Příprava nové vyhlášky „ kterou se stanoví zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody při předcházení stavu nouze nebo ve stavu nouze“ vzbudila velkou pozornost veřejnosti. Není divu: podstatně snižuje požadavek na průměrné (nikoliv okamžité !) teploty v místnostech a dalších prostorách, oproti podobné vyhl. vyhlášky č. 194/2007Sb. která platí dosud. Je tak myslím jen jedním z definitivních potvrzení toho, že dnešní politici jsou asi první, kteří nemohou svým voličům slibovat, že se jejich dětem povede lépe.

Příprava vyhlášky však ukázala na zcela chybějící schopnost vlády a ministerstev komunikovat s občany tak, aby bylo od počátku zřejmé, o co půjde. Vládní úředníci a představitelé svým vystupováním umožnili vypouštění nesmyslů o kontrole okamžité teploty v místnostech, kterou budou provádět majitelé bytů nebo společenství vlastníků jednotek. Samé nesmysly. Někteří právníci konfrontovali vyhlášku s Listinou práv a svobod, což vyhláška samozřejmě neměla šanci přežít. Jiní uvážlivěji připomínali léta života svých rodičů či prarodičů, na kolik stupňů se tehdy vytápělo a ve kterých místnostech se vždy topilo (kuchyně) a v jiných netopilo nikdy (ložnice, parádní pokoje). Význam pro dnešní situaci to má asi takový jako nápad řešit bytovou situaci s bydlením poukazem na to, že i v jeskyních se kdysi bydlelo.

S rozpaky naslouchám pochybnostem, zda vytápění obytných místností z dnešních 20 stupňů může být vyhláškou snížena na stupňů 18. Zdá se, že trochu zapomínáme, že jde o opatření, která by mohla být realizována v době nějakého mimořádného stavu a nějak si nechceme připustit, co to vlastně znamená. Že může být ještě hůř. Připomíná mi to jeden z nálezů Ústavního soudu, který před lety odmítl uznat za protiústavní jakési sociální opatření (tuším, že šlo o platby v nemocnicích) se zvláštním odůvodněním: tato opatření není třeba rušit, protože dosud nemají „rdousící účinek“. Napsal jsem tehdy, že až některá opatřená budou mít tento rdousící účinek, na názory Ústavního soudu nebude už nikdo zvědav. Měli bychom nepouštět ze zřetele, že snadněji než jsme si ještě před roky uměli představit se můžeme ocitnout v situaci, kdy jediným topidlem bude dřevo ze stromů rostoucí v lese nebo v městském parku. Pak ovšem na dnešní vyhlášku bychom vzpomínali jako na staré dobré časy.

V horkém létě se ani nelze divit, že byla i horká jehla, se kterou je návrh vyhlášky spíchnut. Neplyne z ní totiž, jak autor dospěl k závěru, že právě tato opatření jsou nejvhodnější, ani zda toto opatření je vůbec způsobilé k dosažení cíle, tedy snížení spotřeby o 15 %.

Ale nebuďme přílišnými pesimisty. Nelze v dnešní reálné situaci přehlédnout vážné námitky odborné veřejnosti, lékařů a sociálních pracovníků, kteří mají pochybnosti o tom, zda očekávaný přínos těchto opatření může převážit nad potřebami občanů, vyplývající z jejich zdravotního stavu. Navrhuji tedy, aby z vyhlášky byla vypuštěna úprava teplot týkající se vnitřních prostor nemocnic a domovů důchodců a podobných sociálních zařízení (body 4.3 a 4.4 přílohy vyhlášky). A pokud jde o zbytek vyhlášky budeme doufat v lepší časy…

Psáno pro deník Právo (23. 8. 2022).