Jedno se musí Seppu Blatterovi přiznat. Doslova mu hoří koudel u..., však vy víte kde. A on nehne brvou.
Den D je tu, čeští hokejisté se ve 20:15 ve čtvrtfinále mistrovství světa postaví Finsku. Zápas rozhodne o tom, zda si český tým zahraje o medaile.
„Myslím, že hlavně potřebujeme mít více hráčů před bránou a snažit se, aby toho co nejméně viděl. To je nepříjemné pro každého gólmana, když před ním přejíždějí hráči," nastínil útočník Martin Erat, kudy na skvěle chytajícího finského brankáře.
Ten věří, že to bude zábava a hokejisté si zápas užijí. „Doopravdy se těším na české fanoušky. Na to, jak hlasitě fandí a jakou umějí vytvořit atmosféru, ta bude určitě fantastická," prohlásil Pekka Rinne.
Bývalý hokejový útočník Robert Kysela míní, že Finové jsou s námi srovnatelní. „V přípravě jsme je dvakrát porazili, svoji roli sehrají diváci,“ řekl pro DVTV. Slabinou je podle něj obrana, která prý postrádá zvučná jména.
A jak vidí šance českého týmu fanoušci? Jejich názory jsme opět vybírali z diskusí na našem serveru:
***
Naši jsou pomalí v kombinaci. V přesilovkách musí puk lítat z hokejky na hokejku. Je to pořád stejné. Přihrávky po rozích, rozmýšlení, komu přihrát. V obraně je to to samé, spousta přihrávek, zbytečných. Raději vyhodit puk za modrou, nemusíme pak lítat od hráče soupeře k hráči. Nevím, asi rozhodne nějaká vyšší moc. Ani horoskop nic neříká. (Miroslav Fabián)
***
Jak by mohli naši vyhrát, když neproměňují přesilovky a ve hře potřebují 30 střel na bránu, aby se jedna ujala. (Rudolf Marek)
***
Vyhrají, pokud obránci vyklidí prostor před naší brankou, v třetině Finů se bude na branku pálit ze všech stran, důrazně dorážet a hlavně chlapci moc nekombinujte. Kdo se neosvědčí v první třetině, vyměnit za ty, kdo se budou rvát až do konce... Jednoduchý recept. (Jaromír Benedikt)
***
No myslím, že právě na Finy hrát neumíme a Jágr taky není bůh a spoléhat na jediného hráče se nám vymstí :) (Mirka Thoribová)
***
Rozhodne to 4. lajna (Josef Caesar)
***
Prohrajeme už dnes s Finama, a pokud se stane zázrak a náhodou vyhrajeme, tak stejně potom nás přejede Kanada, takže je to jedno. Když budu sakra velkej optimista, tak s hoooodně odřenýma ušima bronz, na víc v žádném případě nemáme, i kdyby trakaře padaly. Pořadí bude 1.KANADA, 2.Rusko nebo Švédsko, 3.Rusko nebo Švédsko, 4. ČR. Finito a není o čem diskutovat. (Petr Novák)
***
Pravda je tvrdá, nicméně musím souhlasit. Do trojice nejlepších se nemůžeme vejít :-( Pojďme přesto fandit! (Jaromír Mašek)
***
Můj tip se mi zdárně plní: maximem je pro nás účast ve čtvrtfinále, dále konec. Náš hokej už řadu let (10 až 15) na víc nemá, titul z r. 2010 je dílem příznivé konstelace hvězd v druhé polovině turnaje.
Letos je (zatím) bezkonkurenční Kanada a na opačném konci Slovinsko a Rakousko. Jinak značná vyrovnanost: kolik zápasů se hrálo na prodloužení a samostatné nájezdy! Skupina A se vyrovnává, bojím se, že napřesrok už můžeme následovat Slováky a nedostat se ani do čtvrtfinále! (Milan Svoboda)
***
Určitě souhlasím. Ovšem, pořád je možno doufat, že se to čtvrtfinále nějak semele, však už to bylo mockrát, play-off je play-off a tak se slabší soupeř, to jest my, prostě i do semifinále kouknout může. Vyloučit se to fakt nedá. Ať už je to tak nebo tak, já budu fandit, co to půjde :) (Martin Čížek)
***
Je to pro nás nejpřijatelnější soupeř, kterého jsme si mohli přát. Finové jsou v útlumu a na MS nemají nijak zvlášť silný celek oproti minulým létům a nakonec celkem nám nějak poslední dobou sednou. Teď je otázka, zda dva naše nadprůměrné útoky bez obrany budou stačit na vyrovnané čtyři pětky Finů. V takovém zápase může rozhodovat momentální denní rozpoložení, nasazení a štěstí. Pokud se někdo k Jágrovi přidá, šance jistě tu je. Zatím v našem mužstvu hraje 5-6 hráčů, kteří ukazují kvalitu na úrovni kvalitních světových mužstvech, zbytek zatím zjevně na světové velmoci nestačí a ani přístup k utkání nenaznačuje, že by se mělo něco u těchto hráčů změnit. Fandíme všichni, možná budeme mile překvapeni. (Patrik Hejduk)
Minulý týden jsme vás seznámili s výběrem názorů „deseti milionů trenérů českého hokejového týmu“ na zápas Česka s Kanadou (můžete si to připomenout ZDE).
