Arabové nevnímají Írán jako hrozbu
Průzkum mimo jiné ukázal, že:
1) Drtivá většina Arabů nepovažuje Írán za bezpečnostní hrozbu. Dokonce ani obyvatelé Saúdské Arabie si z Íránu vrásky nedělají, navzdory u nás rozšířeným tezím o arabsko-perské nebo sunitsko-šíitské nevraživosti. Nejvíce se Íránu jako hrozbě "arabské domovině" obávají Libanonci a Jordánci (10%). Egypťané nebo Tunisané nevidí Írán jako hrozbu skoro vůbec (1% dotázaných). Ještě nižší výsledky přinesla otázka, zda je Írán hrozbou ne "arabské domovině", ale konkrétním zemím respondentů. V Saúdské Arábii označilo takto Írán za hrozbu jen 8% dotázaných. Nutno dodat, že podle průzkumů se Arabové mnohem více obávají Izraele a USA, které vidí jako největší zdroj ohrožení.
2) Většina Arabů (55% pro, 29% proti) si přeje na Blízkém východě (a severní Africe) zónu bez jaderných zbraní. Stejná většina ale vidí ospravedlnění v dosažení jaderných zbraní tak dlouho, dokud se Izrael nevzdá vlastního arzenálu.
3) Zhruba tři čtvrtiny respondentů je proti tomu, aby duchovní zasahovali do politiky nebo ji ovlivňovali.
4) Zhruba tři čtvrtiny dotázaných si myslí, že by se arabské státy měly více sjednotit - včetně sjednocení měny.
5) Jasná většina Arabů touží po demokratickém politickém zřízení a současně méně než polovina důvěřuje svým vládám a ještě méně svým parlamentům.
Celkově se ukazuje ne nijak převratný, ale stále podceňovaný fakt, že mezi arabskými režimy a arabským obyvatelstvem zeje hluboká názorová a hodnotová propast, kterou západní diplomacie fixovaná na představitele těchto režimů a jejich vytrvalou kolaboraci na západních (oproti domácím) zájmech "objevila" (jako něco podstatného) až během arabských revolucí a protestů.