Téměř před měsícem skončilo zasedání IPCC v Berlíně, jehož výstupy jsem shrnul zde na blogu 13. dubna 2014. V textu jsem uvedl, že některé části zprávy nakonec nebyly schváleny a ze „Shrnutí pro politiky“ (SPM) byly vyřazeny. Dnes bych se rád k této věci vrátil. Na jednání totiž došlo k nepříjemné nedohodě některých zemí a výsledkem bylo zkrácení již připraveného textu SPM. Ano, je to v souladu s pravidly IPCC, podle kterých se musí najít shoda na textu. A z toho logicky vyplývá, že pokud se shoda nenajde, pak nelze text nebo jeho část schválit. Rozpor, neshoda nebo nedohoda se týkala obrázků a k nim náležejícího textu, který kategorizoval skupiny zemí podle jejich podílu na celkových emisích skleníkových plynů nebo na emisích CO2 za různá historická období.

Prvním z obrázků, který byl autory připraven pro zveřejnění v SPM, ukazuje emise CO2 v Gt/rok podle skupin zemí definovaných v metodikách Světové banky a obecně používaných v ekonomických hodnoceních. Na obrázku je například vidět, že téměř polovina kumulativních emisí CO2 k roku 2010 pocházela ze zemí OECD a dalších 20% ze zemí v ekonomické transformaci.



Barvy jsou definovány v levé horní části obrázku zkratkami s tímto významem: modrá – země OECD v roce 1990, žlutá – země v období ekonomické transformace, zelená – nečlenské země OECD z Asie, červená – Jižní Amerika a Karibik, hnědá – Afrika a střední východ.

Následující obrázek ukazuje emise skleníkových plynů vyjádřené v Gt CO2eq od roku 1970, které jsou opět rozdělené podle skupin zemí, tentokrát s vysokým HDP (žlutá), vyšším středním HDP (červená), nižším středním HDP (modrá) a nízkým HDP (černá) a globální vývoj (fialová). I tento obrázek měl být v SPM, i když mírně upraven a zjednodušen.



Na posledním obrázku vidíme vývoj emisí CO2 od roku 1990, opět podle skupin zemí (nízké HDP - LIC, nižší střední HDP - LMC, vyšší střední HDP - UMC a vysoké HDP - HIC). Ani tento obrázek nakonec nebyl v SPM zveřejněn.



Nechci tady vytahovat věci ze zákulisí jednání IPCC, protože si myslím, že se to nedělá. Ale asi logicky každého napadne, proč některé země zařazené mezi ty „bohatší“ (země OECD nebo země s vysokým HDP) proti výše uvedeným obrázkům protestovaly. Je na těch obrázcích dobře vidět, že právě tyto bohaté země mají na globálních emisích největší podíl. Osobně tento přístup nechápu, protože to je fakt, který přece všichni ví a nikoho by neměl překvapovat. Zarputilost, s jakou tyto země odmítaly a některé země „chudé“ prosazovaly zařazení těchto obrázků jsem nepochopil. Pravdou však je, že výsledky této třetí pracovní skupiny zaměřené na mitigace (omezování vlivu člověka na klima) budou jedním z nejdůležitějších podkladů pro další vyjednávání UNFCCC o snižování emisí. A v Berlíně se ukázalo, že některé země byly na jednání zastoupeny stejnými lidmi, kteří budou jednat na úrovni UNFCCC. Dalo by se říct, že si takto připravovaly vyjednávací pozice. Je to sice diplomatické, ale zároveň hloupé a krátkozraké. Pokud budou na následujících jednáních „chudé“ země dobře zastoupeny, tak udělají to, co jsem udělal právě teď já. Na webu IPCC jsem si otevřel Full Report a příslušné grafy tam našel.

Z tohoto nepěkného příběhu vyplývá několik ponaučení:

1. Autoři věnovali hodně práce tomu, aby připravili srozumitelný text SPM. Tento text prošel dvojím připomínkováním a teprve poté se dostal na plenární jednání, kde byl schvalován. Je hrubě nekorektní až na plenárním jednání text SPM zásadně měnit, tak jak k tomu došlo v Berlíně.

2. Jednání IPCC bylo vždy vedeno tak, abychom došli ke shodě. Jednání UNFCCC se ve věci snižování emisí už mnoho let neposouvá z místa. Delegáti UNFCCC se vždy dohodnou, že se dohodnou. Do jednání IPCC a tvorby SPM zasáhla v Berlíně politika a dopadlo to stejně. Nedohodli jsme se. A vysoce odborná, dobrovolná a nehonorovaná práce mnoha autorů, vědeckých kapacit, přišla tak vniveč.

3. Shrnutí pro politiky (Summary for Policymakers) se ve své třetí části tak stalo bohužel Shrnutím politickým (Political Summary). Ne tím co obsahuje, ale tím co neobsahuje.

Jediným rozumným závěrem do budoucna by bylo rozhodnutí IPCC žádné SPM v další zprávě (bude-li nějaká) nepřipravovat. Autoři, experti a odborníci by měli připravit Report, doprovodit ho Technickým shrnutím a dost. Ano, vím, že se najde mnoho chytrých, kteří by zprávy IPCC nedělali vůbec. „Proč dělat nějaký report, když je vše v citované literatuře. Ať si každý, kdo má zájem přečte literaturu.“ S tím já osobně nesouhlasím. IPCC je jedna z mála (ne-li jediná) mezinárodních organizací, která v pravidelných intervalech zveřejňuje rozsáhlý přehled o oboru, kterému se věnuje. A analyzovat 10.000+ literárních zdrojů (článků, knih) není úplně triviální, to snad uzná každý.