Pryč s každou vládou?
Patřím k těm, pro které průběh sobotní „demonstrace“ na Václavském náměstí v Praze představuje zklamání. Důvodů je celá řada.
Průběh této akce podle mého názoru jen znovu prokázal zcela zjevnou nejednotu neparlamentních “iniciativ“ a organizací.
Měj jsem toto přesvědčení již v říjnu na tzv. Festivalu protivládních sil na Karlově náměstí v Praze - nabyl jsem zde dojmu, že každá z těchto iniciativ chce vládu svrhnout zcela samostatně - a tentokráte to bylo více, než zřejmé. Akce prý byla zastřešena organizací Stop vládě, ale kdo všechno je vlastně zastřešován a kdo se všechno na akcí podílel, neví asi nikdo. Máme bojovníky za skutečnou, přímou, zdola, opravdovou a ještě bůhví jakou demokracii, máme výzvy z Holešovic, k vrácení státu, k přímé volbě …Pochybuji, že se v tom vyzná kvalifikovaný politolog, natož pak občan, kterému je toto vše, konec konců, určeno. Jistě, každý má právo se shromažďovat a organizovat s kým chce, ale pak je výsledek zřejmý: na „demonstraci“ za svržení vlády nebo dokonce na shromáždění lidu a národa přijde nakonec méně lidí, než na finále Davis Cupu…
Na straně druhé ovšem je třeba si přiznat, že ti, kteří se neúčastnili, o nic nepřišli. Slyšeli by, jako již mnohokráte před tím, že vláda nemá legitimitu, že schvaluje zákony s přeběhlíky rozdílem jednoho hlasu, a že by měla odejít. No a? Na tomto shromáždění ani nebylo předem deklarováno ani nešlo o nic, k čemu by bylo zapotřebí velkého množství lidí. Pouhé veřejné sdělování obecně známých požadavků už netáhne.
Celá tato politické situace u nás dobře ukazuje, jak zplaněla a ztratila na významu salonním ochráncům lidských práv tolik drahá „politické práva“. Máte právo shromažďovací? Máte, tak se klidně shromažďujte kde a jak chcete. Máte právo na svobodu slova a projevu? Máte, tak si klidně hlásejte a povídejte co chcete. Jak říkal hostinský Palivec: „Dej si pivo a žvaň si co chceš.“ Na věci veřejné, na politiku to žádný vliv nemá, dodávám já.
Pokud něco všechny tyto iniciativy spojuje. pak je to nechuť a nejen k „současným“ politikům, ale k politikům obecně, zastupitelské demokracii a politice vůbec. Zdá se mi, že názory mnohých účastníků sobotního shromáždění nejlépe vyjadřovala heslo na ceduli jednoho z anarchistů: Pryč s každou vládou! Představa volně plynoucí správy věci veřejných náhodným shromažďováním zájemců je, zdá se mi, v těchto „kruzích“ velmi rozšířena, stejně jako představa, že pouhá změna volebního systému přivede do politiky (kterou ovšem jinak nenávidíme!) teprve ty správné, protože čestné a poctivé lidi. A když ještě dáme voličům možnost „negativního hlasu“, tedy možnost hlasovat o tom, koho nechci, jak nám doporučuje jeden z miliardářů vstupujících do politiky, zřejmě jen proto, aby se jich náhodou jednou lidé nezeptali, kde ty miliardy vzali, pak už asi bude ráj na zemi.
Prostě další zmařená příležitost. Jen další doklad o tom, že tudy cesta k nápravě poměrů rozhodně nevede. Jde jen o to, zda dříve „přeteče“ onen příslovečný pohár povědomí o bezmocnosti lidí, nebo poznání, že ti kalouskové a nečasové se do svých kanceláří nevloupali, nevlezli oknem, ale že je tam lidé zvolili v demokratických a svobodných volbách. A z tohoto bude odvozeno poznání pro příště….
(uveřejněno v Britských listech 20. 11. 2012)
Průběh této akce podle mého názoru jen znovu prokázal zcela zjevnou nejednotu neparlamentních “iniciativ“ a organizací.
Měj jsem toto přesvědčení již v říjnu na tzv. Festivalu protivládních sil na Karlově náměstí v Praze - nabyl jsem zde dojmu, že každá z těchto iniciativ chce vládu svrhnout zcela samostatně - a tentokráte to bylo více, než zřejmé. Akce prý byla zastřešena organizací Stop vládě, ale kdo všechno je vlastně zastřešován a kdo se všechno na akcí podílel, neví asi nikdo. Máme bojovníky za skutečnou, přímou, zdola, opravdovou a ještě bůhví jakou demokracii, máme výzvy z Holešovic, k vrácení státu, k přímé volbě …Pochybuji, že se v tom vyzná kvalifikovaný politolog, natož pak občan, kterému je toto vše, konec konců, určeno. Jistě, každý má právo se shromažďovat a organizovat s kým chce, ale pak je výsledek zřejmý: na „demonstraci“ za svržení vlády nebo dokonce na shromáždění lidu a národa přijde nakonec méně lidí, než na finále Davis Cupu…
Na straně druhé ovšem je třeba si přiznat, že ti, kteří se neúčastnili, o nic nepřišli. Slyšeli by, jako již mnohokráte před tím, že vláda nemá legitimitu, že schvaluje zákony s přeběhlíky rozdílem jednoho hlasu, a že by měla odejít. No a? Na tomto shromáždění ani nebylo předem deklarováno ani nešlo o nic, k čemu by bylo zapotřebí velkého množství lidí. Pouhé veřejné sdělování obecně známých požadavků už netáhne.
Celá tato politické situace u nás dobře ukazuje, jak zplaněla a ztratila na významu salonním ochráncům lidských práv tolik drahá „politické práva“. Máte právo shromažďovací? Máte, tak se klidně shromažďujte kde a jak chcete. Máte právo na svobodu slova a projevu? Máte, tak si klidně hlásejte a povídejte co chcete. Jak říkal hostinský Palivec: „Dej si pivo a žvaň si co chceš.“ Na věci veřejné, na politiku to žádný vliv nemá, dodávám já.
Pokud něco všechny tyto iniciativy spojuje. pak je to nechuť a nejen k „současným“ politikům, ale k politikům obecně, zastupitelské demokracii a politice vůbec. Zdá se mi, že názory mnohých účastníků sobotního shromáždění nejlépe vyjadřovala heslo na ceduli jednoho z anarchistů: Pryč s každou vládou! Představa volně plynoucí správy věci veřejných náhodným shromažďováním zájemců je, zdá se mi, v těchto „kruzích“ velmi rozšířena, stejně jako představa, že pouhá změna volebního systému přivede do politiky (kterou ovšem jinak nenávidíme!) teprve ty správné, protože čestné a poctivé lidi. A když ještě dáme voličům možnost „negativního hlasu“, tedy možnost hlasovat o tom, koho nechci, jak nám doporučuje jeden z miliardářů vstupujících do politiky, zřejmě jen proto, aby se jich náhodou jednou lidé nezeptali, kde ty miliardy vzali, pak už asi bude ráj na zemi.
Prostě další zmařená příležitost. Jen další doklad o tom, že tudy cesta k nápravě poměrů rozhodně nevede. Jde jen o to, zda dříve „přeteče“ onen příslovečný pohár povědomí o bezmocnosti lidí, nebo poznání, že ti kalouskové a nečasové se do svých kanceláří nevloupali, nevlezli oknem, ale že je tam lidé zvolili v demokratických a svobodných volbách. A z tohoto bude odvozeno poznání pro příště….
(uveřejněno v Britských listech 20. 11. 2012)