Kam se český hokejový tým od té doby posunul?
Po včerejším zápase se Švýcary se trenér Vladimír Růžička nechal slyšet: "Ten zápas byl dneska takový hodně těžký a myslím, že na našich hráčích bylo znát, že máme jisté čtvrtfinále. Dělalo to na mě takový dojem."
A jak vidí včerejší utkání i perspektivy našeho mužstva někteří z oněch „deset milionů trenérů“? Opět jsme vybírali z diskusí na našem serveru – a stejně jako minule připomínáme, že naděje umírá poslední.
***
Když vyklidí obránci před brankou pole, brankář bude vidět a budou střílet na branku ze všech pozic, vyhrají. Hlavně ať nekombinují, pane Růžičko. (Jaromír Benedikt)
***
To jsou asi naši nervózní od začátku MS, když takhle hrajou, to bude asi tím, že hrajou doma. (Jiří Rapant)
***
Tak už to kluci vydržte, zejtra vás vyklepou Finové a máte klid, nervozita spadne sama :) (Kateřina Krejčová)
***
Ani jsem zápas nedodíval, protože mě z toho bolely oči. Tak bezduché bruslení jsem u národního týmu nikdy předtím neviděl. A vážně uvažuju, jestli se budu dívat na čtvrtfinále, protože s takovým výkonem nemáme šanci uspět proti nikomu. Zbytečné fauly, vrata v obraně (ani ne okna), jedna přihrávka střídá druhou, žádná střelba. Jedinou výjimkou byl zápas se Švédy, jinak je to OSTUDA pro náš národ. Nerad, ale musím to takhle napsat. Ještě dodám, že Pavelec to všechno nevyhraje a Erata bych z fleku poslal domů, protože je daleko nejhorším hráčem týmu. (Tonda Mívalt)
***
Vystoupení s Německem, děs… Se Švýcarama děs a hrůza… Po Finech končíme... jednoduchý počty…(Jarda Punčochář)
***
Ále, bylo to utrpení - vo tom žádná. Jarda je machr, to jo, ale hokej je týmová hra, nemůže to táhnout sám. (Robert Dvořák)
***
O nic nešlo. Šlo o to, vyzkoušet před čtvrtfinále nejrůznější sestavy. Kterej letošní mančaft kromě amíků a nás tady má letos tu možnost? My a amíci jsme si nemuseli hlídat body ani góly. A ta třetí třetina byla exhibice nejrůznějších sestav od obou, mně to chvílema připadalo jako zápasy NHL. Nahoru dolů plus šance. Tak jak se to tam hraje. Ale o dnešním výkonu Švýcarů budeme ještě slyšet. Ti ve čtvrtfinále amíky smažou... Prostě klobouk dolů před dnešním Švýcarskem... Důležitý bude, aby Jarda Jágr byl v pořádku. Zatím nemáme lepšího tahouna pro mladý. Ale dneska u Švýcarů ve třetí třetině dokázali, že to půjde i bez něj. (Petr Hrušovský)
***
Já netrnu nad tím, že by se Jágr zranil. I když je moc důležitý pro náš český tým. Horší je to, že není nikde souhra v pětkách, i když chlapi makají asi naplno. Buď ten čtvrtfinálový zápas vyjde, nebo ne. To rozhoduje. Dáme dost gólů, nebo málo. To nikdo neví. Naši hráči umí, ale zatím to moc nejde. Fandím naši českým chlapům... (František Novák)
***
V zápase se Švýcary šlo pouze o to přečkat bez zranění, což se bohužel Jágrovi nepovedlo. Doufejme, že se z toho vylíže a pomůže nám přetlačit Finy. Těším se na celkové finále, které budeme hrát s Rusáky. Přijede i Putin a s Milošem si na čestné tribuně pokecají. Kalouska z toho klepne pepka. To je můj scénář snů. Vsaďte si na něj a vyhrajete! (Alexander Nardelli)
Česko žije hokejem. Máme tady deset milionů trenérů, říkal Jaromír Jágr po zápase s Lotyšskem a včerejší prohraný souboj s Kanadou jeho slova potvrdil.
