László Andor, komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění

Evropa nemá jinou možnost, než začít okamžitě podnikat kroky proti nárůstu nezaměstnanosti a chudoby. Ještě jsme se nevyrovnali s mimořádným narušením našich finančních a hospodářských systémů a obrovským propadem trhu, které jsou základní příčinou dnešní nestability. Nicméně opatření, jež pro vyřešení této krize a obnovení finančního sytému zvolíme, a způsob jakým je budeme koordinovat, vytvoří trend, který poznamená dlouhodobější perspektivu pro naše hospodářství a celou společnost.

Při 10% nezaměstnanosti v EU, která letos nadále vzrůstá, si o bezprostředních sociálních a politických důsledcích recese nemůžeme dělat iluze. Počet mladých lidí, kteří hledají práci, se za poslední dva roky výrazně zvýšil a pokud zaznamenáme podobný nárůst i u dětské chudoby, mohli bychom před sebou mít ztracenou generaci.

Události posledních měsíců ukázaly, jak krize může ohrozit jednotu eurozóny i samotné EU. Je třeba zlepšit správu věcí veřejných a rovněž posílit závazek k sociální, ekonomické a územní soudržnosti v Evropě. Nesmíme zapomínat, že ve sjednocené Evropě existuje riziko, že pokud se lokální problém jako například rozsáhlé propouštění nebo přetrvávající chudoba v některé zemi výrazně zhorší, může to mít dopad na celou EU.

Nyní pozorujeme určité známky oživení, avšak abychom se vrátili ke skutečně dynamickému hospodářství, musí vlády, podniky i zaměstnanci vykonat ještě spoustu práce. Zvláštní podpůrná opatření, která byla zavedena s cílem zabránit úplnému finančnímu kolapsu, bude třeba odstraňovat jen s velkou opatrností. Zároveň musíme pro hospodářský a sociální vývoj v Evropě nalézt nový směr. Proto teď potřebujeme dlouhodobou strategii, která bude pro Evropany v nadcházejících letech představovat skutečnou alternativu a která vytvoří hospodářský systém, včetně trhů práce, kde bude větší konkurenceschopnost, jistota a spravedlnost.

Sociální vyloučení nelze odstranit za den nebo za rok. Nicméně během jednoho desetiletí můžeme učinit znatelný pokrok. Samotný čas však problémy neřeší, je třeba nalézt správný způsob. K odstranění chudoby vyzývali představitelé EU již v roce 2001, avšak přes tento závazek učiněný v době relativního růstu úroveň vyloučení za deset let neklesla. Jelikož nyní spolu s členskými státy dokončujeme novou desetiletou strategii Evropa 2020, jejímž cílem je inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění v Evropě, musíme se z minulosti skutečně poučit a použít fungující recepty a vyřadit ty nefunkční.

V politické a finanční oblasti v EU je tvrdou realitou, že všechny vlády musí vytvářet pracovní příležitosti a zároveň zajistit dlouhodobou konsolidaci veřejných financí. Stejně jako nelze tolerovat nadměrné rozpočtové schodky, nelze akceptovat ani příliš vysokou nezaměstnanost. Zároveň je nutné udržet na uzdě výdaje, aby se veřejný dluh nedostal do nekontrolovatelné spirály. Máme tudíž jedinou možnost, a sice zajistit, aby systémy sociální ochrany byly účinnější a efektivnější.

Jsem přesvědčen, že pro nalezení správné rovnováhy si v rámci strategického plánování musíme stanovit konkrétní a číselně vyjádřené cíle. Mluvit o menším vyloučení nebo si ho přát nestačí. Spolu s cíli v oblasti inovace, vzdělávání, obnovitelné energie a zaměstnanosti je třeba v rámci nové strategie Evropa 2020 stanovit cíle snížení chudoby, které se nebudou týkat jen lidí v produktivním věku, ale rovněž zlepší životní podmínky dětí a seniorů.

Chudoba vždycky znamená méně příležitostí, nenaplněné sny a plýtvání potenciálem. V případě dětí je v sázce naše budoucnost. Jedním z největších úkolů v Evropě je tedy vymanit se z bludného kruhu vyloučení a nezaměstnanosti. Situace je nicméně ještě složitější, protože formy chudoby se mění. V globálním a propojeném hospodářství, které se neustále vyvíjí, jsou rodiny víc a víc roztříštěné a nerovnost narůstá.

Je nutné se zaměřit na různé faktory, které k sociálnímu vyloučení přispívají. Musíme lidem pomáhat v rozvoji dovedností a získávání lepších pracovních míst. Je třeba formovat trhy práce tak, aby vznikalo více příležitostí pro lidi s postižením nebo pro menšiny, které jsou ohroženy více než ostatní. Musíme zkvalitnit sociální služby a pomáhat mužům a ženám sladit rodinný a pracovní život. Musíme se vzájemně podělit o zkušenosti a zefektivnit systémy sociálního zabezpečení. Jestliže však chceme, aby se chudoba a sociální vyloučení do roku 2020 výrazně snížily, je ze všeho nejdůležitější, abychom začali konat okamžitě.

To všechno vyžaduje správné vnitrostátní a místní strategie, ale i úsilí na úrovni EU, pro koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky a jejich podporu z dostupných finančních nástrojů, například Evropského sociálního fondu. Spolupráce členských států, nevládních organizací a Evropské unie tak může vést k trvalému zlepšení sociálních a pracovních podmínek.

Jestliže budeme ignorovat vyloučené skupiny dočkáme se v Unii, kde obyvatelstvo v produktivním věku stárne a jeho počet rychle klesá, dlouhodobě mnohem vážnějších problémů. Akce pořádané v roce 2010 ve všech členských státech EU v rámci Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení přispívají ke zdůraznění významu opatření v této oblasti a jejich koordinace.

V Evropě je chudobou zasaženo asi 80 milionů lidí. Není jednoduché zjistit přesný počet, nicméně si nemůžeme dovolit se v této oblasti neshodnout. V příštích týdnech musíme stanovit přiměřený evropský cíl snížení chudoby, který bude vycházet ze specifických situací v jednotlivých státech a zároveň zahrnovat celoevropskou perspektivu. Cíle na úrovni EU mohou fungovat jako katalyzátor pro vnitrostátní opatření. Mohou být vodítkem pro každou zemi, aby pracovala ve vlastním kontextu a ve svých podmínkách, avšak směřovala ke společnému cíli.

Text poskytlo Zastoupení Evropské komise v České republice