Veřejné výroční zprávy BIS mají občany informovat o činnosti tajných služeb a aktuálních hrozbách pro ČR. Již několik let ale zprávy vyznívají i jako přímý apel k občanům, protože klíčoví hráči v politice odmítají vidět zjevné. „Kontráši“ nám vysílají jasný vzkaz – politici nekonají tak, jak by měli. Naopak – spolupracují s cizími mocnostmi.

BIS nenavázala na StB. Ani na tu „hodnou“
Bezpečnostní informační služba (BIS) dlouhodobě patří mezi špičkové zpravodajské služby v rámci EU i NATO. Partnerství s BIS ocenila loni i americká CIA cenou George Teneta za zahraniční spolupráci, kterou ve Washingtonu přebral ředitel BIS plukovník Koudelka. Ten plukovník Michal Koudelka, kterého prezident Zeman vytrvale odmítá jmenovat generálem. Na výročních zprávách informační služby zaujmou především dvě věci – dlouhodobá názorová konzistence a pokrytí širokého spektra hrozeb. Již několik let BIS varuje z dlouhodobého hlediska před narůstající aktivitou Ruska a Číny a z krátkodobého před hrozbou militantního islámu.

Nabízí se otázka, proč BIS netrpí podobnou selektivní slepotou vůči některým hrozbám jako řada českých politiků, ale i některé instituce a významná část společnosti. Příčinou může být to, že česká kontrarozvědka vznikla na „zelené louce“ – nenavazovala na komunistickou Státní bezpečnost. Ani na údajnou „hodnou“ StB, tedy XI. správu pro ochranu ekonomiky. BIS tak jako jedna z mála českých institucí není transformovaným orgánem komunistické moci, ale od počátku suverénním bezpečnostním sborem demokratického státu bez náznaku nostalgie po „slavné“ komunistické minulosti. Jak prospěšný tenhle krok byl, vidíme v nynější kritické době, kdy je nutné přesně pojmenovat aktuální hrozby bez falešných vytáček.

Prodloužená ruka Kremlu v Bubenči
Podle zprávy BIS „ruské a čínské zpravodajské aktivity zasahovaly do oblastí politiky, diplomacie, špionáže, ekonomiky i informačního boje.“ Zároveň pro Rusko nehraje roli ani dělení působnosti jeho vlastních zpravodajských služeb – proto u nás působili i agenti FSB, oficiálně vnitřní zpravodajské služby, která nemá na území jiných států operovat. Za velký problém považují analytici BIS i – kulantně řečeno – nad-dimenzování ruské diplomatické mise. Podle serveru Hlídací pes pro ruskou ambasádu v Praze-Bubenči pracuje 161 lidí(včetně partnerů diplomatů) a disponuje 100 vozy s diplomatickou značkou. Pro představu – v násobně větším Německu mají Rusové k dispozici 161 diplomatických vozů.

Zajímavou kapitolou, které novináři příliš nevěnují pozornost, je i ochrana významných ekonomických zájmů ČR. Pokud shrnu varování v této oblasti, tak kontrarozvědka upozorňuje na zneužívání soukromého kapitálu ruskou a čínskou státní mocí a na nebezpečí rozbrojů a rivality uvnitř českých státních institucí. Pokusy ovlivnit rozhodování těchto institucí může poškodit české i zahraniční podnikatele, čímž může „mít negativní dopad na investiční klima a snižovat atraktivitu ČR pro renomované zahraniční investory.“

Zjednodušeně lze říci, že BIS opět odvedla dobrou práci a dokázala předložit informačně hodnotnou zprávu – otázkou je, jak s takovými informacemi naložíme my, občané. Protože informací o aktuálních hrozbách máme dost. Proč je naši politici neumí použít tak, aby ochránili české zájmy i pověst naší země v zahraničí? Nebo zkrátka nechtějí?

Anna Arian
Autorka provozuje blog Rozhled.org.