Býval to hezkej, kudrnatej a okatej kluk na stránkách časopisů a k tomu měl knírek u nosu.
Vláďovi Růžičkovi jsem fandila už tenkrát, když o něm psávali v časopisech „Stadion“ a „Mladý svět“ ty dlouhý příběhy, jak je dobrej a přitom neposlušnej hokejista a jak formální autority nemá vůbec rád.
Měl vždycky svou hlavu. Což se mi na něm moc líbilo. (Kromě jiných věcí.)
Psát o Vladimíru Růžičkovi jen tak prostě tenkrát nešlo. Vždycky se k němu pojil nějaký průšvih. Vojenský Trenčín by mohl vyprávět.
Ale jinak byl fakt dobrej hráč! V 16 už hrál v extralize. Dokázal toho až moc. Jako hráč nebo trenér vyhrál extraligu, Stanley Cup, mistrovství světa, olympiádu – často se mu houpalo zlato na krku, takže tím chci taky říct, že si vydělal dost.
Bylo o něm známo, že bruslí naboso. Jakože do kanad leze bez ponožek.
Jednou jsem ho (Růžičku) chtěla napodobit. U nás na rybníce hezky duněl tvrdý led. Sundala jsem si jedny a pak druhý ponožky, co jsem na sobě měla, a pak jsem se bosejma nohama soukala do těch mých bruslí z té tvrdé nepoddajné kůže a nemohla jsem pochopit, jak to ten „Růža“ může takhle vydržet? Brusle mě tlačily a nohy jsem měla zmrzlý jak rampouch, takže jsem v nich neudělala ani jeden jediný krok. Prostě mi to nešlo.
Jenže „Růža“ v těch svých bruslích takhle každý trénink a každý zápas normálně hrál!
Jako útočník byl pružnej, rychlej a hlavně střílel góly. Takže chytrej k tomu.
Makal vždycky poctivě, to jo. A to samé vyžadoval (a vyžaduje) po hráčích, které trénuje. Měl rád (a má) širší prostor, takže dělal (a dělá) několik činností najednou a všechny je stíhá. Mám na mysli v hokeji. Když trénoval slávistický extraligový tým, přibral si k tomu ještě trénování malých kluků. Když byl hlavním trenérem klubu, byl zároveň ještě taky hlavním manažerem klubu. A když se před rokem „ujal“ (v tom nejlepším slova smyslu) naší reprezentace, coby trenér, „ujal“ se také hokejového Chomutova. Aspoň mu radil na dálku.
Věřím mu. Věřím, že to naše mistrovství v hokeji s ním vyhrajeme. Vlastně ani nevím proč. Snad proto, že ho (Vláďu Růžičku) znám z těch novin už tak dlouho a že o něm ti novináři psávali vždycky tak jaksi obdivně. Takže mi některý věci k němu jdou (výhra tohoto šampionátu) a jiný zase vůbec (kauza s tzv. úplatkem). Jak to s ním (tím klukem) a penězma (jeho otce) původně myslel, nevím. Ale co vím, je, že s nároďákem to opět někdo myslí fakt dobře. A jsem ráda, že je to zrovna on, Vláďa Růžička.
Po pravdě se vám přiznám, že bych s ním šla klidně na pivo
Neznám v českém hokeji nikoho, kdo je do něj „šílenější“ než on. Kdo začal kdysi od píky a kdo teď na tý svý hokejový cestě může „urvat“ další zlato. Pro nás pro všechny.
Jasně, zatím nic moc. (po dvou zápasech)
Ale stejně mu věřím, že vyhrajeme. Dnes, potom a pak taky. K tomu zamyšlenému sympaťákovi na naší střídačce mi fakt nic jiného nejde :-).
Takže: „Růžo, dnes večer do toho!“
Kamila Kysučanová