Ústavní soud rozhodl, že než rozhodne, předčasné volby nebudou. Nejen, že nikoho už moc nezajímá, proč vlastně parlament nechal padnout vládu. V pozadí jako již klasicky zůstávají všechny podstatné věci z politické života. Tedy rozprodej státního majetku spřízněným s těmi, kteří rozhodují, předražení státních zakázek, absence účinné sociální politiky, neprůhlednost rozhodování ve státní správě a samosprávě, nefunkčnost kontrolních mechanizmů a poslanecká imunita s neadekvátními příjmy a přívýdělky. Nomenklaturní kádři komunistického režimu, jejich konec před 20 lety si letos připomínáme, budou hovořit o konstruktivním řešení, zodpovědnosti ke státu, neprohlubování krize, možná příjde i řeč na klid k práci. Nemělo by nám to být jedno a neměli bychom se nechat zatáhnou do volby mezi menším a větším zlem, a to ani při volbách. Volíme v 10 milionové České republice 281 poslanců a senátorů, ty pak prezidenta. Těchto 282 občanů vytváří zákony a schvaluje vládu a rozpočet státu. Požadujme změnu volebního zákona tak, abychom mohli volit osobnosti ze všech kandidujících stran a hnutí a ne jen jednu kandidátku vytvořenou stranickým sekretariátem. To by bylo zajisté dobré pro skutečný demokratický systém a signálem, že politika je službou občanům a né sloužbou pro stranu a vlastní zájmy.