Na jednom z brněnských hřbitovů můžeme najít hrob prarodičů v Melbourne narozeného filosofa jménem Peter Singer. Přednáší bioetiku na přední americké univerzitě v Princetonu. V roce 1975 vyšla jeho kniha Animal Liberation, Osvobození zvířat, která naši generaci klíčově upozorňuje na nepřípustnost týrání zvířat. Z morálního i právního hlediska. Byla přeložena do 15 jazyků.
Dav se valí největším varšavským bulvárem, širokým jako Václavské náměstí. Půl hodiny, hodinu, dvě, nemá konce. Jde rychle, ostrým tempem, chvílemi skoro běží, jako by se hnal za něčím, co je už na dosah. Pozvednuté paže, občas pěsti, co chvíli zařve: „Bůh, čest, vlast“ nebo nejčastěji „Rudou holotu srpem nebo kladivem“ (tj. mlátit všechny, kdo nejsou nacionalisty, nejběžnější slogan v tomto prostředí). A občas, aby bylo úplně jasno, „Židovskou holotu srpem a kladivem“. Také „Velké katolické Polsko“ nebo „Polsko bašta Evropy“ či „Už jdou, už jdou nacionalisti“. V čele hlavní heslo průvodu „Velké suverénní Polsko“. V davu také spousta nápisů a pokřiků proti islámu a proti přistěhovalcům (ač v této zemi žádné nemají), i pokřiky proti potratům.
Kdybych byl Američan/Američanka, tak nejdu volit, slyšela jsem minulý týden často v rodině, od přátel i kolegů. Blíží se volba nového českého prezidenta a já se podobně jako mnoho dalších lidí obávám, že by něco velice podobného mohlo platit i v jejím závěrečném kole. Lidé, kteří nebudou souhlasit s žádným ze dvou nejúspěšnějších kandidátů, buď nepůjdou volit vůbec, nebo s nevolí zvolí takzvané menší zlo.
Po prázdné ulici se řítí automobil. Řidič sešlápne plyn nadoraz a v plné rychlosti doslova vletí do pravotočivé zatáčky. Okamžitě ztrácí nad vozem kontrolu. Je vymrštěn z vozovky a naráží do budovy. Ozývá se rána. K místu nehody se okamžitě sbíhá dav, aby zjistil, co se vlastně stalo. Co se stalo?