Nemocná společnost?

Přemýšlím, proč jsem začal psát na blog. I v „civilním“ životě mám dost příležitostí se vypovídat a vypsat. Nemám zvláštní potřebu seznamovat svět se svými myšlenkami a netoužím po konfrontaci svých názorů s názory jinými. Jsem, nebo se alespoň považuji, za člověka konsensuálního, kterému trvající konflikt nevyhovuje.

Ale blog a internet vůbec přináší zkušenost, se kterou se jinak v životě nesetkáme: téměř okamžitý kontakt se zcela anonymní veřejností. Na advokátské vystoupení v soudní síni, na přednes názoru při politických jednání, jsou ohlasy a ozvěny souhlasné nebo nesouhlasné, hloupé nebo chytré, pochvalné nebo pozdvihující obočí….ale vždy od konkrétních lidí, které máte před sebou. Nejsem ovšem tak naivní, abych si myslel, že vše, co se ihned od nich dozvím, je jejich skutečný, opravdový a neměnný názor, ale přece jen: víte s kým máte onu příslovečnou „tu čest“,

Internet a blog je něco zcela jiného a, Bůh je mi svědkem, nikterak potěšujícího. Kladu si často otázku, zda je opravdu společnost tolik nemocná, zda je opravdu v ní tolik psychopatů, nenávistí, intolerancí a omezeností nemocných lidí. Zda ti, kteří reagují na blogy, jsou opravdu vzorkem duševního zdraví společnosti, nebo její špinavou pěnou. Zda opravdu je v lidech tolik sociální patologie, které internet jen umožnil pod „ochranou“ anonymity se projevit, nebo zda její nepatrná menšina si zde jen dává „dostaveníčko“ a léčí si zde bolístky tak, jako pornografie v některých případech pomáhá léčit těžké sexuální deviace. Přitom nejde o žádné primitivní hlupáky, jak by se rádo věřilo: hulvátské a vysloveně zcela nepoučeně hloupé reakce přišly i z IP adresy Ministerstva financí i z Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR….

Opravdu nevím, snažím se pochopit, ale moc mi to nejde. Že musí být pro sprostotu a hrubost zastavena diskuse ke zprávě o tom, že dva Uzbekové zavraždili ve Vodičkově ulici v Praze mladou ženu, no prosím, jsme jen lidé a někdy člověka něco naštve. Ale že musela ze stejných důvodů být před časem zastavena diskuse ke zprávě, že prezidentu Klausovi zemřela matka…..? Máme se stydět nebo se začít bát?