Prohlášení sumitu G-20 o finančních trzích a světové ekonomice

22. 11. 2008 | 12:40
Přečteno 5763 krát

Svým rozsahem, časovým harmonogramem úkolů, cílů a plánovaných změn si toto jednání podle některých vysloužilo přídomek "Bretton Woods II", s tím, že tentokrát nejde o nástup amerického dolaru a vůdčí úlohy USA, ale - více nebo méně, nicméně konzistentně, ač diplomaticky jak v jednání, tak v celém závěrečném dokumentu indikováno - o systémový ústup a revizi poválečného finančního modelu.

S ohledem na aktuálnost tématu jsem se rozhodl uvést zde alespoň znění v angličtině, neboť nemám dost času na jeho překlad a o české verzi deklarace zatím nevím.

Následuje úplný text prohlášení z 15. listopadu t.r., vydaného ve Washingtonu na závěr jednání summitu ministrů financí "G-20", tedy (na výjimky) 19 největších ekonomik světa plus Evropské unie a zástupců MMF.


Declaration of the Summit on Financial Markets and the World Economy

Summit on Financial Markets and the World Economy

1. We, the Leaders of the Group of Twenty, held an initial meeting in Washington on November 15, 2008, amid serious challenges to the world economy and financial markets. We are determined to enhance our cooperation and work together to restore global growth and achieve needed reforms in the world’s financial systems.

2. Over the past months our countries have taken urgent and exceptional measures to support the global economy and stabilize financial markets. These efforts must continue. At the same time, we must lay the foundation for reform to help to ensure that a global crisis, such as this one, does not happen again. Our work will be guided by a shared belief that market principles, open trade and investment regimes, and effectively regulated financial markets foster the dynamism, innovation, and entrepreneurship that are essential for economic growth, employment, and poverty reduction.

Root Causes of the Current Crisis

3. During a period of strong global growth, growing capital flows, and prolonged stability earlier this decade, market participants sought higher yields without an adequate appreciation of the risks and failed to exercise proper due diligence. At the same time, weak underwriting standards, unsound risk management practices, increasingly complex and opaque financial products, and consequent excessive leverage combined to create vulnerabilities in the system. Policy-makers, regulators and supervisors, in some advanced countries, did not adequately appreciate and address the risks building up in financial markets, keep pace with financial innovation, or take into account the systemic ramifications of domestic regulatory actions.

4. Major underlying factors to the current situation were, among others, inconsistent and insufficiently coordinated macroeconomic policies, inadequate structural reforms, which led to unsustainable global macroeconomic outcomes. These developments, together, contributed to excesses and ultimately resulted in severe market disruption.

Actions Taken and to Be Taken

5. We have taken strong and significant actions to date to stimulate our economies, provide liquidity, strengthen the capital of financial institutions, protect savings and deposits, address regulatory deficiencies, unfreeze credit markets, and are working to ensure that international financial institutions (IFIs) can provide critical support for the global economy.

6. But more needs to be done to stabilize financial markets and support economic growth. Economic momentum is slowing substantially in major economies and the global outlook has weakened. Many emerging market economies, which helped sustain the world economy this decade, are still experiencing good growth but increasingly are being adversely impacted by the worldwide slowdown.

7. Against this background of deteriorating economic conditions worldwide, we agreed that a broader policy response is needed, based on closer macroeconomic cooperation, to restore growth, avoid negative spillovers and support emerging market economies and developing countries. As immediate steps to achieve these objectives, as well as to address longer-term challenges, we will:

Continue our vigorous efforts and take whatever further actions are necessary to stabilize the financial system.
Recognize the importance of monetary policy support, as deemed appropriate to domestic conditions.
Use fiscal measures to stimulate domestic demand to rapid effect, as appropriate, while maintaining a policy framework conducive to fiscal sustainability.

Help emerging and developing economies gain access to finance in current difficult financial conditions, including through liquidity facilities and program support. We stress the International Monetary Fund’s (IMF) important role in crisis response, welcome its new short-term liquidity facility, and urge the ongoing review of its instruments and facilities to ensure flexibility.

Encourage the World Bank and other multilateral development banks (MDBs) to use their full capacity in support of their development agenda, and we welcome the recent introduction of new facilities by the World Bank in the areas of infrastructure and trade finance.
Ensure that the IMF, World Bank and other MDBs have sufficient resources to continue playing their role in overcoming the crisis.

Common Principles for Reform of Financial Markets

8. In addition to the actions taken above, we will implement reforms that will strengthen financial markets and regulatory regimes so as to avoid future crises. Regulation is first and foremost the responsibility of national regulators who constitute the first line of defense against market instability. However, our financial markets are global in scope, therefore, intensified international cooperation among regulators and strengthening of international standards, where necessary, and their consistent implementation is necessary to protect against adverse cross-border, regional and global developments affecting international financial stability. Regulators must ensure that their actions support market discipline, avoid potentially adverse impacts on other countries, including regulatory arbitrage, and support competition, dynamism and innovation in the marketplace. Financial institutions must also bear their responsibility for the turmoil and should do their part to overcome it including by recognizing losses, improving disclosure and strengthening their governance and risk management practices.

9. We commit to implementing policies consistent with the following common principles for reform.

Strengthening Transparency and Accountability: We will strengthen financial market transparency, including by enhancing required disclosure on complex financial products and ensuring complete and accurate disclosure by firms of their financial conditions. Incentives should be aligned to avoid excessive risk-taking.

Enhancing Sound Regulation: We pledge to strengthen our regulatory regimes, prudential oversight, and risk management, and ensure that all financial markets, products and participants are regulated or subject to oversight, as appropriate to their circumstances. We will exercise strong oversight over credit rating agencies, consistent with the agreed and strengthened international code of conduct. We will also make regulatory regimes more effective over the economic cycle, while ensuring that regulation is efficient, does not stifle innovation, and encourages expanded trade in financial products and services. We commit to transparent assessments of our national regulatory systems.

Promoting Integrity in Financial Markets: We commit to protect the integrity of the world’s financial markets by bolstering investor and consumer protection, avoiding conflicts of interest, preventing illegal market manipulation, fraudulent activities and abuse, and protecting against illicit finance risks arising from non-cooperative jurisdictions. We will also promote information sharing, including with respect to jurisdictions that have yet to commit to international standards with respect to bank secrecy and transparency.

Reinforcing International Cooperation: We call upon our national and regional regulators to formulate their regulations and other measures in a consistent manner. Regulators should enhance their coordination and cooperation across all segments of financial markets, including with respect to cross-border capital flows. Regulators and other relevant authorities as a matter of priority should strengthen cooperation on crisis prevention, management, and resolution.

Reforming International Financial Institutions: We are committed to advancing the reform of the Bretton Woods Institutions so that they can more adequately reflect changing economic weights in the world economy in order to increase their legitimacy and effectiveness. In this respect, emerging and developing economies, including the poorest countries, should have greater voice and representation. The Financial Stability Forum (FSF) must expand urgently to a broader membership of emerging economies, and other major standard setting bodies should promptly review their membership. The IMF, in collaboration with the expanded FSF and other bodies, should work to better identify vulnerabilities, anticipate potential stresses, and act swiftly to play a key role in crisis response.

Tasking of Ministers and Experts

10. We are committed to taking rapid action to implement these principles. We instruct our Finance Ministers, as coordinated by their 2009 G-20 leadership (Brazil, UK, Republic of Korea), to initiate processes and a timeline to do so. An initial list of specific measures is set forth in the attached Action Plan, including high priority actions to be completed prior to March 31, 2009.

In consultation with other economies and existing bodies, drawing upon the recommendations of such eminent independent experts as they may appoint, we request our Finance Ministers to formulate additional recommendations, including in the following specific areas:

Mitigating against pro-cyclicality in regulatory policy;

Reviewing and aligning global accounting standards, particularly for complex securities in times of stress;
Strengthening the resilience and transparency of credit derivatives markets and reducing their systemic risks, including by improving the infrastructure of over-the-counter markets;

Reviewing compensation practices as they relate to incentives for risk taking and innovation;

Reviewing the mandates, governance, and resource requirements of the IFIs; and

Defining the scope of systemically important institutions and determining their appropriate regulation or oversight.

11. In view of the role of the G-20 in financial systems reform, we will meet again by April 30, 2009, to review the implementation of the principles and decisions agreed today.

Commitment to an Open Global Economy

12. We recognize that these reforms will only be successful if grounded in a commitment to free market principles, including the rule of law, respect for private property, open trade and investment, competitive markets, and efficient, effectively regulated financial systems. These principles are essential to economic growth and prosperity and have lifted millions out of poverty, and have significantly raised the global standard of living. Recognizing the necessity to improve financial sector regulation, we must avoid over-regulation that would hamper economic growth and exacerbate the contraction of capital flows, including to developing countries.

13. We underscore the critical importance of rejecting protectionism and not turning inward in times of financial uncertainty. In this regard, within the next 12 months, we will refrain from raising new barriers to investment or to trade in goods and services, imposing new export restrictions, or implementing World Trade Organization (WTO) inconsistent measures to stimulate exports. Further, we shall strive to reach agreement this year on modalities that leads to a successful conclusion to the WTO’s Doha Development Agenda with an ambitious and balanced outcome. We instruct our Trade Ministers to achieve this objective and stand ready to assist directly, as necessary. We also agree that our countries have the largest stake in the global trading system and therefore each must make the positive contributions necessary to achieve such an outcome.

14. We are mindful of the impact of the current crisis on developing countries, particularly the most vulnerable. We reaffirm the importance of the Millennium Development Goals, the development assistance commitments we have made, and urge both developed and emerging economies to undertake commitments consistent with their capacities and roles in the global economy. In this regard, we reaffirm the development principles agreed at the 2002 United Nations Conference on Financing for Development in Monterrey, Mexico, which emphasized country ownership and mobilizing all sources of financing for development.

15. We remain committed to addressing other critical challenges such as energy security and climate change, food security, the rule of law, and the fight against terrorism, poverty and disease.

16. As we move forward, we are confident that through continued partnership, cooperation, and multilateralism, we will overcome the challenges before us and restore stability and prosperity to the world economy.

Action Plan to Implement Principles for Reform

This Action Plan sets forth a comprehensive work plan to implement the five agreed principles for reform. Our finance ministers will work to ensure that the taskings set forth in this Action Plan are fully and vigorously implemented. They are responsible for the development and implementation of these recommendations drawing on the ongoing work of relevant bodies, including the International Monetary Fund (IMF), an expanded Financial Stability Forum (FSF), and standard setting bodies.

