Michael Lewis napsal nadpozemsky dobrou knihu o neviditelných predátorech akciových trhů. Jmenuje se Flash Boys a figuruje na čele řady žebříčků jako nejlepší byznysový titul roku 2014. Nutno dodat, že oprávněně.



Pokud se jen trochu zajímáte o fungování trhů, z Lewisova odhalení kujónů proslulých coby high-frequency traders vám zaručeně spadne čelist. A jestli si myslíte, že žijete ve zkorumpované zemi, poslyšte opravdový příběh o hluboce zakořeněné systémové korupci operující pod rouškou utajení a ochranou elit.


Ale Lewisův text není ani tak kritikou tržního kapitalismu, jako spíš dramatickou destrukcí zastaralých mentálních modelů a představ, které o fungování burzy máme — ikonizovaných alfa samci v upocených košilích ve vřavě nabídky a poptávky. Autor je nahrazuje ohlušujícím obrazem digitální ticha, jehož měřítkem je mikrovteřina, obětí nic netušící investoři a predátorem super-rychlé algoritmy, které vás oholí během mrknutí oka stokrát, možná tisíckrát.

2010 Flash Crash, dlouho utajovaná pravidla párování obchodů, nenasytnost bank na účet klientů, to všechno tam je. Lewisova kniha má tolik vrstev, příběhů a barev, že si při čtení až říkáte, jestli tohle tempo může vydržet až do konce. Vydrží. A vám nezbude než zírat.

Věříte-li v neomylnou (a snad i spravedlivou) neviditelnou ruku trhu, tím spíše byste si měli Lewise přečíst a konfrontovat svůj pocit s novou realitou věku neosobních algoritmů, kterým jsou něčí pocity úplně ukradené. Mimochodem, kniha vyjde letos u Nakladatelství Dokořán pod názvem Jako blesk: Vzpoura na Wall Street a překladatelem není nikdo jiný než český kmotr Atlasovy vzpoury a můj kamarád Aleš Drobek.

Tipy na další zajímavé knihy najdete na mém čtenářském blogu Co čtu.