Proč je KSČM nebezpečná
Nebezpečí Komunistické strany Čech a Moravy má 2 roviny. První rovina je personální a druhá se týká přihlášení této strany k nedemokratickým praktikám.
KSČM má ve svých stanovách (konkrétně v článku 4) jasně uvedeno, že vychází z marxismu. Nejen skrze to, ale i skrze svůj název „komunistická“, se tak jasně hlásí k revolučnímu násilí. KSČM pak na svých webových stránkách má vyvěšený i Komunistický manifest, který k násilí přímo vyzývá slovy: „…cílů lze dosáhnout pouze násilným svržením celého dosavadního společenského řádu…“. Náš systém je však založen na, cituji z Ústavy článek 5, „svobodné soutěži politických stran… …odmítajících násilí“. Nejen, že se čeští komunisté násilí nezříkají, ale zjevně se k němu vyzývají. KSČM tak jednoznačně porušuje naši Ústavu. Bohužel za trvalého přehlížení odpovědných úřadů.
Často se mluví o tom, že pokud by komunisté uspěli, nemůže se opakovat to, co v padesátých letech. Řada členů této strany ale mluví o znárodňování majetků. Pochybuji o tom, že jim někdo soukromé statky dá dobrovolně, a tudíž k realizaci jejich plánů násilí bude třeba.
Druhou stránkou je pak personální situace v KSČM. Většina jejích členů byla členy KSČ, tedy strany, která se přímo podílela na minulém režimu. Ten je dle zákona 198/1993 označen jako zavrženíhodný a zločinecký. Většina předáků KSČM byla před revolucí aktivními politruky, agenty StB nebo členy PS, kteří mimo jiné hromadně podepisovali souhlas s okupací naší země sovětskými vojsky. Někdy zaznívá, že komunisté již nejsou takoví, jací bývali. Stačí si ale přečíst vyjádření některých komunistů v této straně. Například bývalá poslankyně Marta Semelová, kandidující jako lídr v Praze, popírá zrůdné procesy padesátých let. Na šestém místě ve stejném volebním obvodě pak kandiduje Zdeněk Milata, který porovnává kapitalismus a nacismus. Mimo jiné tvrdí, že boj za lidská práva je pouhou propagandou kapitálu. Podobných neostalinistů a levicových extrémistů má strana přehršle. Tito lidé mají ve straně bohužel zjevně velmi silnou pozici.
Je pochopitelné, že lidé jsou znepokojeni korupčními aférami nejen poslední vlády. Proto je třeba jít k volbám a hledat alternativu. Komunisté za posledních 23 let nedostali možnost podílet se na vládě, a proto nemohli ani nic zkazit. Jejich preference proto rostou. Bohužel již v krajích ukazují, že nejsou o nic lepší. Například na jihu Čech rudo-oranžová koalice má v plánu nepochopitelně rušit střední školství v menších městech (v rámci předvolebního boje odložila likvidaci škol na povolební období) a oproti jejich programu bude školství pro občany méně dostupné. Příkladem je město Kaplice. Proto je třeba hledat a zapojovat slušné lidi do politiky a neřešit situaci volbou extrémistických stran jako DSSS nebo KSČM, které slibují příliš jednoduchá a často pro řadu lidí líbivá řešení.
Vyzývám tak všechny slušné občany, aby nevolili extrémisty. Tímto termínem je v sociálnědemokratickém Bohumínském usnesení označena mimo jiné i KSČM. Přijďte k volbám a nevolte současné a bývalé komunisty. Nejen kvůli sobě, ale hlavně kvůli budoucnosti našeho národa.
KSČM má ve svých stanovách (konkrétně v článku 4) jasně uvedeno, že vychází z marxismu. Nejen skrze to, ale i skrze svůj název „komunistická“, se tak jasně hlásí k revolučnímu násilí. KSČM pak na svých webových stránkách má vyvěšený i Komunistický manifest, který k násilí přímo vyzývá slovy: „…cílů lze dosáhnout pouze násilným svržením celého dosavadního společenského řádu…“. Náš systém je však založen na, cituji z Ústavy článek 5, „svobodné soutěži politických stran… …odmítajících násilí“. Nejen, že se čeští komunisté násilí nezříkají, ale zjevně se k němu vyzývají. KSČM tak jednoznačně porušuje naši Ústavu. Bohužel za trvalého přehlížení odpovědných úřadů.
Často se mluví o tom, že pokud by komunisté uspěli, nemůže se opakovat to, co v padesátých letech. Řada členů této strany ale mluví o znárodňování majetků. Pochybuji o tom, že jim někdo soukromé statky dá dobrovolně, a tudíž k realizaci jejich plánů násilí bude třeba.
Druhou stránkou je pak personální situace v KSČM. Většina jejích členů byla členy KSČ, tedy strany, která se přímo podílela na minulém režimu. Ten je dle zákona 198/1993 označen jako zavrženíhodný a zločinecký. Většina předáků KSČM byla před revolucí aktivními politruky, agenty StB nebo členy PS, kteří mimo jiné hromadně podepisovali souhlas s okupací naší země sovětskými vojsky. Někdy zaznívá, že komunisté již nejsou takoví, jací bývali. Stačí si ale přečíst vyjádření některých komunistů v této straně. Například bývalá poslankyně Marta Semelová, kandidující jako lídr v Praze, popírá zrůdné procesy padesátých let. Na šestém místě ve stejném volebním obvodě pak kandiduje Zdeněk Milata, který porovnává kapitalismus a nacismus. Mimo jiné tvrdí, že boj za lidská práva je pouhou propagandou kapitálu. Podobných neostalinistů a levicových extrémistů má strana přehršle. Tito lidé mají ve straně bohužel zjevně velmi silnou pozici.
Je pochopitelné, že lidé jsou znepokojeni korupčními aférami nejen poslední vlády. Proto je třeba jít k volbám a hledat alternativu. Komunisté za posledních 23 let nedostali možnost podílet se na vládě, a proto nemohli ani nic zkazit. Jejich preference proto rostou. Bohužel již v krajích ukazují, že nejsou o nic lepší. Například na jihu Čech rudo-oranžová koalice má v plánu nepochopitelně rušit střední školství v menších městech (v rámci předvolebního boje odložila likvidaci škol na povolební období) a oproti jejich programu bude školství pro občany méně dostupné. Příkladem je město Kaplice. Proto je třeba hledat a zapojovat slušné lidi do politiky a neřešit situaci volbou extrémistických stran jako DSSS nebo KSČM, které slibují příliš jednoduchá a často pro řadu lidí líbivá řešení.
Vyzývám tak všechny slušné občany, aby nevolili extrémisty. Tímto termínem je v sociálnědemokratickém Bohumínském usnesení označena mimo jiné i KSČM. Přijďte k volbám a nevolte současné a bývalé komunisty. Nejen kvůli sobě, ale hlavně kvůli budoucnosti našeho národa.