Je zajímavé, jak někteří zastánci boje proti klimatické změně umí manipulovat s informacemi. Možná z neznalosti, možná záměrně. To nevím.
Dostala se mi do ruky tisková zpráva zveřejněná 9. června 2009 na webu provozovaném Českou klimatickou koalicí . Autor této zprávy cituje ze znaleckého posudku (Znalecký posudek k části vyjádření Greenpeace ze dne 11. 2. 2009 k dokumentaci vlivů na životní prostředí záměru ,Komplexní obnova elektrárny Prunéřov II 3 × 250 MWe‘“, RNDr. Jan Pretel, 19. února 2009) zajímavé číslo – elektrárna Prunéřov II má na celosvětových emisích CO2 podíl 0,21 promile. Toto číslo není problém spočítat – informace o emisích CO2 jsou docela dobře dostupné. Možná bychom mohli polemizovat, zda jsou celosvětově známy (nebo lépe přiznávány) všechny emise CO2 a tlačit tento podíl ještě níže, ale o to vůbec nejde.
Zajímavá je jiná věc. Autor tiskové zprávy vzal z jiné studie – The Anatomy of a Silent Crisis další čísla: příčinou 300 tisíc úmrtí obyvatel planety je klimatická změna, 325 mil. obyvatel je klimatickou změnou nějak postiženo a klimatická změna způsobuje ročně škody za 1,25 miliard dolarů. A v této chvíli autor tiskové zprávy udělá něco zcela neuvěřitelného, cituji:
„Když uvedené údaje vynásobíme 0,21 promile, dojdeme k následujícím číslům: 63 mrtvých, 68 tisíc postižených a způsobené škody ve výši půl miliardy korun ročně. Právě tolik obětí a škod lze přičíst elektrárně Prunéřov II.“
Česká veřejnost patří ve znalostech meteorologie a klimatologie k té vzdělanější části světa. Je to dáno dlouhodobou, už desetiletí trvající, snahou mnoha meteorologů a klimatologů o popularizaci těchto disciplin. Mám na mysli například předpověď počasí v České televizi, kterou si někteří z nás pamatujeme už ze 70. let minulého století, kdy pánové Brůžek, Wolek, Vondráček, Pavlík, Seifert a další popisovali frontální systémy s ukazovátkem v ruce. Nebo různé knihy o počasí nepravidelně se objevující na pultech knihkupectví (například skvělé Seifertovo Rozumíme počasí z roku 1987). V posledních letech je hodně populární i klimatologie zásluhou klimatické změny samotné, ale i zásluhou nás klimatologů, kteří se snažíme její podstatu přibližovat čtenářům a posluchačům v různých médiích. Nebudeme si zastírat, že populární je klimatologie i díky některým kontroverzním vyjádřením některých politiků.
PVI (Předpovědní výstražná informace) je základním výstupem předpovědní a výstražné služby ČHMÚ. Jednoduše řečeno se jedná o předpověď mimořádných, extrémních nebo nějak nebezpečných situací spojených s počasím. Docela podrobné vysvětlení můžete najít na pocasi.chmi.cz v části Popis SIVS (Systém integrované výstražné služby). Tato specializovaná předpověď je primárně určena pro složky IZS (Integrovaný záchranný systém), ale samozřejmě je to i informace pro širokou veřejnost.
Aktuálně včera vydaný vzor si můžete prohlédnout zde:
Nebudu se zabývat konkrétně včerejší předpovědí. Už několikrát mi bylo naznačeno, abych se držel svého kopyta (rozuměj klimatologie) a nepletl se jinam. Přesto mi to nedá, protože včerejší hydrologická předpověď se dá docela dobře zobecnit a poukázat na problém.
Předpověď meteorologická, hydrologická (i jakákoliv jiná) se zpravidla dělá na nějakou dobu dopředu. Této době se říká předstih nebo délka předpovědi. V ČHMÚ počítáme meteorologický předpovědní model ALADIN s délkou předpovědi 54 hodin, přičemž výsledky máme k dispozici cca 4 hodiny po zpracovaném termínu měření. Teď se zamysleme nad zcela reálnou situací, že jsem takto včera ráno ve 4 hodiny získal předpověď srážek na dnešní dopoledne a dnes ráno už vím, že tato předpověď nebyla správná (nestává se to často, ale tak jednou za 10 let …). Co s tím? Mám několik možností:
1. Budu se tvářit, že se nic neděje a předpověď přepočítám v pravidelném režimu,
2. předpověď zahodím,
3. ihned po zjištění, že není předpověď reálná (nikoliv špatná) ji přepočítám.