Novoroční přání

Ukrojil jsem si krajíc čerstvého měkkého chleba, namazal si ho sádlem se škvarkama (já vím, že správně je se škvarky, ale já jsem to udělal tak, jak jsem to popsal), nakrájel na něj cibuli, posolil a s chutí snědl. Pátral jsem v chuťové, pocitové a prožitkové paměti, zda mi chutná jinak, když přestal být nebezpečným zakázaným jedem. Když po několika desetiletích výstrah a zákazů příslušné instituce náhle zjistily, že je to vlastně zdravé jídlo, že se nejen smí, ale dokonce má jíst, protože... (zdůvodnění najdete – ostatně jako vše – na internetu; tam je totiž všechno).

Více »

A bovi maiore discit arare minor

Jak jsem již někde dříve uvedl, pro ty, co umějí z latiny stejně jako já (event. dokonce méně), libozvučně česky tato věta zní: Větší vůl učí orat menšího (vola). Rozhodl jsem se k této pedagogické činnosti poté, co jsem ke svému zklamání zjistil, že navzdory enormnímu množství diskusních příspěvků pod mým posledním textem, chybí zde některé zásadní argumentační figury. Což považuji za nedostatek jinak velmi zajímavého čtení.

Více »

Není nad inteligentsi!

„Studuji na této škole šest let a dosud jsem o Bohumilu Hrabalovi nic neslyšel.“
Tomáš Formánek, předseda školního studentského parlamentu v Nymburce.

Tomáš Formánek píše:
Autor v článku uvádí citaci mých slov: „Studuji na této škole šest let a dosud jsem o Bohumilu Hrabalovi nic neslyšel." Ale bohužel vypustil poslední tři slova mého příspěvku, čímž změnil význam věty a poškodil mě. Původní znění bylo: „Studuji na této škole šest let a dosud jsem o Bohumilu Hrabalovi nic neslyšel z úst profesorů."

Nemám důvod tomu nevěřit a jako člověk, který naletěl mediím se mu tímto omlouvám a současně prosím editora, aby můj příspěvek stáhnul a místo něj pod stejným titulkem uvedl tuto moji omluvu.

Radkin Honzák