Strengthening Transparency and Accountability

Immediate Actions by March 31, 2009

The key global accounting standards bodies should work to enhance guidance for valuation of securities, also taking into account the valuation of complex, illiquid products, especially during times of stress.

Accounting standard setters should significantly advance their work to address weaknesses in accounting and disclosure standards for off-balance sheet vehicles.

Regulators and accounting standard setters should enhance the required disclosure of complex financial instruments by firms to market participants.

With a view toward promoting financial stability, the governance of the international accounting standard setting body should be further enhanced, including by undertaking a review of its membership, in particular in order to ensure transparency, accountability, and an appropriate relationship between this independent body and the relevant authorities.
Private sector bodies that have already developed best practices for private pools of capital and/or hedge funds should bring forward proposals for a set of unified best practices. Finance Ministers should assess the adequacy of these proposals, drawing upon the analysis of regulators, the expanded FSF, and other relevant bodies.

Medium-term actions

The key global accounting standards bodies should work intensively toward the objective of creating a single high-quality global standard.

Regulators, supervisors, and accounting standard setters, as appropriate, should work with each other and the private sector on an ongoing basis to ensure consistent application and enforcement of high-quality accounting standards.
Financial institutions should provide enhanced risk disclosures in their reporting and disclose all losses on an ongoing basis, consistent with international best practice, as appropriate. Regulators should work to ensure that a financial institution’ financial statements include a complete, accurate, and timely picture of the firm’s activities (including off-balance sheet activities) and are reported on a consistent and regular basis.

Enhancing Sound Regulation

Regulatory Regimes

Immediate Actions by March 31, 2009

The IMF, expanded FSF, and other regulators and bodies should develop recommendations to mitigate pro-cyclicality, including the review of how valuation and leverage, bank capital, executive compensation, and provisioning practices may exacerbate cyclical trends.

Medium-term actions

To the extent countries or regions have not already done so, each country or region pledges to review and report on the structure and principles of its regulatory system to ensure it is compatible with a modern and increasingly globalized financial system. To this end, all G-20 members commit to undertake a Financial Sector Assessment Program (FSAP) report and support the transparent assessments of countries’ national regulatory systems.

The appropriate bodies should review the differentiated nature of regulation in the banking, securities, and insurance sectors and provide a report outlining the issue and making recommendations on needed improvements. A review of the scope of financial regulation, with a special emphasis on institutions, instruments, and markets that are currently unregulated, along with ensuring that all systemically-important institutions are appropriately regulated, should also be undertaken.

National and regional authorities should review resolution regimes and bankruptcy laws in light of recent experience to ensure that they permit an orderly wind-down of large complex cross-border financial institutions.
Definitions of capital should be harmonized in order to achieve consistent measures of capital and capital adequacy.

Prudent Oversight

Immediate Actions by March 31, 2009

Regulators should take steps to ensure that credit rating agencies meet the highest standards of the international organization of securities regulators and that they avoid conflicts of interest, provide greater disclosure to investors and to issuers, and differentiate ratings for complex products. This will help ensure that credit rating agencies have the right incentives and appropriate oversight to enable them to perform their important role in providing unbiased information and assessments to markets.

The international organization of securities regulators should review credit rating agencies’ adoption of the standards and mechanisms for monitoring compliance.

Authorities should ensure that financial institutions maintain adequate capital in amounts necessary to sustain confidence. International standard setters should set out strengthened capital requirements for banks’ structured credit and securitization activities.

Supervisors and regulators, building on the imminent launch of central counterparty services for credit default swaps (CDS) in some countries, should: speed efforts to reduce the systemic risks of CDS and over-the-counter (OTC) derivatives transactions; insist that market participants support exchange traded or electronic trading platforms for CDS contracts; expand OTC derivatives market transparency; and ensure that the infrastructure for OTC derivatives can support growing volumes.

Medium-term actions

Credit Ratings Agencies that provide public ratings should be registered.

Supervisors and central banks should develop robust and internationally consistent approaches for liquidity supervision of, and central bank liquidity operations for, cross-border banks.

Risk Management

Immediate Actions by March 31, 2009

Regulators should develop enhanced guidance to strengthen banks’ risk management practices, in line with international best practices, and should encourage financial firms to reexamine their internal controls and implement strengthened policies for sound risk management.

Regulators should develop and implement procedures to ensure that financial firms implement policies to better manage liquidity risk, including by creating strong liquidity cushions.

Supervisors should ensure that financial firms develop processes that provide for timely and comprehensive measurement of risk concentrations and large counterparty risk positions across products and geographies.

Firms should reassess their risk management models to guard against stress and report to supervisors on their efforts.
The Basel Committee should study the need for and help develop firms’ new stress testing models, as appropriate.
Financial institutions should have clear internal incentives to promote stability, and action needs to be taken, through voluntary effort or regulatory action, to avoid compensation schemes which reward excessive short-term returns or risk taking.

Banks should exercise effective risk management and due diligence over structured products and securitization.

Medium -term actions

International standard setting bodies, working with a broad range of economies and other appropriate bodies, should ensure that regulatory policy makers are aware and able to respond rapidly to evolution and innovation in financial markets and products.

Authorities should monitor substantial changes in asset prices and their implications for the macroeconomy and the financial system.

Promoting Integrity in Financial Markets

Immediate Actions by March 31, 2009

Our national and regional authorities should work together to enhance regulatory cooperation between jurisdictions on a regional and international level.

National and regional authorities should work to promote information sharing about domestic and cross-border threats to market stability and ensure that national (or regional, where applicable) legal provisions are adequate to address these threats.

National and regional authorities should also review business conduct rules to protect markets and investors, especially against market manipulation and fraud and strengthen their cross-border cooperation to protect the international financial system from illicit actors. In case of misconduct, there should be an appropriate sanctions regime.

Medium -term actions

National and regional authorities should implement national and international measures that protect the global financial system from uncooperative and non-transparent jurisdictions that pose risks of illicit financial activity.

The Financial Action Task Force should continue its important work against money laundering and terrorist financing, and we support the efforts of the World Bank - UN Stolen Asset Recovery (StAR) Initiative.

Tax authorities, drawing upon the work of relevant bodies such as the Organization for Economic Cooperation and Development (OECD), should continue efforts to promote tax information exchange. Lack of transparency and a failure to exchange tax information should be vigorously addressed.

Reinforcing International Cooperation

Immediate Actions by March 31, 2009

Supervisors should collaborate to establish supervisory colleges for all major cross-border financial institutions, as part of efforts to strengthen the surveillance of cross-border firms. Major global banks should meet regularly with their supervisory college for comprehensive discussions of the firm’s activities and assessment of the risks it faces.

Regulators should take all steps necessary to strengthen cross-border crisis management arrangements, including on cooperation and communication with each other and with appropriate authorities, and develop comprehensive contact lists and conduct simulation exercises, as appropriate.

Medium -term actions

Authorities, drawing especially on the work of regulators, should collect information on areas where convergence in regulatory practices such as accounting standards, auditing, and deposit insurance is making progress, is in need of accelerated progress, or where there may be potential for progress.

Authorities should ensure that temporary measures to restore stability and confidence have minimal distortions and are unwound in a timely, well-sequenced and coordinated manner.

Reforming International Financial Institutions

Immediate Actions by March 31, 2009

The FSF should expand to a broader membership of emerging economies.

The IMF, with its focus on surveillance, and the expanded FSF, with its focus on standard setting, should strengthen their collaboration, enhancing efforts to better integrate regulatory and supervisory responses into the macro-prudential policy framework and conduct early warning exercises.

The IMF, given its universal membership and core macro-financial expertise, should, in close coordination with the FSF and others, take a leading role in drawing lessons from the current crisis, consistent with its mandate.

We should review the adequacy of the resources of the IMF, the World Bank Group and other multilateral development banks and stand ready to increase them where necessary. The IFIs should also continue to review and adapt their lending instruments to adequately meet their members’ needs and revise their lending role in the light of the ongoing financial crisis.

We should explore ways to restore emerging and developing countries’ access to credit and resume private capital flows which are critical for sustainable growth and development, including ongoing infrastructure investment.

In cases where severe market disruptions have limited access to the necessary financing for counter-cyclical fiscal policies, multilateral development banks must ensure arrangements are in place to support, as needed, those countries with a good track record and sound policies.

Medium -term actions

We underscored that the Bretton Woods Institutions must be comprehensively reformed so that they can more adequately reflect changing economic weights in the world economy and be more responsive to future challenges. Emerging and developing economies should have greater voice and representation in these institutions.

The IMF should conduct vigorous and even-handed surveillance reviews of all countries, as well as giving greater attention to their financial sectors and better integrating the reviews with the joint IMF/World Bank financial sector assessment programs. On this basis, the role of the IMF in providing macro-financial policy advice would be strengthened.

Advanced economies, the IMF, and other international organizations should provide capacity-building programs for emerging market economies and developing countries on the formulation and the implementation of new major regulations, consistent with international standards.


Jiné články k této tématice:

Cyklus privatizace zisku - socializace ztrát

Světová finanční krize: Schwarzenberg: “Jsme z lesa venku, ikdyž zatím 'jen' na pasece”

"Toxická" aktiva bank znásobí federální deficity

Problémy nemají (a nezačaly) jenom banky



Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (

prirodovedec napsal(a):

autor: Dekuji. Jiz mne zajimalo, usetril jste mi cas.
22. 11. 2008 | 14:27

JanoX napsal(a):

Díky za zvřejnění celého textu.

Kdyby se z daných úkolů podařilo realizovat jen polovinu, byl by to obrovský pokrok. Zajímavé jsou hlasy amerických konzervativců, že tato deklarace znamená zavedení socialismu v USA, zaprodání USA socialistické Evropě a že se Bush o to vše vlastně "zasloužil".

22. 11. 2008 | 15:07

grőssling napsal(a):

Tak mi to připadá jako ve známé hře Járy Cimrmana "Dobytí severní točny", kde se vůdce výpravy ptá "Kdo způsobil, že sám náčelník pochybil".
Je to jako když malé městečko řeší problém s financemi a starosta, který má hlavní podpisové právo k bankovnímu účtu vidí nápravu v přidání dalších hlídacích povinností pro poor sheriff nad malými obchodníky, rošťáky a bezdomovci na náměstíčku.
Proč za ten potlatch utráceli ? Měli si takové bláboly dohodnout telekonferencí.
22. 11. 2008 | 17:05

jarpor napsal(a):


Excellent comment.

