Blábol ze Statistického úřadu?
Chudí důchodci prý platí tržní nájmy.
Nějak nás novináři nepřestávají, pokud jde o bydlení, děsit. Z před časem náhle zveřejněného, již několik měsíců starého, nálezu Ústavního soudu mělo, podle některých novinářů plynout, že majitelé domů mají možnost žalovat na zvýšení nájemného zpětně. V uplynulém týdnu jsme se z deníku Právo dozvěděli, že v bytě můžete mít nechtěného nájemníka ( „Můžete mít v bytě nájemníka, aniž byste o tom věděli“ Právo 4.2. 2009), což je samozřejmě naprostý nesmysl (nanejvýš může být ve vaší nemovitosti někdo přihlášen k trvalému pobytu, čímž ovšem právo nájmu nevzniká) a konečně v pátek minulého týdne jsme si na ihned.cz mohli přečíst jistě překvapující sdělení, totiž že tržní nájmy platí hlavně nejchudší důchodci („Nejchudší důchodci platí nejdražší nájmy“ - ihned.cz 6. 2. 2009). Pokud by skutečně toto „zjištění“ plynulo ze zprávy Statistického úřadu, jak tvrdí autorka tohoto článku, pak se máme, pokud jde o připravované sčítání domů a bytů, které rovněž bude Statistický úřad zpracovávat, opravdu na co těšit.
Ve skutečnosti totiž hlavním problémem naší bytové, ale i sociální politiky, je to, že většina dnešních důchodců, ale i nízkopříjmových skupin obyvatel není, zejména ve velkých městech, schopna z svých příjmů platit ani regulované, a natož pak nesmyslně stanovené tzv. tržní nájemné. Důvody pro tuto skutečnost jsou již dostatečně známy: pokud tzv. cílové (regulované!) nájemné by mělo někdy v r. 2010 být v Praze 110 – 120 .- Kč za m2 , znamená to, že za byt o 60 m2 by se platil nájem ve výši kolem 7000.-Kč což je, při předpokládaném růstu důchodů, ale i příjmů velkých skupin obyvatelstva postižených současnou krizí, naprostou nejen finanční, ale i životní katastrofu. Platit tzv. trží nájmy – tj. 12 – 15.000 .-Kč za takový byt je pak zcela mimo realitu.
Je již obecně známa hrubá chyba politiky pravicových vlád z poloviny 90. let: tehdy bylo rozhodnuto, že ti, kteří mají v r. 1995 uzavřenu nájemní smlouvu, budou mít nájemné – bez ohledu na svoji sociální situaci – dále regulováno zákonem, a ti, kteří budou teprve nové nájemní smlouvy uzavírat, budou už mít nájemné – opět bez ohledu na svoji sociální situaci – bez jakékoliv regulace stanovené zákonem, a musí tedy respektovat nájemné jakékoliv, které bude majitel domu požadovat. V důsledku této hrubé chyby nemá u nás regulace nájmů sociální funkci, jako v jiných Evropských zemích, ale jen je odvozena od doby, ve které nájemce nájemní smlouvu uzavíral. A důsledky toho dopadají především na mladé lidi, kteří uzavírali nájemní smlouvy po r. 1995. Regulace nájmů není u nás vázána na byt nebo na sociální postavení nájemce, ale jedině a pouze na dobu, ve které nájemní smlouvu uzavíral. Vyzývat – jak agresivní část majitelů domů zhusta činí – ty, kteří bydlí v bytě s regulovanými nájmy, aby tyto byty „uvolnili“ pro sociálně potřebné je nesmyslné, neboť při uzavírání nové nájemní smlouvy by již regulace tohoto nového nájemce nechránila: u nově uzavíraných nájemních smluv již ona zákonná regulace neplatí.
Záhadou je, jak by se ti chudí důchodci do těch bytů, kde se platí tzv. tržní nájmy, vůbec dostali. Z uvedeného je zřejmé, že většina důchodců bude mezi těmi, kteří bydlí ve svých bytech již mnoho let a bydlela zde již před rokem 1995. Mají proto nájemné určené zákonem, tedy regulované. A nebude jistě mezi nimi většina těch, kteří uzavírali nájmy po tomto roce. Také v uvedeném článku je publikován naprosto nesmyslný příklad: prý čtyřiasedmdesátiletá Věra Králová z Prahy, která v bytě bydlí už 40 let (!) platí tržní nájemné prý proto, že „…noví majitelé požadovali po nájemnících podepsání nové nájemní smlouvy, která však již stanovovala tržní nájem“. Promiňte mi, ale nejen každé malé dítě, ale snad už i každý blbec u nás ví, že takové oprávnění majitelé domů prostě nemají, a nikdo není povinen takovou nájemní smlouvu podepsat a takto jednostranně stanovené nájemné platit! Z tohoto "příkladu“ odvodit, že chudí důchodci platí tržní nájmy, je přinejmenším velmi odvážné....
