižší možná učitelská mzda by byla 52 974 Kč. Zcela vážně lze učitelům pogratulovat. Jejich práce je důležitá, namáhavá a dlouhou dobu byla podceňovaná. Následující text využívá učitelský plat jen jako příklad pro srovnání s platy na Univerzitě Karlově (UK). Smyslem textu je výzva k nápravě situace na UK, nikoli snaha ublížit učitelům.


Zajímavé totiž je, že učitelé tak budou brát více než profesoři hned na šesti fakultách Univerzity Karlovy (počítáno dle mediánu profesorských platů). Připomínám, že profesor je nejvyšší akademická hodnost a docenti, odborní asistenti, asistenti a lektoři mají plat ještě nižší. Medián profesorského platu, tj. platu na nejvyšší možné akademické pozici, byl v roce 2021 na Husitské teologické fakultě 34 646 Kč, na Evangelické teologické fakultě 47 050 Kč, na Filozofické fakultě 47 473 Kč, na Katolické teologické fakultě 48 322 Kč, na Pedagogické fakultě 50 409 Kč na Fakultě tělesné výchovy a sportu 50 958 Kč.

Mzdové rozdíly na UK, krok první
Takto tristní situace však není na celé univerzitě, protože mzdy na stejných pozicích jsou na jiných fakultách mnohdy až dvojnásobné.



Skutečnost, že se mzdy mezi fakultami liší, není překvapivá. Znepokojivá je výše tohoto rozdílu, která může být i v rozporu se zákonem. Nedávno Ústavní soud rozhodl, že rozdíl „pouhých“ 3 500 Kč v platu na stejné pozici u jednoho zaměstnavatele není v souladu se zákoníkem práce. Nález Ústavního soudu říká, že „dle § 110 odst. 1 zák. práce přísluší za stejnou práci všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda. Dle § 110 odst. 2 zák. práce se stejnou prací rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, přičemž od shodných kritérií se dle § 109 odst. 4 zák. práce odvíjí také výše poskytované mzdy.“ Důležité je, že i tento výklad umožňuje více odměňovat výkonnější zaměstnance a ocenit kvalitu práce.

Hodnocení fakult na UK
Je rozdíl ve mzdách dán pracovní výkonností a výsledky práce? Univerzita Karlova, která je výzkumnou univerzitou, dlouho postrádala jakékoli hodnocení své stěžejní činnosti, výzkumu. V roce 2018 bylo přijato opatření rektora s názvem „Strategie hodnocení tvůrčí činnosti na Univerzitě Karlově“, které o dva roky později přineslo plody v komplexním hodnocení úrovně vědy a výzkumu na jednotlivých fakultách UK (přehledné shrnutí i zde). Výsledky hodnocení, k nimž dospěly panely zahraničních odborníků, byly natolik překvapivé, že o nich univerzita od okamžiku jejich zveřejnění raději nehovoří. Zde jsou „známky“, které jednotlivé fakulty obdržely (nutno poznamenat, že čestné první místo s hodnocením A obdrželo výzkumné centrum CERGE, které ve srovnání fakult ponechávám i s jinými menšími centry stranou):



Je zřejmé, že výše platů na jednotlivých fakultách mnohdy neodpovídají výsledkům hodnocení vědy a výzkumu na těchto fakultách. Hodnocení de facto dělí fakulty do tří skupin s nešťastnou Husitskou teologickou fakultou na chvostu. První dvě skupiny mají pět míst, třetí skupina šest míst. Pokud do stejně početných skupin rozdělíme graf s mediánem platů výše (a pro přehlednost zůstaneme jen u profesorských platů), zjistíme, že pouze sedm fakult je v obou případech ve stejné skupině, tj. velmi hrubě řečeno, umístění v pořadí dle výše platu odpovídá jejich umístění ve skupině v hodnocení vědy a výzkumu. Například medián mzdy profesora na Filozofické fakultě, která je hodnocena jako jedna z pěti nejlepších fakult na UK, je téměř dvakrát nižší než medián mzdy profesora na Lékařské fakultě v Hradci Králové či na Fakultě sociálních věd, jejichž hodnocení nedopadlo tak úplně dobře. Mzdy na stejných pozicích se mezi stejně hodnocenými fakultami liší mnohdy o desítky tisíc.

