A je to tady – první česká posádka vyráží v únoru na Marťanskou výzkumnou stanici (Mars Desert Research Station) v americkém Utahu.



Architekt Ondřej Doule, inženýři Vratislav Šálený a Martin Kubíček, a novinářka a dokumentaristka Tereza Pultarová stráví dva týdny simulací života na Marsu. Jejich domovem se na tuto dobu stane válcová základna o průměru deset metrů – široko daleko nic než rudě zbarvené pískovce San Rafaelské pahorkatiny.

Kdykoliv se posádka bude chtít vypravit na průzkum terénu bude si muset obléknout skafandry se simulovaným zdrojem kyslíku – stejně jako by musela na Marsu. Komunikovat budou pomocí vysílaček.

Mars je nehostinná planeta. Průměrná teplota se tam pohybuje kolem minus 60 stupňů Celsia a tlak atmosféry dosahuje sotva šesti desetin procenta atmosférického tlaku na Zemi u hladiny moře. Co to znamená? Každý kdo by na Marsu opustil základnu bez tlakového obleku okamžitě zemře, protože se mu začne v žilách vařit krev.

To se nám sice v Utahu nestane, zkusme ale nachvilku předstírat, že ano.

Mise RAR (Reliability and Redundancy of Martian Bases) bude analyzovat základnu samotnou. Marťanská základna a její bezchybné fungování ve všech situacích je totiž alfou a omegou pro přežití posádky.

Když někdo rozbije okno Vašeho pozemského domu nebo když začne zatékat střechou, je to sice nepříjemné, máte ale čas to opravit. Na Marsu, je i ta nemenší porucha struktury nebo systémů stanice v podstatě rozsudkem smrti.

Extrémní výkyvy teploty, kosmická radiace bičující planetu, která na rozdíl od Země nemá ochrannou magnetosféru, ale také gigantické písečné bouře – to jsou všechno faktory ohrožující úspěch budoucích výprav na Mars.

Právě počítačová simulace odolnosti základny proti velké marťanské písečné bouři bude jedním z hlavních výzkumných cílů české mise.

Asi jednou za deset let se z turbulencí v tenké atmosféře Marsu vyvine mohutná bouře, která zvíří obrovské množství prachu na vyprahlém povrchu rudé planety. Bouře může dosáhnout monstrózních rozměrů a zahalit celou planetu do tmy, jak částice prachu zamezí přístupu slunečních paprsků. Solární panely pohánějící elektrické systémy stanice neuvidí na Slunce možná několik měsíců. Komunikace s pozemním řídícím střediskem bude nemožná. Jak prachové částice neseny silným větrem bičují stěny základny, stoupá nebezpečí poškození jejího ochranného pláště.

Každá budoucí výprava k Marsu musí s takovým scénářem počítat. Mise RAR se proto pokusí navrhnout řešení, které zvýší naděje posádky, že vše ve zdraví přežije.

Pokud Vás zajímají naše dobrodružství, sleduje naše webové stránky www.rar2mars.net