Takových důchodců ovšem jistě nebude mnoho – jsou-li vůbec tací – a tak se mi výše zmíněné sdělení Statistického úřadu zdá natolik v rozporu s obecně známou realitou, že mě to znepokojuje. Ze strany agresivní části pronajímatelů se již, na základě tohoto nesmyslného tvrzení, ozvaly hlasy zpochybňující zákonnou regulaci nájemného, která v dnešních podmínkách ještě stále chrání bydlení těch, kteří by si je již jinak nemohli dovolit. To, že i regulované nájmy se dostávají mimo reálné příjmy řady občanů, je tzv. jiná kapitola…A to, že takovéto nesmysly s vážnou tváří komentuje sociolog ze Sociologického ústavu Akademie věd, mě naopak nepřekvapuje. Z tohoto pracoviště jsme se za uplynulá léta dověděli o bydlení jen málo rozumného…
Nějak nás novináři nepřestávají, pokud jde o bydlení, děsit. Z před časem náhle zveřejněného, již několik měsíců starého, nálezu Ústavního soudu mělo, podle některých novinářů plynout, že majitelé domů mají možnost žalovat na zvýšení nájemného zpětně. V uplynulém týdnu jsme se z deníku Právo dozvěděli, že v bytě můžete mít nechtěného nájemníka ( „Můžete mít v bytě nájemníka, aniž byste o tom věděli“ Právo 4.2. 2009), což je samozřejmě naprostý nesmysl (nanejvýš může být ve vaší nemovitosti někdo přihlášen k trvalému pobytu, čímž ovšem právo nájmu nevzniká) a konečně v pátek minulého týdne jsme si na ihned.cz mohli přečíst jistě překvapující sdělení, totiž že tržní nájmy platí hlavně nejchudší důchodci („Nejchudší důchodci platí nejdražší nájmy“ - ihned.cz 6. 2. 2009). Pokud by skutečně toto „zjištění“ plynulo ze zprávy Statistického úřadu, jak tvrdí autorka tohoto článku, pak se máme, pokud jde o připravované sčítání domů a bytů, které rovněž bude Statistický úřad zpracovávat, opravdu na co těšit.
Ve skutečnosti totiž hlavním problémem naší bytové, ale i sociální politiky, je to, že většina dnešních důchodců, ale i nízkopříjmových skupin obyvatel není, zejména ve velkých městech, schopna z svých příjmů platit ani regulované, a natož pak nesmyslně stanovené tzv. tržní nájemné. Důvody pro tuto skutečnost jsou již dostatečně známy: pokud tzv. cílové (regulované!) nájemné by mělo někdy v r. 2010 být v Praze 110 – 120 .- Kč za m2 , znamená to, že za byt o 60 m2 by se platil nájem ve výši kolem 7000.-Kč což je, při předpokládaném růstu důchodů, ale i příjmů velkých skupin obyvatelstva postižených současnou krizí, naprostou nejen finanční, ale i životní katastrofu. Platit tzv. trží nájmy – tj. 12 – 15.000 .-Kč za takový byt je pak zcela mimo realitu.
Je již obecně známa hrubá chyba politiky pravicových vlád z poloviny 90. let: tehdy bylo rozhodnuto, že ti, kteří mají v r. 1995 uzavřenu nájemní smlouvu, budou mít nájemné – bez ohledu na svoji sociální situaci – dále regulováno zákonem, a ti, kteří budou teprve nové nájemní smlouvy uzavírat, budou už mít nájemné – opět bez ohledu na svoji sociální situaci – bez jakékoliv regulace stanovené zákonem, a musí tedy respektovat nájemné jakékoliv, které bude majitel domu požadovat. V důsledku této hrubé chyby nemá u nás regulace nájmů sociální funkci, jako v jiných Evropských zemích, ale jen je odvozena od doby, ve které nájemce nájemní smlouvu uzavíral. A důsledky toho dopadají především na mladé lidi, kteří uzavírali nájemní smlouvy po r. 1995. Regulace nájmů není u nás vázána na byt nebo na sociální postavení nájemce, ale jedině a pouze na dobu, ve které nájemní smlouvu uzavíral. Vyzývat – jak agresivní část majitelů domů zhusta činí – ty, kteří bydlí v bytě s regulovanými nájmy, aby tyto byty „uvolnili“ pro sociálně potřebné je nesmyslné, neboť při uzavírání nové nájemní smlouvy by již regulace tohoto nového nájemce nechránila: u nově uzavíraných nájemních smluv již ona zákonná regulace neplatí.
Záhadou je, jak by se ti chudí důchodci do těch bytů, kde se platí tzv. tržní nájmy, vůbec dostali. Z uvedeného je zřejmé, že většina důchodců bude mezi těmi, kteří bydlí ve svých bytech již mnoho let a bydlela zde již před rokem 1995. Mají proto nájemné určené zákonem, tedy regulované. A nebude jistě mezi nimi většina těch, kteří uzavírali nájmy po tomto roce. Také v uvedeném článku je publikován naprosto nesmyslný příklad: prý čtyřiasedmdesátiletá Věra Králová z Prahy, která v bytě bydlí už 40 let (!) platí tržní nájemné prý proto, že „…noví majitelé požadovali po nájemnících podepsání nové nájemní smlouvy, která však již stanovovala tržní nájem“. Promiňte mi, ale nejen každé malé dítě, ale snad už i každý blbec u nás ví, že takové oprávnění majitelé domů prostě nemají, a nikdo není povinen takovou nájemní smlouvu podepsat a takto jednostranně stanovené nájemné platit! Z tohoto "příkladu“ odvodit, že chudí důchodci platí tržní nájmy, je přinejmenším velmi odvážné....
Takových důchodců ovšem jistě nebude mnoho – jsou-li vůbec tací – a tak se mi výše zmíněné sdělení Statistického úřadu zdá natolik v rozporu s obecně známou realitou, že mě to znepokojuje. Ze strany agresivní části pronajímatelů se již, na základě tohoto nesmyslného tvrzení, ozvaly hlasy zpochybňující zákonnou regulaci nájemného, která v dnešních podmínkách ještě stále chrání bydlení těch, kteří by si je již jinak nemohli dovolit. To, že i regulované nájmy se dostávají mimo reálné příjmy řady občanů, je tzv. jiná kapitola…A to, že takovéto nesmysly s vážnou tváří komentuje sociolog ze Sociologického ústavu Akademie věd, mě naopak nepřekvapuje. Z tohoto pracoviště jsme se za uplynulá léta dověděli o bydlení jen málo rozumného…