Nevyhazujme 90 miliard z okna
Pokud by se měli rozhodovat občané, které tato vláda reprezentuje, přemýšlení by asi netrvalo dlouho. 90 miliard, to je 8545 Kč na každého občana včetně důchodců a dětí.
Naše vláda se musí během několika dní rozhodnout, zda „půjčí“ MMF zhruba 90 miliard korun na záchranu Evropy. Bude to rozhodnutí náročné a zabere určitě spoustu úsilí a času. Ministr Schwarzenberg tvrdí, že peníze poskytnout máme a sociální demokraté ho v tom podporují. Pokud by se měli rozhodovat občané, které tato vláda reprezentuje, přemýšlení by asi netrvalo dlouho. 90 miliard, to je 8545 Kč na každého občana včetně důchodců a dětí. Ti samozřejmě tuto částku platit nebudou, stejně jako nezaměstnaní, mnohem větší částka tedy zbude na každého daňového poplatníka.
Otázka v referendu tedy zní: „Pokud bychom ihned uspořádali sbírku Pomožte Evropě, přispěli byste během sedmi dnů částkou 10 tisíc korun z vlastní kapsy?“. Nemyslí se tím z nějakého státního rozpočtu. Zkrátka dojdete do banky a zadáte příkaz k převodu.
Hlasujte prosím v komentářích pod článkem.
Naše státní finance hospodaří již posledních několik let se schodkem. Zkrátka nemáme peníze na to, co si chceme koupit. Vytváříme dluhy, které budou platit naše děti a vnoučata. Jsme v situaci, kdy si můžeme dovolit rozdávat?
Národní ekonomická rada vlády (NERV) aktuálně přichází s návrhy, jak naši neutěšenou situaci řešit. Vzhledem k očekávání recese v příštím roce se stav státních financí ještě zhorší. Je proto potřeba šetřit. Kde NERV navrhuje úspory? Například zmrazením důchodů. Vzhledem k inflaci kolem 2 procent by tak důchodci měli příští rok reálně méně a to nemluvíme o zdražení potravin o desítky procent. Snížení počtu policistů o 1000 by znamenalo úsporu půl miliardy korun. Pokud zkrátíme vysokoškolské studium o 1 semestr, ušetříme 600 miliónů korun. Máme v této situaci utratit devadesát miliard korun? Za co?
Evropa si díky nesmyslně štědrým sociálním programům žila několik desítek let nad poměry. Nyní večírek skončil a přichází čas zaplatit. Proč bychom měli dostávat účtenku právě my? Průměrná výše důchodu v Řecku je 1600 eur. To je 40 tisíc korun měsíčně! Řecký důchodce bere 82 procent svého bývalého platu. Jeho český protějšek se musí spokojit ani ne s polovinou svého bývalého platu. Chceme toto financovat?
Určitě se objeví geniální řešení, že se peníze nebudou poskytovat ze státního rozpočtu, ale z devizových rezerv ČNB. Takže nás to nic stát nebude? Dobře, tak ať centrální banka každému občanovi dá 10 tisíc korun pod stromeček. Vždyť to přeci nic nestojí, tak proč to každé Vánoce neděláme?
Poskytnutí půjčky MMF není solidarita. Není to, pane ministře Schwarzenbergu, (Vašimi slovy) spíše pitomost? Není to, pane Sobotko, vůči lidem, které reprezentujete, spíše asociální? Jak praví Tomáš Baťa v citátu, který koluje po internetu: nepodporujme bankrotáře.
Tomáš Baťa (1932): „V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářsky úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se toho omylu. V postavení, v němž se nacházíme nepotřebujeme žádných geniálních obratů ani kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporujme bankrotáře, nedělejme dluhy, nevyhazujme hodnoty za nic, nevydírejme pracující. To čemu říkáme hospodářská krize, je jen jiné jméno pro mravní bídu.“
Dejme jednu setinu (900 miliónů korun) těchto prostředků do Nadace proti korupci a budeme se všichni mít lépe.
Naše vláda se musí během několika dní rozhodnout, zda „půjčí“ MMF zhruba 90 miliard korun na záchranu Evropy. Bude to rozhodnutí náročné a zabere určitě spoustu úsilí a času. Ministr Schwarzenberg tvrdí, že peníze poskytnout máme a sociální demokraté ho v tom podporují. Pokud by se měli rozhodovat občané, které tato vláda reprezentuje, přemýšlení by asi netrvalo dlouho. 90 miliard, to je 8545 Kč na každého občana včetně důchodců a dětí. Ti samozřejmě tuto částku platit nebudou, stejně jako nezaměstnaní, mnohem větší částka tedy zbude na každého daňového poplatníka.
Otázka v referendu tedy zní: „Pokud bychom ihned uspořádali sbírku Pomožte Evropě, přispěli byste během sedmi dnů částkou 10 tisíc korun z vlastní kapsy?“. Nemyslí se tím z nějakého státního rozpočtu. Zkrátka dojdete do banky a zadáte příkaz k převodu.
Hlasujte prosím v komentářích pod článkem.
Naše státní finance hospodaří již posledních několik let se schodkem. Zkrátka nemáme peníze na to, co si chceme koupit. Vytváříme dluhy, které budou platit naše děti a vnoučata. Jsme v situaci, kdy si můžeme dovolit rozdávat?
Národní ekonomická rada vlády (NERV) aktuálně přichází s návrhy, jak naši neutěšenou situaci řešit. Vzhledem k očekávání recese v příštím roce se stav státních financí ještě zhorší. Je proto potřeba šetřit. Kde NERV navrhuje úspory? Například zmrazením důchodů. Vzhledem k inflaci kolem 2 procent by tak důchodci měli příští rok reálně méně a to nemluvíme o zdražení potravin o desítky procent. Snížení počtu policistů o 1000 by znamenalo úsporu půl miliardy korun. Pokud zkrátíme vysokoškolské studium o 1 semestr, ušetříme 600 miliónů korun. Máme v této situaci utratit devadesát miliard korun? Za co?
Evropa si díky nesmyslně štědrým sociálním programům žila několik desítek let nad poměry. Nyní večírek skončil a přichází čas zaplatit. Proč bychom měli dostávat účtenku právě my? Průměrná výše důchodu v Řecku je 1600 eur. To je 40 tisíc korun měsíčně! Řecký důchodce bere 82 procent svého bývalého platu. Jeho český protějšek se musí spokojit ani ne s polovinou svého bývalého platu. Chceme toto financovat?
Určitě se objeví geniální řešení, že se peníze nebudou poskytovat ze státního rozpočtu, ale z devizových rezerv ČNB. Takže nás to nic stát nebude? Dobře, tak ať centrální banka každému občanovi dá 10 tisíc korun pod stromeček. Vždyť to přeci nic nestojí, tak proč to každé Vánoce neděláme?
Poskytnutí půjčky MMF není solidarita. Není to, pane ministře Schwarzenbergu, (Vašimi slovy) spíše pitomost? Není to, pane Sobotko, vůči lidem, které reprezentujete, spíše asociální? Jak praví Tomáš Baťa v citátu, který koluje po internetu: nepodporujme bankrotáře.
Tomáš Baťa (1932): „V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářsky úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se toho omylu. V postavení, v němž se nacházíme nepotřebujeme žádných geniálních obratů ani kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporujme bankrotáře, nedělejme dluhy, nevyhazujme hodnoty za nic, nevydírejme pracující. To čemu říkáme hospodářská krize, je jen jiné jméno pro mravní bídu.“
Dejme jednu setinu (900 miliónů korun) těchto prostředků do Nadace proti korupci a budeme se všichni mít lépe.