Hezký večer
22. 11. 2008 | 17:19

finwiz napsal(a):


Pěkně prosím, z jakých konkrétních, nejlépe osobních a hlavně skutečných a popravdě popsaných, relevantních zkušeností z práce coby vysoký představitel státní správy soudíte tak příkce o uvedeném jednání ministrů financí oněch 19 zemí?

Kdy, jak a proč jste vy, ve své funkci, jakkoliv svými zodpovědnostmi se blížícími těm, které mají účastníci G20, se také rozhodl místo podobného jednání udělat telekonferenci ... a výsledek, krátkodobý a dlouhodobý, objektivně posuzováno, byl stejně dobrý?

Zajisté máte právo na názor, jakýkoliv názor, ale pokud jen trošku chcete, aby bycl brán jakkoliv vážně, musíte to mít o dost víc promyšlené, podložené, prezentované.
22. 11. 2008 | 17:23

END napsal(a):

Chci se jen zeptat,zda-li se na českem blogu "gumuje"a cenzuruje jak na slovenském?
22. 11. 2008 | 17:24

finwiz napsal(a):


Takže po Vašem varování pod článkem jiného blogera o tom, jak EU přivede na Francouze a Němce poprvé a na nás již podruhé zážitky se socialismem, co se "po...", abych Vás také citoval, teď nalézáte důvod k - dokonce anglickému - komoplimentu podobně lacinému a emotivnímu komentáři groslinga pod tímto článkem?

Má to ta rádoby echte pravice a liberálové, včetně toho na Hradě, kterého KSČM nejenže nikdy nekritizuje, ale naopak jej hlasy svého ukázněného a ach tak vlasteneckého poslaneckého klubu buď přímo dosadí, nebo taškařicí s vlastenkou Bobolínou a "zdržením se hlasování" podrží, aby nám na Hradě, v zájmu obrany národních zájmů, demokratických svobod v EU a ve světě, což jsou zjevně nejen cíle KSČM hájil, kvalitní fanoušky.
22. 11. 2008 | 17:32

jarpor napsal(a):


"Takže po Vašem varování...."

Já někoho varoval ? Já jsem pouze napsal svůj názor. Ten si s dovolením ponechám. Mimochodem, psal jsem i o jistých podmínkách ... pro takový vývoj, pokud jste si nevšiml.

" ...teď nalézáte důvod k - dokonce anglickému - komoplimentu podobně lacinému a emotivnímu komentáři groslinga pod tímto článkem?"

Je-li "Excellent coment" emotivní, pak Vám dám za pravdu. A laciný ? Čím ? Tím, že souhlasím s tím, že ve světě moderních technologií pro takovéto vágní závěry - domluvíme se, že se domluvíme... - by skutečně nebylo možné to divadlo sehrát telekonferencí a svět by o nic nepřišel ?

Svým "Excellent comment" jsem se politiky nijak nedotkl. Za to vy si "lebedíte" ve druhém odstavci což ?
Tak si jí užívejte dál. Mne se však z Vaší "politiky" pokuste vynechat. Díky.

Hezký večer
22. 11. 2008 | 18:03

Marty napsal(a):

Neni to moc vesele cteni. Hlavne, ze bankovni kartel dal muze okradat zbytek sveta ...
22. 11. 2008 | 19:35

finwiz napsal(a):


Zde je doslovná citace, kopie podstatné části Vašeho diskusního příspěvku pod článkem Dr. Peheho:

"Takže - asi LS bude přijata, a tak jako se "socialismus" posral sám, tak dopadne i ta Evropa, pokud půjde směrem nalajnovaným dle LS. Bohužel, budeme si to muset prožít po druhé. My si to zopakujeme, pro Francouze a Němce to bude premiéra. Jen jsem zvědav, zda to bude tak "decentní", jak to bylo v době, kdy paní Kubišová mohla znovu zazpívat : Lide, vláda věcí Tvých se k Tobě navrátí... nebo zda to bude úplně jinak ... k decentnosti velmi daleko ..."

Melodrama s Vaším odvoláním se slova písně zpívané M. Kubišovou o moci, která se kdy do rukou tvých Ó LIDE český navrátí, vynechávám, stejně jako Vaši schopnost věcné diskuse také ilustrující rada Dr. Pehemu, ať se "vykašle na Klause".

To mě to Vaše připadá jako varování. Varování před nemalou katastrofou, kterou podle Vaší analýzy, předpovědi nebo názoru EU, když to takto půjde, postihne. Tedy pár set miliónů lidí, prostě podle Vás důvod k nemalé obavě.

Jistě, je to Váš názor, to Vám nikdo nebere ani se o to nepře. Ale je to také, hodně vážné varování. Neboli, jak říkají o těch, co nás prý straší s tím, že produkce lidstva má vliv na změnu klimatu, je to vlastně i alarmismus. A to je nálepka, kterou třeba naše hlava státu neuděluje těm, jejiž názory jsou jí milé.
22. 11. 2008 | 19:58

Mirek napsal(a):


nedávno jste zde psal, navíc ke svému sebevědomému liberálnímu výkladu světa, jak jste od ranného dětství cvičen v profesionalismu, jak se Sedláčkem s ČSOB máte špičkové, snad i západní vzdělání a proto Vlk nemá šanci ale zde zníte jako oranžový levičák, který rozkryl kartelovou podstatu západního, potažmu snad i amerického kapitalismu, neboť skoro výlučně tam jsou kořeny a příčiny postupující krize.

Doufám, že Vaše profesionální a odborné pojmenování finančního systému Západu coby kartel, pochází z Vašeho idealistického modelu liberalismu, ne tedy z levé, nebo extrémně levé interpretace věci.
22. 11. 2008 | 20:08

Marty napsal(a):

Mirek: asi narazite na mou parafrazi vlkova prispevku. Ale Vas zajimavy myslenkovy pochod vedouci k prekvapivemu zaveru, ze jsem odkryl kartelovou podstatu americkeho kapitalismus me zajima. Jak jste na to prisel?

Ja od pocatku mluvil o uverove expanzi jako primarni pricine soucasne krize. Tedy neco, co liberalove kritizuji odjakziva. A uverova expanze se deje primarne diky tvorbe penez komercnimi bankami pro poskytovani uveru.
22. 11. 2008 | 20:46

vlk napsal(a):

Osobně si myslím, že jde pouze o proklamativní prohlášení.
Konkrétní naplnění nejspíš bud e dost odlišné.
Tohle je něco , řekněme, s velkou nadsázkou - jako Charta OSN.
A víme jak je naplňována v praxi. Pánové a dámy s e sešli, v prvním šokuina d krizí a jejím rzměrem. Aź tenhle šok vyšumí , pak teprve si každý začne definovat svůj osobní zájem. A výsledkem bude, bojím se, že -velmi nedokonalý kompromis.

Nota bene, scházel odpovědný zástupce toho největšího hráče. Ten tam scházel, protože ještě nenadešel jeho čas. Takže tam vystupoval odcházející z nouze záskok. Který následně už dva dny po podpisu tohoto dokumentu, začal hlásat něco úplně jiného. Podoběn jako včera na pacifické konferenci.
Počkejme si na praktické závěry.

máte pravdu. On sic eje finanční sektor téměř v rozpadu, ale jsou tací, pro které je ideologie nad zdravý rozum.

s lidmi, kteří tvrdí, že že hodně vody nutně musí znamenat povodeń je ěvru těžká rozumná debata. Zejména když nechtějí připustit , že povodeň vznikne zejména tehdy, když před tím ještě káží, že každá hráz je škodlivá a že by s eměly hráze rozebrat. A ono s ejim to povede. Minimálně do té míry, že hhráze sic e sem tam zůstavají, leč jsou v nich velké díry.
a pak křičí - vidíte hráze jsou špatné. Bylo moc vody. A to nemluvím tom, že se vedle zboření hrází snažili i o to, aby na přehradách na horním toku byl , pokud možno, vždy nastaven maximální průtok.
Oni nejsou pro to, aby se řídilo nějak celé povodí. Podle všech dostupných faktorů. Oni chtějí stav, co byl v pravěku, když lidé žili v jeskyních. a varují samozřejmě tím, že přehnaným řízením nemusí téci vůbec žádná voda.
Přeji vám s těmihle originálními vodohospodáři příjemnou zábavu.
Třeba i vás obšťatsní nějakou hlubokou myšlenkou typu:
Když si vlastník bere dividendu ze své firmy, pak ji vysává. Jako obšťatsnil mne.
22. 11. 2008 | 21:17

Marty napsal(a):

vlk: ona povoden zanmena primarne hodne vody. Bez vody by to jaksi nebyla povoden :) Ty spatne hraze ji pak jen zhorsi, ale nezpusobi.
A ted jeste reknete ten joke o Sorosovi, at je sranda :)
22. 11. 2008 | 21:22

jarpor napsal(a):


Čtyři repliky :

1. Nic ve zlém - kopírovat umíte
2. Vyvolala-li má rekace pod panem Pehe ve Vás "varování", je to "kouzlo nechtěného"
3. Zavedl jste debatu mimo téma blogu.
4. Vezměte mé "Excellent comment" třeba jako chvástání se angličtinou.

Hezký večer
22. 11. 2008 | 21:29

prirodovedec napsal(a):

Marty: To vodohospodarske prirovnani se mi docela libi. Vam ne? Chce to jen zpresnit. Koneckoncu za casu robber barons v Kalifornii (pamatujete Chinatown?) to tak bylo doslova :).

A ktery joke o Sorosovi mate na mysli? Prihrejte.

