Lidská práva jako motor rozvoje
Navi Pillayová, vysoká komisařka OSN pro lidská práva
Darayam je mladý muž z venkovské oblasti severní Indie. Dnes mohl držet v náručí svého prvního potomka. Místo toho ale svou manželku Bushbu a její ještě nenarozené dítě pochoval. Zemřeli při porodu. Bushba musela totiž do nejbližší porodnice pochodovat padesát kilometrů. Její osud není nijak výjimečný.
Záchrana života žen jako je Bushba je jedním z tzv. Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs), přijatých před deseti lety nejvyššími představiteli států světa. Letos v září se lídři těchto zemí sejdou znovu, aby plnění stanovených cílů zhodnotili. Rozvojové cíle tisíciletí míří na snížení chudoby, hladu a nemocí a na podporu genderové rovnosti, zdraví, vzdělání, udržitelného životního prostředí a globálního partnerství. Splněny mají být do roku 2015. Je to úkol zcela zásadního významu. Jde doslova o životy nejchudších a nejzranitelnějších lidí tohoto světa.
Stovky těhotných umírají zbytečně každý den
Podle odhadů Světové banky žije více než 1,4 miliardy lidí v extrémní chudobě. Následkem nedávné potravinové, ekonomické a finanční krize se do konce letošního roku toto číslo zvýší o dalších 64 milionů lidí. Více než miliarda lidí strádá následkem podvýživy. Míra extrémní chudoby je vysoká zejména v subsaharské Africe a v některých částech Asie. Počet lidí přežívajících každý den za jeden americký dolar a méně se v subsaharské Africe v letech 1995 až 2005 zvýšil o 92 milionů, v západní Asii o 8 milionů.
Denně umírají v řadě rozvojových zemí zbytečně stovky těhotných žen z venkova, jejichž osud je podobný osudu Bushby z Indie. Jejich možnosti dostat se ke zdravotní péči jsou téměř nulové. Zdraví matek je přitom otázkou související s lidskými právy. V Rozvojových cílech tisíciletí je implicitně uvedeno, že základní lidská práva se týkají všech bez rozdílu. Patří mezi ně i právo na stravu, přístřeší, vzdělání, právo na účast na veřejném životě i právo na sjednání nápravy, pokud jsou lidská práva porušována. To je zohledněno také v Chartě OSN a v mezinárodních lidskoprávních normách. Lidská práva se tedy musí stát i hlavním principem během jednání šéfů států a vlád na zářijovém summitu o MDGs v newyorském sídle OSN.
Naděje i obava
Summit OSN vzbuzuje naděje i obavy. Pozitivní vývoj v naplňování MDGs se totiž stále vyhýbá milionům lidí. Bylo toho již mnoho slíbeno, ale řada slibů zůstává nesplněna a s tím i naděje těch, kteří žijí na okraji společnosti. Přehlížení těchto lidí a jejich práv může být nakonec nákladnější než dát jim zdroje a příležitosti, aby se mohli odrazit ode dna. Toho se ale nedočkáme, pokud budeme usilovat o rozvoj v lidskoprávním vakuu. Přesto vlády řady států považují lidská práva a rozvoj za oddělené otázky, které je třeba řešit zvlášť a s různým stupněm důležitosti. Prioritou zůstává ekonomický rozvoj, který dále rozevírá nůžky mezi bohatými a chudými. Přitom ekonomický růst se může v kombinaci s lidskými právy stát mocným nástrojem i k naplnění vize Charty OSN o rovnějším, bezpečnějším, spravedlivějším a svobodnějším světě.
Principy lidských práv jako rovnost, účast, odpovědnost, transparentnost a vláda práva jsou předpokladem pro rozvoj, který je spravedlivý a současně udržitelný. Svoboda, účast lidí na věcech veřejných a všechna ostatní občanská a politická práva posilují společenské bohatství. Sociální a ekonomická práva jsou důležitá pro rozvoj informované společnosti i pro účinné politiky rozvoje. Gendrová rovnost je pak největším multiplikátorem rozvoje.
Základní kámen rozvoje
Jsem přesvědčena, že Bushba a mnoho dalších z půl milionu žen, které každý rok zbytečně zemřou během těhotenství nebo při porodu, by žila dál a dokonce lépe, pokud by jí kromě lékařské péče bylo umožněno i vzdělání, přístup k informacím a účast na rozhodování o založení rodiny a způsobu porodu.
Rozvoj není projektem ve prospěch lidí. Rozvoj je společná cesta, kterou musí razit lidé sami pro sebe. Proto je lidskoprávní přístup k rozvoji tak důležitý. Umožňuje lidem získat kontrolu nad vlastním životem, podobně jako umožňuje ženám získat kontrolu nad vlastním tělem a osudem. Až budou světoví státníci v září rozhodovat o budoucnosti žen jako je Bushba, vyzvu je, aby se společně se mnou pokusili učinit z lidských práv základní kámen rozvoje. Pro Bushbu je už sice příliš pozdě, ale v sázce jsou životy milionů dalších, které zachránit můžeme.