Mzdové rozdíly na UK, krok druhý
Ale ani tak by tyto rozdíly nemusely být důvodem pro oprávněnou stížnost na neférové rozdělování prostředků na UK. Mzdové prostředky na dané fakultě jsou totiž složené, opět hrubě řečeno, ze složky interní (kterou poskytuje UK) a externí (což jsou granty, projekty a další finance mimo UK). Vysoké platy ne zcela odpovídající kvalitě vědy a výzkumu na dané fakultě tak mohou být dané schopností fakulty sehnat si externí zdroje. Naopak nízké platy na dobře hodnocené fakultě mohou být důsledkem neschopnosti dané fakulty zajistit si jiné, externí zdroje financování.

Tato úvaha má na první pohled dva problémy. Za prvé, i kdyby výši mzdy určovala schopnost zajistit si externí zdroje, není důstojné a normální, aby profesor na Univerzitě Karlově pobíral de facto průměrnou mzdu v daném regionu, to je univerzitní ostuda. Za druhé, i když to není nemožné, bylo by dosti zvláštní, kdyby v hodnocení vědy a výzkumu neuspěla fakulta, která by zároveň byla velmi schopná v získávání projektů a grantů od externích institucí. Ale nechme tyto obecné problémy stranou a vraťme se k hypotéze, že za rozdílem v platech stojí především schopnost sehnat externí zdroje a vnitrouniverzitní rozdělování peněz je v pořádku.

Podívejme se na podíl externího financování ve mzdách na jednotlivých fakultách.



V této tabulce je zachované pořadí fakult, které známe z výše uvedeného přehledu mediánu mezd. Fakulty s vyššími mediány mají zpravidla také vyšší podíl externích zdrojů. Externí zdroje nemůžou zdaleka vysvětlit všechny rozdíly ve mzdách na jednotlivých fakultách. Největší rozdíly v podílu externích zdrojů jsou okolo 30 %, největší rozdíly ve výši platů (viz mediány výše) jsou okolo 100%. Podívejme se, jaké existují vztahy mezi jednotlivými fakultami, když graficky znázorníme medián profesorské mzdy a podíl externích zdrojů na platech.



Fakulty, které jsou přibližně v jedné horizontální linii, mají podobný podíl externích prostředků ve mzdách. Vidíme však, že například Filozofická fakulta (FF) má vyšší podíl externích prostředků než Lékařské fakulty v Plzni a Hradci Králové či Fakulta humanitních studií, medián profesorské mzdy na FF UK je však mnohem nižší. Přibližně stejná vertikální linie pak ukazuje na podobný medián profesorské mzdy a opět se ukazuje, že u podobných mezd (FF, ETF, PedF, KTF a FTVS na straně jedné a 1.LF, LFP, FHS a LFHK) je poměrně velké rozpětí podílu externích prostředků ve mzdách.



Pokud odečteme externí zdroje, zjistíme, že radikální mzdová nerovnost na stejných pracovních pozicích na jednotlivých fakultách UK nemizí. Dojde ke drobnému snížení míry nerovnosti, ale i tak stále platí, že rozdíly zůstávají až dvojnásobné. Zásadní rozdíl ve mzdách na stejných pracovních pozicích v rámci Univerzity Karlovy není dán schopností fakult zajistit si externí financování, ale je zakotven v samotném interním univerzitním rozdělování peněz na fakulty.

Kde se tyto rozdíly vzaly?
Kde hledat důvody pro tyto radikální rozdíly? Ukazuje se, že jedním z podstatných důvodů rozdílů v platech jsou tzv. koeficienty ekonomické náročnosti studia (KEN). Financování vysokých škol stále do značné míry vychází z počtu studentů v jednotlivých programech, kterým jsou přiřazeny tyto koeficienty. Na jednoho studenta v oboru ohodnoceném koeficientem 2 tedy univerzita dostane dvojnásobek toho, co na studenta v oboru s koeficientem 1. Lékařské a přírodovědní obory, matematika, fyzika, biochemie či farmacie mají koeficienty v rozpětí 2,25 až 2,80. Humanitní a společenské obory pak 1,00 (v několika málo výjimkách) 1,20. Tato čísla pak až na dvě výjimky (FSV na straně jedné a FTVS na straně druhé) odpovídají i rozdílu ve mzdách na jednotlivých fakultách. Důvodem rozdílu v ekonomické náročnosti studia měly být – nepřekvapivě – různé náklady studia na jednotlivých oborech. Z výše uvedených údajů se však ukazuje, že rozdíl v příjmech fakult, který je dán koeficientem ekonomické náročnosti studia, se zobrazí v rozdílné výši mezd bez ohledu například na kvalitu výzkumu na jednotlivých fakultách.