Jinak obdivuji, co jste dokazal vyvolat jedinou vetou. :) Nesmazali Vam nejaky delsi prispevek?

jarpor: Jste jak Marty - staci Vam jedna veta (byt v anglictine).
1. je ale sikula ze? Vypichl to hezky.
2. nejen kouzlo, ale i umeni na to upozornit.
3. Coz je zde bezne pro kazdeho z nas ...
4. :)
22. 11. 2008 | 21:56

Marty napsal(a):

prirodovedec: nic nesmazali. Tak to chodi, kdyz lide nereaguji na prispevek, ale na jeho autora :)
22. 11. 2008 | 22:09

vlk napsal(a):


rád vám posloužím. Další z vašich mouder , resp. fondu vašich zlatých výroků je , že Soros je ekonomický nedouk. Je ještě dost těch, kteří s tím nebyli seznámeni.
22. 11. 2008 | 22:50

Marty napsal(a):

vlk: ja psal, ze jako ekonomicky teoretik nestoji za nic. Coz Vy vsak nemuzete vedet, protoze jste od nej nic necetl. Ale jako obvykle Vam Vase neznalost nebrani v silnych slovech.
22. 11. 2008 | 23:06

prirodovedec napsal(a):

Marty: Nejsou slova "ekonomicky teoretik" protimluv? :)
22. 11. 2008 | 23:17

Marty napsal(a):

prirodovedec: vlk velmi rad mluvi o prakticich, tak jsem mu ve svem prispevku chtel zduraznit, ze narazim na znalosti teoreticke. Stejne to nepochopil ...
22. 11. 2008 | 23:20

vlk napsal(a):

Kdysi už k Martyho replice jsem už napsal něco ve smyslu, že jako divák fotbalu dávám přednost tomu abych ocenil Pelého za jeho výkony na hřišti než někomu , kdo mi bud e vyprávět, jak ten Pele to měl vlastěn hrát. Praxe je měřítkem teorie. Nikoliv naopak. Trivialita, která ovšem lec komu zůstává utajena. Je snazší radit než chodit s vlastní kůží a zejméan penězi , denně na trh.
Já tam denně jsme- proto umím ocenit ty , kteří jsou kutečně nedostižnými hráči. Marty holt má slabost pro vypravěče.
Nehleděk tomu, co napsal o semantickém významu přírodovědec.
22. 11. 2008 | 23:42

Marty napsal(a):

vlk: ja nikdy nesnizoval Sorose jako spekulanta. V tom oboru je skutecne svetova trida. Ja zpochybnoval jeho teoreticke znalosti a hlavne jeho teorie. To s uspechem na burze nesouvisi. Stejne jako spickovy fotbalista nemusi byt automaticky dobry trener. Takze uz konecne prestante zastirat svou neznalost recmi o praxi.
22. 11. 2008 | 23:50

grőssling napsal(a):

finwiz napsal(a)
22.11.2008 17:23:29

"Zajisté máte právo na názor, jakýkoliv názor, ale pokud jen trošku chcete, aby byl brán jakkoliv vážně, musíte to mít o dost víc promyšlené, podložené, prezentované".

Tak o něco podrobněji k jednotlivým bodům prohlášení:
Body 1.- 2. jsou deklaratorní.
Od bodu 3. do bodu 4. to začíná být zajímavé, definují se tu hlavní příčiny krize jako:
market participants sought higher yields without an adequate appreciation of the risks and failed to exercise proper due diligence.
A také : policy-makers ( kteří to asi byli ? ), regulators and supervisors, in some advanced countries ( které to asi byly ? ), did not adequately appreciate and adress the risks building up in financial markets.
Takže za celou tu světovou Sodomu-Gomoru mohou nějací anonymní nenažraní účastníci trhu, policy-makers a dohlížitelé nedostatečně plnící svoji funkci.
Proto to přirovnání ke starostovi městečka, který ač vlastní podpisové právo k bankovnímu účtu, řeší krizi úkolováním šerifa, který si ale na starostu nemůže došlápnout.
Body 5. - 7. pojednávají o dosud provedených opatřeních a opatřeních, která by měla být přijata, z nich body 7.1, 7.2., 7.3. a 7.6. jsou všeobecná bla, bla, bla jako : continue our vigorous efforts and take whatever actions, činí se i bez svolání summitů.
Bod 8. obsahuje perly jako: financial istitutions must also bear their responsibility for the turmoil and should do their part to overcome it including by recognizing losses, improving disclosure and strenghthening their governance and risk management practices.
Už vidím jak pospíchají, aby to provedly.

Bod 9. pojednává o přijatých pěti zásadách navrhované reformy finančních trhů.
Transparentnost, Dohled, Integrita, Internacionalita.
Jak by měla opatření fungovat v podmínkách mezinárodní konkurence, zejména ta informační si nedovedu představit.
A nakonec reforma finančních institucí.
Bod 10. a 11. je organizační, 12. - 16. opět deklaratorní.

V textu dokumentu zůstává nedostatečně pojmenované kde a proč krize vznikla, kdo ji zaplatí. Žádná kritika státní deficitní politiky hostitelské země, státní podpoře nezodpovědné hypoteční úvěrové politiky s ryze stranickým politickým kalkulem v pozadí. Nic o podivné monetární politice a finančních důsledcích zahraniční politiky za posledních 8 let.
Kromě cyklických důvodů to vypadá, že krize má původní kořeny nikoliv v nesprávně nastavených pravidlech a instrumentech finančního trhu, nýbrž v nesprávných politických rozhodnutích. Ty nelze řešit prioritně ekonomickými nástroji.Prostě jedna bída a ne a ne kápnout božskou.
Náčelník podskalských sokolů také svolal v krizi při dobývání severní točny poradu a ptal se kdo za to může, že on pochybil.
22. 11. 2008 | 23:57

jarpor napsal(a):


The better comment than excellent comment. Thank you.

Waiting for finwiz reply.

23. 11. 2008 | 00:05

vlk napsal(a):


vy jen maskujete svou práznotu a reálné nic řečmi o teorii.
Nic víc.
23. 11. 2008 | 00:06

Marty napsal(a):

vlk: vsak rec byla o teorii :) Az bude rec o praxi, budu hovorit o praxi :)
23. 11. 2008 | 00:24

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane END,

nevím, co se maže na slovenském Aktuálně.cz, ale tady platí následující pravidla http://blog.aktualne.centru...

Přeji zájímavou, inspirativní a korektní diskusi.

Libor Stejskal, editor blogů
23. 11. 2008 | 09:17

vlk napsal(a):

Ne Marty. Řeč byla o Sorosovi. Ne o teorii.
Vy jste si z něj vybral , protože s e vám to hodilo, jen teoretickou stránku. Aniž byste měl praktický důkaz , že jeho teorie nemůže fungovat s tejně dobře. Vy si to jen myslíte. Což má nulovou relevanci.
Já si jen dovolil odkaz na jeho skvlěé praktické výsledky. Kterým prostě dávám přednost. Jsou tvrdé. Dá s ena ěn sáhnout. Žádná dojmologie. A pro jejich dosažení si jistě zformuloval svou teorii , kterou uskutečnil.
Sna d už je to dost polopatické i pro vás.
23. 11. 2008 | 12:29

prirodovedec napsal(a):

vlk-Marty: prave 4:3 (nerozmlatte ale Aeroflot) :)
23. 11. 2008 | 13:18

FIT napsal(a):

akademické spory o regulaci či neregulaci nabývají v praktické rovině poněkud odlišných podob.
K čemu krásná čistá teorie, když nefunguje... tohle vnímá i stařičký Samuelson -viz
23. 11. 2008 | 13:21

Marty napsal(a):

vlk: napsal jsem, ze Soros jako teoretik za nic nestoji. S tim Vy nesouhlasite. Ale vy o Sorosovi jako teoretikovi vubec nic nevite. Nic jste od nej necetl. Proto jsou Vase silna slova na toto tema bezcenna a vypovidaji pouze o Vasi ignoranci. To je jako bych rekl, ze Keynesovi teorie jsou skvele a bezchybne, protoze vydelal hodne penez na burze a pritom bych od Keynese nikdy nic necetl a jeho teorie neznal. Takova argumentace je samozrejme nesmyslna, ale presne takovou Vy ohledne Sorose pouzivate.

Mohu se mylit a Sorosovi teorie jsou dobre, ale to Vy nemuzete vedet.

Takze uz Vam po Xte opakuji, abyste si od Sorose neco precetl a prestal ze sebe delat blbce tim, ze se hadate o necem, o cem vubec nic nevite.
23. 11. 2008 | 15:41

Tom napsal(a):

vlk, Marty:
Můj komentář k Sorosovi:
Fakt, že Cristiano Ronaldo je schopný sám rozhodnout každý zápas za ManUtd neznamená, že by z něj byl dobrý trenér.
Pokud tedy C. Ronaldo zítra prohlásí, že by měl Arsenal hrát systémem 2-3-5, vlk bude stranit C. Ronaldovi proto, že dal za minulou sezónu přes 40 gólů. Nicméně, já bych možná raději poslouchal Wengera, ačkoliv to teď zrovna vypadá, že mu to nejde.
23. 11. 2008 | 18:11

Chlupaty knedlik napsal(a):

Bla, bla, bla...hodne slov bez jasneho zavazku....zavrit hubu novinam a danovym poplatnikum a v klidu se napakovat na jejich penezich v "zachranych baliccich"
23. 11. 2008 | 22:45

prirodovedec napsal(a):

Tom: Ona je to mozna take otazka komu verit, kdyz trener tvrdi Ronaldovi, ze by mel vice strilet kolenem :).

Oba napsali jasne svuj pohled a tam to pro mne konci - oba maji svoji pravdu:

"vlk: Já si jen dovolil odkaz na jeho skvělé praktické výsledky. Kterým prostě dávám přednost. Jsou tvrdé. Dá se na ně sáhnout. Žádná dojmologie. A pro jejich dosažení si jistě zformuloval svou teorii, kterou uskutečnil."


"Marty: napsal jsem, ze Soros jako teoretik za nic nestoji. S tim Vy nesouhlasite. Ale vy o Sorosovi jako teoretikovi vubec nic nevite. Nic jste od nej necetl. Proto jsou Vase silna slova na toto tema bezcenna a vypovidaji pouze o Vasi ignoranci. To je jako bych rekl, ze Keynesovi teorie jsou skvele a bezchybne, protoze vydelal hodne penez na burze a pritom bych od Keynese nikdy nic necetl a jeho teorie neznal. Takova argumentace je samozrejme nesmyslna, ale presne takovou Vy ohledne Sorose pouzivate."


Priznam se, ze s obema stanovisky nemam problem (pokud Martyho meritkem nejsou M.+H. :) ).

Prirovnavat situaci k fotbalovemu tymu je ponekud nevhodne: spekulanti nejsou fotbaliste a ekonomove vuci spekulantum nemaji roli treneru, spise se jim musi jevit jako kibicove z tribun. No a teoreticti ekonomove, pak jsou mozna ti, kteri prednasi fotbal na FTVS. Ten kdo zvladne uspesne koucovat spekulanty (hrace) ala Venglos je malokdo.