Text poskytlo Informační centrum OSN v Praze
Darayam je mladý muž z venkovské oblasti severní Indie. Dnes mohl držet v náručí svého prvního potomka. Místo toho ale svou manželku Bushbu a její ještě nenarozené dítě pochoval. Zemřeli při porodu. Bushba musela totiž do nejbližší porodnice pochodovat padesát kilometrů. Její osud není nijak výjimečný.

Stovky těhotných umírají zbytečně každý den
Podle odhadů Světové banky žije více než 1,4 miliardy lidí v extrémní chudobě. Následkem nedávné potravinové, ekonomické a finanční krize se do konce letošního roku toto číslo zvýší o dalších 64 milionů lidí. Více než miliarda lidí strádá následkem podvýživy. Míra extrémní chudoby je vysoká zejména v subsaharské Africe a v některých částech Asie. Počet lidí přežívajících každý den za jeden americký dolar a méně se v subsaharské Africe v letech 1995 až 2005 zvýšil o 92 milionů, v západní Asii o 8 milionů.
Denně umírají v řadě rozvojových zemí zbytečně stovky těhotných žen z venkova, jejichž osud je podobný osudu Bushby z Indie. Jejich možnosti dostat se ke zdravotní péči jsou téměř nulové. Zdraví matek je přitom otázkou související s lidskými právy. V Rozvojových cílech tisíciletí je implicitně uvedeno, že základní lidská práva se týkají všech bez rozdílu. Patří mezi ně i právo na stravu, přístřeší, vzdělání, právo na účast na veřejném životě i právo na sjednání nápravy, pokud jsou lidská práva porušována. To je zohledněno také v Chartě OSN a v mezinárodních lidskoprávních normách. Lidská práva se tedy musí stát i hlavním principem během jednání šéfů států a vlád na zářijovém summitu o MDGs v newyorském sídle OSN.
Naděje i obava
Summit OSN vzbuzuje naděje i obavy. Pozitivní vývoj v naplňování MDGs se totiž stále vyhýbá milionům lidí. Bylo toho již mnoho slíbeno, ale řada slibů zůstává nesplněna a s tím i naděje těch, kteří žijí na okraji společnosti. Přehlížení těchto lidí a jejich práv může být nakonec nákladnější než dát jim zdroje a příležitosti, aby se mohli odrazit ode dna. Toho se ale nedočkáme, pokud budeme usilovat o rozvoj v lidskoprávním vakuu. Přesto vlády řady států považují lidská práva a rozvoj za oddělené otázky, které je třeba řešit zvlášť a s různým stupněm důležitosti. Prioritou zůstává ekonomický rozvoj, který dále rozevírá nůžky mezi bohatými a chudými. Přitom ekonomický růst se může v kombinaci s lidskými právy stát mocným nástrojem i k naplnění vize Charty OSN o rovnějším, bezpečnějším, spravedlivějším a svobodnějším světě.
Principy lidských práv jako rovnost, účast, odpovědnost, transparentnost a vláda práva jsou předpokladem pro rozvoj, který je spravedlivý a současně udržitelný. Svoboda, účast lidí na věcech veřejných a všechna ostatní občanská a politická práva posilují společenské bohatství. Sociální a ekonomická práva jsou důležitá pro rozvoj informované společnosti i pro účinné politiky rozvoje. Gendrová rovnost je pak největším multiplikátorem rozvoje.
Základní kámen rozvoje
Jsem přesvědčena, že Bushba a mnoho dalších z půl milionu žen, které každý rok zbytečně zemřou během těhotenství nebo při porodu, by žila dál a dokonce lépe, pokud by jí kromě lékařské péče bylo umožněno i vzdělání, přístup k informacím a účast na rozhodování o založení rodiny a způsobu porodu.
Rozvoj není projektem ve prospěch lidí. Rozvoj je společná cesta, kterou musí razit lidé sami pro sebe. Proto je lidskoprávní přístup k rozvoji tak důležitý. Umožňuje lidem získat kontrolu nad vlastním životem, podobně jako umožňuje ženám získat kontrolu nad vlastním tělem a osudem. Až budou světoví státníci v září rozhodovat o budoucnosti žen jako je Bushba, vyzvu je, aby se společně se mnou pokusili učinit z lidských práv základní kámen rozvoje. Pro Bushbu je už sice příliš pozdě, ale v sázce jsou životy milionů dalších, které zachránit můžeme.
Text poskytlo Informační centrum OSN v Praze