Cecilia Malmströmová, komisařka EU odpovědná za vnitřní věci

Lhůta pro provedení nových a účinnějších právních předpisů EU v boji proti obchodování s lidmi již uplynula. Tyto předpisy však dosud nebyly v převážné většině zemí EU zavedeny. Ze zveřejněných nových údajů vyplývá, že počet obětí obchodování s lidmi narůstá, avšak čím dál méně obchodníků s lidmi je odsouzeno.

Během mého působení jako komisařky EU došlo k významnému posunu v boji proti novodobému otroctví, obchodu s lidmi. Nyní jsme se na tento problém zaměřili a začali o něm vážně jednat. Ještě před několika lety se mnoho evropských politických představitelů chovalo tak, jakoby tento problém vůbec neexistoval, nebo se přinejmenším netýkal jejich země. Říkali mi, že oběťmi se stávají pouze „určité ženy“ nebo že obchodování s lidmi je problémem jen v zemích sousedících s EU. Evropští politici mezitím pochopili skutečný rozsah obchodu s otroky. Konečně si uvědomili, že muži, ženy a děti jsou prodáváni jako zboží v Evropě i přes její hranice a že lepší mezinárodní spolupráce je jediným způsobem, jak tvrdě zakročit proti skupinám organizované trestné činnosti, které tento opovrženíhodný druh obchodu provozují.

V médiích i jinde velmi často sledujeme zprávy o policejních raziích v utajených nevěstincích nebo na stavbách a zemědělských statcích, kde jsou oběti buď zamykány na noc, nebo jsou natolik vystrašené, že se ani nepokouší o útěk. Zaznamenali jsme, jak gangy organizovaného zločinu upevňují své pozice v Evropě: souběžně s prohlubující se hospodářskou krizí roste poptávka po jejich službách.

Nyní můžeme s jistotou říci, že situace se zhoršuje. Podle nové zprávy, kterou dnes předložila Evropská komise, vzrostl v EU v letech 2009–2010 celkový počet potvrzených a domnělých obětí obchodování s lidmi ze 7 800 na 9 500 osob. V České republice bylo v roce 2010 hlášeno 83 potvrzených a domnělých obětí. Značně vysoký však zřejmě bude – stejně jako v celé Evropě – počet nezaznamenaných případů.

I přes tento nárůst zavedlo nový účinnější právní rámec EU pro potírání obchodu s lidmi pouze několik málo zemí EU, i když se na tom všechny členské státy dohodly již v roce 2011. O úplném zapracování této nové legislativy do svého právního řádu informovalo Evropskou komisi pouhých šest z 27 členských států EU. Lhůta vypršela 6. dubna po dvouletém odkladu. Je tedy nejvyšší čas, aby s tím členské státy začaly něco dělat. Pozitivní přitom je, že Česká republika patří mezi oněch šest zemí, které už o provedení nových předpisů informovaly.

Na základě nových právních předpisů budou soudy v celé Evropě posuzovat zločiny týkající se obchodu s lidmi stejně přísně. Podobně mají země EU povinnost poskytovat obětem náležitou podporu. Zavedení nového právního rámce bylo mým prvním počinem v úřadu komisařky EU, neboť mezi právními předpisy v jednotlivých členských státech existovaly značné rozdíly. V některých zemích se za obchodování s lidmi dávaly pouze velmi krátké tresty odnětí svobody. Jednou jsme se dohodli, že trestní postih bude přísnější a že obětem budeme poskytovat lepší podporu. Je tedy na čase, aby členské státy své závazky začaly plnit.

V případě pochybností by se příslušné úřady měly podívat na dnešní statistiku Evropské komise, která je prvním přehledem svého druhu. Zpráva sestává z údajů od celé řady orgánů v jednotlivých zemích – mimo jiné od policie, státních zástupců, pohraničních pracovníků a inspektorů práce – a také od organizací občanské společnosti, jež se zabývají podporou obětí. Vyplývá z nich, že téměř sedm z deseti obětí obchodování s lidmi v Evropě jsou ženy, 17 % tvoří muži a 15 % děti. 61 % obětí pochází ze zemí EU, nejčastěji z Rumunska a Bulharska, a pokud jde o země původu mimo Unii, je to nejčastěji Nigérie a Čína. 62 % obětí je prodáváno za účelem sexuálního vykořisťování a 25 % za účelem nucené práce, 14 % pak za účelem jiných forem vykořisťování, jako je nucené žebrání a odebírání orgánů.

Ve zprávě vychází najevo i další znepokojující skutečnost: počet obchodníků s lidmi odsouzených za své trestné činy se v Evropě snižuje. Zatímco v roce 2008 to bylo 1 534 osob, o dva roky později byl tento počet o téměř 200 odsouzených nižší. Pozitivní je alespoň to, že větší počet obětí ze zemí mimo EU již není jednoduše posílán zpět do svých domovských zemí. Počet povolení k pobytu vydaných obětem obchodování s lidmi vzrostl v letech 2008–2010 o 70 %.

V současnosti se EU intenzivně snaží odhalit kořeny tohoto problému. Stále více vyšetřování probíhá ve spolupráci mezi členskými státy a orgány pověřenými vymáháním právních předpisů EU – Europolem a Eurojustem. Ze zdrojů EU se poskytují finanční prostředky zejména na výzkum toho, jak tento obchod postihuje nejzranitelnější oběti, jako jsou děti. Na konci tohoto roku vytvoří Evropská komise celoevropskou platformu organizací občanské společnosti pracujících s oběťmi.

Je však třeba udělat ještě více. Každá země EU musí začít tím, že zapracuje nové právní předpisy EU v oblasti obchodu s lidmi do svého práva a stanoví priority pro vyšetřování a pro právní kroky proti těmto zločinům. To bude zřetelným a jasným signálem pro oběti, že nedopustíme, aby jejich utrpení pokračovalo.

Text poskytlo Zastoupení Evropské komise v České republice