K Sorosovi prihodim par odkazu - ne teorii :) (omlouvam se za casto zde nenavideny zdroj, ale nemel jsem chut a cas hledat originaly).

Zaverem bonmot pro Toma, ktery mi kdysi poslal ten kolega z Brna (pry je autorem jeden profesor asi z MU, tak jej mozna znate): "Vyzkum se deli na publikovatelny a pouzitelny, ale jedno vylucuje druhe" :) Pointu domyslite: co opublikujete, neprodate (vzpomente Los Alamos, Turinga, vypocty drah raket, a dovodte si, kdy se co zverejnilo a zasnete si, co se asi dnes dela v te "pouzitelne matematice" :) ). Zkuste aplikovat na Sorose. :)

Ten Soros (omlouvam se za skutecne bizarni zdroje), poctete si (docela ty neoliberaly chapu :) ):



Doufam, ze nekdo jako kolega pinus opet nerozebere vsechny citace :) a nekdo jiny se tim nezkazi :). Je to samozrejme zcela nahodila sbirka novinarskych nesmyslu. Ale obcas se to cte jako Clancy :).
24. 11. 2008 | 00:02

Marty napsal(a):

prirodovedec: ale my jsme nemluvili o Sorosovych teoriich ohledne investovani. Nemluvili jsme o zadnych teoriich, ktere Soros aplikuje a diky kterym je uspesny. Opet pripominam muj priklad s Keynesem. Jeho teorie nejsou automaticky spravne a bezvadne jen diky tomu, ze byl i velmi uspesnym investorem. Ale presne to vlk defakto tvrdil o Sorosovi (jen naopak).

O Sorosovych teoriich si kdykoliv rad promluvim. Tak at si vlk alespon neco nacte, at vubec ma alespon nejakou predstavu, o cem ta debata bude.
24. 11. 2008 | 00:17

vlk napsal(a):


když už mermomocíchceš používat příměry, měly by být přesné. Nebo pokud možno přesné.
A to ten tvůj s Ronaldem a Wengerem není ani trochu. To je jen , řekněme - Martysmus. Opřený o školní poučky.
Já ho uchopím po svém.
Ano máme tad y Christina Ronalda. Geniálního na hřišti. A Arsena Wengera, geniálního na lavičce. Ale tím ten přímě r vůbec nekončí.
Ten přímě r má další vrstvu. On ten Christiano Ronaldo hraje nejen v neděli za United, on má svoje vlastní mžstvo. Půjdu tak daleko, že dokonc e ani ne fotbalové. Řěkněme - futsalové. Sám sijej složil, sám jej přes týden trénuje, sám mu dává svou vlastní filosofii. Sám sijej manguje. A hraje s ním pravidelně závěrečný turnaj mistrovství světa.
A my s e bvaíme jen a pouze o tom, zd a by byl stejně úspěšný. kdyby usedl na lavičku špičkového fobalového mužstva. Můj názor je, že ano. Marty trvdí že nikolvi, prootže má nepochybně mezery v teroetické kondiční příparavě.
Mimochodem -, kdysiv v polovině , myslím, osmdesátých let, někoho napadlo založit investiční fond, kde bylo nagažováno několik špičkových teoretických ekonomů. S tím, že takový fond bude muset zvonit. .. No nezvonil. Byl to celkem debakl.
To jen aby bylo jasno o tom,co lze také očekávat od teoretiků. Já nemám žádný problém s teoretickými fyziky a podobnými teoretickýmii profesemi. Ti toitž připravují teorie, které zpravidla podrobují zkouškám na pravdivost praxí. Proto také technika potřebuje nutně teoretiky. Jen tak s e může rozvíjet.Äle mám problém s měkkými vědami, kterou ekonomie bezesporu je. Je toněco jako astrologie. V ekonomii niko nikd y žádný transistor nevymyslí. Ale rozhiodně vždy budou lidé, kteří budou umět číst skvěle a interpretovat v praxi různá nebeská znamení.
A ještě něco - Christiano ronaldo je s chopen z vesnického klubu sám udělat výborný mančaft. Wenger bez peněz a Christiana Ronalda je schopen a nanejvýš zokresu postoupit do kraje. Ronaldo je svým kumštem nezávislý na okolí Wenger je závislý na okolí.

Přírodovědče, doufám, že s e tímhle bavíš stejně dobře jako já, když to píšu a stejně jako jsme s e bavil tím ,cos napsal, když jsi uchopil mou při.
24. 11. 2008 | 10:36

Marty napsal(a):

vlk: ja nemluvil o predpokladech Sorose byt dobrym teoretikem. Ja mluvil o Sorosovych zcela konkretnich teoriich, ktere vsak neznate.

A prirodovedec se asi moc nebavi. Spis Vam dava pomocnou ruku a zavadi debatu o Sorosovi trochu jinam, abyste se tu tak neztrapnoval.
24. 11. 2008 | 11:04

vlk napsal(a):

Pro méně chápavé opakování. Je matkou moudrosti. Začínáme v první třídě nebo bude nutná první třída ve školce, či snad dokonce v jeslích?
To jen abych věděl, kolik té mateřské péče ve vašem případě bude zapotřebí.
Ne Marty. Řeč byla o Sorosovi. Ne o teorii.
Vy jste si z něj vybral , protože s e vám to hodilo, jen teoretickou stránku. Aniž byste měl praktický důkaz , že jeho teorie nemůže fungovat s tejně dobře. Vy si to jen myslíte. Což má nulovou relevanci.
Já si jen dovolil odkaz na jeho skvlěé praktické výsledky. Kterým prostě dávám přednost. Jsou tvrdé. Dá s ena ěn sáhnout. Žádná dojmologie. A pro jejich dosažení si jistě zformuloval svou teorii , kterou uskutečnil.
Sna d už je to dost polopatické i pro vás.
23.11.2008 12:29:01
24. 11. 2008 | 12:00

Marty napsal(a):

vlk: rec byla o Sorosovych teorii a tyto teorie se netykaly jeho spekulacich na burze. Nebyla to zadna aplikovatelna teorie, diky ktere by nekdo mohl zbohatnout na burze. Takovou teorii bych si samozrejme precetl s velkym zajmem, protoze Soros temi spekulacemi skutecne zbohatl.
S temi teoriemi tedy Sorosovy skvele vysledky vubec nesouvisi.

Opet pouziju primer. Vezmeme si Marxe. Kdyby to byl uspesny spekulant na burze, byly by tim jeho teorii ohledne spolecenskeho zrizeni automaticky spravne? Tezko. Jeho spekulace na burze a jeho teorie spolu vubec nesouvisi. Stejne to je i se Sorosem.

Vy tady mluvite o nejake praxi jen z toho duvodu, ze o Sorosovych teoriich vubec nic nevite. To je proste do nebe volajici ignorance a je az s podivem, ze se ve sve trapnsoti jeste tak rad rochnite.
24. 11. 2008 | 12:21

vlk napsal(a):

Dobrá, první třída byla špatně. Jdeme tedy doposledního ročníku školky:
Ne Marty. Řeč byla o Sorosovi. Ne o teorii.
Vy jste si z něj vybral , protože s e vám to hodilo, jen teoretickou stránku. Aniž byste měl praktický důkaz , že jeho teorie nemůže fungovat s tejně dobře. Vy si to jen myslíte. Což má nulovou relevanci.
Já si jen dovolil odkaz na jeho skvlěé praktické výsledky. Kterým prostě dávám přednost. Jsou tvrdé. Dá s ena ěn sáhnout. Žádná dojmologie. A pro jejich dosažení si jistě zformuloval svou teorii , kterou uskutečnil.
Sna d už je to dost polopatické i pro vás.
23.11.2008 12:29:01
24.11.2008 12:00:11
24. 11. 2008 | 12:56

Marty napsal(a):

vlk: a jak souvisi Sorosuv uspech na burze s jeho teorii, ze laissez-faire je hrozbou svobodne spolecnosti? Jak mu tato teorie pomohla zbohatnout na burze? Soros vydelal miliardy na burze, takze laissez-faire musi ohrozovat svobodnou spolecnost? To je naprosty nesmysl.

Jak souvisi Sorosova kritika kapitalismu s uspechem na burze?

Vite vubec, ze Soros fusuje i do filozifie? Jak je uspech na burze predpokladem dobreho filozofa?

Kdybychom mluvili o Sorosovych nazorech na investovani, tak prosim, je zajiste clovekem povolanym. Ale Vy ani nevite, ze on ty sve teorie venuje necemu uplne jinemu. Vy si ve sve ignoranci ani nejste schopen otevrit wikipedii, nebo pouzit google a alespon trochu si doplnit chabe znalosti.
24. 11. 2008 | 13:56

Kamil napsal(a):

Nejhorší je, když se potkají dva tvrdohlaví.
Hezký večer.
24. 11. 2008 | 17:40

vlk napsal(a):

Zdá s e, ež ani nejvyšší třída mateřské není dostatečnou matkou moudrosti.
Tak ještě jdnou , tentokrát druhý ročník mateřské:

Ne Marty. Řeč byla o Sorosovi. Ne o teorii.
Vy jste si z něj vybral , protože s e vám to hodilo, jen teoretickou stránku. Aniž byste měl praktický důkaz , že jeho teorie nemůže fungovat s tejně dobře. Vy si to jen myslíte. Což má nulovou relevanci.
Já si jen dovolil odkaz na jeho skvlěé praktické výsledky. Kterým prostě dávám přednost. Jsou tvrdé. Dá s ena ěn sáhnout. Žádná dojmologie. A pro jejich dosažení si jistě zformuloval svou teorii , kterou uskutečnil.
Sna d už je to dost polopatické i pro vás.
23.11.2008 12:29:01
24.11.2008 12:00:11
24.11.2008 12:56:25
24. 11. 2008 | 20:17

Marty napsal(a):

vlk: alespon svou argumentacni impotenci sam pripoustite, ze nevite kudy kam. Lepsi priznani omylu z Vas uz asi nikdo nedostane.
24. 11. 2008 | 21:24

ale jdi napsal(a):

Marty (česky Martin?)

Vlk má pochopitelně, v tom podstatném, pravdu. Soros prokazuje, po desetiletí - ne tedy že se statickicky nevýznamně sveze s jednou vlnou nebo trendem trhu - že umí.