Zároveň je z výše uvedených čísel patrné, že Filozofická fakulta (na které přednáším) zaujímá specifické místo: třetí nejnižší medián profesorských mezd na UK (podobně i další akademické pozice), nadprůměrný podíl externích financí (24 % v roce 2021) a výrazný úspěch v hodnocení (spolu s FaF, MFF, PřF, 1.LF hodnocena B+). Vysvětlení tohoto specifika je podle mne třeba hledat v oborech na FF vyučovaných a jejich počtu. Na FF je dle výroční zprávy UK akreditováno 254 oborů. Například blízkovýchodní a asijské jazyky či ukrajinština jsou možná strategické obory vzhledem k potřebám státu, ale žádný z nich nelze vyučovat stovky studentů. Stejně tak dějiny umění nebo knihovnictví jsou potřeba pro zachovávání kulturního dědictví, ale opět nedává smysl přednášet je pro stovky posluchačů. Pro udržení těchto oborů jsou ale potřeba odborníci, badatelé, přednášející – a pro ně jsou potřeba peníze na jejich mzdy.

Univerzita Karlova neexistuje
Jak je tedy taková mzdová nerovnost možná? Jak jsme viděli, Ústavní soud označil za nezákonné i mnohem menší rozdíly bez opory v pracovní výkonnosti. Proč univerzita rozděluje prostředky tak neférově, že platy na stejných pracovních pozicích se na jednotlivých fakultách liší až dvojnásobně, aniž by zohledňovaly například kvalitu daného pracoviště?

Koeficient ekonomické náročnosti studia je však jen jedním z parametrů univerzitního financování a vedení univerzity má i jiné nástroje, jak peníze uvnitř univerzity rozdělovat. KEN však ve financování fakult stále hraje určující roli. Úspěšnost Filozofické fakulty svědčí o tom, že i na tzv. malých oborech lze odvádět kvalitní akademickou práci. UK přitom dává jasně najevo, že tyto malé obory (včetně strategických oborů vzdělávajících studenty např. v jazycích potřebných pro diplomacii, obchod či obecně kulturní rozhled společnosti) financovat neumí a vposled nechce.

Posledních sedmnáct let vedou Univerzitu Karlovu zástupci medicínských oborů, profesoři na některé z lékařských fakult. To je dáno demokratickou strukturou autonomního rozhodování univerzity, kdy má každá ze sedmnácti fakult stejný počet hlasů v akademickém senátu (univerzitním parlamentu). Lékařských fakult je pět, k tomu připočtěte Farmaceutickou fakultu a je jasné, že jde o silný blok v univerzitním rozhodování. Zároveň některé fakulty na možnost usměrňovat vývoj univerzity rezignovaly. V posledních několika rektorských volbách byl protikandidátem medika vždy jen kandidát Filozofické fakulty anebo kandidát Filozofickou fakultou vybraný a podporovaný. Rezignaci matfyzu, práv či přírodovědy lze pochopit: jsou to úspěšné fakulty, jejichž snahou je, aby je rektorát univerzity především nechal dělat to, co dobře dělají, a moc se jim do ničeho nemíchal, a zároveň si jsou schopné sehnat dodatečné prostředky z projektů (MFF, PřF) či soukromých praxí akademiků (PF).

Tato situace je dnes velmi problematická. Akademici na chudších fakultách si shání druhé zaměstnání (pokud už je nemají), takže budou mít méně času a energie na práci pro UK. Tyto fakulty pak nedokážou konkurovat na trhu práce a přilákat mladé schopné zaměstnance (kdo dnes půjde s doktorským titulem pracovat na plný úvazek za, řekněme, třicet pět tisíc hrubého). Hlavně ale Univerzita Karlova přestává existovat jako univerzitní instituce. Pro jedny je to dojná kráva, pro druhé zbytečná obtíž, a pro další zdroj frustrace a rezignace založené na institucionalizované nespravedlnosti.

Jakub Jirsa
Autor přednáší na FF UK



Poznámky:

(1) Medián je hodnota, která dělí řadu vzestupně seřazených výsledků na dvě stejně početné poloviny. Platí, že nejméně 50 % hodnot je menších nebo rovných a nejméně 50 % hodnot je větších nebo rovných mediánu. Základní výhodou mediánu jako statistického ukazatele je fakt, že není ovlivněn extrémními hodnotami. Např. u souboru {1,2,2,3,9} je medián roven dvěma, což je zřetelně vhodnější míra polohy než aritmetický průměr, který je zde roven 3,4. Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Medi%C3%A1n

(2) Druhá v pořadí PřF má 181 oborů a třetí PedF „jen“ 121 oborů; na opačné straně počtu oborů je ETF s 25 obory a HTF s PF, které mají shodně 31 oborů, 3.LF pak třeba 37.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy