Catherine Ashton, místopředsedkyně Evropské komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Kristalina Georgieva, komisařka EU pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí
Andris Piebalgs, komisař EU pro rozvoj

Ze všech katastrof, které v roce 2010 postihly svět, bylo nejhlubší ranou zemětřesení na Haiti. Od druhého nejničivějšího zemětřesení v dějinách lidstva v těchto dnech uplyne rok, a jizvy po něm zůstávají stále živé. Jen o několik málo měsíců později tuto zemi postihla další neštěstí: hurikán Tomas, epidemie cholery a nejnověji i politická nestabilita.

Tyto tragédie zasáhly stát, který již dříve patřil k nejchudším zemím na západní polokouli – každodenní potřeby většiny jeho obyvatelstva pokrývala zahraniční pomoc, zdravotnictví zde bylo zaostalé, dopravní infrastruktura nedostatečná a země byla poznamenána několika lety slabé vlády. Humanitární situace, jež byla na Haiti složitá již před úderem zemětřesení, se tak jeho důsledky obrovskou měrou zkomplikovala.

S ohledem na uvedené problémy musela být mezinárodní pomoc poskytována za logisticky, infrastrukturně, sociálně a politicky velmi složité situace. V porovnání s jinými katastrofami, jež jsou provázeny podobnými obtížemi, byl však případ Haiti výjimečný celkovou komplexností následných překážek. Zemětřesení zničilo hlavní město, zdevastovalo infrastrukturu a vládní a humanitární organizace, které v místě působily, přišly o velký počet pracovníků i o mnohé zdroje a vybavení.

Dnes nás značnou měrou znepokojuje politický a občanský neklid, jenž by danou situaci mohl ještě zhoršit, neboť by mohl bránit tomu, aby se humanitární pomoc z EU a jiných zemí dostávala k lidem v nouzi, a celý proces rekonstrukce by tak mohl zpomalovat a ztěžovat. Haitské orgány proto důrazně vyzýváme, aby poměry zklidnily a urychleně ustavily uznávanou a lépe fungující vládu. Nová vláda by se měla efektivním a legitimním způsobem zapojit do probíhající obnovy a připravit objemný soubor plánů a opatření k řešení řady problémů, jež tuto míru zranitelnosti haitského obyvatelstva zapříčinily.

Učiněné a dodržené sliby

Evropská unie pomáhala Haiti již mnoho let před zemětřesením 12. ledna 2010. Po propuknutí neštěstí jsme jako EU společným úsilím zareagovali okamžitým poskytnutím humanitární pomoci a v úzké spolupráci s dalšími dárci jsme se podíleli na vytvoření dlouhodobého strategického přístupu.
Od té doby jsme vždy plnili své sliby. V březnu minulého roku se Evropská unie (Komise a členské státy) na mezinárodní dárcovské konferenci společně zavázala k tomu, že během následujících tří let poskytne na podporu koordinované pomoci a obnovy 1,2 miliardy EUR. Z této přislíbené částky již bylo přibližně 600 milionů EUR investováno do konkrétních opatření a do zlepšení podmínek, v nichž se obyvatelstvo na Haiti nachází: prostředky se použily na dodávky potravin, na výstavbu provizorních přístřeší, lékařskou pomoc, rekonstrukci silnic, znovuotevření škol a na zachování schopnosti státu poskytovat základní sociální služby. Svou pomocí jsme pomohli zabránit celkovému státnímu kolapsu.

Pomoc nejpotřebnějším

Do naší reakce se promítla řada ambicí, na nichž hodláme stavět. Ve fázi nouzového stavu jsme jak v rámci EU, tak ve spolupráci s dalšími mezinárodními partnery zajišťovali koordinovaná opatření, pokud jde o zdravotní péči, provizorní přístřeší a dodávky vody a potravin. Aby byla za těchto náročných podmínek reakce na katastrofu co možná nejlepší, konstruktivně jsme pracovali s místním obyvatelstvem, s vládami, s armádami, s agenturami zajišťujícími pomoc či s nevládními organizacemi. V našem přístupu jsme se snažili kombinovat zmírňování následků s obnovou (např. poskytováním pomoci především ve formě peněžní hotovosti), což umožnilo do reakce aktivně zapojit místní komunity a otevřít jim dlouhodobý výhled na obnovu živobytí. Toto řešení rovněž omezilo obvyklé vedlejší účinky katastrof: nemoci a podvýživu.

Za situace, kdy se Haiti potýká s epidemií cholery, zůstává nejvyšší prioritou zajišťování čisté vody. Z tohoto důvodu proto Evropská komise dosud uvolnila dalších 22 milionů EUR na podporu terénních pracovníků poskytujících pomoc, na zpřístupnění pitné vody pro více než půl milionu lidí, na zajištění bezpečných toalet pro 5 milionů osob a na informační kampaň o hygieně pro milion Haiťanů. Díky těmto opatřením začal dva měsíce po vypuknutí epidemie klesat počet nových případů a úmrtí, a to až do nepokojů v polovině prosince.

Běh na dlouhou trať

Přežít zemětřesení a choleru je však pouze začátek. Naše pomoc, ať už byla jakkoli velkorysá a soustavná, nemůže přinést zázraky – na Haiti dosud zbývá odvést obrovské množství práce. Dočasné tábory stále zůstávají domovem pro příliš mnoho lidí. To však neznamená, že by naše úsilí bylo malé nebo že by peníze našich daňových poplatníků či práce evropských odborníků přišly vniveč. Kroky, které jsme podnikli jako EU, totiž zabránily celkovému kolapsu země, neboť umožnily udržet v chodu školy, nemocnice, dopravu, zemědělskou výrobu a další hospodářské činnosti.

Úkoly, jež jsme řešili v uplynulém roce, byly stejně znepokojující jako úloha, která před námi stojí do budoucna: umožnit Haiti, aby se vydalo na dlouhou cestu k udržitelnému rozvoji. Naší představou je pomoci haitským orgánům obnovit zemi téměř od základů. Z tohoto důvodu má také zásadní význam spravedlivý, poklidný a transparentní průběh voleb a vznik legitimní a dobře fungující vlády.

Mezinárodní společenství se důsledně hlásí k solidaritě s haitským obyvatelstvem a my v Evropské unii jsme přesvědčeni, že ti, kteří pomohli v uplynulém roce, pomohou znovu. Alternativa, že by se na Haiti roztočilo další vleklé kolo zoufalství, bídy a nestability, je jednoduše nepřijatelná.

Text poskytlo Zastoupení Evropské komise v České republice