A podle svatého základního pravidla víry v to v jakém prostředí jednotlivec a tedy přirozený výběr jednotlivců Homo sapiens k boží kráse prosperuje, selektuje se, na úspěšné a losery, kde i ti loseři mají stále dost co k parazitování na medu a potu práce a bohem nebo evolucí daném géniu úspěšných, tedy laissez-faire, Soros v tom hlavním: tedy zisk, peníze, úspěch neuvěřitelně dlouho a ve velkém, v mnoha miliardách, které mu nejúspěšnější velice rádi svěřují, jakož v miliardách, které z ničeho i sobě a své rodině vydělává, dokazuje, že systému rozumí, skutečně jako málokdo.

Nevím, jakou skutečnou a velice bezprostřední, každodenní zodpovědnost má Marty, zejména se stovkami miliónů a mnohem víc než pár miliardami peněz cizích lídí. Navíc lidí, kteří opravdu neradi své velké peníze a pozici v davu Homo sapiens ztrácejí.

Marty nám zde, ikdyž nekonkrétně, nicméně s jednoznačnou hrdostí tvrdil, že on, jako třeba Sedláček z ČSOB, na rozdíl od starého vlka má nejen špičkové a zjevně i prestižní VŠ vzdělání, ale je také produkt rodiny, která ho od ranných dětských let cepovala v profesionalitě. Ikdyž je - teoreticky - možné, že se na té profesionalitě od dětství pracoval sám, třeba i jako sirotek v před nebo polistopadovém dětském domově. Jsou i tací, další vyjímky podporující pravidlo.

Takže Soros prokazuje, v tom nejskutečnějším skutečném životě, rychlém, tvrdém, pro 99.99% nejenou i na Ivy League a LSoE atd. vzdělaných expertů a jejich matematických modelů nepředpovídatelném dění na burzách celého širého světa.

Drtivá většina chytrých, vzdělaných, úspěšných lidí, včetně teoretiků, lidem jako Soros nebo Buffett mileráda naslouchá, neboť secsakramentsky správně tuší, že když to, s tolika penězi, po taková desetiletí víceméně konzistentně a v porovnání s depresně drtivou většinou dokazují, tak nejen asi něco věcí, systému rozumí, ale také dokážou.

Proto jsou fronty nejbohatších a nejúspěšnějších před dveřmi Sorosova Quantum fondu. Jako s Berlínskou zdí, lidé volí svýma nohami a svými peněženkami. Pro liberála, toho, kdo věří v laissez-faire, toto jsou ty největší, posvátné důkazy.

Statistický rozsah situací, kdy Soros investoval obrovské peníze a uspěl je takový, že by i v riogorózním posuzování relevantnosti teorie, kterou na základě svých defakto bezprecedentní desetiletí tak zásadní úspěšnosti nabízí, by na akademické půdě několikanásobně stačila na podporu jakékoliv teorie, je dostatečná na všobecnou důveryhodnost Sorosovy interpretace fungování věcí.

Přiznávám ale, že jsou mnozí, jakoby náhodou řádově mnohonásobně méně a hlavně krátkodobě úspěšní, kteří neradi slyší od Sorose, Buffetta a třeba i Gatese, atd., že je v tom - rozhodně více než komunismus produktivním a mnohem více barevném - systému, dokonce nebo právě i v tom americkém, který, zdaleka ne vždy právem, je mnohými laissez-faire i levicí považován za světsou aproximaci ideálu, něco třeba i fundamentálně nefunkčního, nežádoucího.

Oni, nebo jejich rodiče, nebo daňoví polatníci zde, v EU nebo v USA, jim zaplatili to prestižní vzdělání a zde jsou lidé, jako Soros, kteří se zdají mít relevantní, racionální, kvalifikované a zásadní výhrady k dogmatu, který se traduje, i na těch ach tak prestižních školách.

Zatím jsem, zvláštěpak on the record, neslyšel, neviděl a nečetl odsouzení základních Sorosových tézí od lidí, kteří - ikdyž ne jako on, tak alespoň nějak významně - v reálném životě dokázali uspět jakkoliv podstatně a konzistentně.

Takže jakkoliv má Martin přírodou dané právo Sorose coby relevantního interpretra fungování TRHU, Homo sapiens a davu Homo sapiens, nepříjímat, diskontovat atd., vědomě nebo reflexivně hájíc buď tu investici do prestižního vzdělání a léta, které jisté víře a interpretaci věcí věnoval, já si raději, pečlivě a třeba i něco nadvakrát, přečtu od Sorose. Z hlediska universálního kritéria náklady-výnosy, nepochybuji o tom, co je pro mě a moji rodinu výhodnější investice.
24. 11. 2008 | 21:30

JG napsal(a):

je Martin utopista?

Když je chápán takto:


Snílek? Modrý blounicec? Někdo, koho, jako nahé Adamity, bratr Žižka v lesích honiti a lapati ráčil?

Je mu milejší teorie, vzdušný zámek, nepraktická utopie, než reálné výsledky v reálném světě?

S velice brzo, za skutečně jen pár let největší a nejrychlejší ekonomikou světa, ČLR, která je nejenže nedemokratická, ale totalitní, bez všech atributů které musí do omrzení omílat nejen studentíci laissez-faire, ale i sociálního kapitalismu, kdy ČLR, suverénní fondy totalitních nebo nijak demokratických zemí stále více drží jakoukoliv imitaci, počínaje Strýčkem Samem, za příslovečné k*lky, Martinové tohoto světa to nemají v současné době a bohužel i na pár let nejsnazší.

Bohužel ne kvůli nim, ale že krize, která činí prostředí nevhodné k bujení jejich dogmat, hlavně postihne většinu populace negativně, v mnoha miliónech i traumaticky a nejednou tak či onak tragicky.

Na překračování bídy a umírajících na ulicích ale nepotřebuji laissez-faire z teplých míst prestižních kateder prestižních škol nebo ideology, panáčkující jako veděčtí pracovníci na marginálních think-tanks. Stačí mě, při cestě do Himalájí, procházka ulicemi indockých velkoměst. Dohasínající životy v očích statisíců, jen troška opatrnosti, aby nás nenakazili, to je levněší než léta a peníze na cestě za prestižní MBA. A to šprtání na multiple choice testy ani nepočítám.
24. 11. 2008 | 21:47

JG napsal(a):

New York Times Book Review on Soros. ("Marty", Martine, zde je něco skutečně prestižního:)
The Crisis & What to Do About It

By George Soros

The salient feature of the current financial crisis is that it was not caused by some external shock like OPEC raising the price of oil or a particular country or financial institution defaulting. The crisis was generated by the financial system itself. This fact—that the defect was inherent in the system —contradicts the prevailing theory, which holds that financial markets tend toward equilibrium and that deviations from the equilibrium either occur in a random manner or are caused by some sudden external event to which markets have difficulty adjusting. The severity and amplitude of the crisis provides convincing evidence that there is something fundamentally wrong with this prevailing theory and with the approach to market regulation that has gone with it. To understand what has happened, and what should be done to avoid such a catastrophic crisis in the future, will require a new way of thinking about how markets work.

Consider how the crisis has unfolded over the past eighteen months. The proximate cause is to be found in the housing bubble or more exactly in the excesses of the subprime mortgage market. The longer a double-digit rise in house prices lasted, the more lax the lending practices became. In the end, people could borrow 100 percent of inflated house prices with no money down. Insiders referred to subprime loans as ninja loans—no income, no job, no questions asked.

The excesses became evident after house prices peaked in 2006 and subprime mortgage lenders began declaring bankruptcy around March 2007. The problems reached crisis proportions in August 2007. The Federal Reserve and other financial authorities had believed that the subprime crisis was an isolated phenomenon that might cause losses of around $100 billion. Instead, the crisis spread with amazing rapidity to other markets. Some highly leveraged hedge funds collapsed and some lightly regulated financial institutions, notably the largest mortgage originator in the US, Countrywide Financial, had to be acquired by other institutions in order to survive.

Otázkou je, kdo má pravdu, nebo spíš pravdu: Soros a Miller, nebo Klaus a Martyové tohoto koutku světa?
24. 11. 2008 | 22:03

JG napsal(a):

SOROS - část 2

Confidence in the creditworthiness of many financial institutions was shaken and interbank lending was disrupted. In quick succession, a variety of esoteric credit markets—ranging from collateralized debt obligations (CDOs) to auction-rated municipal bonds—broke down one after another. After periods of relative calm and partial recovery, crisis episodes recurred in January 2008, precipitated by a rogue trader at Société Générale; in March, associated with the demise of Bear Stearns; and then in July, when IndyMac Bank, the largest savings bank in the Los Angeles area, went into receivership, becoming the fourth-largest bank failure in US history. The deepest fall of all came in September, caused by the disorderly bankruptcy of Lehman Brothers in which holders of commercial paper—for example, short-term, unsecured promissory notes—issued by Lehman lost their money.

Then the inconceivable occurred: the financial system actually melted down. A large money market fund that had invested in commercial paper issued by Lehman Brothers "broke the buck," i.e., its asset value fell below the dollar amount deposited, breaking an implicit promise that deposits in such funds are totally safe and liquid. This started a run on money market funds and the funds stopped buying commercial paper. Since they were the largest buyers, the commercial paper market ceased to function. The issuers of commercial paper were forced to draw down their credit lines, bringing interbank lending to a standstill. Credit spreads—i.e., the risk premium over and above the riskless rate of interest—widened to unprecedented levels and eventually the stock market was also overwhelmed by panic. All this happened in the space of a week.

With the financial system in cardiac arrest, resuscitating it took precedence over considerations of moral hazard—i.e., the danger that coming to the rescue of a financial institution in difficulties would reward and encourage reckless behavior in the future—and the authorities injected ever larger quantities of money. The balance sheet of the Federal Reserve ballooned from $800 billion to $1,800 billion in a couple of weeks. When that was not enough, the American and European financial authorities committed themselves not to allow any other major financial institution to fail.

These unprecedented measures have begun to have an effect: interbank lending has resumed and the London Interbank Offered Rate (LIBOR) has improved. The financial crisis has shown signs of abating. But guaranteeing that the banks at the center of the global financial system will not fail has precipitated a new crisis that caught the authorities unawares: countries at the periphery, whether in Eastern Europe, Asia, or Latin America, could not offer similarly credible guarantees, and financial capital started fleeing from the periphery to the center. All currencies fell against the dollar and the yen, some of them precipitously. Commodity prices dropped like a stone and interest rates in emerging markets soared. So did premiums on insurance against credit default. Hedge funds and other leveraged investors suffered enormous losses, precipitating margin calls and forced selling that have also spread to markets at the center.

