Evropský projekt českého architekta přenáší poznatky z vesmíru na Zemi
„Představte si, že nemusíte platit za elektřinu, za kanalizaci nebo pitnou vodu, protože váš dům to všechno umí sám,“ sní český architekt Ondřej Doule. Díky dvěma milionům Eur, kterými jeho návrh podpořila v prosinci loňského roku Evropská komise, se možná tomuto snu o krok přiblíží.
Projekt S.H.E.E., za kterým stojí konsorcium sedmi firem a akademických institucí z Evropské unie, chce vytvořit soběstačnou a samopostavitelnou obytnou jednotku nejen pro pobyt na jiných planetách, ale třeba i pro vědecké expedice za polárním kruhem nebo pro nouzové ubytování v oblastech postižených přírodní katastrofou. „S.H.E.E. by měla sloužit ve všech těžko dostupných oblastech a extrémních prostředích, kde není běžně dostupná elektřina, pitná voda a nedá se tam dostat s těžkými stavebními stroji,“ přibližuje Ondřej cíle projektu.
Prvotní nápad přišel skutečně tak trochu z jiné planety – během tříměsíčního studijního pobytu v americké NASA: „Měl jsem za úkol navrhnout samopostavitelnou základnu pro pobyt deseti lidí na Marsu. Háček byl v tom, že podle zadání musela celou stanici na rudou planetu dopravit jediná raketa,“ vzpomíná architekt. „Musel jsem tedy vymyslet konstrukce a struktury, které nikdy dřív nikdo nepoužil.“ A tak se zrodil koncept marťanské základny MB10.
S.H.E.E. je podstatně jednodušší a víceúčelová. Zatímco na Mars měla její předchůdkyni dopravit kosmická raketa, do oblastí zasažených přírodní katastrofou nebo za polární kruh by mohly S.H.E.E. donést běžná letadla nebo vrtulníky. Úhledný balíček shodí dolů, kde se po dopadu automaticky rozloží. „Ta obytná jednotka bude mít pevné jádro, které bude obsahovat všechny hlavní funkční sub-systémy, koupelnu a vchodové dveře,“ přibližuje Ondřej Doule. „K tomuto jádru pak budou připevněná robotická ramena a pohonné jednotky, které následně postaví vnější plášť tvořící hlavní obytný prostor.“
Podobně jako v současnosti Mezinárodní kosmická stanice, i S.H.E.E. musí být schopná vyrobit si veškerou elektřinu, recyklovat vodu i jinak zajistit základní životní potřeby svých obyvatel. Ondřej Doule věří, že právě tím by mohla inspirovat revoluci v pozemském bydlení. Kromě toho bude sloužit taky pro další výzkum a testování obytných konstrukcí pro vesmír a extrémní prostředí. Funkční mode lby měl být zhotoven do konce roku 2015.
Projekt S.H.E.E. je financován ze sedmého rámcového programu Evropské unie, který se snaží podpořit inovativní technologický potenciál evropské vědy a průmyslu, a tím dát nový impuls tápající evropské ekonomice. Koordinátorem projektu je Mezinárodní vesmírná univerzita ve Štrasburku, koncepce, technické řešení a řízení projektu je v rukou rakouské společnosti Liquifer Systems Group. Za návrh robotických systémů zodpovídá belgická společnosti Space Applications Services.
Kromě Space Innovations architekta Ondřeje Douleho se na projektu podílí také české firma Sobriety, která bude ověřovat životaschopnost obytné jednotky pomocí počítačového modelování. Francouzská Compagnie Maritime D. Expertises (COMEX) je zodpovědná za návrh systémů pro podporu života. Výroba obytné jednotky, robotiky a většiny subsystémů bude v rukou estonské Univerzity v Tartu.
Projekt S.H.E.E., za kterým stojí konsorcium sedmi firem a akademických institucí z Evropské unie, chce vytvořit soběstačnou a samopostavitelnou obytnou jednotku nejen pro pobyt na jiných planetách, ale třeba i pro vědecké expedice za polárním kruhem nebo pro nouzové ubytování v oblastech postižených přírodní katastrofou. „S.H.E.E. by měla sloužit ve všech těžko dostupných oblastech a extrémních prostředích, kde není běžně dostupná elektřina, pitná voda a nedá se tam dostat s těžkými stavebními stroji,“ přibližuje Ondřej cíle projektu.
Prvotní nápad přišel skutečně tak trochu z jiné planety – během tříměsíčního studijního pobytu v americké NASA: „Měl jsem za úkol navrhnout samopostavitelnou základnu pro pobyt deseti lidí na Marsu. Háček byl v tom, že podle zadání musela celou stanici na rudou planetu dopravit jediná raketa,“ vzpomíná architekt. „Musel jsem tedy vymyslet konstrukce a struktury, které nikdy dřív nikdo nepoužil.“ A tak se zrodil koncept marťanské základny MB10.
S.H.E.E. je podstatně jednodušší a víceúčelová. Zatímco na Mars měla její předchůdkyni dopravit kosmická raketa, do oblastí zasažených přírodní katastrofou nebo za polární kruh by mohly S.H.E.E. donést běžná letadla nebo vrtulníky. Úhledný balíček shodí dolů, kde se po dopadu automaticky rozloží. „Ta obytná jednotka bude mít pevné jádro, které bude obsahovat všechny hlavní funkční sub-systémy, koupelnu a vchodové dveře,“ přibližuje Ondřej Doule. „K tomuto jádru pak budou připevněná robotická ramena a pohonné jednotky, které následně postaví vnější plášť tvořící hlavní obytný prostor.“
Podobně jako v současnosti Mezinárodní kosmická stanice, i S.H.E.E. musí být schopná vyrobit si veškerou elektřinu, recyklovat vodu i jinak zajistit základní životní potřeby svých obyvatel. Ondřej Doule věří, že právě tím by mohla inspirovat revoluci v pozemském bydlení. Kromě toho bude sloužit taky pro další výzkum a testování obytných konstrukcí pro vesmír a extrémní prostředí. Funkční mode lby měl být zhotoven do konce roku 2015.
Projekt S.H.E.E. je financován ze sedmého rámcového programu Evropské unie, který se snaží podpořit inovativní technologický potenciál evropské vědy a průmyslu, a tím dát nový impuls tápající evropské ekonomice. Koordinátorem projektu je Mezinárodní vesmírná univerzita ve Štrasburku, koncepce, technické řešení a řízení projektu je v rukou rakouské společnosti Liquifer Systems Group. Za návrh robotických systémů zodpovídá belgická společnosti Space Applications Services.
Kromě Space Innovations architekta Ondřeje Douleho se na projektu podílí také české firma Sobriety, která bude ověřovat životaschopnost obytné jednotky pomocí počítačového modelování. Francouzská Compagnie Maritime D. Expertises (COMEX) je zodpovědná za návrh systémů pro podporu života. Výroba obytné jednotky, robotiky a většiny subsystémů bude v rukou estonské Univerzity v Tartu.