Unfortunately the authorities are always lagging behind events. The International Monetary Fund is establishing a new credit facility that allows financially sound periphery countries to borrow without any conditions up to five times their annual quota, but that is too little too late. A much larger pool of money is needed to reassure markets. And if the top tier of periphery countries is saved, what happens to the lower-tier countries? The race to save the international financial system is still ongoing. Even if it is successful, consumers, investors, and businesses are undergoing a traumatic experience whose full impact on global economic activity is yet to be felt. A deep recession is now inevitable and the possibility of a depression cannot be ruled out. When I predicted earlier this year that we were facing the worst financial crisis since the 1930s, I did not anticipate that conditions would deteriorate so badly.
24. 11. 2008 | 22:05

LG napsal(a):

SOROS - část 3

This remarkable sequence of events can be understood only if we abandon the prevailing theory of market behavior. As a way of explaining financial markets, I propose an alternative paradigm that differs from the current one in two respects. First, financial markets do not reflect prevailing conditions accurately; they provide a picture that is always biased or distorted in one way or another. Second, the distorted views held by market participants and expressed in market prices can, under certain circumstances, affect the so-called fundamentals that market prices are supposed to reflect. This two-way circular connection between market prices and the underlying reality I call reflexivity.

While the two-way connection is present at all times, it is only occasionally, and in special circumstances, that it gives rise to financial crises. Usually markets correct their own mistakes, but occasionally there is a misconception or misinterpretation that finds a way to reinforce a trend that is already present in reality and by doing so it also reinforces itself. Such self- reinforcing processes may carry markets into far-from-equilibrium territory. Unless something happens to abort the reflexive interaction sooner, it may persist until the misconception becomes so glaring that it has to be recognized as such. When that happens the trend becomes unsustainable and when it is reversed the self-reinforcing process starts working in the opposite direction, causing a sharp downward movement.

The typical sequence of boom and bust has an asymmetric shape. The boom develops slowly and accelerates gradually. The bust, when it occurs, tends to be short and sharp. The asymmetry is due to the role that credit plays. As prices rise, the same collateral can support a greater amount of credit. Rising prices also tend to generate optimism and encourage a greater use of leverage—borrowing for investment purposes. At the peak of the boom both the value of the collateral and the degree of leverage reach a peak. When the price trend is reversed participants are vulnerable to margin calls and, as we've seen in 2008, the forced liquidation of collateral leads to a catastrophic acceleration on the downside.

Bubbles thus have two components: a trend that prevails in reality and a misconception relating to that trend. The simplest and most common example is to be found in real estate. The trend consists of an increased willingness to lend and a rise in prices. The misconception is that the value of the real estate is independent of the willingness to lend. That misconception encourages bankers to become more lax in their lending practices as prices rise and defaults on mortgage payments diminish. That is how real estate bubbles, including the recent housing bubble, are born. It is remarkable how the misconception continues to recur in various guises in spite of a long history of real estate bubbles bursting.

Bubbles are not the only manifestations of reflexivity in financial markets, but they are the most spectacular. Bubbles always involve the expansion and contraction of credit and they tend to have catastrophic consequences. Since financial markets are prone to produce bubbles and bubbles cause trouble, financial markets have become regulated by the financial authorities. In the United States they include the Federal Reserve, the Treasury, the Securities and Exchange Commission, and many other agencies.
24. 11. 2008 | 22:06

JG napsal(a):

SOROS - část 4

It is important to recognize that regulators base their decisions on a distorted view of reality just as much as market participants—perhaps even more so because regulators are not only human but also bureaucratic and subject to political influences. So the interplay between regulators and market participants is also reflexive in character. In contrast to bubbles, which occur only infrequently, the cat-and-mouse game between regulators and markets goes on continuously. As a consequence reflexivity is at work at all times and it is a mistake to ignore its influence. Yet that is exactly what the prevailing theory of financial markets has done and that mistake is ultimately responsible for the severity of the current crisis.

In my book The New Paradigm for Financial Markets,[*] I argue that the current crisis differs from the various financial crises that preceded it. I base that assertion on the hypothesis that the explosion of the US housing bubble acted as the detonator for a much larger "super-bubble" that has been developing since the 1980s. The underlying trend in the super-bubble has been the ever-increasing use of credit and leverage. Credit—whether extended to consumers or speculators or banks—has been growing at a much faster rate than the GDP ever since the end of World War II. But the rate of growth accelerated and took on the characteristics of a bubble when it was reinforced by a misconception that became dominant in 1980 when Ronald Reagan became president and Margaret Thatcher was prime minister in the United Kingdom.

The misconception is derived from the prevailing theory of financial markets, which, as mentioned earlier, holds that financial markets tend toward equilibrium and that deviations are random and can be attributed to external causes. This theory has been used to justify the belief that the pursuit of self-interest should be given free rein and markets should be deregulated. I call that belief market fundamentalism and claim that it employs false logic. Just because regulations and all other forms of governmental interventions have proven to be faulty, it does not follow that markets are perfect.

Although market fundamentalism is based on false premises, it has served well the interests of the owners and managers of financial capital. The globalization of financial markets allowed financial capital to move around freely and made it difficult for individual states to tax it or regulate it. Deregulation of financial transactions also served the interests of the managers of financial capital; and the freedom to innovate enhanced the profitability of financial enterprises. The financial industry grew to a point where it represented 25 percent of the stock market capitalization in the United States and an even higher percentage in some other countries.

Since market fundamentalism is built on false assumptions, its adoption in the 1980s as the guiding principle of economic policy was bound to have negative consequences. Indeed, we have experienced a series of financial crises since then, but the adverse consequences were suffered principally by the countries that lie on the periphery of the global financial system, not by those at the center. The system is under the control of the developed countries, especially the United States, which enjoys veto rights in the International Monetary Fund.

Whenever a crisis endangered the prosperity of the United States—as for example the savings and loan crisis in the late 1980s, or the collapse of the hedge fund Long Term Capital Management in 1998—the authorities intervened, finding ways for the failing institutions to merge with others and providing monetary and fiscal stimulus when the pace of economic activity was endangered. Thus the periodic crises served, in effect, as successful tests that reinforced both the underlying trend of ever-greater credit expansion and the prevailing misconception that financial markets should be left to their own devices.
24. 11. 2008 | 22:07

JG napsal(a):

SOROS - část 5

It was of course the intervention of the financial authorities that made the tests successful, not the ability of financial markets to correct their own excesses. But it was convenient for investors and governments to deceive themselves. The relative safety and stability of the United States, compared to the countries at the periphery, allowed the United States to suck up the savings of the rest of the world and run a current account deficit that reached nearly 7 percent of GNP at its peak in the first quarter of 2006. Eventually even the Federal Reserve and other regulators succumbed to the market fundamentalist ideology and abdicated their responsibility to regulate. They ought to have known better since it was their actions that kept the United States economy on an even keel. Alan Greenspan, in particular, believed that giving users of financial innovations such as derivatives free rein brought such great benefits that having to clean up behind the occasional financial mishap was a small price to pay. And his analysis of the costs and benefits of his permissive policies was not totally wrong while the super-bubble lasted. Only now has he been forced to acknowledge that there was a flaw in his argument.

Financial engineering involved the creation of increasingly sophisticated instruments, or derivatives, for leveraging credit and "managing" risk in order to increase potential profit. An alphabet soup of synthetic financial instruments was concocted: CDOs, CDO squareds, CDSs, ABXs, CMBXs, etc. This engineering reached such heights of complexity that the regulators could no longer calculate the risks and came to rely on the risk management models of the financial institutions themselves. The rating companies followed a similar path in rating synthetic financial instruments, deriving considerable additional revenues from their proliferation. The esoteric financial instruments and techniques for risk management were based on the false premise that, in the behavior of the market, deviations from the mean occur in a random fashion. But the increased use of financial engineering set in motion a process of boom and bust. So eventually there was hell to pay. At first the occasional financial crises served as successful tests. But the subprime crisis came to play a different role: it served as the culmination or reversal point of the super-bubble.

It should be emphasized that this interpretation of the current situation does not necessarily follow from my model of boom and bust. Had the financial authorities succeeded in containing the subprime crisis—as they thought at the time they would be able to do—this would have been seen as just another successful test instead of the reversal point. I have cried wolf three times: first with The Alchemy of Finance in 1987, then with The Crisis of Global Capitalism in 1998, and now. Only now did the wolf arrive.

My interpretation of financial markets based on reflexivity can explain events better than it can predict them. It is less ambitious than the previous theory. It does not claim to determine the outcome as equilibrium theory does. It can assert that a boom must eventually lead to a bust, but it cannot determine either the extent or the duration of a boom. Indeed, those of us who recognized that there was a housing bubble expected it to burst much sooner. Had it done so, the damage would have been much smaller and the super-bubble may have remained intact. Most of the damage was caused by mortgage-related securities issued in the last two years of the housing boom.

The fact that the new paradigm does not claim to predict the future explains why it did not make any headway until now, but in the light of recent experience it can no longer be ignored. We must come to terms with the fact that reflexivity introduces an element of uncertainty into financial markets that the previous theory left out of account. That theory was used to establish mathematical models for calculating risk and converting bundles of subprime mortgages into tradable securities, as well as other forms of debt. Uncertainty by definition cannot be quantified. Excessive reliance on those mathematical models did untold harm.
24. 11. 2008 | 22:08

JG napsal(a):

SOROS - část 6

The new paradigm has far-reaching implications for the regulation of financial markets. Since they are prone to create asset bubbles, regulators such as the Fed, the Treasury, and the SEC must accept responsibility for preventing bubbles from growing too big. Until now financial authorities have explicitly rejected that responsibility.

It is impossible to prevent bubbles from forming, but it should be possible to keep them within tolerable bounds. It cannot be done by controlling only the money supply. Regulators must also take into account credit conditions because money and credit do not move in lockstep. Markets have moods and biases and it falls to regulators to counterbalance them. That requires the use of judgment and since regulators are also human, they are bound to make mistakes. They have the advantage, however, of getting feedback from the market and that should enable them to correct their mistakes. If a tightening of margin and minimum capital requirements does not deflate a bubble, they can tighten them some more. But the process is not foolproof because markets can also be wrong. The search for the optimum equilibrium has to be a never-ending process of trial and error.

The cat-and-mouse game between regulators and market participants is already ongoing, but its true nature has not yet been acknowledged. Alan Greenspan was a past master of manipulation with his Delphic utterances, but instead of acknowledging what he was doing he pretended that he was merely a passive observer of the facts. Reflexivity remained a state secret. That is why the super-bubble could develop so far during his tenure.

Since money and credit do not move in lockstep and asset bubbles cannot be controlled purely by monetary means, additional tools must be employed, or more accurately reactivated, since they were in active use in the 1950s and 1960s. I refer to variable margin requirements and minimal capital requirements, which are meant to control the amount of leverage market participants can employ. Central banks even used to issue guidance to banks about how they should allocate loans to specific sectors of the economy. Such directives may be preferable to the blunt instruments of monetary policy in combating "irrational exuberance" in particular sectors, such as information technology or real estate.

Sophisticated financial engineering of the kind I have mentioned can render the calculation of margin and capital requirements extremely difficult if not impossible. In order to activate such requirements, financial engineering must also be regulated and new products must be registered and approved by the appropriate authorities before they can be used. Such regulation should be a high priority of the new Obama administration. It is all the more necessary because financial engineering often aims at circumventing regulations.

Take for example credit default swaps (CDSs), instruments intended to insure against the possibility of bonds and other forms of debt going into default, and whose price captures the perceived risk of such a possibility occurring. These instruments grew like Topsy because they required much less capital than owning or shorting the underlying bonds. Eventually they grew to more than $50 trillion in nominal size, which is a many-fold multiple of the underlying bonds and five times the entire US national debt. Yet the market in credit default swaps has remained entirely unregulated. AIG, the insurance company, lost a fortune selling credit default swaps as a form of insurance and had to be bailed out, costing the Treasury $126 billion so far. Although the CDS market may be eventually saved from the meltdown that has occurred in many other markets, the sheer existence of an unregulated market of this size has been a major factor in increasing risk throughout the entire financial system.
24. 11. 2008 | 22:09

JG napsal(a):

SOROS - část 7

Since the risk management models used until now ignored the uncertainties inherent in reflexivity, limits on credit and leverage will have to be set substantially lower than those that were tolerated in the recent past. This means that financial institutions in the aggregate will be less profitable than they have been during the super-bubble and some business models that depended on excessive leverage will become uneconomical. The financial industry has already dropped from 25 percent of total market capitalization to 16 percent. This ratio is unlikely to recover to anywhere near its previous high; indeed, it is likely to end lower. This may be considered a healthy adjustment, but not by those who are losing their jobs.

In view of the tremendous losses suffered by the general public, there is a real danger that excessive deregulation will be succeeded by punitive reregulation. That would be unfortunate because regulations are liable to be even more deficient than the market mechanism. As I have suggested, regulators are not only human but also bureaucratic and susceptible to lobbying and corruption. It is to be hoped that the reforms outlined here will preempt a regulatory overkill.

—November 6, 2008
25. 11. 2008 | 20:42

Jan Payne v NP napsal(a):

Václav Klaus a jeho zmatenost, intelektuální nepřipravenost

Václav Klaus je již proslulý po celé Evropě tím, že se bije za suverenitu České republiky a podle všeho i dalších států navzdory přání jejich občanů.

Pokusme se držet se tvrzení samotného Václava Klause a ukažme si na nich, že Václav Klaus není příliš konsistentní ve svých tvrzení a že občas projevuje u profesora poměrně zarážející neznalost. Zde bych se zaměřil hlavně na jeho boj proti ústavě a potažmo federalizaci evropských států zejména v poslední době. Jeho hlavní námitkou je, že takto "… odevzdáváme Evropské unii významné součásti celostátní suverenity jako nezpochybnitelná a respektovaná národní a státní entita".
Když tomu oponoval vicepresident evropského parlamentu Vidal-Quadras Roca s tím, že suverenita občanů v EU díky propojení vzroste, namítl Václav Klaus: "To je výrok zajímavý i proto, že se až dosud slovo suverenita používalo u států, nikoli u jednotlivých občanů. Tam snad vždy šlo jen a jedině o svobodu či nesvobodu, ale ne o suverenitu." Suverenita je ovšem pojmem užívaný politickým filosofy pro jednotlivého člověka již od Johna Lockea. Lock věnuje dokonce celé první pojednání o vládě výkladu o tom, že suverénní je každý člověk od svého narození, přičemž jen to, že část své suverenity deleguje na stát s tím, aby stát za něj dělal to, co sám zvládat nemůže, získává i stát jistou svrchovanost.
Pochopitelně lze vycházet i z jiného pojetí státu, státu z milosti Boží ('božný stát' - Slavomil Daněk), který má zvláštní dějinný úkol. Avšak o monarchismu jsme od Václav Klause zatím nic nečetli a stejně tak málo jsme četli z jeho pera o tom, kterou že misi v dějinách český národ má - snad jen to, aby byl a aby byl kvůli nám. Kromě toho zřizovat monarchii by věru bylo poněkud anachronické v současné době. Avšak Václav Klaus samotný navzdory dřívější době (Klaus V: Proč jsem konzervativcem? TOP AGENCY, Praha, 1992) se cítí být na opačném konci: "já jsem klasický liberál", tak pravil Václav Klaus tento říjen redaktorovi španělského plátku ABC a dodal: "velmi fandím liberalismu, na rozdíl od různých forem kolektivismu, které jsou nám vnucovány shora. Ideologie, která dnes dominuje v Evropě, a které říkám evropeismus, je další kolektivistickou ideologií, která jde proti klasickému liberalismu a proti individualismu klasického liberalismu".
Jenže důraz Václava Klause na českou státnost je právě naopak vypjatým výrazem kolektivismu a s liberalismem nemá vlastně již nic společného. Pro každého liberála od dob již zmíněného Johna Lockea je skutečně suverénní pouze jednotlivý občan a tento občan si bude vybírat stát podle toho, zda mu jeho suverenitu zaručuje či nikoliv.

Když se kdykoliv ukáže to, že suverenitu zaručí občanům soustátí spíše než stát jeden, není žádné pochyby o tom, že je třeba jít touto cestou.
V této souvislosti pak poněkud zaráží to, že 'klasický liberál' není ochoten sledovat ani libertariánské argumenty přicházející od Roberta Nozicka či dokonce od teoretika anarchického kapitalismu Murraye Rothbarda. Rothbard z Václavem Klausem tak ctěného Cato institutu v USA výslovně praví: "Lidé v určitém státě by měli tlačit na svůj stát v tom, aby neútočil na státy jiné, a když již k ke konfliktu přece jen dojde, dohadovat mír a klid zbraní co nejdříve to jde." (Why the State Hates Peace). Zároveň s tím pravý libertarián počítá s tím, "že stát musí být umenšován pokud možno co nejdůkladněji a nejryhleji" (Do You Hate the State?). S tím příkře kontrastuje důraz Václava Klause na český stát coby téměř náboženskou hodnotu.
A ještě bych dodal citát od téhož autora: "Libertariáni jsou proti etnickému nacionalismu stejně tak, jak globální demokraté s tím, že důvody pro to mají jiné: jsou podle obecného vyjádření prostými či 'vulgárními' individualisty. Principiální a typická kritika je tato: 'Žádného národa není, jsou jen jednotlivé osoby. Národ je kolektivistickým a díky tomu i zhoubným pojmem. Pojem národního sebeurčení je zavádějící a klamný, když pouze o individuu lze pravit, že má své já. Jsou tudíž oba pojmy, pojem národa i státu kolektivistické a díky tomu i mimořádně zhoubné, pročež je třeba je všemi silami potírat'." (National Self-Determination).
Zdá se tak, že Václav Klaus má poměrně zmatené pojetí státu podepřené jen chabými znalostmi. Smutné je, že s takovouto mizernou intelektuální výbavou se pouští do boje proti celé Evropě a občas dokonce i proti USA či dalším zemím. Jediným výsledkem bude to, že bude všem pro smích.
26. 11. 2008 | 21:21

Finacial Times 27.11. napsal(a):

Kancléřka Merkelová, původním vzděláním fyzička, dokonce v profesi úspěšná a publikovaná, ne tedy ekonomka, kde Klaus svého vzdělání nabyl na předchozraščotní VŠE krvavých 50. let, má zase pravdu.

Před 4 měsíci správně pojmenovala tuto krizi jako - další zásadní - "selhání anglosaského finačního modelu".

Dnes Finacial Times píší o jejím projevu v Bundestagu stran řešení finační krize. Zase nazývá věci pravým jménem a oproti "léčení! krize, která byla hlavně a především, způsobena léty masivních emisí nekrytých dolarů za Fedu Greenspana, dalšími, ještě masivnějšími emisemi nekrytých dolarů za Bernankeho, je fundametálně nezdravá věc, která okrádá nejen a především ty, kteří jsou placeni nebo musí mát dolary na nákup surovin, ale páchá škody doslova na celém světě. Pár lidí, jako na bublině tak na současné krizi, prudkých výkyvech cen, vydělává, ale anglosaský, individualistický, rozpočtově a obchodně deficitní systém je, stále více patrně, ne tím optimálním systémem.

Angela Merkel, the German chancellor, turned the tables on her international critics on Wednesday by accusing the US and other governments of making “cheap money” a central tool of their economic management, thus planting the seeds of a similar crisis in five years.

“Excessively cheap money in the US was a driver of today’s crisis,” she told the German parliament. “I am deeply concerned about whether we are now reinforcing this trend through measures being adopted in the US and elsewhere and whether we could find ourselves in five years facing the exact same crisis.”
27. 11. 2008 | 19:51

jogín napsal(a):

Pozdě, ale přece- bohužel mám čas na net jen někdy. Martyho předpoklad, že neexistuje vztah mezi Sorosovými teoriemi a jeho úspěchy na finančních trzích je nesprávný. Pokud Sorosz umí identifikovat kladnou zpětnou vazbu mezi cenami a poptávkou (umí, hypoteční krizi předpověděl), zbývá odhadnout velikost potřebného výkyvu k vyvolání korekce. Na ni pak může vsadit. Je to zřejmě Soroszův nejčastější způsob k docílení mimiřádných zisků.
06. 12. 2008 | 22:18

GardnerRosemary napsal(a):

freelance writer
10. 12. 2011 | 03:40

aerolerug napsal(a):

Nice Post.

I love
14. 03. 2013 | 18:40

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Smoljak David · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy